Horní mlýn

Cukrovar vybudovala rolnická akciová společnost, založená již roku 1879 a vedená poslancem Karlem Zapletalem z Radvanic, která v létě roku 1880 zakoupila v exekuční dražbě od Kateřiny Šebkové válcový mlýn v Malých Prosenicích čp. 195. V nabídkovém řízení na projekt a technologii zvítězily firmy Brand & Lhuillier a První českomoravská továrna na stroje v Praze­ ­Libni, stavba budovy byla zadána lipnickým stavitelům Josefu Žákovi a Josefu Ramovi. První kampaň začala v říjnu 1881 a skončila ztrátou, další byly již úspěšné, roku 1906 dosáhl cukrovar denní kapacity 447,7 tuny. Jednáním s ředitelstvím Severní dráhy se podařilo zřídit železniční stanici, spojenou s cukrovarem vlečkou. Modernizace provozu vyvrcholila v letech 1922–1923 rekonstrukcí téměř celého zařízení, čímž se navýšila výrobní kapacita na 10 000 q řepy denně. Vedl ji Jaroslav Hruda (1891–?), který byl roku 1926 jmenován technickým ředitelem a poté zodpovídal i za stavbu rafinerie a cukerního skladiště. Rafinerie byla postavena v letech 1934–1935, začala však pracovat až po vypršení cukrovarnického kartelu roku 1937. Její komín se roku 1934 stal s 83 metry nejvyšším na Přerovsku. K cukrovaru patřila také později přestavěná restaurace, naproti přes ulici čp. 240, a za mostem rovněž dělnické domky čp. 216 a bytové domy čp. 214 a 215. V letech 1970–1980 prošel prosenický cukrovar rozsáhlou modernizací. Roku 1996 byl uzavřen a výrobu zde od roku 2000 obnovil až dnešní vlastník. Většina budov si uchovala původní architektonické řešení, zejména u budov ze třicátých let.