Na mlynáře voda dělá.
(haličské přísloví)

Dolní mlýn

Dolní mlýn
1
Hodice
58901
Jihlava
Hodice
49° 16' 9.6'', 15° 28' 52.5''
Mlýniště bez mlýna
Větší mlýn na návsi pod hrází Hodického rybníka, přestavěný na továrnu na sukno, později na salámy, od roku 1967 se zde vyrábí salám Vysočina (dnes firma Krahulík koncernu Agrofert).
450 m jižně od nádraží v Hodicích
Třešťský potok
přístupný po domluvě

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Do roku 1831, kdy zemřel, provozoval mlýn čp. 1 Jakub Hanousek, manž. Anna (+1829) (https://www.mza.cz/actapublica/matrika/detail/8488?image=216000010-000253-003373-000000-007039-000000-00-B04351-01090.jp2, doplnila Marie Streubelová)

1835 Vojtěch Brázda

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský

1860 V Hodicích byla postavena textilní továrna, která se později stala masnou.

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

1926/1927 Po úpadku podnikání v textilním průmyslu se majitel továrny spojil s podnikatelem Janem Satrapou a v roce 1926 založili Akciovou továrnu na salám a poživatiny, a.s. Hodice.

1930 Akciová továrna na salám

1937 Poměrně malý provoz v Hodicích má všechny potřebné parametry na výrobu toho nejkvalitnějšího v oblasti trvanlivých salámů. Přilehlý rybník a drsné podnebí Vysočiny vedly majitele kolem roku 1937 k výstavbě přírodní sušárny. Ta je dnes již unikátem a od třicátých let se v ní téměř nepřetržitě suší a zakuřují trvanlivé salámy.

1943-1945 – Omezení výroby 

1945 – Podnik přešel do národní správy.

1948 – Podnik byl státem znárodněn, až do roku 1950 byl součásti podniku Masný průmysl Praha.

1950-1952 – Hodická masna se stala součástí podniku “Masný průmysl – základní závod Studená”

1952 – 1954 – Byla masna součástí Jihlavského masného trustu.

1954 – 1958 – Masna byla pod vlastní správou.

1958 – 1990 – Byla součástí různých státních podniků.

1967 Státní podnik v Hodicích dostává za úkol vymyslet alternativu k nedostatkovému dovozovému uheráku. V té době ale předpisy nedovolovaly fermentaci salámů – vznikla tedy Vysočina, ta první a původní. Do dnes ji vyrábíme pod názvem Vysočina 1967.

1990 – 1992 – Hodická masna se stala samostatným státním podnikem.

1992 – V rámci privatizace se masna stala akciovou společností Vysočina Hodice a.s.

2006 – Majitelem se stala skupina J&T

2009 – Hodická masna se stává součástí Krahulíku

2010 – Majitelem Hodické masny i Krahulíku se stává skupina Agrofert, v tomto roce také Hodická masna dostává ocenění regionální potravina pro Vysočinu 1967.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Brázda
  • Hanousek

Historie mlýna také obsahuje:

-1831 Jakub Hanousek 

1835 Vojtěch Brázda

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

  • Hlavičkový (firemní) papír
zcela přestavěn - s historickými hodnotami
04 2022
    průmyslový areál
    mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
      Náhrobní kříž mlynářky Anny Hanouskové:
      Výška 100 cm, šířka 42 cm, tloušťka 23 cm
      Kříž původně ležel na městském hřbitově, do městského muzea v Třešti byl převezen v roce 1967.

      Na přední straně kříže je nápis:
      ZDE V PÁNU ODPOČÍ
      WA DNE 29. LEDNA
      1829 ZE
      MŘELÁ
      ANA HA
      NOUSKO
      WÁ MLI
      NÁŘKA
      Z HODIC

      Nápis pokračuje na druhé straně:
      BUH JI
      DEG
      LEHKE
      ODPOCINUTI
      A RADOSTNÉ
      ZMRTVÝCHSTÁNÍ
      • komín
      • náhrobky, pamětní desky
        • zcela bez technologie aj.
        Žádná položka není vyplněna
        Zaniklý
        • tkalcovna
        • jiné
        • rybník
        Hodický rybník (10 ha) nad mlýnem.
        Typturbína Francisova
        StavNezjištěn
        Popis1930: 1 turbína Francis, hltnost 2,1 m3/s, spád 2,6 m, výkon 55 HP
        Typturbína Francisova
        StavNezjištěn
        Popis1930: 1 turbína Francis, hltnost 2,1 m3/s, spád 2,6 m, výkon 55 HP
        Žádná položka není vyplněna
        Historické technologické prvky
        AutorMinisterstvo financí
        NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
        Rok vydání1932
        Místo vydáníPraha
        Další upřesněnísešit 14 (Jihlava), s. 31
        AutorMinisterstvo financí
        NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
        Rok vydání1932
        Místo vydáníPraha
        Další upřesněnísešit 14 (Jihlava), s. 31
        Autorkol.
        NázevPříběh Vysočina Hodice
        Odkazhttps://krahulik.cz/o-nas/vysocina-hodice/
        Datum citace internetového zdroje07 2023

        Žádná položka není vyplněna

        Základní obrázky

        Historické mapy

        Současné fotografie - exteriér

        Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

        Současné fotografie - vodní dílo

        Současné fotografie - předměty spojené s osobou mlynáře

        Vytvořeno

        8.7.2023 19:22 uživatelem doxa (Jan Škoda)

        Majitel nemovitosti

        Není vyplněn

        Spoluautoři

        Uživatel Poslední změna
        Rudolf (Rudolf Šimek) 12.7.2023 09:38