Dělej dobrou mouku a netrub na trubku.
(portugalské přísloví)

Humrovský mlýn; Hammermühle

Humrovský mlýn; Hammermühle
875
18, 122
Mladoboleslavská
Bělá pod Bezdězem
294 21
Mladá Boleslav
Bělá pod Bezdězem
50° 29' 28.9'', 14° 50' 18.2''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Mlýn stojí v údolí Bělé na kraji města. Hamr zde nikdy nebýval, německý název Hammermühle je zkomoleninou českého pojmenování Humrovský po mlynáři Humrovi z konce 16. století. Po požáru založeném dětmi v roce 1971 z mlýna zbyla obytná budova, hospodářské budovy a zbytky původního mlýna s náhonem. Mlýn je v soukromém vlastnictví.
Na okraji města
Bělá
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Předpokládá se, že vznikl zároveň s vesnicemi Čistá, Plužná a Březinka ve 14. stol.

Události
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

1521 od Mandaleny, dcery Dubovy koupil za 27 kop grošů Adam mlynář, zavdal 7 kop a zbytek splácel po 2 kopách ročně, ručiteli za mlynáře byli Kříž z Děteli, Matěj z obecního mlýna, Jíra mlynář z panského mlýna a Šimon z převorova mlýna

1531 poslední kopu dopatila vdova po Adamovi

1531 mlynář Slavíček (po něm rybník Slavíček nad mlýnem)

1568 mlynář Outrata ("rybník nad Outratovským mlýnem"), obdržel od obce 1 kopu a 10 gtr. za udělání splávku v rybníku Slavíku

1589 mlynář Němec (po něm rovněž rybník)

1596 Matouš Humr, zv. Fricek pekař

1595 Matouš Humr zv. Fric pekař z Humrovského mlýna obvinil Jana Holoubka z Holoubkovského mlýna, že při odměřování obilí vrchnosti používá falešný věrtel. Na zasedání plného cechu pekařského a mlynářského a městské rady ale prohlásil, že tak učinil v silném opilství a Janu Holoubkovi se omluvil. Oba si pak na usmířenou podali ruce.

(Od něho pochází název Humrovský mlýn, německé Hammermühle je evidentně z toho zkomolenina, neboť hamr zde doložen není.)

 

Události
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

1622-1634 patřil Albrechtu z Valdštejna

1628 zpráva o panství bělském a kuřivodském: 3 vodní kola a jedna stoupa, při mlýně nově vystavěná pila. Mlynář Mikuláš odvádí valdštejnské komoře 165 korců žita a vykrmuje do sádla 6 vepřů.

Před r. 1630 byl mlýnem panským. 

1681 urbář: mlynář platí za louku a zahradu 45 grošů a 1 denár ročně a za louku za stodolou dává bělskému primasovi každým rokem 2 slepice a mandel vajec

1690 mlynář Václav Hybner, bělský primas Jan Slon mu postoupil louku pod rybníkem Slavíčkem na 5 po sobě jdoucích let za 68 kop a 30 gr. míš., které má po vrácení louky dostat zpět.

1711 hrabě Valdštejn prodal mlýn o 3 složeních a 2 stoupách s dřevěnými chlévy, dvěma zahradami a kusem pole za hranicemi města na 3 strychy a 2 věrtele výsevku do dědičného držení Janu Jiřímu Kirpalovi, do té doby mlynáři z Podzámeckého mlýna za 450 kop gr. míš., mlynář složil 100 kop závdavku a zbytek splácel po 20 kopách ročně. Z mlýna odvádí dědičný gruntovní úrok 50 zl., namísto dřívějších 70 strychů obilí po 1 zl. 10 kr. platí hotově 81 zl. 40 kr. a namísto vykrmení vepře 5 zl., celkem tedy 136 zl. 40 kr. ročně, k mlýnu byli povinně přimlýněni poddaní z Čisté, Plužné, Březinky a Sudoměře. Vrchnost platí za vykroužení kamenů a dodává dřevo na opravy. Pila již nepřipomínána.

1729 mlýn splacen

1747 J.J.Kirpal předal mlýn synu Antonínovi Kirpalovi za 700 kop gr. míš. (100 kop zaplatil na místě, zbytek bude splácet po 30 kopách ročně)

1774 Antonín Kirpal zemřel, mlýn měl převzít nejmladší syn Václav, ten však byl ještě příliš mladý, a tak mlýn vede vdova

1.1.1777 na 10 let převzal mlýn jako nájemce nejstarší syn František, ovšem 1780 vdova mlynářka (která patrně vedla mýn i nadále) zemřela. František ale vede mlýn špatně, nesplácí dluhy a další přidělává.

1782 se bratři dohodli s poručníkem, že mlýn převezme nejmladší syn Václav (který se již cítil byl dostatečně zkušeným) za 1.000 kop gr. míš., s tím, že sestry Kateřina a Anna dostanou ke svatbě každá jedna krávu a pole za hranicí města. Z mlýna se nadále odvádí 140 zl. včetně náhrady za vykrmení vepře. 

1790 celý mlýn splacen

kol. 1800 mlýn o 2 složeních a 2 kolech převzal syn Václav Kirpal s manž. Kateřinou, dc. mlynáře Herferta.

1847 převzal syn František Kirpal s manž. Annou roz. Krouskou, dc. statkáře a rychtáře z Katusic.

Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

1866 František Kirpal zemřel, mlýn nadále spravuje vdova Anna, se stárkem, mládkem a později se synem Aloisem

1892 mlýn prodala mlynáři Františku Šmídovi

Hospodářský typ mlýna
Námezdní

1930 František Šmíd

1934 Šmídovu dceru Zdeňku si vzal Eduard Munzar a převzal mlýn

1937 mlýn semlel 5.500 q obilí

1950 ukončeno mletí obilí, ještě několik let mele celulózu pro papírnu 

V roce 1971 mlýn vyhořel, zbyly hopodářské budovy a obytná budova, dále zbytek vlastního mlýna s náhonem a stavidlem.

1975 Munzarovi mlýnskou usedlost prodali k rekreaci

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Kratochvíl
  • Dub
  • Slavíček
  • Outrata
  • Němec
  • Humr
  • Hybner
  • Kirpal
  • Šmíd
  • Munzar
  • Hamrník

Historie mlýna také obsahuje:

-1521 Mandalena Dubová 

1521-1531 Adam 

1531 Slavíček 

1568 Outrata 

Němec 

1596 Matouš Humr, zv. Fricek 

1622-1634 Albrecht z Valdštejna

1628 Mikuláš

1690 Václav Hybner

1711-1747 Jan Jiří Kirpal

1747-1774 Antonín Kirpal

1774-1780 vdova Kirpalová

1777-1782 František Kirpal (nájemce)

1782-1800 Václav Kirpal

1800-1847 Václav Kirpal ml.

1847-1866 František Kirpal 

1866 Anna Kirpalová

1892-1934 František Šmíd

1934-1950 Eduard Munzar

1939 - Karel Kratochvíl (RR)

do 1975 Munzar

 

 

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    částečně adaptován
    05 2013
    • dochován pouze obytný objekt/obytná část
    • dochovány hospodářské části
    venkovský
    mlýn na malé řece (1000 – 7000 l/s)
    mlýnice a dům samostatné budovy
    • raná moderna do roku 1920
    • moderní 1920 – 1945
    zděná
    přízemní
    1711 kamenný, naproti dřevěné chlévy
    Mlýnskou usedlost tvořily tři budovy.
    Mlýn postavený z kamene byl dvoupatrový se suterénem a další podlahou v podstřeší. V části prvního patra býval byt mlynáře.
    Druhá budova stojící pod silnicí byla přízemní s dvěma podlahami v podstřeší. V přízemí byla garáž, sklad uhlí a mlýnského a hospodářského nářadí. Nahoře bylo na dvou podlažích uskladněno obilí k mletí. Patro bylo s mlýnicí spojeno metr širokou zastřešenou lávkou.
        • zcela bez technologie aj.
        1628 tři vodní kola a stoupa, v 19. století 2 vodní kola.
        Žádná položka není vyplněna
        1628: 3 složení a 1 stoupa
        1711: 2 složení a 2 stoupy
        1800: 2 složení
        1892: v podkolí umístěna transmise, od níž se pomocí řemenů přenášel výkon na další stroje
        na šrotování zůstal francouzský kámen, druhý byl nahrazen válcovou stolicí
        1934:
        aspiratér a koukolník od ČKD Blansko
        loupačka Hübner & Opitz, Pardubice
        čtyřválcová mlecí stolice s rýhovanými válci k mletí žita od ČKD Blansko
        čtyřválcová mlecí stolice s jedním párem válců rýhovaných a druhým párem hladkých válců porcelánových k mletí pšenice od ČKD Blansko
        2 rovinné vysévače ČKD Blansko
        reforma ČKD Blansko
        válcová ležatá míchačka na mouku Kohout Smíchov
        původní francouzské složení o prům. 110,5 cm na šrotování
        stará dvouválcová stolice Prokop na mačkání ovsa

        Zaniklý
        • pila
        • pekárna
        • stoupa
        1628 nově zřízená pila, víckrát již nepřipomínána
        1892 v přízemí zřízena pekárna
        • stavidlo
        • náhon
        Voda šla na mlýn náhonem od Holoubkovského mlýna zhruba sledujícím nynější Mladoboleslavskou silnici. Pravý břeh náhonu byl v rostlém terénu, levý byl navýšen uměle, V náhonu byla 1160 m od mlýna 2 stavidla a další stavidlo v polovině vzdálenosti před mlýnem-. Při velké vodě nebo při čištění náhonu se stavidla otevírala a voda se pouštěla do vodoteče, současného koryta Bělského potoka. Mlynář měl povinnost 1x ročně vždy po první seči čistit náhon až k propustku pod tratí, čištění mělo být provedeno ve 2 dnech, kdy měl povoleno vypustit vodu z náhonu přes louky do vodoteče.
        Typvodní kolo na vrchní vodu
        StavZaniklý
        Výrobce
        Popis1628: 3 kola
        1711: 2 kola
        1800: 2 kola
        1892: namísto dvou kol instalováno jedno ocelové o prům 4,2 m a šířce mezi věnci 1,8 m. Při 115 l/s dávalo výkon 5 HP.
        1930: 1 kolo na svrchní vodu, hltnost 0,112 m3/s, spád 4,38 m, výkon 4,25 HP
        Typvodní kolo na vrchní vodu
        StavZaniklý
        Výrobce
        Popis1628: 3 kola
        1711: 2 kola
        1800: 2 kola
        1892: namísto dvou kol instalováno jedno ocelové o prům 4,2 m a šířce mezi věnci 1,8 m. Při 115 l/s dávalo výkon 5 HP.
        1930: 1 kolo na svrchní vodu, hltnost 0,112 m3/s, spád 4,38 m, výkon 4,25 HP
        Typturbína Francisova
        StavZaniklý
        Popisinstalována 1904
        prům. 30 cm
        spojena s dynamem
        pro nedostatek vody musela být za několik let odstraněna
        Typdynamo
        StavZaniklý
        Popiszřízeno 1904
        napětí 120 V pro osvětlení mlýna
        pro nedostatek vody muselo být odstraněno
        Typdynamo
        StavZaniklý
        Popiszřízeno 1904
        napětí 120 V pro osvětlení mlýna
        pro nedostatek vody muselo být odstraněno
        Typelektrický motor
        StavZaniklý
        VýrobceSvoboda Kosmonosy
        Popisvýkon 20 kW
        zapínán při malém průtoku vody nebo při velkém mletí
        Historické technologické prvky
        AutorMiroslav Kolka
        NázevVodní mlýny II, sborník
        Rok vydání2005
        Místo vydáníVysoké Mýto
        Další upřesněníStručný nástin pramenů k dějinám mlýnů na Bělském potoce na příkladu Podzámeckého mlýna
        Odkazhttp://vodnimlyny.cz/data/uploaded/downloads/14.pdf
        Datum citace internetového zdroje13.5.2013
        AutorMiroslav Kolka
        NázevVodní mlýny II, sborník
        Rok vydání2005
        Místo vydáníVysoké Mýto
        Další upřesněníStručný nástin pramenů k dějinám mlýnů na Bělském potoce na příkladu Podzámeckého mlýna
        Odkazhttp://vodnimlyny.cz/data/uploaded/downloads/14.pdf
        Datum citace internetového zdroje13.5.2013
        AutorVáclav Šolc
        NázevMlýny na Bělském potoce
        Rok vydání2022
        Místo vydáníTurnov
        Další upřesněnís. 54-59
        AutorMinisterstvo financí
        NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
        Rok vydání1932
        Místo vydáníPraha
        Další upřesněnísešit 08 (Jičín), s. 24
        AutorJosef Klempera
        NázevVodní mlýny v Čechách I.
        Rok vydání2000
        Místo vydáníPraha
        Další upřesněnís. 259

        Žádná položka není vyplněna

        Základní obrázky

        Historické mapy

        Historické fotografie a pohlednice

        Současné fotografie - exteriér

        Současné fotografie - vodní dílo

        Vytvořeno

        13.5.2013 21:12 uživatelem Helena Špůrová

        Majitel nemovitosti

        Není vyplněn

        Spoluautoři

        Uživatel Poslední změna
        Rudolf (Rudolf Šimek) 18.11.2017 19:06
        Radomír Roup (Radomír Roup) 9.6.2018 11:19
        doxa (Jan Škoda) 12.11.2024 22:23