Lobkovický mlýn

První historická zmínka o lobkovickém jezu a mlýnu pochází z konce 14. století. Tehdy byl majitelem lobkovického panství Jan Čúch ze Zásady, oblíbenec krále Václava IV. Jan Čúch zřídil v roce 1383 na hranicích katastru Lobkovic a Neratovic (ty byly statkem arcibiskupovým) na Labi jez, jenž měl zadržovat vodu na jeho mlýn. Úředníci arcibiskupa Jana z Jenštejna proti stavbě jezu protestovali. Když s protestem nepořídili, okolo 10. června 1384 zaútočili a jez zbořili. To se nelíbilo králi Václavu IV. Povolal arcibiskupa k sobě na Karlštejn a držel ho tam několik dnů. Mezitím Jan Čúch vykrádal arcibiskupovy statky. Jak uvádí František Palacký, tehdy bylo v Lobkovicích, poprvé na českém území, použito pušek na střelný prach. Jan Čúch pak jez znovu postavil. (Martin Čejka)

Další historický záznam o mlýnu je ze 17. století. V matrice je uvedeno, že 19. dubna 1676 se narodil Jiří Pokorný, syn Jiřího Pokorného, tovaryše ve mlýně. 18. května 1693 je zápis o úmrtí mlynáře Jiřího Pokorného ve věku 50 let.

Další zmínka je z 18. století. V roce 1769 byl mlýn emfyteuticky (zaručovalo dědění držby půdy) prodán Václavu Luckovi za 3 100 zl. a s úrokem 12 měřic pšenice, 228 měřic žita a 15 měřic ječmene. Tehdy bylo také mlýnu při zavádění čísel popisných (asi v roce 1771) přiděleno čp. 1.

Vojtěch Hlaváček mlýn, který měl tehdy asi 5 mlýnských složení, rozšířil o nová 3 mlýnská složení v samostatné budově. Tento mlýn byl pak nazýván "Malý", původní "Velký". Úrok byl vyměřen na 302 zl., ze dvou nových složení 28 zl., ze třetího složení 22 zl., ze chléva 5 zl., z rybolovu v řece 7 zl., celkem 364 zl. V Malém mlýně byla v provozu i pila. Situaci budov v této době znázorňuje mapa Stabilního katastru z r. 1842 a plánek na této stránce. (Martin Čejka)

V roce 1855 byla postavena nová hospodářská budova (chlév) s maštalemi, stojící dodnes. Později byly na dvoře stavěny další budovy: stodola, obytný dům ("vila"), garáže, kolny. V roce 1872 byl stav mlýna následující (podle protokolů z 29.7.1872 a 14.8.1872 a podle svědectví Václava Uhra, sekerníka závodu, který zde pracoval od roku 1858 nejméně do roku 1923):
čp. 1 a - Velký mlýn: 5 mlýnských složení s 5 hřebenáči (typ vodního kolo se spodním nátokem).

1. žlab (šířka 1,83-2,57 m): 3 kola o průměrech 5,35, 5,95 a 6,55 m
2. žlab (šířka 1,78-2,55 m): 2 kola o průměrech 5,52 a 6 m
3. žlab (šířka 1,78-2,11 m) sloužil jako jalový.

čp. 1 c - Malý mlýn: měl pravděpodobně 2 žlaby se 3 mlýnskými složeními o 3 kolech a pilu, poháněnoujedním nebo dvěma vodními koly.
V roce 1874 bylo ve 3. (jalovém) žlabu Velkého mlýna zřízeno 6. kolo o průměru 5,55 m pro pohon elektrického generátoru. Stav Velkého mlýna pak zůstal nezměněn až do přestavby na karbidku v roce 1898.

V roce 1872 požádal Vojtěch Hlaváček o povolení přeměny Malého mlýna na papírnu, která měla být hnána 5 turbínami. V následujících čtyřech letech byla na místě Malého mlýna vystavěna velká budova pro papírnu se 4 žlaby. Z finančních důvodů nebyla stavba úplně dokončena a turbíny ani technologie nebyly nainstalovány.
V roce 1877 (nebo 1879) přešel celý lobkovický mlýn koupí směnek na Petra Matěje Fischera (1809-1892), velkoobchodníka dřívím na Smíchově, někdejšiho  starostu tohoto města a zakladatele Slavína na Vyšehradě. Od března 1887 do školního roku 1896/97 byly v nové budově mlýna obě třídy lobkovické školy. Od školního roku 1893/94 i 3. třída.

Karbidka a nový mlýn
V roce 1892 získali mlýn dědictvím Bohdan (Theodor) Kasper a Bohdan Khom. Bohdan Kasper pak získal celý mlýn koupí v roce 1895. Výnosem místodržitelství ze dne 6.7.1898, bylo povoleno Bohdanu Kasperovi upravit nedostavěnou papírnu v budově čp. 1 c na mlýn a v budově 1 a zřídit místo mlýna výrobnu karbidu vápenatého. (Martin Čejka)

Karbidka

Celá budova bývalého Velkého mlýna v čp.la byla přestavěna. Stavební práce pod úrovní vody prováděla italská firma pomocí kesonů. Před nátokem, u mlýnského ostrova, byla postavena v jezu jalová propusť. Ve strojovně byly instalovány 3 třívěncové Girardovy turbíny, každá o hltnosti 10,5 m3/s a maximálním výkonu 100 koní. Dodavatelem byla karlínská továrna J. C. Bernard. Od turbín byla poháněna společná horizontální turbínová hřídel a z ní lanovým převodem třídavý generátor (300 kW, 6700 A, 45 V). Dynamo pro buzení generátoru také dodávalo elektrickou energii pro osvětlení karbidky a celého mlýna. Výroba karbidu probíhala ve 2 elektrických pecích. Generátor, dynamo, pece a jejich vybavení dodala firma Siemens & Halske za 45 000 zlatých.

První zkoušky turbín proběhly 11.8.1899 a první karbid byl vyroben 4.9.1899. Došlo k tomu jen 4 roky po zahájení první průmyslové výroby karbidu na světě. Můžeme tedy obdivovat šíři technického rozhledu i odvážnost celého projektu. B. Kasper byl v té době jediným výrobcem tohoto produktu v Rakousku-Uhersku.

Nový mlýn

V budově původně vystavěné pro papírnu byla podle výše zmíněného výnosu z r. 1898 instalována v pravém žlabu dvou věncová Girardova turbína o hltnosti 7,4 m3/s a výkonu 80 k, kterou dodala také továrna J. C. Bernard. Poháněla přes transmise celé zařízení válcového mlýna, instalované ve 4 podlažích v severní, kratší části budovy čp . 1 c. V levém žlabu dále pracovala turbína pro vodovod do Líbeznic a zbývající dva prostřední žlaby byly používány jako jalové. V severní části  budovy měl mlýn vlastní pekárnu, ze které se dodnes zachoval komín. (Martin Čejka)

1899 - Bohdan Kasper členem výboru Spolku mlynářů česko-moravských, Kapesní kalendář mlýnů česko-moravských

Karbidka

V druhé polovíně 30. let 20. století bylo průměrně za den vyrobeno 630 kg karbidu. Karbidka pod firmou "Bohdan Kasper válcové mlýny a výroba karbidu v Lobkovicích" pracovala až do 6. června 1940, kdy by la pronajata Spolku pro chemickou a hutní výrobu v Praze s podmínkou, že bude firmě Kasper dodávat bezplatně elektrický proud do mlýna, obytných budov a příslušenství. Přesně o rok později Spolek karbidku zakoupil se všemi právy provozování výroby, používání části vodní síly a převzal veškeré dělnictvo. Část vodního práva byla majiteli mlýna Spolku pronajata na 50 let. Došlo k řadě technických úprav a v jedné ze dvou pecí k pokusné výrobě hliníkokřemíkové slitiny jako poloproduktu k výrobě ložiskového kovu Silegal. 

Nový mlýn

V roce 1919 po smrti Bohdana Kaspera se majiteli závodu stali jeho synové Bohdan (1898-1948) a Josef (1895- 1958). Po dokončení nového jezu v roce 1932 došlo ke zmene vodních poměrů v závodě . Do druhého žlabu byla nainstalována nová Francisova turbína o hltnosti 2,8 m3/s a výkonu 50 k, která byla zkolaudována koncem roku 1936. (Martin Čejka)

Karbidka

Výroba pokračovala do května 1945, kdy byla zastavena a zařízení odvezeno do šrotu. Průtok karbidkou byl v 50. letech zaslepen, nátok zavezen a v 80. letech byla také z větší části zavezena mlýnská strouha pod mlýnem. Až do konce století budova karbidky sloužila k různým účelům (koželužna, dílna veslařského oddílu ad.).

Nový mlýn

V roce 1945 byla výrobní kapacita mlýna 2 až 2,5 vagonů denně a kapacita uskladnění 40 vagonů. V mlýně pracovalo 28 dělníků, 1 vedoucí provozu stárek, 2 kancelářské síly a 1 obchodní zástupce. V mlýnici bylo 20 párů válců a 3 páry mlýnských kamenů.

V roce 1947 byla uvalena na mlýn a hospodářství firmy Kasper národní správa. Později mlýn převzala firma Odkolek z Prahy. Mlýn přestal pracovat asi v roce 1949. O rok pozděj i byly stroje demontovány a budovy předány pod dozor Kralupských mlýnů. V budově byla od tohoto roku veřejná prádelna a mandl. Do obytných místností se nastěhovali nájemníci. Část prostor převzal podnik zahraničního obchodu Kovo, později Motokov a Merkuria. (Martin Čejka)

Po r. 1989 byl mlýn vrácen původním majitelům. V současné době v části objektů mlýna sídlí firma Akinu CZ S.r.o. V r.2008 zde zahájila společnost Mamacoffee
s.r.o. provoz pražírny fair-trade kávy. Od r. 2011 byla v mlýně kavárna Café Mlýn a nyní Restaurace Mlýn.

V roce 2010 byla založena společnost Lobkovický mlýn s.r.o. Z nátoku a z podzemí karbidky bylo odstraněno 400 m3 bahna a zeminy. Po stavebních úpravách byla v místě střední turbíny bývalé karbidky instalována Kaplanova turbína o průměru oběžného kola 1120 mm, maximální hltnosti 4 m3/s a výkonu 75 kW. Nová, plně automatizovaná, malá vodní elektrárna byla uvedena do provozu v červnu 2011. Po 60 letech se tak znovu roztočilo kolo turbíny v areálu lobkovického mlýna.

(Martin Čejka)