Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Mlýn mlýna spadá do období rozšiřování soustavy mlýnu na zákupském panství v roce 1727. Byl vystavěn na místě staršího selského gruntu. Pro odlišení od staršího mlýna v obci čp. 61 byl vzhledem ke své poloze na toku Svitávky nazýván „Horní“. Mleči v Kunraticích se dělili mezi oba mlýny. Mlýn zpočátku disponoval jen jedním mlecím složením a platilo se z něj 8 zl. na vykrmování vepřů a v naturáliích 2 strychy pšenice a 16 strychů žita. Stavebníkem mlýna byl Anton Bradl, který ho v roce 1737 prodal Johannu Frantzovi Bradlovi, pilaři ze Cvikova, za 500 zl. Po něm zde hospodařil jeho syn Josef, který za mlýn zaplatil 1000 zl. (Tehdy je uveden i inventář - mj. truhly, 4 oškrdy a měrné nádoby na mouku a obilí.)
Následovali vlastníci 1790 Florian Bradel (cena 900 zl.), 1802 Josef Jäger, 1817 Johann Fabianitsch (5419 zl. 3¾ kr.) a 1818 Josef Grohmann (5880 zl.). Josef Jäger žádal vrchnost o povolení zřídit u mlýna krupník nebo špicovací složení nebo obojí. U krupníku se předpokládalo použití kladivové stoupy.
Uváděn též výměnek s chlévem v přízemí a komorami v patře.
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Od roku 1870 vlastnil mlýn Franz Grohmann. Krátce nato zde vodní kniha uvádí Wenzela Weisse a jedno obyčejné a jedno umělecké složení. V roce 1876 došlo k normování vodního díla.
Dalším vlastníkem byl Spořitelní spolek Kunratice, který zde údajně v roce 1887 nechal osadit první válcovou stolici.
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
První světová válka (1914–1918)
Ve 20. letech 20. století se stal majitelem Rudolf Paul, který zde od roku 1927 začal provádět postupnou modernizaci – severní přístavba mlýnice, nové strojní vybavení, osazení nového cejchu na fasádě přístavby, nový betonový jez.
V roce 1930 je zde stále jako majitel uváděn Rudolf Paul.
Ve mlýně se mlelo výhradně žito.
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
Mlýn pracoval ještě po roce 1945. Byl zde národní správce Josef Kratěna z mlýna v Rožátově u Mladé Boleslavi. V roce 1947 bylo zvažováno o ukončení provozu mlýna, správce si vymohl jeho zachování. V žádosti o zachování provozu byl jako důvod uváděn, že ve mlýně je nové zařízení.
Od 1946 se zde mlela i pšenice.
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
K ukončení mletí došlo v 50. letech 20. století. Následně mlýn spravoval místní Státní statek, ve mlýně se v té době šrotovalo, pohon strojů ale již zajišťoval elektromotor.
Objekt je evidován jako rodinný dům. Současný vlastník údajně zachránil část vybavení.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
- Bradl
- Bradel
- Jäger
- Fabianitsch
- Grohmann
- Weiss
- Paul
- Kratěna
Historie mlýna také obsahuje:
1727 Anton Bradl
1737 Johann Frantz Bradl
Josef Bradl
1790 Florian Bradel
1802 Josef Jäger
1817 Johann Fabianitsch
1818 Josef Grohmann
1870 Franz Grohmann
Wenzel Weiss
Spořitelní spolek Kunratice
20. léta 20. st. Rudolf Paul
po roce 1945 Josef Kratěna - národní správce
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: