Mlynář má nejtlustší svině v celé zemi,
to dělají pouze pytle sedláků.
(německé přísloví)

Parní mlýn Vodička & Hebek

Parní mlýn Vodička & Hebek
566
Nádražní
Světlá nad Sázavou
58291
Havlíčkův Brod
Světlá nad Sázavou
49° 40' 13.6'', 15° 24' 54.7''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Parní mlýn na světelském nádraží, založený 1906. Od roku 1919 dodnes slouží jen jako skladiště.
150 m sz od nádraží ve Světlé nad Sázavou
bez vodního toku
nepřístupný

Obecná historie:

Roku 1906 postavili mlynář Josef Vodička a obchodník Antonín Hebek u světelského nádraží moderní třípodlažní automatický válcový parní mlýn na 120 q denního semelku a severovýchodně od něj také třípodlažní obilní skladiště. Roku 1908 Antonín Hebek z podniku pro nemoc vystoupil a Vodička byl po roce nucen přijmout konkurzní vyrovnání. Jeho příbuzní na pomoc přizvali místní zemědělce, kteří pro provozování mlýna dne 6. ledna 1910 založili hospodářské družstvo s pětapadesáti členy. Předsedou se stal starosta města Václav Červenka a jednatelem velkoobchodník s řezivem Jaroslav L. Císař, který na druhé straně kolejiště provozoval pilu. Splácení podílů však vázlo, až jeden z prvních členů družstva, mladočeský poslanec v Zemském sněmu a rolník v Okrouhlici Josef Hyrš (1849–1921), prosadil roku 1916, aby si družstvo ponechalo jen skladiště a prodalo nově založené firmě Parní automatický mlýn, což podnik dočasně zachránilo. Družstvo jej pak shodou okolností roku 1919 koupilo zpět a upravilo rovněž ke skladování. Další skladovací prostory (v Ledči, Dolních Kralovicích, Čechticích) získávalo přestavbami starších domů. Novostavbu uskutečnilo v letech 1929–1930 ve Zdislavicích (okres Benešov), kde ji časem nahradilo mamutí silo, a roku 1934 v Dolních Kralovicích, které se dnes nacházejí na dně nádrže Želivka. Dochováno je až skladiště postavené roku 1936 na místě sýpky v Košeticích 49°33'34.23"N, 15°06'55.65"E. Původní mlýnské skladiště ve Světlé bylo poškozeno dne 9. července 1945, kdy na nádraží vybuchly vagony s municí. Do roku 1953 jej nahradila nová skladovací budova, pětipodlažní železobetonový skelet. Je dochováno ve víceméně původní podobě, stejně jako někdejší mlýnice vedle něj.

Lukáš Beran


Historie mlýna obsahuje událost z období:

Události
  • Vznik mlynářské živnosti
  • Zánik mlynářské živnosti

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Vodička

Historie mlýna také obsahuje:

1906 Josef Vodička a  Antonín Hebek

1910 hospodářské družstvo

1916-1919 Parní automatický mlýn

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    dochován bez větších přestaveb
    10 2022
      městský
      elektrický či parní mlýn
      mlýnice bez obytné budovy
      • secesní
      zděná
      vícepodlažní
          • zcela bez technologie aj.
          Žádná položka není vyplněna
            Žádná položka není vyplněna
            Typparní stroj, lokomobila
            StavZaniklý
            Popis
            Typparní stroj, lokomobila
            StavZaniklý
            Popis
            Historické technologické prvky
            AutorLukáš Beran
            NázevVodička & Hebek, parní mlýn
            Další upřesněníIndustriální topografie
            Odkazhttp://www.industrialnitopografie.cz/karta.php
            Datum citace internetového zdroje01 2025
            AutorLukáš Beran
            NázevVodička & Hebek, parní mlýn
            Další upřesněníIndustriální topografie
            Odkazhttp://www.industrialnitopografie.cz/karta.php
            Datum citace internetového zdroje01 2025

            Žádná položka není vyplněna

            Základní obrázky

            Současné fotografie - exteriér

            Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

            Vytvořeno

            9.1.2025 18:47 uživatelem doxa (Jan Škoda)

            Majitel nemovitosti

            Není vyplněn

            Spoluautoři

            Uživatel Poslední změna
            Rudolf (Rudolf Šimek) 12.1.2025 20:42