Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
První brusírnu skla v Horním mlýně založil již v roce 1544 Karel Kittel.
1820 Franz Lieblei
Josef Sieber mlynář z Horní Kamenice ( 24.4.1795 Horní Kamenice 42 - 21.12.1837 Horní Kamenice 43)
v říjnu 1834 se nejmladší sestra Franze Preidla Maria Josepha Veronika (* 14.12.1814, Líska 7) vdala za mlynáře Josefa Siebera z Horní Kamenice (Česká Kamenice) čp. 42, který byl skoro o 20 let starší než ona. Zda byl majitelem mlýna nevím.
v dubnu 1835 se jim v čp. 42 narodil syn Josef Florian, v roce 1837 v březnu se narodila dcera Johanna. Bohužel manžel – mlynář - Josef Sieber zemřel na konci roku 1837 - ale v čp. 43.
(doplnila Šárka Nováková)
1845 Liebleiův zeť Wenzel Böhm postavil u mlýna přádelnu
Přádelna přešla na dalšího Liebleiova zetě Josefa Ohmeho, užívání přádelny však bylo až do roku 1863 vyhrazeno Wenzlu Böhmovi
Franz Preidl zakoupil roku 1865 od Josefa Ohmeho mlýn v Horní Kamenici čp. 42 zvaný Obermühle s přádelnou umělé vlny krásnolipské firmy Hielle & Dittrich, kterou v průběhu následujících čtyř let přestavěl na moderní přádelnu bavlněného odpadu Tato továrna byla roku 1882 přestavěna a rozšířena. Velkým přínosem pro Preidlovu firmu bylo otevření České severní dráhy roku 1869.
V letech 1856-1857 zde pobýval pozdější hudební skladatel Antonín Dvořák.
28.2.1893 mlýn a přádelna vyhořely, poté přestavěny zhruba do dnešní podoby
Události
- Významná osobnost či událost spojená s mlýnem
- Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
- Zánik mlynářské živnosti
První světová válka (1914–1918)
V roce 1930 byl majitelem přádelny František Preidl.
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Nyní v objektu sídlá několik firem.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
1820 Franz Lieblei
1834-1837 Josef Sieber
1845 Wenzel Böhm
do r . 1865 - Josef Ohme
po r. 1895 - Franz Preidl - přádelna
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: