Nový mlýn, Neumühle

V tereziánském katastru je k roku 1731 zmínka o Neuemühle, který byl tehdy obnoven. Mlýn byl tedy patrně ještě staršího data.

V roce 1757 patřil mlýn vrchnosti, měl pohon na dvě vodní kola a byla u něj pila.

V roce 1786 se objevuje název „Dreyhöfner Neu Mühl veiher“, od roku 1838 se ustálily názvy Neumühl a Neuteich.

Zač. 19. století – mlynář Joseph Träger s manželkou Marií, mlýn se tehdy v matrikách nazýval Dreihöfnermühle. Mlýn po něm převzal jeho syn Anton, který byl jako mlynář uváděn přibližně od roku 1828. Anton Träger měl za manželku Annou, která byla rozená rovněž Träger a byla dcerou mlynáře Johanna Trägera ze Starého Sedliště. Na mlýně se jim postupně narodily děti Maria (1828), Katharina (1831), Anna Maria (1834), Georg (1835), Marie Magdalena (1840), Margaretha (1843). Syn Georg se nedožil dospělého věku a tak mlýn nakonec převzal Trägerův zeť Wenzl Hüttl, který se oženil s jeho nejstarší dcerou Marií.

Přibližně od roku 1848 je v matrikách jako mlynář na Neumühle čp. 3 uváděn zeť předchozího mlynáře Wenzl Hüttl, který měl za manželku Marií, rozenou Träger. Wenzl Hüttl se narodil v prosince 1829, byl synem mlynáře Josefa Hüttla ze mlýna z Třískolup (Drissbloben) čp. 25 (později změněno na. 3) a Margarethy, rozené Gerstner.

V listopadu 1848 se manželům na mlýně narodila dcera Eva, v prosinci 1849 následoval syn Josef.

Dle sčítání obyvatel z roku 1869 byl majitelem mlýna stále Wenzl Träger s manžeokou Marií. S nimi zde žilo 7 jejich dětí – Josef, Anton, Franz Karl, Franz, Anna, Katharina a Margaretha. Dále zde byla zapsána sestra mlynářky Margaretha Träger. V hospodářství mlýna byla 1 kobyla, dále 2 krávy, 2 voli, 3 telata, 3 prasata a 2 úly.

Dle sčítání obyvatel z roku 1880 zůstával majitelem Wenzl Hüttl,  vypomáhal mu syn Anton. Na sčítacím formuláři byl uveden také nejstarší syn Josef (narozen 1849) s manželkou Marií a dvěma dcerami Annou a Marií. U Josefa a jeho rodiny je poznámka, že zde nejsou přítomni. Josef v té době již hospodařil na mlýně v Dolním Újezdu čp. 42.

Při sčítání obyvatel v roce 1890 zde byl zapsán Georg Krieglsteiner, narozený roku 1845 v obci Maršovy Chody. Na mlýně žil s manželkou Marií, rozenou Grünner a s dětmi Georgem, Josefem a Marií. Synové ve věku 20 a 18 roků již otci na mlýně vypomáhali. Dále zde bydlela služebná Anna Schmidt. Hospodářství mlýna obsahovalo 2 koně, 7 kusů hovězího dobytka, 2 voli, 10 prasat a 6 úlů. Mlýn po otci zdědil syn Georg (narozen 1870), který se oženil s Annou Marií Hochmuth (narozena 1873), původem ze Svobodky (Fraunreith).

Dle sčítání obyvatel zde v roce 1921 hospodařil Georg Krieglsteiner, syn. Kromě mlynářského řemeslo provozoval také rolnickou živnost. Na mlýně mu vypomáhal jeho syn Wilhelm.

V roce 1930 zde byl stále uváděn Georg Krieglsteiner, objekt byl evidován jako mlýn a pila.

Mlýn pravděpodobně mlel i v průběhu války až do roku 1945. V roce 1945 byl mlýn zabaven Anně Krieglsteinerové, takže mlynář Georg patrně v průběhu války zemřel.  Ještě v průběhu roku 1945 byla u mlýna založena drůbežárna. Národním správcem drůbežárny se stal Gustav Kural. Po roce 1947 byla drůbežárna převedena na Západočeské konzumní družstvo Plzeň, středisko Velký Rapotín.

V roce 1951 převzal drůbežárnu v Novém mlýně Československý státní statek Tachov. Další zprávy o drůbežárně nebo Novém mlýně se pak již nevyskytují. Na leteckém snímku z roku 1958 je vidět, že budova mlýn má částečně propadlou střechu.