Notorický dlužník žije s mlýnským kamenem na krku.
(anglické přísloví)

Veselský, Hrzkův, Panský mlýn

Veselský, Hrzkův, Panský mlýn
113
Sokolská
Veselí nad Lužnicí
391 81
Tábor
Veselí nad Lužnicí
49° 11' 15.4'', 14° 42' 0.5''
Mlýn s turbínou, který vyrábí elektřinu a mele
Mlýn postavený 1594 Petrem Vokem z Rožmberka na místě staršího vykoupeného mlýna v renesančním slohu, přestavěný 1937,s elektrárnou. V provozu. Provozuje jej firma Vesco s.r.o.
severně od náměstí
Lužnice
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

1520 mlynář Hrzek

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti

1557 Jíra Hrzků platí při sv. Jiří úrok ze mlejna 1 kopu gr., z řeky 23 gr., z pozemků 9 gr., při sv. Havlu platí stejně 

1586 soupis poddaných: Pavel (24 let), syn nebožtíka Urbana mlynáře, manž. Kateřina  (20 let), dc. + Jiříka Černýho z Veselí; na jiném místě: Barbora Pancířová, dc. + mlynáře Urbana Hrzka

1590 rajonizace: Pavel Hrzek, má mlejn na téže řece o 4 kolech moučných a 1 pile, u mlýna 1 1/2 čtvrti pole a loučnýho do 2 for, šacován se vším na 750 kop, ročně platí ouroku 6 kop 8 gr., berně 11 kop 33 gr., žita vejmelnýho nově 8  str. Pozn.: kníže koupiti

1591 odkoupen vrchností za 400 kop, koupi a splátky do r. 1600 zařizoval písař pivovaru Martin Lomnický, pozd. veselský primátor, od 1596 s titulem "ze Šebínu", do r. 1605 třeboňský důchodní Bartoloměj Dušek. Splaceno 1608, od 1606 dědicům Pavla Hrzka (+1606 ve 44 letech). Spolu s mlýnem vykoupeny 2 domy v Sokolské ulici (Kateřiny Hladké a vdovy Cibulkové) a 3 domy směrem k náměstí (Magdaleny Tkadlecové, Mýkovský a Havla Třeboňského). Celý prtostor byl zabrán novým panským mlýnem a proto je na náměstí brána, která původně dvůr mlýna uzavírala.

1594 nechal postavit Petr Vok z Rožmberka na Třeboni, mlýn měl 10 moučných kol, 2 pily, 1 stoupu a 1 valchu. Stavitelem byl Antonín Vlach z Hradce. Po dokončení stavby napsal třeboňský hejtman Šimon Žabka z Drahobejle Petru Vokovi do Prahy: "V novém mlejně veselském, kterýž ne jako mlejn, ale co zámek vystavěl a pilu cihlami přikrýti dal, pěkně se lidu dělá a dobře každý sobě, kdo mele, chválí."

První mlynář Pešta, přimlýněni poddaní z Veselí, Mezimostí, Horusic, Vlkova ad.

kol. r. 1600 mlynářem Ján Lužnický

1606 Mlejn Veselský: 10 kol hřebenáčů, 1 stupník vysoký, 1 valcha soukenická, pila dvojí strojní na pastorek

ze  mlejna ročně vychází: 40 strychů pšenice, 155 str. žita. 14 str. ječmene, 40 str. prachu, 10 str. opišků

rejlů zřezáno ročně 300, prken s rejle počítá se po 6, tudíž 30 kop, krajin z rejle po 10 kop.

soukenický dávají od zvalchování sukna po 3 gr.

1613 dokončen (dle letopočtu ve štítu). 

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

1631 po válečných škodách již jen 2 moučná kola a 1 stoupa, mlynář Jakub Anjel, do důchodu třeboňského panství odvádí 6 strychů žita, 1 strych tlučených kruo a 14 kop grošů

1663-66 Vavřinec Nechoďdomů

1670 Ondřej Kropáč, mlýn v emfyteutickém držení

potgé se zde vystřídlal řad mlynářů, mj. členové veselských mlynářských rodin Topků a Šišků

1672 na jaře mlýn vyhořel, 1673 nákladem třeboňského panství znovu vystavěl hlubocký stavitel Giacomo Antonio de Maggi a hamerský mlynář Ondřej Žižkovský. Nový mlýn měl 6 moučných kol a 6 stoup, jedna stoupa zrušena a místo ní zřízena šejdovna. Mlýnice stála ve vodě na pilotech.

1719 opět přestavěn a rozšířen, přimlýněny Veselí, Mezimostí, Bukovsko, Drahotěšice, Kostelec, Kundratice, Líšnice, Mostečná, Radonice, Radouň, Řipec, Sviny, Vřesná, Záhoří, Zlukov, Žíšov ad., celkem 133 poddaných.

14.6.1721 Jakub, syn mlynáře vyšetřován pro sexuální delikt na ženě z třeboňského panství

7.9.1723 a 23.1.1734 mlynář Jakub Šiškovský vyšetřován pro opakované sexuální delikty na ženách z třeboňského panství

3.11.1725 Juliana, dcera Václava Kristiána (Chrystiána) , spoluradního z Třeboně, již potřetí s Jakubem, synem zdejšího mlynáře, který nyní se zde nevynachází, tělesně jest zhřešila a obtěžkána jest

1738 od Ondřeje Žižkovského převzal syn Jan Žižkovský, mlýn měl 1 šejdovnu, 5 stoup a 7 moučných kol

do r. 1749 Jiří Březský

1758 Kateřina, dc. Fr. Šiškovského, mlynáře ve Veselí n. L. (SOA Třeboň, Veselí n. Lužnicí 4, sn. 158) (mGh)

1759 mlýn se 6 strychy polí  koupil František Charvát (+1784) za 700 zl., vrchnost si vymínila právo zpětné koupě.

1767 mlýn s dřevěnou stájí, kolnou a komorou neopatrností mlýnské chasy opět vyhořel, František Charvát s manželkou znovu vystavěli vlastním nákladem přes 900 zl.

1784 mlýn zdědil bratr Tobiáš Charvát (+1790)

1790 vdova přenechala mlýn synu Matěji Charvátovi (+1814)

1814 úřední odhad mlýna na 6.058 zl. 32 kr., dluhy 2.068 zl. 20 kr., ke mlýnu patří pozemky U Dubu, Pod Hájkem, Na Rudlicích a Pod Chmelnicí. Podle závěti Matěje Charváta měl být mlýn prodán a peníze rozděleny mezi vdovu a 5 dětí, vdova Magdalena se však rozhodla mlýn udržet  a  provdala se za svého příbuzného mlynáře Jana Charváta. Ten se zavázal splatit všechny dluhy, vyplatit podíly sirotkům a bezplatně udržovat vodní hráze u splavu a menší škody po povodních opravovat na vlastní náklad.

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský
  • Vrchnostenský

1848 Karel Charvát

1890-95 přestavěn na válcový

Florián Charvát, 1911-12 zrušil 2 vodní kola na východní straně mlýna a místo nich instaloval Francisovu turbínu o výkonu 60 HP na druhé straně mlýna vystavěl elektrárnu, 1912 uvedenou do provozu. Celkové náklady 184.000 K.

Hospodářský typ mlýna
Smíšený

1916 za 25.000 K dokoupen parní stroj, jako posila elektrárny v době nízké vody

Hospodářský typ mlýna
Smíšený

Založeno elektrifikační družstvo, jehož členy byly okolní obce i soukromé osoby (Veselí a Mezimostí zakoupily po 10 podílech po 500 K) 

Po I. světové válce Florián Charvát nabídl mlýn a elektrárnu rolníkům veselského okresu, na členských podílech získáno 1.346.000 Kč a v srpnu 1919 zakoupen mlýn, elektrárna a elektrorozvodné sítě ve Veselí a Mezimostí za 1.200.000 Kč. Předsedou družstva  zvolen MUDr. Adolf Fürst, funkci zastával až do roku 1946. V předstvenstvu dále Jan Líkař, František Vodrážka, Florián Charvát aj.

V druhé fázi zakoupeny od Ing. V. Brunhofera rozvodné sítě do Řipce, Doňova, Újezdce, Zájoří, Pleši, Kardašovy Řečice, Lžína, Žišova, Borkovic, Svinů a Kundratic.

1926-30 regulace řeky u mlýna

Mlýn a elektrárna uvedeny v Seznamu vodních děl Republiky československé r. 1930 jako družstevní.

1937 historický mlýn zbořen a na jeho místě postaven nový moderní mlýn dle projektu Karla Kazdy. Tesařské práce provedl Ferdinand Dejmek z kardašovy Řečice.

1940 pořízena nová výkonnější turbína

1.1.1943 elektrororozvodné sítě na pokyn říšského protektora převedeny do jihočeských elektráren v Českých Budějovicích, turbína odvezena.

po r. 1945 elektrárna zrušena

1.7.1951 mlýn znárodněn

1955 vybaven moderní technologií jakožto druhý tzv. skleněný mlýn v republice 

1995 společnost Vesco

2023 pekárna Srnín

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Šiškovský
  • Moravec
  • Drastík
  • Charvát
  • Lužnický
  • Pešta
  • Anjel
  • Anděl
  • Nechoďdomů
  • Kropáč
  • Žižkovský
  • Březský

Historie mlýna také obsahuje:


Zobrazit více

SEZNAM A MAPA VODNÍCH DĚL REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ
Stav koncem roku 1930, Sešit 02, V Praze 1932
Okresní finanční ředitelství České Budějovice/Důchodkový kontrolní úřad Veselí nad Lužnicí
Název toku: Lužnice
Obec, čp. : Veselí n. L. 113
Podnikatel: Družstvo
Druh živnosti: mlýn a elektrárna
Počet a druh vodních motorů: 2 Francis turbíny
Normální výkon v ks: 114


Zobrazit více

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

  • Hlavičkový (firemní) papír
  • papírová pečeť
zcela přestavěn - s historickými hodnotami
05 2012
    městský
    mlýn na velkých vodních tocích (7000 l/s a více)
    mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
    • předbělohorské období do roku 1620
    • baroko do roku 1800
    • moderní 1920 – 1945
    • 1945 – současnost
    zděná
    vícepodlažní
    1594 stavitel Antonín Vlach z Hradce
    1613 letopočet ve štítu, patrně dokončení
    1672 po požáru stavitel z Hluboké Giacomo Antonio de Maggi
    1814: mlýnská budova zděná s dvojitou střechou, mlynářův byt a dvě světnice v prvním patře. Druhé dřevěné stavení v Mezimostí stálo na pilotech s chatrnou šejdovnou. Třetí trakt byl na veselské straně zděný, hospodářské stavení obsahovali koňské a kravské stáje, komoru, sklep, kurník a kůlnu na vozy. Střechu měly všechny objekty šindelovou.
    1937 starobylý mlýn zbořen a na jeho místě postaven nový moderní mlýn
    • okno
    • umělecké prvky (sochy, malby, reliéfy)
    • epigrafické památky (nápisy, datování aj.)
      • existující umělecké složení
      1955 vybaven moderní technologií jako druhý tzv. skleněný mlýn v republice (rozvod mouky a meliva zajišťován skleněným potrubím, tzv. ve vznosu)
      Žádná položka není vyplněna
      1590: 4 složení
      1594: 10 složení
      1631: 2 složení
      1672: 6 složení a nová šejdovna (mlýnice na pilotech)
      1738: 7 složení a šejdovna
      1817: 6 složení
      Zaniklý
      • pila
      • stoupa
      • valcha
      Dochovaný
      • výroba elektrické energie
      1590: 1 pila
      1594: 2 pily, 1 stoupa, 1 valcha
      1631: 1 stoupa
      1672: 6 stoup, na místě jedné stoupy šejdovna
      1738: 5 stoup
      1814: 6 stoup
      1817: pila na protějším břehu
      1912: zřízena elektrárna
      po 1945 elektrárna zrušena
      • jez
      • náhon
      • odtokový kanál
      • turbínový domek
      1817: u mlýna nebyl jez, ale přepad z Lužnice do Nežárky
      Typturbína Francisova
      StavDochovaný
      Popisinstalována 1911-1912
      1930: 2 turbíny Francis, hltnost 2 m3/s, spád 1,9 m, výkon 114 HP
      1940 pořízena nová výkonnější turbína
      Typturbína Francisova
      StavDochovaný
      Popisinstalována 1911-1912
      1930: 2 turbíny Francis, hltnost 2 m3/s, spád 1,9 m, výkon 114 HP
      1940 pořízena nová výkonnější turbína
      Typvodní kolo na spodní vodu
      StavZaniklý
      Popis1590: 4 moučná kola
      1594: 10 moučných kol
      1631: 2 moučná kola
      1672: 6 moučných kol
      1738: 7 moučných kol
      1814: 6 moučných kol
      1911-12: 2 kola na východní straně mlýna zrušena a nahrazena Francisovou turbínou
      Typelektrický motor
      StavDochovaný
      Popis
      Typelektrický motor
      StavDochovaný
      Popis
      Typparní stroj, lokomobila
      StavZaniklý
      Popiszakoupen 1916 za 25.000 K pro pohon elektrárny při nízkém stavu vody
      Historické technologické prvky
      • ozubená kola, pastorky (průmyslový výrobek)
      • transmisní hřídele s řemenicemi (výrobek průmyslový i řemeslný)
      • dvouskříňový
      • dvojitá
      • válcová
      • šnekový dopravník | Počet:
      • kapsový výtah | Počet:
        • automatická
        AutorKuna, František
        NázevDějiny Veselí nad Lužnicí a okolí
        Rok vydání1927
        Místo vydáníVeselí nad Lužnicí
        Další upřesnění
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje
        AutorKuna, František
        NázevDějiny Veselí nad Lužnicí a okolí
        Rok vydání1927
        Místo vydáníVeselí nad Lužnicí
        Další upřesnění
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje
        AutorDigiArchiv SOA v Třeboni
        NázevVýpisy z matrik fary Veselí nad Lužnicí
        Odkazhttps://digi.ceskearchivy.cz/Matriky-Rimskokatolicka-cirkev-V-Veseli-nad-Luznici
        Datum citace internetového zdroje7.2.2021
        AutorDigiArchiv SOA v Třeboni
        NázevSčítání lidu pro čp.113 města Veselí n.L.
        Odkazhttps://digi.ceskearchivy.cz/Scitani-lidu-SOkA-Tabor-1880-Soudni-okres-Veseli-nad-Luznici
        Datum citace internetového zdroje7.2.2021
        AutorMinisterstvo veřejných prací
        NázevSEZNAM A MAPA VODNÍCH DĚL REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ
        Rok vydání1932
        Místo vydáníPraha
        Další upřesněníSešit 2, s. 43
        Datum citace internetového zdroje7.2.2021
        AutorJosef Klempera
        NázevVodní mlýny v Čechách V.
        Rok vydání2002
        Místo vydáníPraha
        Další upřesněnís. 137-139
        AutorIvan Jinda a Eva Jindová
        NázevZmizelé Veselí - Veselské a mezimostské mlýny (procházka č. 14)
        Místo vydáníVeselí nad Lužnicí
        Další upřesněnís. 83-95
        Odkazhttps://drive.google.com/file/d/1aqVHmwgJURyV5Y8lKqF5-IK-yWsEn-HP/view
        Datum citace internetového zdroje10 2024

        Místo uloženíSOkA Tábor
        Název fonduAM Veselí nad Lužnicí
        Název archiválieMlýn a elektrárna ve Veselí nad Lužnicí
        Evidenční jednotka
        Inventární číslo, signatura
        Místo uloženíSOkA Tábor
        Název fonduAM Veselí nad Lužnicí
        Název archiválieMlýn a elektrárna ve Veselí nad Lužnicí
        Evidenční jednotka
        Inventární číslo, signatura

        Základní obrázky

        Historické mapy

        Plány - stavební a konstrukční

        Historické fotografie a pohlednice

        Současné fotografie - exteriér

        Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

        Současné fotografie - vodní dílo

        Současné fotografie - technologické vybavení

        Současné fotografie - předměty spojené s osobou mlynáře

        Ostatní

        Vytvořeno

        14.6.2013 11:30 uživatelem veselikim (Václav Jelínek)

        Majitel nemovitosti

        Není vyplněn

        Spoluautoři

        Uživatel Poslední změna
        Rudolf (Rudolf Šimek) 29.8.2023 08:54
        Radomír Roup (Radomír Roup) 23.6.2018 17:52
        doxa (Jan Škoda) 7.10.2024 01:27
        pepino 7.2.2021 17:34