Mlýn nechal postavit největší stavitel na břevnovsko-broumovském opatském stolci opat Otmar / 1700-38/ v roce 1710. Mlýn patřil vrchnosti, tedy benediktinskému klášteru, a ta ho pronajímala za roční plat 28 zlatých.
Dne 16. října roku 1739 opat Benno II. /1738-51/ prodal mlýn Václavu Cihlářovi z Krčína u Nového Města nad Metují za 225 míšňských kop. Cihlář si 18. července 1709 vzal Annu, dceru Jana Kopeckého, mlynáře z Městského mlýna v Polici nad Metují čp. 195. Když se v roce 1727 vdávala jejich dcera Anna, byl už Václav Cihlář mlynářem na čp. 3 ve Velké Ledhuji.
Syn Václava Cihláře Václav byl také mlynářem a vzal si 27. listopadu 1747 Dorotu, dceru chalupníka Matěje Vítka, majitele stavení, které později dostalo čp.6. Václav Cihlář koupil Hořejší /Foglarův/ mlýn od svého otce 20. března 1753 za 300 míšeňských kop. Prodal ho 30. prosince 1778 svému synovi Janu Cihlářovi za 520 míšňských kop. Když mlynář 5. března 1814 zemřel na tuberkulózu, začal tu mlít jeho bratr Václav se synem Františkem.
Jan Cihlář, syn tohoto mlynáře, převzal mlýn 17. prosince 1827 za 800 zlatých cís. mince. Dne 26. dubna 1847 zemřel a vdova Anna Cihlářová prodala mlýn Pantaleonu a Marii Kahlerovým z Božanova za 3 200 zlatých cís. mince.