Historie
Obecná historie:
Poměrně zachovalý komplex mlýnských budov o dvou složeních s částečně uzavřeným dvorem na Jevanském potoce. Poprvé je mlýn s rybníkem zmiňován v roce 1526 pod jménem Mníšek, v urbáři černokosteleckého panství z roku 1562 je mlýn zmiňovám jako součást Kostelních Střímelic a uvádí se mlynář Jíra Růžek (…mlynář ze mlejna pod rybníkem městským o dvou kolích...), který zde hospodařil do roku 1566. Mlýnu i rybníku se od té doby začalo říkat Růžkovský. S detailním popisem mlýna se setkáváme i v tzv. Zlaté knize černokosteleckého panství. V 18. století byl mlýn v majetku rodiny Sadílků a již tehdy se nazývá Hruškov. Od nich ho koupil Václav David (1746-1822), po něm ho vlastnil od roku 1813 jeho syn Josef David (1788-1866). Ten žil ve mlýně až do smrti a protože měl pouze 4 dcery, stal se po jeho smrti novým mlynářem zeť Jan Kratochvíl.
U mlýna rostla do roku 2014 památná Hruškovská lípa.
Zdroj: http://www.cestyapamatky.cz/kolinsko/stribrna-skalice/hruskovsky-mlyn
(RR)
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
1774 František Vichr (Wicher), mlynář
1775 Magdalena, vdova po Janu Vichr -ovi (Wicherovi)
V roce 1841 vlastnil mlýn Josef David.
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
1930 Čeněk Novák, mlýn a pila
Hospodářský typ mlýna
Smíšený
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
- David
- Kratochvíl
- Sadílek
- Vichr
- Wicher
- Novák
- Růžek
Historie mlýna také obsahuje:
1562 Jíra Růžek
1774 František Vichr (Wicher)
1775 Jan Vichr
-1813 Václav David
1841 Josef David.
1930 Čeněk Novák
1939 - Josef Kratochvíl (RR)
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: