Lesní mlýn; Waldmühle, Alhambra, Donbas

Ve starých kronikách je psáno “ L.P. 1833 tu byl postaven mlynářem Johanem Schneidrem mlýn na Metternichově panství“. Lesní mlýn skutečně sloužil k mlýnskému provozu a jak bylo obvyklé tak i provozu pily. Od samého počátku však byl také hostincem, zpočátku malým, ale postupně se rozrůstajícím a hojně navštěvovaným. I sám kníže Metternich se prý často zastavil, ale to spíše kvůli krásné mlynářce.

Již v roce 1837 je uváděn Lesní mlýn (Muhlen- Wirthaus) s kuželkářskou dráhou jako oblíbený cíl vycházek a to také díky bezprostřednímu sousedství Lesního pramene. Oficiální provoz hostince a kavárny je však uváděn až za vlastnictví rodiny Dietlů v 50.letech 19.století. Vznik hotelu v roce 1877 je taktéž zánikem mlýnského provozu . Pod vedením Josefa Hanslíka ze Žatce (zetě Dietlů) se stává z Lesního mlýna velice oblíbená kavárna s restaurací.

Od přelomu 19. a 20. století je Lesní mlýn v majetku Heinricha Krausse,který hotel přestavuje a rozšiřuje a tak dotváří vzhled areálu který zůstal zachován v takřka nezměněné podobě. Tak začínají hotelu „zlaté časy“, kdy o neustálý příliv hostů se stará téměř 180 ti členný personál.Každodenní koncerty,zaplněná místa nejen v kavárně ale i v rozsáhlé zahradní restauraci, kroužící taneční páry, to je kypící lázeňský život.

Na mapě III. vojenského mapování naposledy vyznačen jako mlýn na aktualizaci z roku 1918.

Při vycházkách na lesních cestách v okolí hotelu jste se mohli setkat jak s anglickým králem Eduardem VII, tak i s mnoha dalšími celebritami tehdejšího kulturního a společenského života. Řada z nich si oblíbila pobyt přímo v Lesním mlýně. Význam hotelu Lesní mlýn pokračoval i po skončení 1. světové války. V roce 1936 za dalšího majitele Faulknera měl lesní mlýn jako první hotel v Mariánských Lázních garáže provzrůstající počet návštěvníků s automobily. Opět jsou zde každodenní koncerty, denně se tančí . Tehdejší ceny ubytování v Lesním mlýně 35 Kč za osobu s plnou penzí pak 75 Kč za osobu.

Na aktualizaci mapy III. vojenského mapování z roku 1934 už je vyzačen jen hotel, mlýn ne.

Po 2. světové válce je hotel přejmenován na Alhambru.

V době komunistické vlády je hotel přejmenován na Donbas a po přestavbách interierů se stává nejvýznamějším centrem odborářské lázeňské rekreace.

V roce 1992 provoz hotelu skončil a objekt začal chátrat. V roce 2017 se pustil místní nadšenec Robert Charvát do odstraňování náletových dřevin, které rostly okolo objektu. Ve spolupráci s městem, které zajistilo kontejnery, také uklidili odpadky. Hotel potom koupili manželé Kučeraví, kteří ho postupně opravují. Zatím je zde zřízen Lázeňský klub Lesní mlýn a kavárna.