Brodský mlýn; Bruckermühle

Dle zápisu v pozemkové knize v SOA Plzeň byl na začátku 18. století majitelem mlýna Jakob Wimerl – Wimehl. Mlýn získal v roce 1705, zaknihován byl však až v roce 1740. Jednalo se o moučný mlýn v obci Brod a pole s lukami. Dle tereziánského katastru se zde v roce 1717 mlelo na 2 složeních.

Dalším držitelem byl Josef Schmidt, který mlýn získal za 1 550 zlatých.

Dle plánů na přestavbu mlýna z roku 1844 držel tehdy mlýn Josef Friedl.

V 2. polovině 19. století převzal mlýn od otce Karel Friedl. Mlýn o dvou složeních a krupníku poháněla 3 vodní kola na vrchní vodu.

Před rokem 1876 se na mlýn přiženil Josef Glosauer, který si za manželku vzal Friedlovu dceru Annu. Za nich byl u mlýna v roce 1876 osazen vodní cejch s označením J. G. 1876.

Sčítání obyvatel z roku 1910 uvádí na mlýně vdovu Annu Glosauerovou (narozena roku 1955) se syny Josefem (narozen 1882), Johannem (1889) a dcerou Josefou (1884). Na mlýně vypomáhaly další 3 osoby – Anton Friedl, Adalbert Ott a Marie Beierová.

Syn předchozího mlynáře Josef Glosauer požádal v roce 1918 o povolení nahradit starý pohon Francisovou turbínou s hltností 800 litrů/s, spádem 2,25 m a výkonem 18 HP. Plány na úpravu náhonu vypracoval v roce 1919 Martin Gebert ze Starého Sedliště.

V roce 1930 byl majitelem stále  Josef Glosauer, objekt byl evidován jako mlýn a pila. Dle formuláře vyplněném v roce 1935 Josefem Glosauerem poháněla Francisova turbína se svislou hřídelí mlýnské zařízení a pilu a vyráběla také elektrický proud pro účely osvětlení.

V roce 1945, kdy byl mlýn Glosaeurovým zabaven, zde byl uváděn Johann Glosauer, bratr předešlého mlynáře, s manželkou Marií. Dne 4. 8. 1945 byl na mlýn jmenován národní správce mlynář Václav Čánský, který pocházel z Bělče, okres Beroun a byl vyučený mlynář. Na mlýn přišel s manželkkou Marií a 3 dětmi. Objekt byl tehdy uváděn jako mlýn, pila a zemědělská usedlost s 12 ha půdy. Novému mlynáři byl 8. 9. 1945 Okresní správní komisí v Plané udělen zvláštní mlecí průkaz na semletí 83 q žita. Mlýn byl v provozu i po roce 1945. Pilu využívali v roce 1945 i američtí vojáci, kteří sem přivezli nový elektromotor z kamenolomu u Mariánských Lázní. Mlýn i pila pracovaly ve mzěe, národní správce dostával mzdu 5 000 Kč měsíčně. Jeho manželka zde pracovala jako kancelářská síla za 1 850 Kč měsíčně. Na mlýně zpočátku vypomáhali 2 Němci, možná Glosauerovi.

Již v roce 1948 se státní orgány rozhodly prosperující pilu uzavřít. Proti tomuto záměru nepomohly ani protesty majitele ani obyvatel Brodu. O odkoupení pily žádal MNV Brod, avšak bez konkrétního výsledku. Krátce na to byl z nařízení nové komunistické vlády zastaven i mlýn.

Mlýn ještě poměrně omezeně mlel a šrotoval obilí pro dobytek státního statku. Nakonec byly mlýnské stolice zničeny tak, že do nich někdo nasypal šrouby.

Na přelomu 60. a 70. let koupily budovu mlýna Chalupovi a vystřídali tak zde rodinu Čánských. Část zařízení prý tehdy ještě byla funkční. Krátce nato byly některé stroje státním statkem odvezeny do sběru.

Budova mlýna se dochovala do dnešní v téměř nezměněné podobě. Uvnitř mlýna se dochovala část vybavení: v přízemí hlavní transmise s převody a řemeny, turbína a zařízení s turbínou související, v patře poškozená mlecí stolice bez značky výrobce. Náhon byl zasypán. Budova je využívána k bydlení.