Kdo jde ve správný čas do mlýna, dostane i semleto.
(německé přísloví)

Panská valcha a šrotovna obilí

Panská valcha a šrotovna obilí
40
K Bukovině
Klášter Hradiště nad Jizerou
294 15
Mladá Boleslav
Klášter Hradiště nad Jizerou
50° 31' 27.3'', 14° 56' 41.1''
Mlýn s turbínou, který vyrábí elektřinu
Původně prachárna, později valcha a pak šrotovna obilí se nachází v centru Kláštera Hradiště nad Jizerou na potoce Zábrdce, pod kopcem s místním pivovarem a klášterem.
střed obce
Zábrdka
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Kolem roku 1740 stála na pravém břehu Zábrdky panská prachárna s chalupou. V roce 1754 prachárnu zrušili a zřídili zde valchu se světničkou, která je uváděna také v soupise dominikánského kláštera.  Nemovitost koupil v roce 1755 Václav Vlk za 100 kop grošů (50 kop hotově, roční splátka 15 kop). Odváděl do panského důchodu po 30 groších ke sv. Jiří a ke sv. Havlu. 26. 11. 1760 prodal Václav Vlk valchu Pavlu Šnajdrovi za 257 kop grošů a 4 denáry.

Do 40. let 18. st. se zde vystřídalo několik valchařů. V 80. letech 17. st. to byl Augustín Reivald s manželkou Annou, začátkem 19. st Josef Vidra s manželkou Marií, ve 20. a 30. letech 19. st. Mikuláš Porš s manželkou Kateřinou a ve 40. letech 19. St. František Kraus s manželkou Antonií.

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

Od poloviny 19. století v čp. 40 žil rod Bradáčů, kteří jsou v matrikách uváděni jako mlynáři. Prvním mlynářem z tohoto rodu byl Jan Bradáč, uváděný v matrice jako „mlynářský z Kláštera č. 40“. Jan Bradáč pocházel z mlynářského rodu. Byl synem mlynáře stejného jména z Pavlova čp. 26 okresu Ledečského podkraje Čáslavského. Za manželku měl Marii, dceru tkalce Josefa Dismana z Bělé pod Bezdězem. V 70. a 80. letech 19. st je vystřídal jejich syn Jan s manželkou Kateřinou, rozenou Bíglovou z Číhátek čp. 1. Sňatek uzavřeli 3. 11. 1874, oběma bylo 24 let. V zápisech u jejich sňatku je Jan uváděn jako „panský mlynář“. V Klášteře č. 40 se jim v letech 1875 až 1893 narodilo celkem 11 dětí.

Na mapách stabilního katastru jsou u objektu zakreslena 2 vodní kola. Jedno patrně sloužilo pro účely valchy a druhé mohlo pohánět klasické mlýnské složení, o které byla valcha rozšířena. Valcha později zanikla a s ní i jedno kolo. V druhé polovině 19. století je popisováno jenom jedno kolo a šrotovna obilí.

Dne 24. 5. 1906 podala panská kancelář hraběte Arnošta z Valdštejna žádost na povolení přestavby vodního kola na turbínu. Komise se u šrotovny sešla 22. 6. 1906, provedla kolaudaci nové Francisovy turbíny a povolila její provoz výměrem ze dne 2. 7. 1906.

Události
  • Vznik mlynářské živnosti

V roce 1923 zaslala firma Josefa Šuldy – rýhování mlýnských válců a oprava mlýnských strojů – na Okresní úřad v Mnichově Hradišti žádost o povolení provozování strojnické dílny a mlýna barev, vápna, hlinky, cementu a kostí v nemovitosti čp. 40. Místní šetření proběhlo 16. 3. 1923.
V roce 1930 je zde uváděn Josef Šulda, provozovatel strojírny.
Dalším majitelem bývalé šrotovny stala obec Klášter Hradiště nad Jizerou. Dne 16. 2. 1933 požádala o revizi vodního díla v čp. 40. Ve zprávě se uvádí, že nový majitel nemá vhodného nájemce a turbína není v provozu. Strojní zařízení šrotovny bylo v té době již odstraněné.
Pravděpodobně v průběhu roku 1933 koupil bývalou šrotovnu Jan Fikejz a provozoval zde kovotlačitelství. Po smrti Jana Fikejze pokračovala v živnosti jeho manželka a se synem Jiřím.

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

Kovotlačitelská dílna fungovala do roku 1958, kdy Jiří Fikejz živnost zrušil. Francisova turbína dál fungovala a poháněla dynamo na výrobu proudu pro soukromou potřebu.

Současný majitel nemovitosti opět zprovoznil turbínu, která pohání generátor na výrobu elektrické energie. Dále zde provozuje živnosti nákladní silniční doprava a stavební práce.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Bradáč

Historie mlýna také obsahuje:

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    částečně adaptován
    05 2017
      městský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
        zděná
        jednopatrový
              1933 strojní zařízení šrotovny odstraněné
              Žádná položka není vyplněna
              Dochovaný
              • výroba elektrické energie
              Zaniklý
              • valcha
              • kovoobráběcí dílna
              • jiné
              původně zde byla prachárna
              1740 prachárna zrušena
              1754 postavena valcha
              1923 zaslala firma Josefa Šuldy - rýhování mlýnských válců a oprava mlýnských strojů - na Okresní úřad v Mnichově Hradišti žádost o povolení provozování strojnické dílny a mlýna barev, vápna, hlinky, cementu a kostí v čp. 40.
              1923 soustruh, vrtačka a rýhovačka
              1933 šrotovnu koupil Jan Fikejz a přebudoval ji na kovotlačitelství
              1958 živnost zrušena
              • stavidlo
              • náhon
              • normální znamení
              • odtokový kanál
              • turbínová kašna
              • turbínový domek
              Na toku Zábrdky existovala 3 stavidla. Jedním se vpouštěla voda ke kolu a ostatní dvě regulovala hladinu vody v potoce. První mělo šířku 4 stopy a výšku 28 palců a 6 čárek, druhé šířka 4 stopy a výška 22 palců, třetí 4 stopy 1 palec široké, 35 palců vysoké.
              Za vpouštěcím stavidlem existoval žlab široký 1,4 m směřující k vodnímu kolu na spodní vodu o průměru 4,4 m.
              Pevný bod byl umístěn v pravobřežním zdivu mlýnské budovy před česlí dne 28. 9. 1873. "Umístěn byl 11 stop 5 palců pod dolení plochu stropového a zároveň vazebního trámu, který z rohu stavení mlýnského a sice z rohu hořeního proti vodě vyčnívá se v mlýnské zdi z kvádrovců vystavené, a sice též na rohu tomto vysekala do kvádrovce spára či rýha 50 cm dlouhá a 3 cm široká a natřela se černou barvou uprostřed rýhy té a sice kolmo na tuto se zapustil do kvádrovcové zdi klamer (spojka) železná, z které uprostřed zub vyvstalý upraven jest a kterého zubu hoření plocha se dormální výšky čili 11 stop 5 palců pod uvedený trám zasadila. Nad zubem tímto se vpilováním čárek do klamru upravilo měřítko, a sice 10 cm každý cm o sobě znalý."
              V roce 1906 byla na místě vodního kola instalována Francisova turbína.
              1923: 2 stavidla. Stavidlo vpouštějící vodu k turbíně má šířku 2,63 m a výšku 1,19 m, stavidlo jalové má šířku 2,14 m a výšku 0,94 m.
              Typturbína Francisova
              StavDochovaný
              Výrobce
              Popis24.5.1906 podala kancelář hraběte Arnošta z Valdštejna žádost na povolení přestavby vodního kola na turbínu. 22.6.1906 komisionelně kolaudována, 2.7.1906 úředně povolen provoz.
              1923: Francisova turbína s vertikální hřídelí
              V roce 1930 zde byla 1 Francisova turbína, hltnost 0,3 m3/s, spád 0,863 m, výkon 2,2 HP.
              1933 již nebyla v provozu
              dnes MVE
              Typturbína Francisova
              StavDochovaný
              Výrobce
              Popis24.5.1906 podala kancelář hraběte Arnošta z Valdštejna žádost na povolení přestavby vodního kola na turbínu. 22.6.1906 komisionelně kolaudována, 2.7.1906 úředně povolen provoz.
              1923: Francisova turbína s vertikální hřídelí
              V roce 1930 zde byla 1 Francisova turbína, hltnost 0,3 m3/s, spád 0,863 m, výkon 2,2 HP.
              1933 již nebyla v provozu
              dnes MVE
              Typvodní kolo na spodní vodu
              StavZaniklý
              Popis1842: 2 kola (patrně jedno pro valchu a druhé pro mlýn)
              po zániku valchy již jen jedno kolo na spodní vodu o průměru 4,4 m, délce hřídele 6,3 m a jejím průměru 0,4 m.
              Typdynamo
              StavNezjištěn
              Výrobce
              Popisdynamo na výrobu elektrické energie
              výkon 2 kW
              Typdynamo
              StavNezjištěn
              Výrobce
              Popisdynamo na výrobu elektrické energie
              výkon 2 kW
              Historické technologické prvky
              • ozubená kola, pastorky (průmyslový výrobek)
              • transmisní hřídele s řemenicemi (výrobek průmyslový i řemeslný)
              AutorMinisterstvo financí
              NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
              Rok vydání1932
              Místo vydáníPraha
              Další upřesněníJičín, str. 24
              Odkaz
              Datum citace internetového zdroje
              AutorMinisterstvo financí
              NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
              Rok vydání1932
              Místo vydáníPraha
              Další upřesněníJičín, str. 24
              Odkaz
              Datum citace internetového zdroje
              AutorZdeněk Jodas
              NázevVodní díla v povodí Mohelky a Zábrdky
              Rok vydání2015
              Místo vydáníLiberec
              Další upřesněnístr. 256-257
              Odkaz
              Datum citace internetového zdroje

              Žádná položka není vyplněna

              Základní obrázky

              Historické mapy

              Plány - stavební a konstrukční

              Historické fotografie a pohlednice

              Současné fotografie - exteriér

              Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

              Současné fotografie - vodní dílo

              Současné fotografie - technologické vybavení

              Současné fotografie - předměty spojené s osobou mlynáře

              Ostatní

              Vytvořeno

              26.5.2017 11:05 uživatelem cestovatelka

              Majitel nemovitosti

              Není vyplněn

              Spoluautoři

              Uživatel Poslední změna
              Rudolf (Rudolf Šimek) 27.5.2017 08:33
              doxa (Jan Škoda) 21.5.2024 11:04