Prchaje před vodou, dostal se pod mlýn.
(čečenské přísloví)

Topinkův, Bártův mlýn

Topinkův, Bártův mlýn
13
Topělec
397 01
Písek
Topělec
49° 21' 3.3'', 14° 8' 37.9''
Mlýniště bez mlýna
zaniklý mlýn na levém břehu Otavy, zbořen v souvislosti s výstavbou Orlické přehrady
Otava
volně přístupný

Obecná historie:

Pět kilometrů od Písku pod plynovou lávkou, dokončenou v roce 1969, je jez ve  tvaru písmene "V"špicí proti proudu řeky, který spravedlivě rozděloval vodu pro mlýny při jeho koncích. Mlynáři se také dělili o jeho opravu. V případě malé vody měl ale společný jez podstatnou nevýhodu. Voda neutáhla oba mlýny najednou a proto se v mletí musely střídat.  

Mlýn postavený pod skálou na levém břehu řeky v katastru Topělce je pravděpodobně středověkého původu. V písemných pramenech je poprvé doložen 13. května 1577, kdy ho od zvíkovského panství odprodal Kryštof II. ze Svamberka Aleně z Hodějova. Ta se později provdala za Jana Deyma ze Stříteže, a tak se  mlýn stal součástí statku Čížová. Mohl být proto totožný s Holubovským mlýnem, který je k roku 1623 uveden u čížovského statku jako zaniklý, patrně v důsledku válečných událostí. Pod jménem Topinkovský se mlýn prvně připomíná roku 1698. Mlynář Topinka je sice uváděn již v berní rule z roku 1654, ale u sousední Borečnice, takže mu patřil nejspíše až jeden ze dvou níže umístěných mlýnů na levobřeží. 

 

V roce 1715 mlýn zabrala čížovská vrchnost a vydávala ho za panský. Dne 24. září 1746 ho prodala za 145 zlatých Františku Jiřincovi. Za dvacet let od něho mlýn koupil Jan Řeřicha za 400 zlatých. Po něm mlýn, který měl dvě složení a stoupu, držel do roku 1796 písecký měšťan Josef Hozer. Dalším majitelem byl Jan Čaloun, který mlýn prodal v roce 1813 Václavu Haškovi a jeho manželce Johaně za 6000 zlatých. V roce 1835 přešel mlýn do držení Josefa Schmase, ale již po deseti letech ho koupil Tomáš Fiala s manželkou Barborou. V roce 1896 připsáno vlastnické právo na mlýn Eduardu Fialovi. V roce 1896 se dostal do veřejné  dražby, ve které ho koupil Josef Keclík ze Zátaví pro svoji dceru Terezu. Ta se o rok později provdala za devětadvacetiletého Josefa Bártu z Topělce, který se  tak ve mlýně stal panem otcem. K mlýnu se dvěma slupy na chytání ryb patřilo 15 ha polí, 5 ha luk a asi 4 ha lesa. Ve slupech často uvízli nejen kapři a štiky,  ale i lososi a úhoři. Podřadnější ryby dostali mleči, ostatní prodávala mlynářka  v píseckých hostincích. Z její iniciativy se také ve mlýně začal koncem 1. světové války vyrábět elektrický proud pro vlastní potřebu. Ke mlýnu se od Topělce sjíždělo serpentinovitě vedenou úvozovou cestou, od Čížové pak po trase dnešní asfaltové silnice. Po znárodnění byl mlýn včleněn do Jihočeských mlýnů. Poslední mlynář Josef Bárta mladší mlel do roku 1959, kdy bylo rozhodnuto objekt v souvislosti s výstavbou přehrady demolovat. Samotný jez je stále funkční a tvoří maximální hranici vzdutí hladiny přehrady.  

 


Historie mlýna obsahuje událost z období:

13. května 1577, kdy ho od zvíkovského panství odprodal Kryštof II. ze Svamberka Aleně z Hodějova. Ta se později provdala za Jana Deyma ze Stříteže, a tak se mlýn stal součástí statku Čížová.

Mlýn by snad mohl být totožný s Holubovským mlýnem, který je k roku 1623 na čížovském panství uveden jako zcela zaniklý (patrně následkem předchozích válečných událostí). Jednalo se totiž o  poměrně velký mlýn s 3 koly a 3 stoupami, z něhož mlynář platil 50 gr. míš. roční činže, odváděl 40 strychů žita a měl vykrmit 2 vepře.

1654 Berní rula: pod Borečnicí 2 mlynáři, Šimon Řebíček má mlýn o 1 kole, mlynář Topinka má mlýn o 2 kolech

1686 Jan Topinka

1695-1702 Václav Skoumal s manž. Salomenou roz. Topinkovou

1711-1713 Tomáš Topinka

1720 František Procházka s manž. Ludmilou

1730 Jakub Pekárek s manž Annou (1705-1735)

1732 Jan Jílovec (1692-1732), předtím mlynář tlučkovský s manž. Kateřinou (1704-1764)

listopad 1732 vdova Kateřina se provdala za Františka Jiřince

1746 od čížovské vrchnosti mlýn emfyteuticky zakoupil za 145 zl.

1764 se Fr. Jiřinec znovu oženil s LKateřinou, dc. Václava Menzala ze Sedlce

1766 prodal mlýn Janu Řeřichovi za 400 zl.

1796 za 4100 zl. zakoupil Josef Hozer, měšťan písecký

1802-1809 nájemce Antonín Skuhra s manž. Annou, roz. Majerovou, dc. mlynáře z Písku

1812 Jan Čaloun s manž. Marií

1813 mlýn prodal Václavu Hájkovi a jeho manž. Johanně za 6000 zl., ve mlýně však zůstal ještě nějaký čas bydlet

1835 Josef Schmas

1845 mlýn prodal Tomáši Fialovi, synu mlynáře ve Smolotelech na Příbramsku, I.manž. Barbora (+1872), II.manž. Anastázie, dc. Matěje Šebelleho z Tlučkova mlýna

Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský

mlýn měl 3 složení

1878-1884 nájemci Václav a Josefa Pazderníkovi

1881-1884 nájemci Alois a Anna Jetelovi

1890 mlynářský pomocník syn Eduard Fiala, stárek Jan Šebelle, mládek Jan Rozhoň z Podskalí, čeledín a služka Kateřina Manová ze Vráže

ve mlýně chovají 2 koně

1896 připsán na syna Eduarda Fialu (*1875)

1898 ve veřejné dražbě koupil Josef Keclík ze Zátaví pro dceru Terezu

1899 Terezie Keclíková se provdala za Josefa Bártu z Topělce, mlýn mu byl připsán

k mlýnu patřilo 15 ha polí, 5 ha luk, 4 ha lesa, 2 slupy na chytání ryb

Hospodářský typ mlýna
Smíšený

1925 Josef Bárta ml. (+1971)

1930 Josef Bárta

1931 zvolen do obecního výboru, 1931, 1938 předsedá finanční komisi

1933 se oženil s Boženou Manovou z Krašovic

1938 vedoucím CPO v Topělci

Hospodářský typ mlýna
Smíšený

mlýn mlel i za války

1948 zařazen do Johočeských mýů, mlynářský Josef Bárta

Hospodářský typ mlýna
Smíšený

1959 vykoupen čs. státem (500 Kčs za vodní právo, 80 hal. za 1 m2 půdy), Bártovi si koupili rodinný domek se zahrádkou v Písku, nastoupili jako pomocní dělníci v Jitexu

Události
  • Zánik mlynářské živnosti
  • Zánik budovy mlýna

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Topinka
  • Jiřinec
  • Řeřicha
  • Hozer
  • Čaloun
  • Hašek
  • Schmas
  • Fiala
  • Keclík
  • Bárta
  • Skoumal
  • Procházka
  • Pekárek
  • Jílovec
  • Skuhra
  • Hájek
  • Pazderník
  • Jetel
  • Holub

Historie mlýna také obsahuje:

nájemci:

před 1623 Holub (?)

1654 Topinka 

1686 Jan Topinka

1695-1702 Václav Skoumal 

1711-1713 Tomáš Topinka

1720 František Procházka 

1730 Jakub Pekárek 

1732 Jan Jílovec 

1732-1766 František Jiřinec (od 1746 majitel)

majitelé:

1766-1796 Jan Řeřicha

1796-1812 Josef Hozer

1802-1809 Antonín Skuhra (nájemce)

1812-1813 Jan Čaloun 

1813-1835  Václav Hájek 

1835-1845 Josef Schmas

1845- Tomáš Fiala

1878-1884 Václav Pazderník (nájemce) 

1881-1884 Alois Jetel (nájemce) 

1896-1898 Eduard Fiala

1898-1899  Josef Keclík, Terezie Keclíková

1899-1925 Josef Bárta

1925-1959 Josef Bárta ml.

1939 - František Bárta (RR)

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    neexistuje
    05 2012
      venkovský
      mlýn na malé řece (1000 – 7000 l/s)
            • zcela bez technologie aj.
            Žádná položka není vyplněna
            1623: 3 složení a stoupy
            1654: 2 složení
            1875: 3 složení
            Zaniklý
            • stoupa
            • jez
            Typvodní kolo na spodní vodu
            StavZaniklý
            Popis1623: 3 kola
            1654: 2 kola
            1930: 1 kolo na spodní vodu, hltnost 1,87 m3/s, spád 1,15 m, výkon 10 HP
            Typvodní kolo na spodní vodu
            StavZaniklý
            Popis1623: 3 kola
            1654: 2 kola
            1930: 1 kolo na spodní vodu, hltnost 1,87 m3/s, spád 1,15 m, výkon 10 HP
            Žádná položka není vyplněna
            Historické technologické prvky
            Autor
            Název
            Rok vydání0
            Místo vydání
            Další upřesnění
            Odkazhttp://krkacov.euweb.cz/historie.htm#3._Mlýny_kolem_osady_
            Datum citace internetového zdroje10. 9. 2014
            Autor
            Název
            Rok vydání0
            Místo vydání
            Další upřesnění
            Odkazhttp://krkacov.euweb.cz/historie.htm#3._Mlýny_kolem_osady_
            Datum citace internetového zdroje10. 9. 2014
            AutorJiří Fröhlich
            NázevStará Otava mezi Pískem a Zvíkovem
            Rok vydání2000
            Místo vydáníPísek
            Další upřesněnís. 52-54
            AutorJaroslava Pixová
            NázevTam, kde zpívala řeka aneb čarovná léta kolem Smetiprachu
            Rok vydání2014
            Místo vydáníPutim
            Další upřesněnís. 75-82
            AutorMinisterstvo financí
            NázevSeznam a mapa vodních děl v RČS
            Rok vydání1932
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněníSešit 12 (Tábor), s. 26
            AutorJosef Klempera
            NázevVodní mlýny v Čechách IX. - dodatky
            Rok vydání2005
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněnís. 99-100
            AutorJosef Klempera
            NázevVodní mlýny v Čechách V.
            Rok vydání2002
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněnís. 205

            Žádná položka není vyplněna

            Základní obrázky

            Historické mapy

            Obrazy

            Historické fotografie a pohlednice

            Současné fotografie - exteriér

            Současné fotografie - vodní dílo

            Vytvořeno

            10.9.2014 08:16 uživatelem frufru

            Majitel nemovitosti

            Není vyplněn

            Spoluautoři

            Uživatel Poslední změna
            Rudolf (Rudolf Šimek) 1.12.2016 10:21
            Radomír Roup (Radomír Roup) 22.6.2018 10:51
            doxa (Jan Škoda) 9.10.2024 15:24