Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Dle zápisu v pozemkové knize z 8.11 1791 v roce 1790 mlýn vlastnil podzemanský Václav Řihák, který pocházel ze staré mlynářské rodiny v místním kraji.
Zápis v pozemkové knize ze 4.9 1803 uvádí v roce 1801 jako majitele Jana Čecha, dále 11.12 1804 Libora Gerichera, 20.5 1808 Antonína Kroutila, 7.12 1813 Antonína Škorpila, 19.10 1818 Františka Hájka a 25.1 1828 Josefa Strieglera.
1826 František Hájek
Poslední zápis pozemkové knihy z 15.7 1873 uvádí připsání dílu 5/8 Františce Strieglerové.
První světová válka (1914–1918)
V roce 1930 vlastní mlýn a pilu Karel Striegler.
V roce 1934 mlýn vyhořel a Karel Striegler následně zbudoval pouze obytné místnosti a v roce 1936 mlýn prodal. Mlýn koupil jako rozestavěnou stavbu i s loukami, polem, náhonem a koncesí majitel zdejšího panství Hubert Svoboda, tehdy majitel křetínského statku. Současně koupil také hospodu paní Korálníkové č.p. 8 zvanou Zemanka i s přilehlými pozemky. Název „Na Zemance“ pro obnovený mlýn pochází asi z roku 1938.
Po roce 1948 byly pila i mlýn zrušeny.
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
V roce 2013 byla budova částečně rekonstruována a zvýšena o patro.
V současnosti se zde nachází obecní úřad, klubovna, společenský sál a hasičská zbrojnice.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
- Řihák
- Čech
- Gericher
- Kroutil
- Škorpil
- Hájek
- Striegler
- Svoboda
Historie mlýna také obsahuje:
1790 - Václav Řihák
1801 - Jan Čech
1804 - Libor Gericher
1808 - Antonín Kroutil
1813 - Antonín Škorpil
1818 - František Hájek
1828 - Josef Striegler
1873 - Františka Strieglerová (5/8)
1930 - Karel Striegler
1936 - Hubert Svoboda
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
