Blázen jde přímo jako mlýnský osel.
(německé přísloví)

Dolní mlýn; Untermühle

Dolní mlýn; Untermühle
73
Dlouhý Újezd
347 01
Tachov
Dlouhý Újezd
49° 45' 57.3'', 12° 37' 54.9''
Mlýniště bez mlýna
Dolní mlýn stál na východním okraji obce Dlouhý Újezd, nedaleko dnes již zaniklého panského dvora, pod hrází rybníka, který se dochoval dodnes. Byl starším z obou mlýnů v této obci a byl založen vrchností.
jihovýchodní okraj obce
Třídvorský potok
volně přístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Nejstarší písemná zmínka o mlýnu je v tereziánském katastru z roku 1757, kde je uváděn mlynář na pronajatém panském mlýně o jedno kole na nestálé vodě.

V 1. polovině 19. století byl mlýn v držení mlynářské rodiny Rauchů, která byla také na Horním mlýně v Dlouhém Újezdě a na mlýně v Halži. V roce 1819 zde byl Georg Adam Rauch (1794-1859), který měl za manželku Annu Wolfingerovou (1797-1826). V matrikách jsou záznamy o narození jejich dětí Barbary, Matrie a Michaela (narozen 1824), který se v roce 1848 oženil s Marií Annou Frankenbergovou a je v matrice zapsán jako sedlák.

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

Dalším mlynářem z rodu Rauchů byl Johann Baptista Rauch (1834-1877), který se v roce 1863 oženil s Margarethou Leneisovou (narozena 1839). Tento manželský pár zde hospodařil i v roce sčítání obyvatel 1869, kdy zde s nimi žily dcery Barbara a Katharina. Dle matriky měli manželé ještě další 2 dcery, Margarethu (narozena roku 1866, zemřela v necelých 2 letech v roce 1868) a Marii (narozena 1871). Na mlýně bydlela ještě matka mlynáře Katharina Rauchová (narozena 1810). V hospodářství mlýna byly 4 kusy hovězího dobytka.

Mlynář Johann Baptiska Rauch zemřel v roce 1877 ve věku 43 roků. Majitelkou mlýna se stala vdova Margaretha Rauchová, mlynářské řemeslo zde provozoval Anton Hüttl. V listopadu 1888 došlo ke sňatku mezi vdovou Margarethou Rauchovou a Antonem Hüttlem, který byl téměř o 15 roků mladší a vyženil tak Dolní mlýn. Anton Hüttl byl bratrem Josefa Hüttla, který v té době hospodařil na Horním mlýně čp. 42.

9. srpna 1910 mlýn vyhořel a nebyl již obnoven.

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
  • Zánik mlynářské živnosti
  • Zánik budovy mlýna
Hospodářský typ mlýna
Námezdní

V roce 1941 koupil pozemek, na kterém dřív stál mlýn, Georg Wurdak.

Neexistuje, dochoval se rybník, pod jehož hrází mlýn stál. Nad mlýnským rybníkem s názvem Pramenitý byl vytvořen druhý rybník, oba slouží k chovu ryb a okolí bylo obcí upraveno, aby sloužilo k rekreaci místních obyvatel.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Rauch
  • Hüttl

Historie mlýna také obsahuje:

1819 Georg Adam Rauch

1869 Johann Baptista Rauch

1877 Margaretha Rauch

1888 – 1910 Anton Hüttel

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    neexistuje
    11 2019
      venkovský
      mlýn na nestálé vodě (10 - 50 l/s)
        Dřevěná budova s půdorysem ve tvaru písmene L s lednicí na severní straně
            • zcela bez technologie aj.
            Žádná položka není vyplněna
            • stavidlo
            • rybník
            • odtokový kanál
            • lednice
            Mlýn stál pod hrází rybníka.
            Typvodní kolo na vrchní vodu
            StavZaniklý
            Výrobce
            Popis
            Typvodní kolo na vrchní vodu
            StavZaniklý
            Výrobce
            Popis
            Žádná položka není vyplněna
            Historické technologické prvky
            AutorZdeněk Procházka, Miroslav Vetrák
            NázevCestami krajánků aneb putování po mlýnech a vodních provozech na Tachovsku a Stříbrsku, díl III – pravostranné přítoky Mže a vodní toky, které pramení v Českém lese
            Rok vydání2019
            Místo vydáníDomažlice
            Další upřesněnístr. 98 - 99
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorZdeněk Procházka, Miroslav Vetrák
            NázevCestami krajánků aneb putování po mlýnech a vodních provozech na Tachovsku a Stříbrsku, díl III – pravostranné přítoky Mže a vodní toky, které pramení v Českém lese
            Rok vydání2019
            Místo vydáníDomažlice
            Další upřesněnístr. 98 - 99
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorInternet, Porta Fontium
            NázevSbírky matrik západních Čech
            Rok vydání
            Místo vydáníStátní archiv v Plzni
            Další upřesněníDigitalizované matriky, římskokatolická fara Tachov
            Odkazhttp://www.portafontium.eu/contents/register/soap-pn/cirkev-rimskokatolicka/tachov
            Datum citace internetového zdroje4. 11. 2019

            Žádná položka není vyplněna

            Základní obrázky

            Historické mapy

            Plány - stavební a konstrukční

            Současné fotografie - exteriér

            Vytvořeno

            4.11.2019 09:55 uživatelem cestovatelka

            Majitel nemovitosti

            Není vyplněn

            Spoluautoři

            Uživatel Poslední změna
            Rudolf (Rudolf Šimek) 7.11.2019 18:35