mlýn v Plazích

Vystavěl Ladislav Kaňka, rolník ve Valech

1932 architekt Josef Novotný z Mladé Boleslavi vypracoval plány

1935 stavba dokončena

mlýn zatížen značným dluhem, nedaří se splácet, 1938 hrozí exekuce

Theodor Pavelka z Val, švagr Ladislava Kaňky, za 100.000 Kč zakoupil 1/3 mlýna

jelikož Kaňka ani Pavelka nebyli mlynáři, mlýn pronajat Josefu Javůrkovi, stárkovi z Rožáteckého mlýna

mele se na 2 12hodinové směny, 100 q za den

mouku rozváží Rudolf Kaňka z Plaz koňským potahem

přistavěna obytná část, v přízemí bydlí nájemce Josef Javůrek, v 1. patře majitel Ladislav Kaňka, v 2. patře mlynářští

předpokládalo se, že mlýn převezme Jaroslav Pavelka, vyučený u mlynáře Havlíka na Šlejferně (nakonec pouze 1/3)

1947 Kaňka prodal své 2/3 mlýna Stanislavu Klimešovi, mlynáři z Kadaně

1950 nařízeno uzavření mlýna

po vzniku státních statků se zde šrotueje pro boleslavský, katusický a kosmonoský statek

mlecí zařízení zdemolováno a odvezeno do šrotu

instalován kladívkový šrotovník, všechny otvory zaslepeny pro skladování obilí

1969 Jaroslavu Pavelkovi má být státními statky vyplácen nájem 6000 Kč ročně, avšak  od něho požadují 15 000 Kč za provedené opravy

1970 mlýn pževzalo JZD Plazy, Jaroslav Pavelka mu odprodal svůj podíl, JZD si dovezlo vlastní šrotovník, pokračuje ve šrotování a skladování obilí

rodina Stanislava Klimeše zde bydlela do roku 1973, poté byty pro zaměstnance JZD

1997 od JZD zakoupili Miroslav a Dana Švejdovi, provozují zde firmu na opravy automobilových sedadel