Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
1379 uváděny v arcibiskupském urbáři dva mlýny v Předním a dva mlýny v Zadní Poříčí. (Jan Chvála)
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Vdova Magdalena Šamsová předala mlýn Šimonu Hrdinovi a jeho ženě Anně, roz.Houdkové, která byla schovankou Šamsových-rok 1783. Šimon převedl mlýn na syna Vojtěcha roku 1796. Poté Vojtěch předal mlýn synu Janovi roku 1843. (Záznamy o převodech jsou v gruntovních knihách SOA Litoměřice. Lachmanová)
1830 Vojtěch Hrdina
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Poslední mlynář František Tesař (nar. Chicago 10.12.1891), než mlýn koupil a přestavěl, tak bydlel v Zadním Poříčí č.p. 18.
Při posledním online dostupném sčítání lidu byl na adrese přihlášen pouhý rok, pravděpodobně po návratu z Ameriky, kde se narodil. Rodiče se sourozenci se vrátili dříve, František pravděpodobně zůstal ve státech déle a vydělal tam peníze na mlýn. Babičky bratr se narodil 1934 už v č.p.18, takže už byl František s rodinou přestěhován do mlýna. Tomu napovídají i datace uložených plánů přestavby. (Jan Chvála)
První světová válka (1914–1918)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
1830 Vojtěch Hrdina
1930 Michal Ulrich
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
