Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
1590 pelhřimovští konšelé povolili svému primasovi Janu Hodáčkovi postavit nový mlýn na Chodči s podmínkou, že to nemá být na újmu jejich mlýnům obecním a pod přísnou pokutou zakázali svým poddaným na Chodči mlít.
1594 Hodač koupil mlýniště řečené Chodeč od stanovského nápravníka Jiříka Vichra za 231 kop a vystavěl na tom místě znovu mlýn i dvůr.
červenec 1599 rozhodnutím císařské komise mlecí právo omezeno jen na poddané Hodáčkových dědiců v Dubovicích a na lidi svobodné.
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Mlýn Chodeč měl vztah k majitelům domu čp. 17 na náměstí v Pelhřimově, což potvrzuje zápis z roku 1790 i zpráva Johanna Gottfrieda Sommera z roku 1844
1829 - Anton Florian
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
1880 mlýn vyhořel
1882 Benedikt a Bohumil Herrmannové mlýn obnovili
1901 mlýn opět vyhořel, obnoven až 1909 Karlem Lipšem (letopočet na štítu)
Události
- Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
První světová válka (1914–1918)
1921 Ferdinand Dvořák u mlýna zřídil pekárnu. Na nějaký čas se i s rodinou odstěhoval do Ameriky, avšak navrátil a získané technologické poznatky zde využíval, vyráběl různé druhy pečiva a koňským povozem je rozvážel po okolí.
1930 - Ferd. Dvořák
1953 veškerý majtek konfiskován a předán státnímu statku
1990 v restituci navrácen
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
- Florian
- Dvořák
- Pošvář
- Hodač
- Hodáček
- Herrmann
- LIpš
- Vichr
Historie mlýna také obsahuje:
před 1954 Jiřík Vichr
1594 Hodač, Hodáček
1829 - Anton Florian
1882 Benedikt a Bohumil Herrmannové
1909 Karel Lipš
1930 - Ferd. Dvořák
1939 - Marie Pošvářová (RR)
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
