Tak funguje mlýnské zařízení,
řekl mlynář, protože bylo zamrzlé.
(české přísloví)

Dolení, Babákův mlýn

Dolení, Babákův mlýn
41
35, 23
Bradlecká Lhota
507 13
Semily
Bradlecká Lhota
50° 29' 2.8'', 15° 23' 48.0''
Mlýn s vodním kolem
Vodní mlýn je poprvé písemně uváděný v roce 1568. V roce 1781 přestavěn do své současné podoby. Mlýn je řešen jako zděné stavení s obytným roubeným patrem, vybudované na půdorysném základě ve tvaru nepravidelného písmene T, zastřešené dvojicí vzájemně propojených sedlových střech o různých výškách hřebene. Vnitřní disposice přízemí obytného domu je trojdílná s dochovaným fragmentem černé kuchyně ve druhém dílu. Roubené patro je obytné, s prostorem vyhrazeným pro technologické zázemí mlýna. Ve mlýnici se nachází fragment technologie s velmi zajímavým převodem v podkolí.
Jižní dolní konec
Ploužnický potok
45701/6-2508
přístupný po domluvě

Historie mlýna obsahuje událost z období:

1568 po otci Matějovi převzal syn Jakub Vochvata, za 95 kop gr. č. vyplatil sourozence

1609 koupil Jan Krupičnej za 165 kop (100 kop zavd., do roka 50 kop)

1610 od J.Krupičky koupil Pavel Šádků za 165 kop gr. čes.

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský

1677 po + Josefovi Hrubém ujal od vrchnosti Tobiáš ml. Novoveský s Annou za 200 kop míš., jelikož po neb. Hrubém nebylo dědiců ani nápadníků, bere peníze vrchnost

1696 vdova Anna Novoveská

1699 od A.N. Eliáš Novoveský s Lidmilou za 281 k.míš. (zavd. 50 kop, 100 kop za zlepšení mlýna), ještě téhož roku však zemřel

1699 vdova Lidmila

1700 k vdově se přiženil Jiří Černý, ujal mlýn za 281 kopu (za zlepšení od El.N. 55 kop, celk. investice za 391 kop)

1721 od J.Č. převzal Jiří Novoveský za 308 k.míš.

1721 od J.N. koupil Matěj Vik za hotov. 428 kop 34 gr.

1764 po + M.V. syn Matěj Vik za 816 zl. 40 kr., mlýn má držet jen do zletilosti jeho bratra Václava

1775 bratr Václav Vik dorostl, ujal mlejn za 816 zl. 40 kr.

V roce 1781 byl přestavěn (nápis na lomenici) a svou podobu si uchoval víceméně do současnosti.

1783 vyměnil mlýn s Janem Morávkem za jeho chalupu čp. 34 v ceně 163 zl. 20 kr. a doplatek 950 zl. rýn.

1785 J.M. vyměnil mlýn s Janem Fraňkem za dům v Železnici v ceně 2866 zl.40 kr. (zavd. 1100 zl.)

1805 od J.F. nejst syn Jan Franěk rustikální mlýn se 36 měř. polí za 4500 zl.rýn.

1830 koupil Jan Jandourek za 5300 zl.stř.

Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský

1858 po + J.J. Jan Poláček za 11.065 zl.

po 1865 po + J.P. syn Jan Poláček za 6479 zl. 55 kr. r.č.

po 1865 po + J.P. nezl. Josefa Poláčková za 9000 zl.

1869 1/2 za 3160 zl. její manžel Jos. Sedláček z Kruhu

1877 vyměnil s Ant. Babákem a Marií za chalupu čp. 6

1871-1882 Antonín Babák starostou

1882 syn Antonín Babák s Annou roz. Šimkovou ze Svojku (oo 1883)

1883-1886 Ant. Babák ml. starostou

Hospodářský typ mlýna
Námezdní

1930 Antonín Babák

Hospodářský typ mlýna
Námezdní

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Babák
  • Vochvata
  • Krupičný
  • Krupička
  • Šádek
  • Hrubý
  • Novoveský
  • Černý
  • Vik
  • Morávek
  • Franěk
  • Jandourek
  • Poláček
  • Sedláček

Historie mlýna také obsahuje:


Zobrazit více

Zobrazit více

Inventáře:

1610: 2 voškrty, 1 špic, ruční sekyra, 6 pytlíků, 1 násypka, 1 záměra, 1 řičice, žejbřík

1785: 1 sochor, 1 žel. palice, 2 voškrty

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    dochován bez větších přestaveb
    05 2012
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
      mlýnice je součástí dispozice domu
      • baroko do roku 1800
      • klasicismus do roku 1850
      roubená+zděná
      vícepodlažní
      V roce 1781 byl přestavěn (nápis na lomenici) a svou podobu si uchoval víceméně do současnosti.
      Příslušný objekt je řešen jako zděné stavení s obytným roubeným patrem, vybudované na půdorysném základě ve tvaru nepravidelného písmene T, zastřešené dvojicí vzájemně propojených sedlových střech o různých výškách hřebene.

      Hlavní střešní štít je opatřen bohatě vyřezávaným prkenným bedněním o třech horizontálních polích zakončených ve vrcholu nízkým kabřincem. Zadní střešní štít je opatřen novodobým bedněním, provedeným ze svisle kladených nehoblovaných prken.

      Komínové těleso je provedeno z režného cihelného zdiva a v úrovni nad střechou má výrazně kónický tvar.

      Vnitřní disposice přízemí obytného domu je trojdílná s dvoukratových řešením prvního (obytného) dílu a ve druhém dílu s dochovanou upravenou černou kuchyní, navazující na prostor síně. Ve třetím dílu se nachází mlýnice. Roubené patro je pravděpodobně druhotně obytné. Část patra v půdorysu třetího dílu se po úpravě technologického vybavení na umělecké složení využila pro rozšíření vyhrazeným pro technologické vertikální zvětšení mlýnice.
      • skládaný bedněný štít
      • pavlač, balkón
      • okno
      • klenba
      • černá kuchyně
      • dveře
      • historický mobiliář

      ObjektKonstrukce/prvekRok smýcení
      strop mlýnice3. trám od S1891/92
      krov přístavbystará okapní vaznice1791/92
      krovvaznice Z stojaté stolice1896/97
      krovsloupek Z stojaté stolice - 1. od J1896/97
      krovV krokev 3. vazby od J1780/81
      patro nad světnicíV stěna - 4. trám od spodu (pod oknem)1779/80
      patro nad světnicíZ stěna - 5. trám shora1779/80
      patro nad mlýnicíJ stěna - 5. trám odspodu (V od dveří)1780/81
      patro nad mlýnicíV stěna - 4. trám odspodu1780/81
      strop světniceS trám - vyměněný1780
      • existující torzo uměleckého složení
      Ve mlýně dochováno podkolí s převody, mlecí kamenné složení a fragment válcové stolice fa Hübner - Opitz Pardubice z roku 1890. (Tato vzácná stolice se kompletně dochovala ve mlýně Světce čp. 13 na Jindřichohradecku).
      Zmíněné převodové soukolí v podkolí mlýna je velmi zajímavé pro svůj stupeň řešení rozvodu. Od dřevěného velkého bočního palečního kola byla poháněna vertikální hřídel přes litinový pastorek. Na této hřídeli je menší, dřevěné čelní paleční kolo (zbytek), jehož zuby roztáčely přes pastorky dvě vertikální hřídele kamenných mlecích složení a další vertikální hřídel s pravoúhlým palečním převodem, která vede i na první podlaží jako svislá královská a zde byl další pravoúhlý paleční převod na transmisi. Od pravoúhlého převodu v podkolí vede horizontální hřídel s velkou řemenicí, jenž poháněla hlavní mlýnskou transmisi. Soukolí tak tvořilo 5 převodových stupňů do rychla.

      D. Veverka, výzkum technologie 2010
      VýrobceJulius Hübner a Karl Opitz, Pardubice
      Popis
      VýrobceJulius Hübner a Karl Opitz, Pardubice
      Popis
      • jez
      • stavidlo
      • náhon
      • vantroky
      • rybník
      • odtokový kanál
      • lednice
      Typvodní kolo na vrchní vodu
      StavDochovaný
      VýrobceFrantišek Mikyška, Kojetín
      PopisV r. 1930 zde bylo 1 kolo na svrchní vodu, průtok 0,06 m3/s, spád 5,6 m, výkon 3 k.

      V r. 2015 obnoveno vodní kolo na vrchní vodu. Průměr kola 535 cm, šíře mezi věnci 56 cm, 52 korečků. Hřídel délky 530 cm o průměru 60 cm. Použitý materiál dub. Dále obnoven vantrokový žlab a dělené dřevěné stavidlo s jalovým přepadem do dubového svislého odpadu pod kolo.
      Typvodní kolo na vrchní vodu
      StavDochovaný
      VýrobceFrantišek Mikyška, Kojetín
      PopisV r. 1930 zde bylo 1 kolo na svrchní vodu, průtok 0,06 m3/s, spád 5,6 m, výkon 3 k.

      V r. 2015 obnoveno vodní kolo na vrchní vodu. Průměr kola 535 cm, šíře mezi věnci 56 cm, 52 korečků. Hřídel délky 530 cm o průměru 60 cm. Použitý materiál dub. Dále obnoven vantrokový žlab a dělené dřevěné stavidlo s jalovým přepadem do dubového svislého odpadu pod kolo.
      Žádná položka není vyplněna
      Historické technologické prvky
      • pískovcový kámen | Počet:
      • francouzský kámen | Počet:
        • Válcová stolice s 1 párem rýhovaných válců v dřevěné skříni
        AutorMinistersto financí
        NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
        Rok vydání1932
        Místo vydáníPraha
        Další upřesněníSešit 08 (Jičín), s. 20
        AutorMinistersto financí
        NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
        Rok vydání1932
        Místo vydáníPraha
        Další upřesněníSešit 08 (Jičín), s. 20
        AutorJosef J. Fučík
        NázevHistorický místopis části bývalého panství Miličevského a Radim-Peckovského v okrese Lomnickém
        Rok vydání1928
        Místo vydáníLomnice nad Popelkou
        Další upřesněnís. 81-83

        Žádná položka není vyplněna

        Mlýn je přístupný po předchozí domluvě se správcem Janem Bartoníčkem, tel. 604 490 206.

        Vize je uvést mlýn do funkčního stavu do podoby na přelomu 19. a 20. století.

        Základní obrázky

        Historické mapy

        Plány - stavební a konstrukční

        Historické fotografie a pohlednice

        Současné fotografie - exteriér

        Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

        Současné fotografie - interiér

        Současné fotografie - interiér - detaily stavebních prvků

        Současné fotografie - vodní dílo

        Současné fotografie - technologické vybavení

        Ostatní

        Vytvořeno

        21.4.2013 15:38 uživatelem jbartonicek

        Majitel nemovitosti

        Není vyplněn

        Spoluautoři

        Uživatel Poslední změna
        Rudolf (Rudolf Šimek) 18.8.2017 11:37
        David Veverka (David Veverka) 11.11.2013 18:24
        Radim Urbánek 5.4.2016 16:15
        Radomír Roup (Radomír Roup) 24.10.2013 19:55
        doxa (Jan Škoda) 16.5.2023 16:14
        srubarski (Michal Šrubař) 6.11.2015 16:19