Horní mlýn

Letopočet 1649 na fasádě mlýna odkazuje na datum jeho založení.

1654 - Podle berní ruly bylo v Chudeníně 17 sedláků a jeden zahradník. Jedním ze sedláků byl i Leonhart Reusser při jehož hospodářství byl i mlýn s jedním kolem.  Mlýn velmi zbědovaný, protože vrchnost vodu, která na mlýn šla, do rybníka obrátila,“ uvádí berní rula.

1838 – skica a originální mapa stabilního katastru - nespalná budova obdélníkového tvaru s jedním kolem, kolmo na ni další nespalná budova ve tvaru písmene L,  majitelem Josef Rank ( špatně čitelné )

Ottův slovník naučný z roku 1897, uvádí: „Chuděníno, chybně Chudiva (Chudiwa), ves v Čechách, hejtmanství Klatovy, okres a pošta Nýrsko, fara Červené Dřevo, 51domů, 388 obyvatel, kaple P. Marie (z roku 1834), jednotřídní škola, 2 pily, 3 mlýny a donedávna železné hamry.

1880 – mlynářem je Johann Grösl ( *1826 Chudenín )

1890 – mlynářem syn Johanna Grösla Josef Grösl ( *1862 Chudenín )

1900 - stále Josef Grösl ( *1862 Chudenín )

1910 – vdova po Josefu Gröslovi Franziska Grösl ( *1857 Schachten v Bavorsku )

Z Chudenína pocházel poslanec Poslanecké sněmovny Národního shromáždění Republiky československé Wolfgang Zierhut. Mimo jiné byl i zakladatelem mlynářského družstva (Mühlengenossenschaft) v Chudeníně.  V letech první československé republiky měl Chudenín necelých sedmdesát domů, mezi nimiž se našlo i několik větších selských usedlostí. Většina obyvatel byla německé národnosti. Na katastru obce bylo pět mlýnů, dvě menší elektrárny a dvě pily.

1921 – mlynářem je Wenzl Kolař ( *1858 Stožice ), majitelem Elektrizitäts – u.Mühlgenossenschaft

1930 – Seznam vodních děl Republiky československé v roce 1930 uvádí: Chodská Úhlava – Chudenín 30 – Mühlengesselschaft – mlýn a elektrárna – 1 turbina Francis – 0,180-6,1-11.

V období protektorátu Čechy a Morava působil na mlýně pan Rudolf Herman s manželkou Klárou. Osidlování Chudenína českým obyvatelstvem proběhlo v letech 1945-1946, kdy na podzim roku 1945 začal provozovat mlynářskou živnost ve mlýně pan Josef Pajer s manželkou Barborou roz. Kohoutovou a jejich pět dětí. Obě rodiny jak Hermanovi, tak Pajerovi vedle sebe žily několik měsíců, než byl mlynář Rudolf Herman s rodinou odsunut do Německa. Pan Josef Pajer s rodinou provozoval mlynářskou živnost v Chudeníně do 11.9.1948, kdy byl se svoji manželkou zatčen a převezen do klatovské věznice. V průběhu měsíce října 1948 se manželka Barbora s dětmi vrátila zpět na mlýn v Chlistově č.p.6. Josef Pajer byl propuštěn z klatovské věznice 31.12.1948 a odešel taktéž zpět na svůj rodný mlýn v Chlistově, kde byl následně dál politicky stíhán.

1992 -  Budova čp. 30 - bývalý mlýn - byla vrácena obci jako historická budova a následně byla prodána.

současný vlastník: Igor Kasalický, Petra Kasalická

soupis všech vlastníků je uveden v knize: Josef Blau, "Geschichte der deutschen Siedlingen im Chodenwald", Plzeň 1937 

(Kasalický)