mlýn v Chřibské

Původně dvoukolový mlýn na obilí. Podle nejstarší zprávy koupil Hans Georg Müller mlýn od Zachariáše Palmeho.

K roku 1771 byl mlýn uváděn jako jednokolový, později v polovině  19. století byl opět dvoukolový.

2. pol. 18. století – mlynář Joseph Weidlich s manželkou Katharinou. Mlýn po nich převzal jejich syn Ferdinand Weidlich. Jeho první ženou byla Theresie, rozená Münzberg. V roce 1781 se v tomto manželství narodil syn Franz, který později převzal mlýn, dále ještě dcera Brigitta. Po smrti Theresie se Ferdinand podruhé oženil, a to s Rosálií Eschler. Z druhého manželství vzešly dcery Maria Magdalena, Monika Franziska, Juditha, Maria Antonia a Rosalila Theresia.

Od roku 1799 byl Ferdinandův syn Franz uváděn jako mlynář, pracoval u svého otce. Jako samostatný mlynářský mistr byl Franz Weidlich uváděn od roku 1804 v zápise o narození syna Antona v srpnu téhož roku. Matkou dítěte byla Franzova manželka Maria Anna, rozená Mattauch, původem z města Chřibská čp. 136. Franz Weidlich zpočátku mlýn provozoval, později se odstěhoval do domu své manželky, kde se živil jako obchodník, a mlýn pronajal. V dalších matričních zápisech je u něj uváděno, že byl obchodník a pronajímatel mlýna.

Do roku 1805 měl mlýn čp.  24, po přečíslování v roce 1805 dostal čp. 23.

V roce 1826 si mlýn pronajal mlynář Joachim Finke s manželkou Franziskou.

V roce 1833 byl nájemcem mlýna Joseph Hocke s Marií Annou Lehnert. Joseph Hocke mlýn patrně  neprovozoval, je u něj zapsána živnost obchodník s přízí..

Mlynářské řemeslo se sem vrátilo začátkem po roce 1840, kdy na mlýn přišel Johann Franz Pohl, syn mlynáře Josefa Pohla z Grundmühle čp. 3. Johann Franz Pohl měl za manželku Johannu Weidlich, dceru Franze Weidlicha.  V dubnu 1844 se zde manželům Pohlovým narodila dcera Maria Theresia, následovala dcera Maria Anna ( únor 1848).

Začátkem 50. let hospodařil na mlýně stále Johann Franz Pohl s manželkou Johannou Weidlich. V říjnu 1851 se jim zde narodil syn Franz Xaver.

V roce 1899 koupila budovu firma Hampel a Worm z Krásného Pole, která se zabývala broušením skla. Brusírnu skla zavedla také zde v budově mlýna čp. 23. Došlo i ke stavebním úpravám, ve zděné části budovy bylo přistavěno další poschodí.

V průběhu 1. světové války vlastnil budovy mlynář Wenzel Wanitschek , zavedl zde opět mlynářskou činnost a provoz přestavěl na moderní obilný mlýn. Ve mlýně se zpracovávala většinou žitná mouka a menší množství mouky pšeničné. Mlel pro zákazníky v chřibském údolí a okolí. Mouka byla rozvážena v pytlích po 50 kg nebo 75 kg. Později zde bylo povoleno také mletí krmné směsi pro skot (ječmen a kukuřice).

V roce 1927 zde Wenzel Wanitschek zavedl jako další živnost výrobu hořčice.

V roce 1930 byl vodní provoz evidován jako mlýn, provozovatel Václav Wanitschek.

Po roce 1945 byl ve mlýně ustaven jako národní správce Václav Doskočil.

Provoz mlýna byl ukončen po roce 1948.

V současné době je v budově bývalého mlýna provozován pension BAMAKO.