Formanem, kuchařem a chůvou by ďábel být nechtěl,
ale sviní ve mlýně, správcovým koněm
a panskou kuchařkou to ano.
(německé přísloví)

Pekelský mlýn; Höllmühle, Hellmühl

Pekelský mlýn; Höllmühle, Hellmühl
40
Kundratice
348 06
Tachov
Kundratice u Přimdy
49° 40' 55.4'', 12° 43' 28.2''
Mlýniště bez mlýna
Mlýn stál pod hrází rybníka zvaného Peklo, který sloužil jako zásobárna vody pro jeho pohon. Zatímco mlýn stál na území obce Kundratice, rybník nad mlýnem spadal pod obec Velké Dvorce.
samota, severně od obce Kundratice
Úhlavka
volně přístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Nejstarší zprávy o mlýnu se objevují už v roce 1608. Tehdy byly ve vsi Kundratice uváděny 2 mlýny, z nichž jeden byl určitě Pekelský. Mlýn patřil k menším a jednoduše vybaveným provozům.

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti

V roce 1623 spadal mlýn Höllmühl pod strážskou farnost a údaje k němu jsou zaneseny ve strážské matrice. V roce 1705 se objevuje v matrikách obce Přimda. V tereziánském katastru z roku 1714 je popsán jako mlýn o jednom složení, nad mlýnem je uváděn také rybník Höhl Teucht.

Na mapách stabilního katastru z roku 1838 je mlýn vyobrazen jako nevelká dřevěná stavba s jedním kolem. Jako mlynář je zde uváděn Johann Seckel.

Vodní kniha z let 1855 – 1874 zde uvádí mlynáře Georga Säckla (patrně člen stejného rodu, jehož příjmení se dříve psalo Seckel).

V roce 1897 držel mlýn mlynář Josef Wag.

Hospodářský typ mlýna
Námezdní

Josef Wag prodal mlýn po 1. světové válce majitelům velkodvorského statku Kolowratům. Ti jej před rokem 1921 pronajali Georgu Pittnerovi, který byl patrně synem mlynáře Pittnera z Tisové, a jeho manželce Kathi. Georg Pittner měl jako zaměstnání uvedeno mlynář a pekař. Na mlýně žila také Georgova dcera Margaretha.

V roce 1924 mlýn zcela vyhořel a již nebyl obnoven, zbylo pouze dispoziční právo, na základě kterého je Georg Pittner uveden i na seznamu vodních děl z roku 1930. Mlýn v tak v té době již nebyl několik roků v provozu.

Události
  • Zánik mlynářské živnosti
  • Zánik budovy mlýna

Zápisy osidlovacích komisí z období po roce 1945 se o zničeném mlýnu nezmiňují. Na leteckém snímku z roku 1947 jsou patrné již jen zbytky mlýnských budov.

Na leteckém snímku z roku 1958 je místo, kde mlýn stával, zcela pusté a beze stop po mlýnu.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Seckel
  • Säckl
  • Wag
  • Pittner

Historie mlýna také obsahuje:

1838 Johann Seckel

1855 - 1874 Georg Säckl

1897 - 1919 Josef Wag

před 1921 Georg Pittner – nájemce, majitel Kolowrat

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    neexistuje
    11 2019
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
        Dřevěná obdélná stavba, vpravo mlýnice, vlevo byt mlynáře. V pravém úhlu za lednicí byl hospodářský objekt se stodolou a stájemi.
        • náhrobky, pamětní desky
          • zcela bez technologie aj.
          Žádná položka není vyplněna
          Zaniklý
          • pekárna
          1921 - mlynář Georg Pittner uváděn také jako pekař
          • náhon
          • rybník
          • most, propustek
          Mlýn stál pod hrází rybníka. Odtokový kanál probíhal pod hospodářskou budovou mlýna.
          Typvodní kolo na vrchní vodu
          StavZaniklý
          Výrobce
          Popis1930 – 2 vodní kola, hltnost 2 x 0,08 m3/s, shodný spád 3,3 m i výkon 2,28 HP každé
          Typvodní kolo na vrchní vodu
          StavZaniklý
          Výrobce
          Popis1930 – 2 vodní kola, hltnost 2 x 0,08 m3/s, shodný spád 3,3 m i výkon 2,28 HP každé
          Žádná položka není vyplněna
          Historické technologické prvky
          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
          Rok vydání1932
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněníCheb, str. 14
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
          Rok vydání1932
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněníCheb, str. 14
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorZdeněk Procházka, Miroslav Vetrák
          NázevCestami krajánků aneb putování po mlýnech a vodních provozech na Tachovsku a Stříbrsku, díl III – pravostranné přítoky Mže a vodní toky, které pramení v Českém lese
          Rok vydání2019
          Místo vydáníDomažlice
          Další upřesnění141 - 142
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje

          Žádná položka není vyplněna

          Základní obrázky

          Historické mapy

          Plány - stavební a konstrukční

          Současné fotografie - exteriér

          Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

          Současné fotografie - vodní dílo

          Vytvořeno

          13.11.2019 17:21 uživatelem cestovatelka

          Majitel nemovitosti

          Není vyplněn

          Spoluautoři

          Uživatel Poslední změna
          Rudolf (Rudolf Šimek) 14.11.2019 20:52
          doxa (Jan Škoda) 13.7.2023 18:39