Mýtský mlýn; Mauth Mühle, Mauthdorfermühle

Dle vyobrazení na mapách stabilního katastru byl původně dřevěný. Později byla budova mlýna přestavěna na zděnou s obdélníkovým půdorysem, přízemí, patro a vysoké podkroví s dalším pracovním podlažím.
Rozsáhlý areál mlýna s vysokou vypovídací schopností, s téměř kompletně dochovaným zařízením. Významný doklad stavebního vývoje prosperujícího mlýna, a to od konce 18. století až do dnešní doby. Zároveň vypovídá o vývoji mlynářského řemesla.
1) obytná část s mlýnicí 2) malá vodní elektrárna s pilou 3) hospod. budova 4) stodola 5) ohrazení s branou 6) mlýnský náhon
V nejvýše položeném cípu dvora se nachází hlavní vstup do areálu opatřený dvoukřídlými vraty. Vpravo od vjezdu zřejmě při trase někdejší cesty stojí sloupková kamenná boží muka (bez památkové ochrany). Přímo pod vjezdovými vraty, uprostřed dvora, stojí hlavní budova (přední průčelí orientované SV) obdélníkového půdorysu sestávající z mlýnice a obytné části. Jihovýchodně od obytné budovy stojí hospodářský objekt, na jižní straně dvora dřevěná stodola. Dlažba dvora a příjezdu provedena z kostek i kamenů, kolem hlavní budovy je chodník z hladce opracovaných kamenných desek.
Rozměrná budova obytné části s mlýnem, obsahující suterén a dvě nadzemní patra, přičemž u obytné části je navíc obytné podkroví.
Celá stavba je kryta střechou čtvrtvalbovou, Severovýchodní polovina střechy je rozčleněna půdní vestavbou. Ta je zakončená trojúhelníkovým štítem, odděleným výraznou římsou, je zakryta střechou sedlovou. Střešní krytinou je převážně eternit s výjimkou poloviny střechy nad mlýnicí, která je kryta plechem. Střecha je ukončena výraznou okapní římsou, pronikající nárožími i do bočního průčelí. Přízemí obytné části pochází pravděpodobně ze starší stavby. Okna a fasáda byla sjednocena při poslední přestavbě s nově realizovanou částí (za majitele Hanse Stadtlera v r. 1935). Přední průčelí obytné části má v přízemí i v patře po čtyřech okenních osách, půdní vestavba má dvě okenní osy. Uprostřed trojúhelníkového štítu je kruhové okno, členěné symetricky do čtvercových polí a kruhových úsečí. V přízemí, v ose nejblíže mlýnice, jsou osazeny hlavní vstupní dveře v kamenném ostění (datace 1900, iniciály H. u. M. St.), dřevěné, dvoukřídlé s nadsvětlíkem, členěným do čtyř polí, zdobené profilováním. Okenní otvor vlevo od vstupních dveří je zazděn. Trojice oken osvětluje půdní prostory. Obě popsané stěny jsou vodorovně rozčleněny kordonovou římsou, všechna okna v nich rozmístěná jsou orámována shodnými šambránami a opatřena parapety, v přízemí provedenými z kamene.
Zadní stěna, jejíž fasáda je bez říms a ozdob, obsahuje v přízemí dvě okenní osy a vstupní dveře v kamenném portálku (datace 1788), který byl novodobě zvýšen vložením kamenných segmentů, v něm dvoukřídlé dřevěné profilované dveře s nadsvětlíkem, rozčleněné do čtyř polí. Všechna okna v obytné budově jsou shodná, dvojitá - dřevěná, dvoukřídlá, nahoře s vyklápěcím větracím okénkem. Také stropní a krovové konstrukce jsou dřevěné. Zadní stěna má v přízemí i patře jednokřídlé dřevěné dveře a malé okno. Všechna okna v mlýnici jsou jednoduchá, dřevěná, dvoukřídlá, nahoře s vyklápěcím větracím okénkem, s výjimkou oken do podkroví a v zadní stěně (celkem 5), která jsou menších rozměrů, dvoukřídlá, každé křídlo dělené do třech polí. Zdivo mlýnice i obytné části smíšené - cihly a lomový kámen, ve spodní části větší podíl kamene.
Hospodářská budova půdorysu obdélníku nalézající se jihovýchodně od obytné části. V přízemí byla stáj, v patře zásoba slámy a krmiva.
Celé přízemí je vyzděno z kamenných kvádrů, částečně bosovaných, ostění, parapety a překlady též kamenné. V jihovýchodní stěně přízemí tři okenní osy, otvory opatřené mřížemi, v patře dvě okna. V jihozápadní stěně sedm os, ve třech jsou okna, ve zbývajících dveře, podobně i ve stěně do dvora, zde před vstupními dveřmi přistavěna rampa - také z kvádrů. Okna dřevěná, jednoduchá. Krov a patrně i stropní konstrukce ze dřeva. Střecha sedlová, krytá eternitovými šablonami.
Rozměrná stodola uzavírající dvůr jižně od hlavní budovy.
Dřevěná stavba obdélného půdorysu, rovnoběžná s hlavní budovou. Krytá je sedlovou střechou krytou eternitem.
Dlažba dvora a příjezdu provedena z kostek i kamenů, kolem hlavní budovy je chodník z hladce opracovaných kamenných desek.
Pozornost zaslouží i provedení oplocení areálu - plaňkový plot, jehož jednotlivá pole jsou nesena kamennými sloupky. Podobně i vjezdová vrata jsou zavěšena do mohutných kamenných sloupků.
Uprostřed dvora areálu mlýna v Mýtě u Tachova stojí na podélném půdorysu obytná budova s mlýnicí (hlavní okapové průčelí je orientováno severovýchodně). Stavba má suterén a dvě nadzemní podlaží, přičemž u obytné části je navíc obytné podkroví. Střecha je polovalbová, obytné podkroví člení na severovýchodním okapovém průčelí střechu, kde z ní vystupuje, má vlastní sedlovou stříšku a završeno je trojúhelníkovým štítem s kruhovým okénkem uprostřed. Nad obytnou částí je jako krytina užit eternit, mlýnice je krytá plechem.
Fasádu obytné části budovy člení kordonová římsa, profilovaná korunová římsa je i nad mlýnicí, zadní stěna je bez říms a ozdob, jsou zde však kromě oken i dveře v kamenném portálu (datace 1788). Přízemí obytné části pochází pravděpodobně ze starší stavby, ke sjednocení okenních otvorů a fasády došlo při poslední přestavbě, kdy byla za majitele Hanse Stadtlera v roce 1935 část objektu nově dobudovaná. V přízemí dvorního okapového průčelí, v ose nejblíže k mlýnicí, jsou v kamenném ostění (datace 1900, iniciály H. u. M. St.) vstupní dřevěné dvoukřídlé dveře s nadsvětlíkem, zdobené profilováním.
Na severovýchodní průčelí mlýnice navazuje v přízemí objekt pily. Je to nízká dřevěná přízemní stavba na výrazně podélném půdorysu, jejíž podélná osa je kolmá na podélnou osu obytné budovy s mlýnicí. Sedlovou střechu kryje eternit. Zachováno zde zůstalo původní zařízení, přestože je již asi 20 let mimo provoz. Pohon katru zajišťovala samostatná vodní turbína.
Na severozápadní stěnu mlýnice navazuje elektrárna. Voda do masivní kašny, která je přibližně 4 m vysoká a vyzděná z lomového kamene, přitéká novodobým železobetonovým přivaděčem. V severozápadní stěně jsou v úrovni přízemí dveře, které umožňují přístup z mlýnice ke kašně a manipulaci se stavidly.
Stropní a krovové konstrukce mlýnice jsou dřevěné, v suterénu jsou dřevěné průvlaky nesené kamennými sloupky čtvercového průřezu. Schodiště v mlýnici jsou schodnicová, dřevěná. V suterénu u severozápadní stěny je umístěná horizontální turbína Francis (regulace rozvodových lopatek), jejíž hřídel prochází do kašny přistavěné ke stěně. V přízemí jsou těžké mlýnské stroje (dodnes provozované) a kompletně zachovaná přístrojová a ovládací regulace turbíny. Původní zařízení zůstalo z větší části zachované (výtahy, transmise s litinovými řemenicemi, generátor atp.). Zdivo mlýnice i obytné části budovy je smíšené - cihly a lomový kámen, ve spodní části větší podíl kamene.
Jihovýchodně od toho objektu stojí patrová hospodářská budova na podélném půdorysu. V přízemí byla stáj, v patře zásoba slámy a krmivá. Celé přízemí je vyzděno z kamenných kvádrů, částečně bosovaných, ostění, parapety a překlady jsou také kamenné.
Krov a patrně i stropní konstrukce jsou ze dřeva, sedlovou střechu kryjí eternitové šablony.
Při stěně do dvora před vstupními dveřmi je přistavěná rampa z kvádrů.
Jižně od hlavní budovy dvůr uzavírá rozměrná stodola, dřevěná stavba na podélném půdorysu, rovnoběžná s hlavní budovou. Její sedlová střecha je krytá eternitovými šablonami.
Dlažba příjezdové cesty i dvora je provedená z kostek i kamenů, kolem hlavní budovy je chodník z hladce opracovaných kamenných desek. Oplocení je tradiční; plaňkový plot, jehož jednotlivá pole jsou nesena kamennými sloupky, brána je zavěšena rovněž na kamenných sloupech.
K mlýnu dále náleží náhon a malá vodní elektrárna. Malá vodní elektrárna je umístěná v hlavním objektu mlýna, v bývalé mlýnicí, náhon (poměrně dlouhá umělá vodoteč) má podobu přirozeně tekoucího vodního toku v lesním prostředí. Koryto je nezpevněné, břehy porostlé vegetací. V úseku rovnoběžném s obytnou budovou je v části nad přepadem koryto vybetonováno.