Horní mlýn

Mlýn mlýna spadá do období rozšiřování soustavy mlýnu na zákupském panství v roce 1727. Byl vystavěn na místě staršího selského gruntu. Pro odlišení od staršího mlýna v obci čp. 61 byl vzhledem ke své poloze na toku Svitávky nazýván „Horní“.  Mleči v Kunraticích se dělili mezi oba mlýny. Mlýn zpočátku disponoval jen jedním mlecím složením a platilo se z něj 8 zl. na vykrmování vepřů a v naturáliích 2 strychy pšenice a 16 strychů žita. Stavebníkem mlýna byl Anton Bradl, který ho v roce 1737 prodal Johannu Frantzovi Bradlovi, pilaři ze Cvikova, za 500 zl. Po něm zde hospodařil jeho syn Josef, který za mlýn zaplatil 1000 zl. (Tehdy je uveden i inventář - mj. truhly, 4 oškrdy a měrné nádoby na mouku a obilí.)

Následovali vlastníci 1790 Florian Bradel (cena 900 zl.), 1802 Josef Jäger, 1817 Johann Fabianitsch (5419 zl. 3¾ kr.) a 1818 Josef Grohmann (5880 zl.). Josef Jäger žádal vrchnost o povolení zřídit u mlýna krupník nebo špicovací složení nebo obojí. U krupníku se předpokládalo použití kladivové stoupy.

Uváděn též výměnek s chlévem v přízemí a komorami v patře.

Od roku 1870 vlastnil mlýn Franz Grohmann. Krátce nato zde vodní kniha uvádí Wenzela Weisse a jedno obyčejné a jedno umělecké složení. V roce 1876 došlo k normování vodního díla.

Dalším vlastníkem byl Spořitelní spolek Kunratice, který zde údajně v roce 1887 nechal osadit první válcovou stolici.

Ve 20. letech 20. století se stal majitelem Rudolf Paul, který zde od roku 1927 začal provádět postupnou modernizaci – severní přístavba mlýnice, nové strojní vybavení, osazení nového cejchu na fasádě přístavby, nový betonový jez.

V roce 1930 je zde stále jako majitel uváděn Rudolf Paul.

Ve mlýně se mlelo výhradně žito.

Mlýn pracoval ještě po roce 1945. Byl zde národní správce Josef Kratěna z mlýna v Rožátově u Mladé Boleslavi. V roce 1947 bylo zvažováno o ukončení provozu mlýna, správce si vymohl jeho zachování. V žádosti o zachování provozu byl jako důvod uváděn, že ve mlýně je nové zařízení.

Od 1946 se zde mlela i pšenice.

K ukončení mletí došlo v 50. letech 20. století. Následně mlýn spravoval místní Státní statek, ve mlýně se v té době šrotovalo, pohon strojů ale již zajišťoval elektromotor.

Objekt je evidován jako rodinný dům. Současný vlastník údajně zachránil část vybavení.