Mlýn tady, mlýn tam, a když jeden nemele, bude mlít druhý.
(francouzské přísloví)

mlýn Milesimov, Králova pila

mlýn Milesimov, Králova pila
15
Milesimov
539 01
Chrudim
Všeradov
49° 45' 22.1'', 15° 51' 23.3''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Roubený mlýn s pilou středověkého původu. Hodnotná ukázka lidového stavitelství oblasti Hlinska. Zachovány jsou autentické architektonické prvky, např. lomenice a záklopové prkno. Mlýn v sobě ukrývá zachované strojní zařízení. Pěkně dochovaná je i pila zajímavě umístěná po boku mlýnice. V 70. letech 20. století zde proběhla oprava a rekonstrukce včetně obnovy vodních kol (sekerník Jan Vondráček). Mlýn ale v současné době bohužel silně chátrá. Technická památka.
Milesimov
Chrudimka
24253 / 6-4358
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Podle pověsti zde nechal postavit vodní pilu král Václav II. r. 1302, když se svou družinou zajišťoval osídlení západní části Hlinecka a tento úkol zakončil bujarou oslavou u Dřevíkova, v místě, kde se od té doby říká Veselý Kopec.

Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

První písemná zmínka o mlýnu je z roku 1651 za mlynáře Jana Kumpána

"Poněvadž jemu mlynáři Martinu Kumpánovi dle dekretu z 10. 6. 1796 pag. 55 od milostivé vrchnosti dovoleno bylo, by on sobě při tomž mlejně jednu prkenou pilu postavil a z tej příčiny jménem činže do důchodu 12 fl. zaplatil..."

Pily se většinou stavěly dále od mlýna, většinou na protějším břehu, aby na budovu mlýna nepůsobily vibrace při provozu pily. To se tady však bohužel nestalo, v důsledku čehož za 148 let provozu pily (do r. 1944) došlo k poklesu návodní stěny i s roubením o 50 cm.

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský

1867 se před pilou  zastřelil Antonín, poslední z rodu Kumpánů

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)

V roce 1930 je uveden jako majitel mlýna a pily František Kopecký.

poslední mlynář Josef Stehno mlel do roku 1944

poslední pilař František Kopecký, 1944 ukončen provoz pily

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

1969 byla Králova Pila prohlášena za nemovitou kulturní památku, kterou dobrovolní památkáři po dva roky spravovali, aby mohla být 1970 zpřístupněna.

1977 zemřel poslední mlynář Josef Stehno

Z rodinných důvodů je objekt od r. 1982 pro návštěvníky nepřístupný.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Kopecký
  • Kumpán
  • Stehno

Historie mlýna také obsahuje:

1651 Jan Kumpán

1796 Martin Kumpán

-1867 Antonín Kumpán

1930-1944 František Kopecký

-1944(1977) Josef Stehno

Podle pověsti zde nechal postavit vodní pilu král Václav II. r. 1302, když se svou družinou zajišťoval osídlení západní části Hlinecka a tento úkol zakončil bujarou oslavou u Dřevíkova, v místě, kde se od té doby říká Veselý Kopec.

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    dochován bez větších přestaveb
    05 2012
      venkovský
      mlýn na malé řece (1000 – 7000 l/s)
      mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
      • středověk
      • předbělohorské období do roku 1620
      • baroko do roku 1800
      roubená
      jednopatrový
      Dochována zdobená lomenice štítu nesoucí prvky výzdoby kolem Hlinska. Na záklopovém prkně je datace přestavby mlýna r. 1745 s malbou. Je zde řada původních dřevěných a zdobených prvků.
      • skládaný bedněný štít
      • pavlač, balkón
      • kamenické prvky barokní a mladší
      • dveře
      • okno
      • umělecké prvky (sochy, malby, reliéfy)
      • epigrafické památky (nápisy, datování aj.)
      • tesařsky zdobené podpůrné sloupy
      • trámový strop
      • krov
      • topeniště, kamna, pec
      • dveře
      • schodiště
      • umělecké prvky (sochy, malby, reliéfy)
      • epigrafické památky (nápisy, datování aj.)
      • existující obyčejné složení
      • existující umělecké složení
      Mlýn byl poháněn kolem na spodní vodu. Dřevěná hřídel prochází do mlýnice, kde otáčela nejprve bočním dřevěným palečným kolem, které zapadalo do litinového pastorku, jehož křídel na konci nesla litinné paleční kolo čelní. To pak roztáčelo pastorek s transmisní hřídelí s několika litinovými řemenicemi. Dřevěné boční paleční kolo současně také pohánělo vertikální pastorek s hřídelí s kameny obyčejného českého složení. Složení je kompletní i s proséváním a zdobenou moučnicí. Dochována i mlýnská hranice s lehce zdobnými prvky. O podlaží výše pak stojí mlecí stolice s rýhovanými válci a litinovou skříní od fa. Prokop z Pardubic. Dále je zde průchodová loupačka a již zmíněné kamenné složení. Pod střechou je pak malá transmise, hranolový předvysévač, hranolový vysévač moučný, reforma, žejbro, koukolník, a čistící vysévač. Patry prochází několik kapsových výtahů.

      Mlýn je technickou památkou, prošel v 70. letech rekonstrukcí, avšak v současné době již chátrá. Mlýn by si zasloužil své obnovy, neboť se jedná o zajímavý příklad lidové architektury.

      David Veverka - výzkum vzácné strojní technologie mlýnů (2007 - 2012)
      VýrobceJos. Prokop a synové, Pardubice (a názvy firmy následující)
      VýrobceJos. Prokop a synové, Pardubice (a názvy firmy následující)
      Popis
      krupník, stoupa
      Do začátku 20. stol. mlýn mlel na jednom složení se stoupou na kroupy.
      Poté instalován pár francouzských kamenů, krupník-holendr a umělkecké složení, 1924 doplněné mlecí stolicí a loupačkou (ta nahradila krupník)
      Dochovaný
      • pila
      Zaniklý
      • pohon zemědělských strojů
      Pilu pohánělo druhé samostatné vodní kolo na spodní vodu. Dřevěná hřídel prochází do podkolí mlýnice, kde otáčela bočním dřevěným palečním kolem. Jeho palce zapadají do malého litinového pastorku. Kovová hřídel jest od pastorku vyvedena ven ze mlýna pod přístavek pily, tam je dřevěný setrvačník a na konci talířový excentr. Pila je kompletní. V patře je dochovaný rám s jedním pilným listem - jednalo se o jednušku a posuvné zařízení s dřevěnými mechanismy. Dále zde byl pohon zemědělských strojů od transmise mlýna.

      Pila je ojediněle přistavěna podél boku mlýnice.
      Pila v provozu 1796-1944
      • jez
      • stavidlo
      • náhon
      • akumulační nádržka
      Od jezu náhonem, před mlýnem byla rezervoární nádrž, po průchodu pod vodními koly voda odcházela struhou zpět do řečiště.
      Typvodní kolo na spodní vodu
      StavZaniklý
      VýrobceJan Vondráček, Dachov
      PopisByla zde 2 dřevěná vodní kola na spodní vodu. Kola byla obnovena kolem r. 1969 sekerníkem Janem Vondráčkem z Dachova. V současné době ale již nejsou dochována.

      V r. 1930 jsou psána 2 kola na spodní vodu, průtok 0,4 m3/s, spád 1,65 m, výkon 4,4 + 4,8 k, prům. 408 cm.
      Typvodní kolo na spodní vodu
      StavZaniklý
      VýrobceJan Vondráček, Dachov
      PopisByla zde 2 dřevěná vodní kola na spodní vodu. Kola byla obnovena kolem r. 1969 sekerníkem Janem Vondráčkem z Dachova. V současné době ale již nejsou dochována.

      V r. 1930 jsou psána 2 kola na spodní vodu, průtok 0,4 m3/s, spád 1,65 m, výkon 4,4 + 4,8 k, prům. 408 cm.
      Žádná položka není vyplněna
      Historické technologické prvky
      • pískovcový kámen | Počet:
        • Válcová stolice s 1 párem rýhovaných válců v litinové skříni
        • průchodová
        • válcový
        • čistírenský vysévač | Počet: 1
        • moučný vysévač | Počet: 1
        • jiný | Počet: 1, předvysévač
        • 1
          • autokap
          • šnekový dopravník | Počet:
          • AutorMinistersto financí
            NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
            Rok vydání1932
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněnísešit 07 (Chrudim), s. 7
            AutorMinistersto financí
            NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
            Rok vydání1932
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněnísešit 07 (Chrudim), s. 7
            AutorLuděk Štěpán, Magda Křivanová
            NázevDílo a život mlynářů a sekerníků v Čechách
            Rok vydání2000
            Místo vydáníPraha
            Další upřesnění
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorLuděk Štěpán a Ivo Šulc
            NázevChrudimsko - Mlýny a další zařízení na vodní pohon
            Rok vydání2013
            Místo vydáníChrudim
            Další upřesněnís. 15-16

            Žádná položka není vyplněna

            Historické mapy

            Historické fotografie a pohlednice

            Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

            Současné fotografie - vodní dílo

            Současné fotografie - technologické vybavení

            Vytvořeno

            20.6.2012 13:35 uživatelem David Veverka (David Veverka)

            Majitel nemovitosti

            Není vyplněn

            Spoluautoři

            Uživatel Poslední změna
            Rudolf (Rudolf Šimek) 9.4.2023 10:23
            Radim Urbánek 18.10.2015 23:04
            Radomír Roup (Radomír Roup) 15.10.2013 23:01
            meisl (Zdeněk Meisl) 24.4.2016 15:26
            doxa (Jan Škoda) 11.5.2021 02:05