Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Nejstarší písemná zmínka o mlýnu je v tereziánském katastru z roku 1757, kde je uváděn mlynář na pronajatém panském mlýně o jedno kole na nestálé vodě.
V 1. polovině 19. století byl mlýn v držení mlynářské rodiny Rauchů, která byla také na Horním mlýně v Dlouhém Újezdě a na mlýně v Halži. V roce 1819 zde byl Georg Adam Rauch (1794-1859), který měl za manželku Annu Wolfingerovou (1797-1826). V matrikách jsou záznamy o narození jejich dětí Barbary, Matrie a Michaela (narozen 1824), který se v roce 1848 oženil s Marií Annou Frankenbergovou a je v matrice zapsán jako sedlák.
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Dalším mlynářem z rodu Rauchů byl Johann Baptista Rauch (1834-1877), který se v roce 1863 oženil s Margarethou Leneisovou (narozena 1839). Tento manželský pár zde hospodařil i v roce sčítání obyvatel 1869, kdy zde s nimi žily dcery Barbara a Katharina. Dle matriky měli manželé ještě další 2 dcery, Margarethu (narozena roku 1866, zemřela v necelých 2 letech v roce 1868) a Marii (narozena 1871). Na mlýně bydlela ještě matka mlynáře Katharina Rauchová (narozena 1810). V hospodářství mlýna byly 4 kusy hovězího dobytka.
Mlynář Johann Baptiska Rauch zemřel v roce 1877 ve věku 43 roků. Majitelkou mlýna se stala vdova Margaretha Rauchová, mlynářské řemeslo zde provozoval Anton Hüttl. V listopadu 1888 došlo ke sňatku mezi vdovou Margarethou Rauchovou a Antonem Hüttlem, který byl téměř o 15 roků mladší a vyženil tak Dolní mlýn. Anton Hüttl byl bratrem Josefa Hüttla, který v té době hospodařil na Horním mlýně čp. 42.
9. srpna 1910 mlýn vyhořel a nebyl již obnoven.
Události
- Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
- Zánik mlynářské živnosti
- Zánik budovy mlýna
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
V roce 1941 koupil pozemek, na kterém dřív stál mlýn, Georg Wurdak.
Neexistuje, dochoval se rybník, pod jehož hrází mlýn stál. Nad mlýnským rybníkem s názvem Pramenitý byl vytvořen druhý rybník, oba slouží k chovu ryb a okolí bylo obcí upraveno, aby sloužilo k rekreaci místních obyvatel.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
1819 Georg Adam Rauch
1869 Johann Baptista Rauch
1877 Margaretha Rauch
1888 – 1910 Anton Hüttel
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: