Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Dle zápisu v pozemkové knize v SOA Plzeň byl na začátku 18. století majitelem mlýna Jakob Wimerl – Wimehl. Mlýn získal v roce 1705, zaknihován byl však až v roce 1740. Jednalo se o moučný mlýn v obci Brod a pole s lukami. Dle tereziánského katastru se zde v roce 1717 mlelo na 2 složeních.
Dalším držitelem byl Josef Schmidt, který mlýn získal za 1 550 zlatých.
Dle plánů na přestavbu mlýna z roku 1844 držel tehdy mlýn Josef Friedl.
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
V 2. polovině 19. století převzal mlýn od otce Karel Friedl. Mlýn o dvou složeních a krupníku poháněla 3 vodní kola na vrchní vodu.
Před rokem 1876 se na mlýn přiženil Josef Glosauer, který si za manželku vzal Friedlovu dceru Annu. Za nich byl u mlýna v roce 1876 osazen vodní cejch s označením J. G. 1876.
Sčítání obyvatel z roku 1910 uvádí na mlýně vdovu Annu Glosauerovou (narozena roku 1955) se syny Josefem (narozen 1882), Johannem (1889) a dcerou Josefou (1884). Na mlýně vypomáhaly další 3 osoby – Anton Friedl, Adalbert Ott a Marie Beierová.
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
Syn předchozího mlynáře Josef Glosauer požádal v roce 1918 o povolení nahradit starý pohon Francisovou turbínou s hltností 800 litrů/s, spádem 2,25 m a výkonem 18 HP. Plány na úpravu náhonu vypracoval v roce 1919 Martin Gebert ze Starého Sedliště.
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
V roce 1930 byl majitelem stále Josef Glosauer, objekt byl evidován jako mlýn a pila. Dle formuláře vyplněném v roce 1935 Josefem Glosauerem poháněla Francisova turbína se svislou hřídelí mlýnské zařízení a pilu a vyráběla také elektrický proud pro účely osvětlení.
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
V roce 1945, kdy byl mlýn Glosaeurovým zabaven, zde byl uváděn Johann Glosauer, bratr předešlého mlynáře, s manželkou Marií. Dne 4. 8. 1945 byl na mlýn jmenován národní správce mlynář Václav Čánský, který pocházel z Bělče, okres Beroun a byl vyučený mlynář. Na mlýn přišel s manželkkou Marií a 3 dětmi. Objekt byl tehdy uváděn jako mlýn, pila a zemědělská usedlost s 12 ha půdy. Novému mlynáři byl 8. 9. 1945 Okresní správní komisí v Plané udělen zvláštní mlecí průkaz na semletí 83 q žita. Mlýn byl v provozu i po roce 1945. Pilu využívali v roce 1945 i američtí vojáci, kteří sem přivezli nový elektromotor z kamenolomu u Mariánských Lázní. Mlýn i pila pracovaly ve mzěe, národní správce dostával mzdu 5 000 Kč měsíčně. Jeho manželka zde pracovala jako kancelářská síla za 1 850 Kč měsíčně. Na mlýně zpočátku vypomáhali 2 Němci, možná Glosauerovi.
Již v roce 1948 se státní orgány rozhodly prosperující pilu uzavřít. Proti tomuto záměru nepomohly ani protesty majitele ani obyvatel Brodu. O odkoupení pily žádal MNV Brod, avšak bez konkrétního výsledku. Krátce na to byl z nařízení nové komunistické vlády zastaven i mlýn.
Mlýn ještě poměrně omezeně mlel a šrotoval obilí pro dobytek státního statku. Nakonec byly mlýnské stolice zničeny tak, že do nich někdo nasypal šrouby.
Na přelomu 60. a 70. let koupily budovu mlýna Chalupovi a vystřídali tak zde rodinu Čánských. Část zařízení prý tehdy ještě byla funkční. Krátce nato byly některé stroje státním statkem odvezeny do sběru.
Budova mlýna se dochovala do dnešní v téměř nezměněné podobě. Uvnitř mlýna se dochovala část vybavení: v přízemí hlavní transmise s převody a řemeny, turbína a zařízení s turbínou související, v patře poškozená mlecí stolice bez značky výrobce. Náhon byl zasypán. Budova je využívána k bydlení.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
- Wimerl/Wimehl
- Schmidt
- Friedl
- Glosauer
Historie mlýna také obsahuje:
zač. 18. st Jakub Wimerl/Wimehl
Josef Schmidt
1844 Josef Friedl
2. pol. 19.st Karel Friedl
1876 Josef Glosauer
1910 Anna Glosaerová
Josef Glosauer, syn
? - 1945 Johann Glosauer
1945 Václav Ćánský, národní správce
Chalupa
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: