V Opatovidch, dne 28. března 1946
PROTOKOL
sepsaný dnešního dne v lesní kanceláři v Opatovicích
Předmět protokolu jest výpověď p. Frant. Uhra, měst. porybného v. v. ze Zhoře nar. dne 11.11. 11869 v záležitosti provádění výlovu rybníka Turkovce během jeho služby v rybničním hospodářství města Kutné Hory, kteroužto službu vykonával od roku 1900.
Jmenovaný porybný prohlašuje tímto, že výlov rybníka Turkovce během jeho služby se prováděl podle hospodářské potřeby, tj. buďto každoročně, nebo za dva roky a velmi málo po třech letech. Ze strany majitele mlýna pod rybníkem Turkovcem p. Ferd. Drahokoupila, nebyly nikdy činěny žádné námitky proti výlovu rybníka, ať se tento prováděl kdykoliv (obyčejně na zimu, málokdy na jaře). Potíže nastaly, jak se pamatuje (to však už byl v penzi) teprve co nastoupili k vedení hospodářství a mlýna jeho synové.
Do výslužby odešel roku 1932, přesto však o každém hnutí v rybníkářství věděl dále, poněvadž nastoupil službu jeho syn Karel Uher, který ho o všem informoval.
Se starým p. Ferdinandem Drahokoupilem vycházelo rybniční hospodářství během služby porybného p. Františka Uhra vždy v nejlepší shodě, poněvadž jak zde prohlašuje, nikdy jim žádných potíží nedělal a rybniční správa lovila,kdy potřebovala, tj., jak to rybniční hospodářství, spotřeba násad, plůdku, konzumní ryby, trhové poměry apod. žádaly.
Také o nějakém protokole, či zápisu, kde by vyplývala povinnost rybniční správy loviti Turkovec pouze jednou za tři roky, není mu známo. Jest mu pouze znám protokol sepsaný v Lánech dne 18. září 1888, kdy bylo provedeno komisionální řízení okresního hejtmanství v K. Hoře za účelem zasazení normálního bodu u rybníka Turkovce.
Dále prohlašuje, že při výlovu se vždy jezdilo na hráz, pod paběnickými poli se otáčelo a s otočenými povozy se ryba nakládala na hrázi.
Skončeno, přečteno a podepsáno: Uher František porybný
xx
Okresní národní výbor v Kutné Hoře. Dne 15. prosince 1946
VÝMĚR
Věc: Rybník Turkovec, spor a právo výlovu rybníka.
Správa lesů a rybníků města Kutné Hory v Opatovicich 1 oznámila místnímu národnímu výboru v Kutně Hoře podáním z 12. 10. 1946, že Josef Drahokoupil, majitel mlýna a hospodářství v Lánech, zabránil opět vypuštění rybníka Turkovce k účelu výlovu ryb.
Josef Drahokoupil byl poučen o nesprávnosti svého stanoviska a o právech města Kutné Hory.
Tato záležitost byla projednána ve své schůzi a rozhodla, že majitel mlýna Turkovce není podle vodního zákona pro Čechy z 28. 8. 1870 Č. 71 oprávněn brániti městu Kutná Hora ve výlovu rybníka z těchto důvodů:
Je nesporné, že obec Kutná Hora je majitelkou rybníka Turkovce a voda rybníce je vodou soukromou (94 lit. c/ vodního zákona).
Majitel mlýna Turkovce Josef Drahokoupil bránil již vícekráte obci Kutné Hoře, aby rybník vypustila k účelu nutného výlovu ryb, a tvrdí, že obec je oprávněna provádět výlov a tedy vypuštění vody z něj pouze jednou za tři roky a ještě se svolením mlynáře. Své tvrzení odůvodňuje tím, že je to potvrzeno v protokolu ze dne 18. 9. roku 1888 o sázení normálního bodu u rybníka Turkovce a zapsáno je také v zemských deskách.
V protokolu není však žádná zmínka o jakémkoli omezení vlastnického práva.
Naopak je tady výslovně konstatováno, že majitel mlýna čp. 28 užívá vodu proti placení smluvené činže. Svého času byla učiněna tato smlouva mezi obcí Kutná Hora a majitelem mlýna.
Tato smlouva se na našem úřadě nenachází. Na výzvu našeho úřadu nemůže prý ani smlouvu ani protokol předložiti, a proto se nemůže domáhati, aby okresní národní výbor, jako úřad vodoprávní, uznal jeho stanovisko za správné.
Podobně jako s protokolem se má věc i se zápisem v zemských deskách.
Nelze proto jeho tvrzení dáti víry a okresní národní výbor, jako úřad vodoprávní nemůže uznati za správné jeho stanovisko o omezení práv obce Kutná Hora volně s vodou rybníka disponovat.
Byla-li snad přece někdy učiněna nějaká smlouva, nebo dohoda, rázu soukromoprávního, nemůže vodoprávní úřad v Kutné Hoře dospět k vyřešení sporu.
