Kdo v jednom mlýně nedostane semlíno, jde do druhého.
(dánské přísloví)

Velký, Panský mlýn

Velký, Panský mlýn
101
Okružní
Budyně nad Ohří
411 18
Litoměřice
Budyně nad Ohří
50° 24' 23.3'', 14° 7' 32.9''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Stavba Velkého mlýna byla započata r. 1515 Janem IV. Zajícem z Hazmburku a dokončena r.1535. Byl v renesančním slohu. V r.1871 došlo k přestavbě mlýna. V r.1904 došlo zde k požáru. Mlýn byl poté znovu vystavěn a modernizován podle nového způsobu. K rekonstrukci došlo v r.1927 a bylo vyměněno celé mlýnské zařízení a zřízena moderní velká pekárna. Tím se stal z mlýna velký průmyslový areál. Dnes je budova v katastru nemovitostí uvedena jako rodinný dům.

Na historickém obrazu v budyňském zámku je mlýn nazván Panský.(HŠ)
V severozápadní části města
Ohře
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Velký mlýn v Budyni nad Ohří dal postavit v 16. století Jan IV. Zajíc z Hazmburku. Se stavbou nového mlýna, který měl nahradit starý, dřevěný mlýn v Mileticích, zašlý pravděpodobně v r. 1514 při velké povodni, se začalo v roce 1515 a dokončena byla v roce 1535. Janu IV. Zajícovi pravděpodobně přispěli na stavbu finančně místní židovští obchodníci. To proto, že nad hlavním vchodem do mlýna byla umístěna deska s hebrejským nápisem : "Miklotbaal horechajim...", která měla objekt chránit před ohněm, povodněmi atd. Vedle pak byla v kameni vytesána hlava stavitele mlýna, ta však byla při pozdější přestavbě mlýna zničena.

Velký mlýn v Budyni nad Ohří byl postaven v renesančním slohu, s vysokou štíhlou střechou krytou prejzy. Pěkně se vyjímala do dvora vysunutá šalanda. Ta měla dvě okna do dvora, nad nimiž byla ve štítě výzdoba s oblouky. Uprostřed zde byla zasazena další pískovcová deska s latinským nápisem, potvrzujícím datum stavby mlýna.

Dále v levém oblouku ve štítě byla vytesána podoba Jana IV. Zajíce z Hazmburku, jak drží měšec.  V pravém oblouku ve štítě byla vytesána podoba jeho manželky Markéty Minsterberské, která držela v pravé ruce kytici.

Na levém břehu "malého Ohře", kde je pila, bývala v minulosti také pila v dřevěné boudě, která byla však v 18. století zrušena a na jejím místě zřízen mlýn, zvaný povodník, kde byl umístěn kalandr čili krupník. Z tohoto mlýna pak roku 1871 vznikla nová pila.

Od prvopočátku, tedy od roku 1535, byl mlynářem a pachtýřem na Velkém mlýně v Budyni Mikuláš, žid. S ním zřejmě souvisí desky na mlýně psané v hebrejštině.

Od roku 1600 se na mlýně připomíná Jakub Trčka. Ten měl vedle mlýna ještě stavení č.114. 

Mlynář Trčka si na mlýně pravděpodobně nevedl dost dobře, neboť stavení čp. 114 mu vrchnost pro dluh zabavila. Přesto však Jakub Trčka na Velkém mlýně hospodařil až do roku 1630, kdy ho vystřídal mlynář Pavel Šaroch. Ten tu vydržel plných 56 let! 

Mlynáři na Velkém mlýně měli za povinnost hnát po troubách vodu do městského pivovaru a do městské kašny. Trouby byly postaveny na náklad vrchnosti. proto osmé složení Velkého mlýna / mlýn měl svého času osm kol a osm složení/ bylo upraveno jako stroj, který tlačil vodu do trub.

V roce 1686 je na mlýně Jan Hruš a o deset let později, t.j. od roku 1696, zde mlynařil Pavel Vichera, mlynář panský a velkomlýnský. Roku 1700 ho vystřídal Bartoloměj Vilímovský. Ten zemřel roku 1728 a byl pochován se svou manželkou v bývalé kapli sv. Anny u Matky Boží. 

Od roku 1708 na Velkém mlýně hospodařil Matěj Čejka, předtím mlynář na Malém mlýně v Budyni. Tereziánský katastr uvádí v Budyni mlýn o sedmi kolech a jedné stoupě a další mlýn o jednom kole na nestálé vodě, který málokdy mele. Z mlýnů se platilo 58 zlatých a 60 strychů žita. 

V roce 1720 Matěje Čejku vystřídal libochovický měšťan, mlynář Jiří Vilímovský. Ten tu také 9. března roku 1723 zemřel. Od roku 1724 je na mlýně uváděn Antonín Šváb. Po něm od roku 1752 Jan Kouba, od roku 1761 František Černý a od roku 1764 Josef Skopec. Od roku 1793 zde mlynařil František Panocha. Po dvou letech, t.j. od roku 1795, jej vystřídal Josef Vagner, později mlynář v Doksanech.

V roce 1846 se na Velký mlýn dostal František Ostrif a po něm od roku 1853 zde byl Antonín Hlaváček. Od roku 1857 zde mlynařil Karel Tauch z Litoměřic a od roku 1863 Hynek Stejskal z Roudníčku z Dolního mlýna.

Od roku 1871, kdy začala přestavba Velkého mlýna, zde mlynařil František Kettler z Dušník. Městská kronika uvádí, že "toho roku postaveno nad starým zdivem /mlýna/ jedno patro a vnitřek úplně nově upraven". Původně byla ve starém mlýně podlaha o metr nižší proti nynější; chodilo se tam po schůdkách dolů. V mlýnici bylo osmero složení v řadě za sebou, každé hnáno vlastním lopatkovým kolem, a osm těchto kol umístěno ve dvou vodních žlabech  podle mlýna. Kola byla hnána spodní vodou. První a druhý kámen otáčel se prudkostí vody nejrychleji, sedmý a osmý nejpomaleji. 

Po novém zřízení byly vpředu, kde je podlaha nyní o jeden metr vyzvdvižena a upravena do roviny se dvorem, umístěny čtyři české kameny, které hnalo pouze jedno vodní kolo na střední vodu, a dále umístěny dva kameny po způsobu americkém, kde se také říkalo "Amerikán". Tento "Amerikán" byl hnán zpočátku též jedním lopatkovým kolem. Od roku 1872 byl mlýn hnán již turbínou, v roce 1900 elektrickým pohonem. V roce 1874 byla při mlýně vystavěna na místě povodníku nová pila. 

Od roku 1895 měla mlýn vdova Adéla Kettlerová, která platila nájem 4 800 zlatých. Za ní tu byla přidělána pumpa a vodovod do pivovaru. 

Od roku 1900 na mlýně hospodařil jako nájemce Josef Pokorný, mlynář z Ječovic. V té době, v roce 1901, byla provedena další přestavba mlýna, tentokrát jeho vnitřku.

V roce 1904 došlo k požáru Velkého mlýna. Předtím totiž jeho majitel J.M. Josef hrabě z Herbersteinu nechal zavést ve mlýně jako hnací sílu elektrický proud a oheň vznikl pravděpodobně jeho krátkým spojením. Stalo se to v 9 hodin večer dne 2. dubna 1904, kdy přední část Velkého mlýna i s velikou zásobou obilí a mouky shořela. 

Velký mlýn v Budyni nad Ohří byl poté znovu vystavěn a uvnitř úplně zmodernizován podle nového způsobu.

V roce 1919 se mlýna ujal Bohumil Pokorný, syn předchozího mlynáře Josefa Pokorného. Ten koupil v roce 1921 Velký mlýn od Josefa Herbersteina. K další rekonstrukci mlýna došlo v roce 1927; byly provedeny velké stavební práce a vyměněno celé mlýnské zařízení, čímž mlýn získal vyšší kapacitu. Přitom byla nahrazena i malá pekárna moderní velkou pekárnou. Tím se stal z Velkého mlýna v Budyni nad Ohří velký průmyslový mlýn.

Za protektorátu mlýn dále pracoval. Jeho majitel tehdy údajně pomohl mnohým lidem v nebezpečné životní situaci.

Po skončení druhé světové války v roce 1945 došlo k obnově zařízení mlýna a v roce 1947 se mohl mlýn znovu plně rozjet. Ale situace se horšila, i když do prvního znárodnění mlýn nespadal. Mlynář Bohumil Pokorný se od 1. března 1948 stal jen řadovým technickým zaměstnancem znárodněného mlýna. 

V současné době je budova bývalého mlýna p.č.st.47/1 vedena v katastru nemovitostí jako rodinný dům.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Mikuláš
  • Trčka
  • Šaroch
  • Hruš
  • Vichera
  • Vilímovský
  • Čejka
  • Šváb
  • Kouba
  • Černý
  • Skopec
  • Panocha
  • Vagner
  • Ostrif
  • Hlaváček
  • Tauch
  • Stejskal
  • Kettler
  • Pokorný

Historie mlýna také obsahuje:

1939 - Bohumil Pokorný (RR)

Požár v roce 1904 po zkratu el. proudu. Mlýn byl poté znovu obnoven.

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    částečně adaptován
    05 2012
      průmyslový areál
      mlýn na velkých vodních tocích (7000 l/s a více)
      • moderní 1920 – 1945
      zděná
      vícepodlažní
      Na jdené budově nápis PEKAŘSTVÍ (HŠ)
      • zdobený zděný štít
      • plastická omítková výzdoba fasád a štítů
      • okno
      • epigrafické památky (nápisy, datování aj.)
        • zcela bez technologie aj.
        Žádná položka není vyplněna
        Dochovaný
        • pila
        • pekárna
        • jez
        • náhon
        • odtokový kanál
        Žádná položka není vyplněna
        Žádná položka není vyplněna
        Historické technologické prvky
        AutorKlempera, Josef
        NázevVodní mlýny v Čechách VIII
        Rok vydání2003
        Místo vydánínakladatelství Libri Praha
        Další upřesněníkniha str. 160-165
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje13.11.2016
        AutorKlempera, Josef
        NázevVodní mlýny v Čechách VIII
        Rok vydání2003
        Místo vydánínakladatelství Libri Praha
        Další upřesněníkniha str. 160-165
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje13.11.2016

        Žádná položka není vyplněna

        Základní obrázky

        Historické mapy

        Obrazy

        Historické fotografie a pohlednice

        Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

        Vytvořeno

        13.11.2016 16:38 uživatelem eva48 (Eva Nesnídalová)

        Majitel nemovitosti

        Není vyplněn

        Spoluautoři

        Uživatel Poslední změna
        Rudolf (Rudolf Šimek) 19.11.2016 19:09
        Helena Špůrová 21.5.2017 14:48
        Radomír Roup 9.6.2018 14:55