Uživatel

Hledat

| Sign up

Neporažená žena jde těžce jako neporažený mlýn.
(valašské přísloví)

Home»
Soupis mlýnů»
Databáze vodních mlýnů»
Sudíkův, Zajíčkův mlýn

Sudíkův, Zajíčkův mlýn

tisk doplnit kartu

Identifikační údaje

Kompletní ikonografie

Název mlýna

Čp.

Bývalé čp.

Ulice

Měňany

Lokalita (vesnice, město)

Liteň

PSČ

267 27

Okres

Beroun

Katastrální území

Měňany

GPS

49° 54' 34.3'', 14° 6' 24.9''

Mapová značka

Mlýn bez funkčního vodního motoru

Stručný popis

Mlýn doložený k roku 1563, od konce 18. století v držení rodu Zajíčků. Mlýn pohánělo vodní kolo o průměru 10 metrů, údajně největší v kraji. Po požáru 1924 a povodni v roce následujícím již nebyl zprovozněn a byl přeměněn na zemědělský statek.

Poloha vůči obci

1 km od kapličky v Měňanech

Vodní tok

Stříbrný potok

Číslo kulturní památky

Webové stránky

Přístupnost

nepřístupný

Historie

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)

1563 grunt s mlýnem kupuje Bartoloměj Sudík od svého pastorka Matěje za 100 grošů českých (1. zmínka o mlýnu)

Události

První písemná zmínka o existenci vodního díla
Vznik mlynářské živnosti

Hospodářský typ mlýna

Poddanský

Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)

1654 Berní rula: mlýn pustý majitel celoláník Šimon Sudík

1740-1780 mlýn v majetku obce, hospodářství při mlýně mělo rozlohu 29 jiter a 1.168 čtver. sáhů

1799 při zakládání kontribučenskéhoo špýcharu připomínán mlynář Jiří Zajíček, kromě mlýna vlastní též čp. 30 (Hořejší hospoda)

-1840 František Veselý

1840- Hynek Zajíček

Hospodářský typ mlýna

Poddanský
Vrchnostenský

Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)

5. srpna 1853 mlynář Václav Zajíček a manželka Anna, držitelé domů čp. 29, 30 a 34 a připsaných pozemů ve výměře 149 měřic rolí a 20 měřic luk. (vysvědčení od měňanského starosty Františka Veselého)

1859 přestavba mlýna a Hořejší hospody, zachován letopočet na mlýně

3.6.1865 Václav Zajíček zemřel ve věku 50 let

vdova Anna zdědila mlýn a dluhy ve výši 2.300 zl. za pozemky, zakoupené od knížete Fürstenberka

1866 zemřela Anna Zajíčková, poručníky nezletilých sirotků Karla, Hynka, Ignáce (?, patrně totožný s Hynkem) a Marie určeni František Zajíček z Měňan a Jan Zajíček z Otvovic.

mlýn zdědil Hynek Zajíček

1895 v areálu mlýna zahájena výroba zátek "špuntárna", v mlýně se jen šrotuje

majitel Vilém Zajíček

Hospodářský typ mlýna

Námezdní

První republika (1919–1938)

1924 mlýn vyhořel

1925 při náhlé povodni zcela zanesen rezervní rybník nad mlýnem

mlýn vyřazen z provozu

1930 majitel Vilém Zajíček, registrován jen vodní pohon zemědělských strojů

mlýn zdědil Zdeněk Zajíček, údajně vášnivý myslivec

mlýnský rybník osázen olšemi, zrušen náhon a splav ke mlýnu

Události

Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
Zánik mlynářské živnosti

Hospodářský typ mlýna

Námezdní

Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)

po smrti Zdeňka Zajíčka mlýn převzal K. Špalecius

1945 mlýn definitivně zrušen

Události

Zánik mlynářské živnosti

Hospodářský typ mlýna

Námezdní

Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)

majitel Stanislav Jonáš, manžel Zdeňky Zajíčkové

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Sudík
Zajíček
Veselý

Historie mlýna také obsahuje:

Držitelé mlýna v chronologickém sledu

1563 Bartoloměj Sudík

1654 Šimon Sudík

1740-1780 obec Měňany

1799 Jiří Zajíček

-1840 František Veselý

1840- Hynek Zajíček

1853-1865 Václav Zajíček

1865-1866 Anna Zajíčková

Hynek Zajíček

1930 Vilím Zajíček

Zdeněk Zajíček

K. Špalecius

Stanislav Jonáš

Mlýn je vyobrazen na:

I. vojenské mapování – josefské (1764–68)

III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)

Císařský povinný otisk (1824–43)

Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

Architektura

Stav nemovitosti

částečně adaptován

Stav nemovitosti k datu

03 2017

Dochováno

Typologie podle urbanistického prostředí

venkovský

Charakter mlýna podle síly vodního toku

mlýn na nestálé vodě (10 - 50 l/s)

Dispoziční typ mlýna

mlýnice je součástí dispozice domu

Stavební etapy

klasicismus do roku 1850
historizující a architektura druhé pol. 19. století

Dominantní stavební konstrukce

zděná

Podlažnost

jednopatrový

Dispozice, slohové zařazení – popis

Centrální velká budova spojující mlýnici a obytnou část, hospodářské budovy rozmístěny okolo.
V 1. pol. 19. stol. byl mlýn drobná dřevěná stavba.

Historické stavební prvky – exteriér

Historické stavební prvky – interiér

Technologické vybavení

Stav mlýnské technologie

zcela bez technologie aj.

Stav mlýnské technologie – popis

Veškeré zařízení údajně zlikvidováno.

Technologické vybavení

Žádná položka není vyplněna

Stopy po neexistující mlýnské technologii

Doplňkové a další provozy

Zaniklý

pohon zemědělských strojů
jiné

Doplňkové a další provozy – popis

Výroba zátek (špuntárna)
1930 pouze pohon hospodářských strojů

Cesta vody ke mlýnu

stavidlo
náhon
rybník
akumulační nádržka

Popis cesty vody ke mlýnu

Náhon a splav zrušeny koncem 30. let 20. stol.

Vodní motory

Typvodní kolo na vrchní vodu

StavZaniklý

Výrobce

PopisBývalo zde mlýnské kolo o průměru 10 m, údajně největší v kraji.
1930 (pohon zemědělských strojů): 1 kolo na svrchní vodu, hltnost 0,049 m3/s, spád 10,3 m, výkon 4,37 HP

Typvodní kolo na vrchní vodu

StavZaniklý

Výrobce

PopisBývalo zde mlýnské kolo o průměru 10 m, údajně největší v kraji.
1930 (pohon zemědělských strojů): 1 kolo na svrchní vodu, hltnost 0,049 m3/s, spád 10,3 m, výkon 4,37 HP