23. února 1919 Karel Krečmer, mlynář z Dolejšího mlýna čp. 16, švagr Antonína Švehly zakládá s finanční pomocí Pozemkové banky akciovou společnost s kapitálem 2,5 milionu korun s cílem vybudovat parní mlýn a pekárnu
20.12.1919 je firma oficiálně založena
koncem roku 1919 ministerstvo vnitra vydalo povolující listinu
21.1.1920 v pražské Obchodní a živnostenské komoře proběhla ustavující valná hromada společnosti Hostivařské mlýny a pekárny. 22 akcionářů zastupuje 3 milionový kapitál, jsou přijaty stanovy a zvolena správní rada - předseda majitel realit Jan Kolátor, místopředseda mlynář Karel Krečmer, členové průmyslník Jaromír Mencl, rada pražského nejvyššího kontrolního úřadu Ferdinand Menger, velkoobchodník František Groh. V dozorčí radě cukrář z Vodičkovy ul. František Myšák. Akciový kapitál navýšen na 6 milionů.
jaro 1920 firma zapsána do obchodního rejstříku, kapitál navýšen na 9 mil. Kč
1919-1922 mlýn vystavěn dle projektu architekta Bohumila Hübschmanna (1878-1961, v roce 1945 se nechal přejmenovat na Hypšman). Zakázku na stavbu dostaly místní firmy Karla Berana a Antonína Řeháka.
Náklady činily téměř 20.000.000 Kč
mlýn napojen na železniční vlečku, mezi mlýnem a pekárnou transportér pro převoz mouky
plánovaný výkon 45 tun mouky za den (9 vagonů obilí), 40.000 pecnů chleba denně při trojí směně
administartivní budova s kancelářemi, byty pro úřednictvo
plánován vepřín v 5 budovách pro 1000 prasat
výrobky měly nést značku HOST
březen 1921 závod navštívil priomátor dr. Karel Baxa s celou městskou radou
1921 zakoupen nákladní rozvozový vůz s kapacitou 2500 bochníků najednou
plány se však nepodařilo naplnit, denní výroba činila pouze 4000 pecnů chleba, zásobován Žižkov a Vinohrady, 1 prodejna na Malostranském náměstí
1921 dluhy se nedaří splácet, dělníci stávkují kvůli nevyplaceným mzdám
1922 finanční ztráty kvůli odvolané mobilizaci (zrušena státní zakázka na odběr 10.000 bochníků chleba)
uložena pokuta 560.000 Kč za machinace s chlebovými lístky
1922 výroba 12.000 pecnů chleba, 50.000 ks bílého pečiva, dluh ale činí 15 mil. Kč
18.9.1922 vypukají další stávky kvůli snižování mezd, někoilik členů správní rady rezignuje
leden 1923 II. valná hromada zvolí dozorčí komisi, ta konstatuje, že podnik je schopen úspěšného provozu, pokud projde ozdravnou sanací a začne šetřit
březen 1924 valná hromada, ztráty se podařilo snížit o 2,5 mil. Kč na pouhých 200.000 Kč (šlo však o účetní machinace)
29. června 1924 dluh činil 9,5 mil, ztráta 5 mil. Kč, banka odmítla další úvěr, provoz zastaven, dělnictvo propuštěno
býv. předseda společnosti Jan Kolátor s hostivařským továrníkem Jaroslavem Podhajským navrhují pečlivou kontrolu provozu a další reorganizaci
1926 společnost přejmenována na Host, měly být vydány nové akcie a v září obnoven provoz, akcionáři však rozhodli o likvidaci podniku
listopad 1926 Karel Krečmer zatčen na útěku v Moravské Ostarvě, obžalován z falšování spořitelních knížek, jimiž ručil při likvidaci mlýna a zpronevěru 15 pytlů mouky, pro nedostatek důkazů zproštěn obžaloby
1927 býv. jednatel firmy a člen správní rtady František Groh odsouzen na 4,5 roku za podvody s válečnými půjčkami
1929 akcionáři rozhodli o prodeji celého areálu včetně strojního zařízení, zájem má člen správvní rady cukrář František Myšák, který by možná obnovil provoz, a bankovní dům Naster a spol., který by zrušil pšeničný mlýn a zachoval žitný, využil stroje na drcení kostí a v pekárně vyráběl suchary, z obojího však sešlo.
po odprodeji firmy a splacení pohledávek zbyly 2 mil. Kč. s nimiž vznikla 20.9.1932 u hostivařského nádraží nová společnost Host
říjen 1934 dokončena adaptace na Filmové ateliéry Hostivař
