Ecklův mlýn

Tento mlýn stál nejpozději od roku 1600 a patřil tehdy Markusi Heroldovi.

V roce 1650 zbořený mlýn, pilu a železnou huť pod Doubím koupil Václav Adam Kokořovec za 140 kop.

1651 Soupis poddaných podle víry: mlynář David Herolt (32 let), manželka Eva (33), synové Jan (9) a Jiřík (1), dcery Líza (12) a Ančl (3), všichni poddaní katolíci

Již o 4 roky později byl na mlýně David Herold. Zda už byl mlýn opraven, nebo zda k opravě došlo až později, není známo. 

V roce 1730 se uvádí mlýn o jednom mlýnském kole na nestálé vodě s pilou.

1839 Anton Totzauer

V žádosti, podané roku 1848 v Manětíně, aby bylo zrušeno nebo sníženo nájemné, je mezi ostatními mlynáři z Plzeňska a Loketska uveden mlynář Antonín Totzauer.

Po Totzauerovi tu hospodařil od roku 1880 mlynář Johann Mädler.

Vodní právo se zakládalo na odstupní, manželské a dědické smlouvě.

1930 Jan Mädler

Za druhé světové války tu mlynařil mlynář Eckl (???, mlýn je uváděn jako Ecklův již na II. vojenském mapování - pozn. jšk), po válce ještě Černohorský a později mlynář Budík.

Ecklův mlýn byl tedy v činnosti ještě po druhé světové válce; v roce 1947 však pracovat přestal.

V roce 2001 v knize Vodní mlýny v Čechách IV. díl uvádí autor Josef Klempera: "Dnes už po Ecklově mlýně nejsou téměř žádné stopy, snad kromě zbytků náhonu a místa, kde byla mlýnská nádržka. Poslední zbytky zdiva zarůstá tráva".