Bodenmühle

První zmínky o mlýnu s čp. 3 byly z roku 1606.

Nejstarší písemná zmínka o mlýnu Bodenmühle je z roku 1606.

V roce 1695 byl vrchností prodán Leonhardu Roppertovi, jehož příbuzný Hans Roppert získal ve stejné době výše položený Bílý mlýn.

Tereziánský katastr uvádí v roce 1757 mlynáře na zakoupeném panském mlýně zvaném Bodenmühle s jedním vodním kolem.

Na mapě I. vojenského mapování je mlýn zanesen pod názvem Both m.

Na začátku 19. století držel mlýn mlynář Johann Säckl s manželkou Katharinou, rozenou Krämer. Mlynář zemřel v roce 1818, stejnojmenný dědic mlýn narozený v roce 1802 byl ještě nezletilý. Vdova Katharina se znovu provdala za Josefa Schwarze, se kterým pak provozovala mlýn až do dospělosti syna Johanna. Josef Schwarz byl po matce spřízněn s rodinou Säklů a spojen s tímto mlýnem, jeho matkou byla Katharina Säckl, který se narodila zde na Bodenmühle.

Od roku 1825 je jako mlynářský mistr na Bodenmühle uváděn syn zemřelého mlynáře Johanna, také Johann Säckl. Oženil se S marií Annou Bäuml, dcerou sedláka z Třemešné. V květnu 1825 se manželům na Bodenmühle narodila dcera Katharina, do roku 1845 do rodiny ještě přibyli dědic mlýna Georg, Theresia, Maria, Margaretha a Michael.

Johann Säckl ml. s manželkou Marií Annou provozovali mlýn ještě na začátku 2. poloviny 19. století. Marie Anna zemřela v březnu 1861, mlynář v listopadu 1869 ve věku 67 roků.

Sčítání obyvatel z roku 1880 zde evidovalo Georga Schlögla (narozen 1849) a manželkou Margarethou, rozenou Bogner (1850), a dětmi Georgem (1875) a Katharinou (1878). Ve druhém bytě mlýna bydleli mlynářovi rodiče Josef (1815) a Eva (1804) Schlöglovi.

Podle zápisu ve vodní knize byli dalšími hospodáři na Bodenmühle Anton Schlögel, syn předchozího mlynáře (narozen v březnu 1881) s manželkou Barbarou (1886).

Anton a Barbara Schlöglovi zde byli i při sčítání lidu v roce 1921 společně s dětmi Franzem (1908), Josefem (1910), Antonem (1912), Marií (1914), Wilhelmem (1918), později ještě v roce 1924 narozeným Wilhelmem. K mlýnu patřilo 14 ha půdy.

1930 Antonín Schlögl

Podle Seznamu vodních provozu z roku 1930 byl majitelem mlýna stále Anton Schlögl. Provoz byl evidován jako mlýn a pila.

Po osvobození v roce 1945 byl Anton Schlögl údajně zajat, protože u něj na mlýně našli loveckou pušku. Společně se synem byl převezen do borské věznice, ze které se vrátil pouze syn, starý mlynář tam zemřel. Rodina byla následně odsunuta do Německa, opuštěný mlýn nebyl dosídlen, příležitostně zde bydleli zemědělští brigádníci a lesní dělníci.

Dne 6. 5. 1949 vydal ONV v Tachově demoliční výměr na některé budovy v obci Málkov, mezi nimi i na mlýn Bodenmühle čp. 3. Mlýn měl být zcela odstraněn a podezdívky měly být srovnány se zemí. Avšak dle dochované zříceniny se tak nestalo.

Do dnešní doby se dochovaly zříceniny mlýna, které jsou překryté padlými stromy, a dále mlecí kámen, který ležel ve zřícenině do roku 2007, pak byl přemístěn na okraj obce Málkov k tabuli naučné stezky.