Prvním doloženým mlynářem je Josef Hofmann, nar. kolem roku 1770, bydlící ve Glaserwaldu/Skelné čp.164 "Jakobmbauer", později mistr mlynářský v Lenzen Mühle, kde také před Vánoci roku 1828 zemřel (syn Lorenze Hofmanna, svobodného králováckého sedláka ze Sedla a Anny Marie roz.Heisler z téže obce), se oženil v roce 1790 v Dobré Vodě s Theresii roz. Häusler někdy v letech 1764-67 - zemřelou roku 1794 ve mlýně (dcerou Michaela Heislera/psáno i Häusler/, sedláka ze Skelné). V Lenzen Mühle se jim v roce 1791 narodil syn Josef.
Poté, když mlynářka Theresia v roce 1794 zemřela, se Josef oženil v roce 1794 v srnském kostele Nejsvětější Trojice s Theresií roz. Schmaller kolem r. 1776 (dcerou Kaspara Schmallera, podruha bydlícího v Sedle a Kathariny roz. Joachimsthaler, selské dcery ze Sedla čp.10). Jejich děti narozené ve mlýně: Rosina 1795-1795, Johann Wenzl 1796-1797, Wenzel 1798 - zemř. 1858 ve mlýně, Jakob 1800-1800, Franz 1802, Margaretha 1804, Maria Katharina 1807, Ignaz 1812, Johann Karl 1815, Barbara 1819-1819, Maria Anna 1820.
Dalšími mlynáři a majiteli byli:
- Wenzel Hofmann, nar. 1798, který se ještě jako podruh bydlící ve mlýně (později po otci mistr mlynářský v Lenzen Mühle), oženil v roce 1819 v Rejštejně s Annou Marií roz. Gebert 1795 ve Stodůlkách, bydlící v Hinterwaid/Zadních Paštích čp.7 "Scheinosthof" - zemřelou koncem roku 1852 ve mlýně (dcera Johanna Michaela Geberta, usedlíka ze Stodůlek čp.70 "Franzlhof" a Anny Marie roz. Haas, mlynářské dcery z dolního stodůleckého mlýna/Polalmühle čp.76). Jejich děti: Maria Theresia 1820-1821, Barbara 1822, Maria Theresia 1824, Cäcilia 1826-1827, Josef 1828, Maria Franziska 1830-1833, Wenzl 1832, Karolina 1834, Anna 1837.
- Josef, nar. 1828, bydlící v seckerbergském čp.1 "Hackelbauer" u sedláka Josefa Puchingera (viz lokalita "Horky"/novodobé foto č.12-16), který se oženil v roce 1868 v Srní s Marií roz. Hofmann 1831 v Sedle (dcerou Wenzla Hofmanna, svobod. sedláka ze Sedla čp.14 a Theresie roz. Hofmann, selské dcery z Grubergu čp.30/později nové čp.7).
- Před Josefem Hofmannem byl zdejším mlynářem pravděpodobně Jakob Puxkandl, jenž mlynařil zpočátku ve Svojšském mlýně čp.2 (jako jeho otec Georg -"Zwoischner Mühle"), který v Lenzen Mühle počátkem roku 1772 zemřel. O šestnáct let později ve mlýně skonala i Jakobova manželka Katharina roz. Hable.
- Wenzel Hofmann ml. nar. 1832, po otci a dědovi mlynář v Lenzen Mühle, se oženil v roce 1860 v Dobré Vodě s *Annou Marií roz. Zettl 1839 (dcerou Johanna Zettla, usedlíka ze Stodůlek čp.73 "Zettlhof" a Anny Marie roz. Schmid ze Stodůlek čp.54 "Balthashof"). V Lenzen Mühle se jim narodily děti: Felix 1861-1861, Stefan 1863, Anna 1864-1864, Johann 1865, Hedwig 1867, Rosalia 1869, Johanna 1872, Wenzel 1875, Jakob 1878.
- Karolina, nar. 1834, se provdala v roce 1863 v Srní za Augusta Hatzingera, nar.1830 v Dol.Zel. Hoře čp.82/nové čp.149/ (syna Joseafa Hatzingera, bydlícího v Dol.Hrádkách čp.127 a Margarethy roz. Schmid ze Zelenohorské Hutě čp.39 "Fritzn").
- Anně, nar.1837, se narodil jako svobodné matce ve mlýně roku 1856 syn Josef.
- Johann Karl, nar.1815, mistr mlynářský jako nájemce rejštejnského mlýna čp.36, se oženil v roce 1838 v Rejštejně s Annou Rosalií roz. Aussprung 1809 (dcerou Mathiase Aussprunga, mistra mlynářského v Rejštejně čp.36 a Anny Rosiny roz. Rothbaum z Rejštejna).
- Dle matričních zápisů v Lenzen Mühle působil v r. 1866 mlynář Alois Weber, jako nájemce mlýna (o tři roky později je znám jako mlynář
v Zelenohorském Dvoře). Tentýž mlynář je v tomto sedelském mlýně zapsán rovněž pro roky 1894-97. Jelikož mlýn zanikl v roce 1900, byl tak možná posledním zdejším mlynářem. Jeho syn Emanuel mlynařil v Riesenbachu (Buzošné) při Červené u Kašp. Hor.
V roce 1865 pracoval na pile při mlýnu Vinzenz Hermann.
*Anna Maria roz.Zettl měla staršího bratra Johanna a ten měl dceru Hedwig, které se narodil ve stodůleckém Zettlhofu roku 1876 syn Zephyrin Zettl - známý básník německé národnosti, jenž svá díla psal v německém šumavském nářečí,ale i spisovnou němčinou - viz lokalita "Stodůlky"/dobové foto č.4, 15 a 28.
Zephyrinův praprapraděda,svobodný královácký sedlák Johann Adam Zettl, byl svého času také stodůleckým rychtářem, opatrovníkem kostelíka sv.Šebestiána a zakladatelem církevní kroniky. Tamějším rychtářem byl i syn Johanna Adama Zettla Johann Georg."
(pro web "zanikleobce.cz" vyhledal a sepsal "pašerák", zdroje: web "cuzk.cz"+"geolab.cz"+ web "portafontium.cz"-SOA Plzeň + kniha "Im Lande der künischen Freibauern" + J.Vlček)