Mlýn bývá zřídka bez otrub.
(německé přísloví)

mlýn Výrov

mlýn Výrov
2
32
Obránců míru
Břehy
535 01
Pardubice
Břehy
50° 3' 31.0'', 15° 35' 32.9''
Mlýn s turbínou, který vyrábí elektřinu
Historie mlýnu se pojí s Opatovickým kanálem a s významnou osobností našich dějin Vilémem z Pernštejna, který mlýn zřídil již v roce 1513. Avšak je možné, že mlýn se zde nacházel již dříve ...
Z doby založení mlýnu se dochovaly kamenné základy, které jsou takřka shodné se základy mlýnu Dolského v Národním parku České Švýcarsko, který je písemně připomínán od roku 1515. Spodní stavba mlýnu se také nápadně podobá spodnímu kamennému zdivu nejstaršího kostela v Pardubicích, městě Perštejnů, kostela Svatého Bartoloměje, který byl založen v době Viléma z Pernštejna a Vilém je v něm uložen v hrobce.
Severovýchodní
Opatovický kanál
přístupný po domluvě

Obecná historie:

K založení Výrovského mlýna v katastru obce Břehy

18.12.2021 Na okraji vsi Břehy u města Přelouče na vyvýšenině se vypíná mohutná budova, která upoutává pozornost účastníků provozu na přiléhající pozemní komunikaci nostalgickou fasádou a zvláště proskleným exteriérovým výtahem. Objekt prochází více jak desetiletou rekonstrukcí, kterou organizuje obec Břehy. V budově vznikají přednáškové a výstavní sály, po staletí ale sloužila ke zpracování obilnin. Nejstarší dějiny mlýna jsou ovšem nejednoznačné.
Mezi badatelsky lukrativní odvětví se řadí mlynářství, prokázání prvopočátků středověkých a raně novověkých stavení, zvláště venkovských, se ale řadí ke stěžejní problematice. Ve vesnici Břehy je prokazatelně nejstarším objektem mlýn, jeho známá historie souvisí se správou rozsáhlého pardubického panství mocným rodem Pernštejnů.

Autor: Ing. Ladislav Kulhánek, DiS
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2021

 

 


Historie mlýna obsahuje událost z období:

Mlýn byl založen nejpozději po roce 1494 na podnět Viléma II. z Pernštejna v odlehlé oblasti na menším vodním toku, který byl začleněn do budovaného velkolepého díla (později známého jako Opatovický kanál). Na počátku 16. století, nejpozději však v roce 1505, mlýn disponoval minimálně jedním funkčním starým mlýnským složením. Nejstarší dochovaná písemná zmínka pochází z přelomu 15. a 16. století, kdy jeden z nejvýznamnějších českých magnátů a politiků, Vilém z Pernštejna, nechal sepsat evidenci platů a dávek z poddanských usedlostí. Vrchnostenští úředníci se pustili do nelehkého a zdlouhavého úkonu, který vyústil nejpozději v roce 1506. Mlýn zapsal písař do hospodářské knihy jako Břežský, a to podle nedaleké vesnice Břehy. Mimochodem i ostatní v urbáři uváděné mlýny na panství Pardubickém a Kunětickohorském označili úředníci Viléma dle přiléhajících venkovských sídel a městeček, nebo je nechali bez pojmenování (Druhý mlýn…, …sú dva mlýny). Nejstarší dochovaná písemná zmínka o mlýnu ve Břehách vypovídá o pronajímání hospodářství za 6 kop grošů, tehdy mlynáři Ješkovi.
Mocní panští stavitelé nechali mlýn vystavět z tehdy nejdražších stavebních materiálů. Kdyby byl mlýn vystavěn v poddanské režii, v základech by nestanuly ani opracované pískovcové bloky, které se dochovaly do současnosti. Odolné pískovcové kvádry vůči erozi stanuly na rozích objektu a do výše prostupů pro hřídele korečníků, tedy v nejvíce namáhané části stavby. Provoz a údržba mlýna pohlcovaly ale nemalé prostředky, jak se potvrdilo i v následujících stoletích. Pernštejnové proto přenesli správu budovy do poddanské sféry již v roce 1507, ale nadále zasahovali do prodeje mlýna. Z jejich pohledu se jednalo o chytrý tah, jelikož smlouva se spřízněným mlynářem Šimonem jim zajištovala stabilní roční odvody v minimální výši 6 kop grošů ve dvou splátkách. Do povinností mlynářů spadala dědičná údržba a v případě živelné pohromy i přestavba mlýna a technologií na vlastní náklady. Na oplátku mohli mlynáři očekávat dodávku stavebních materiálů, hlavně dříví (i na otop) z místních panských lesů. Mlynář Martin tak nechal na své náklady vybudovat stupník, hospodářství získal za 200 kop grošů od mlynáře Jana v období 1537–1540. K dalším vrchností akceptovaným majitelům mlýnského areálu se zařadilo městečko Přelouč, které mlýn odkoupilo od sirotků po mlynáři Martinovi v roce 1574 za 1 000 kop grošů míšeňských.
Mlýn na sebe postupně navázal hospodářské objekty, samostatné obydlí mlynáře, ad. Rozsáhlé lesní porosty v okolí mlýna předznamenaly vznik organizované lesní správy, která vyústila ve vyčlenění samostatných celků, tzv. revírů. Výkon lesní správy byl soustředěn do nového stavení pro lesního, které se stalo centrem vrchnostenské agendy pro Břehy. Výroba řeziva byla organizována na pile, která se ale stala součástí Výrovského mlýna… Současně s mlýnem budovaný rozsáhlý Břežský rybník podnítil rozvoj rybniční správy. Pro zajištění udržitelného rozvoje těchto klíčových odvětví vrchnostenští úředníci rozrůstající se zástavbu vyčlenily z vesnice Břehy do samostatné jednotky zvané Výrov, dle které nese Břežský mlýn stabilní pojmenování od druhé poloviny 16. století až do současnosti. Poprvé byl označen jako Výrovský kolem roku 1522 při sepisování druhého urbáře, který obsahuje četné totožné zápisy z urbáře prvního. Původní zápis byl doplněn o povinnost mlynáře Ješka odvádět z polností o rozloze 10 jiter úrok ve výši 10 grošů.

Autor: Ing. Ladislav Kulhánek, DiS
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2021

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

Při mlýnu existovala nejpozději od roku 1748 až do roku 1913 i pila.

1883 mlynář Jan Macháček daroval pardubickému muzeu vzácnou rodinnou památku - tzv. Bibli pražskou, prvotisk z roku 1488.

Okolo r. 1884 zde byl stárek J. Zickl.

V roce 1914 byla na mlýně zřízena vodní elektrárna, která je funkční podnes.

V roce  1930 vlastnil mlýn Jan Macháček. Původní č.p. bylo 32 (RR).

 

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Macháček
  • Laštovička

Historie mlýna také obsahuje:

po 1494 Šimon

před 1537 Jan

1537-1540 Martin

Ješek

1883-1930 - Jan Macháček

1939 - František Lašťovička (RR)


Zobrazit více

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

  • Hlavičkový (firemní) papír
částečně adaptován
05 2012
    průmyslový areál
    mlýn na malé řece (1000 – 7000 l/s)
    mlýnice a dům samostatné budovy
    • historizující a architektura druhé pol. 19. století
    • secesní
    • raná moderna do roku 1920
    zděná
    vícepodlažní
    • zdobený zděný štít
    • dveře
    • epigrafické památky (nápisy, datování aj.)
        Žádná položka není vyplněna
        • náhon
        Typturbína Francisova
        StavDochovaný
        Výrobce
        PopisV r. 1930 zde byla Francisova turbína, průtok 2 m3/s, spád 5,5 m, výkon 113 k.
        Typturbína Francisova
        StavDochovaný
        Výrobce
        PopisV r. 1930 zde byla Francisova turbína, průtok 2 m3/s, spád 5,5 m, výkon 113 k.
        Žádná položka není vyplněna
        Historické technologické prvky
        • transmisní hřídele s řemenicemi (výrobek průmyslový i řemeslný)
        • pískovcový kámen | Počet:
        • AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl republiky československé
          Rok vydání1932
          Místo vydání
          Další upřesnění
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl republiky československé
          Rok vydání1932
          Místo vydání
          Další upřesnění
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          Autor
          Název
          Rok vydání0
          Místo vydání
          Další upřesnění
          Odkazhttp://www.rozhlas.cz/pardubice/zpravodajstvi/_zprava/v-brehach-vyzvedli-z-opatovickeho-kanalu-trisetkilovy-ulovek--1517872
          Datum citace internetového zdroje
          Autor
          Název
          Rok vydání0
          Místo vydání
          Další upřesnění
          Odkazhttp://www.brehy.eu/vyrovsky-mlyn-ve-brehach/
          Datum citace internetového zdroje
          AutorRozhlas Pardubice
          NázevVýchodočeské muzeum opatruje vzácnou bibli. Daroval ji mlynář
          Odkazhttps://pardubice.rozhlas.cz/vychodoceske-muzeum-opatruje-vzacnou-bibli-daroval-ji-mlynar-8459775?fbclid=IwAR1iCdBgiT_ct8JH3LVU9YjHTDZcFR7UVjKjgzA1h8-rVCEoY5vTqSxUzR0
          Datum citace internetového zdroje04 2021
          AutorIng. Ladislav Kulhánek, DiS
          NázevK založení Výrovského mlýna v katastru obce Břehy
          Rok vydání2021
          Místo vydáníPardubice
          Další upřesněníVlastivědné listy Pardubického kraje číslo: 3/2021

          Žádná položka není vyplněna

          O zmíněné Bibli pražské krátký rozhovor zde:
          https://pardubice.rozhlas.cz/vychodoceske-muzeum-opatruje-vzacnou-bibli-daroval-ji-mlynar-8459775?fbclid=IwAR3HOz0ChzCK2rvbdIk7xhj0lrT3DPKBLJ6gGBTdMKZ9OlwgMXrplHJeZpo

          Základní obrázky

          Historické mapy

          Plány - stavební a konstrukční

          Historické fotografie a pohlednice

          Současné fotografie - exteriér

          Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

          Současné fotografie - interiér

          Současné fotografie - interiér - detaily stavebních prvků

          Současné fotografie - vodní dílo

          Současné fotografie - technologické vybavení

          Současné fotografie - předměty spojené s osobou mlynáře

          Ostatní

          Vytvořeno

          2.5.2013 00:55 uživatelem petr

          Majitel nemovitosti

          Není vyplněn

          Spoluautoři

          Uživatel Poslední změna
          Rudolf (Rudolf Šimek) 10.9.2017 20:49
          Radim Urbánek 3.4.2021 18:52
          Radomír Roup 8.6.2018 22:27
          meisl (Zdeněk Meisl) 2.8.2015 15:48
          doxa (Jan Škoda) 14.2.2022 09:55
          rodopis.valenta (Jan Valenta) 3.7.2019 23:07