Lanam in officinam fullonis ferre.
(latinské rčení)

mlýn Milesimov, Králova pila

mlýn Milesimov, Králova pila
15
Milesimov
539 01
Chrudim
Všeradov
49° 45' 22.1'', 15° 51' 23.3''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Roubený mlýn s pilou středověkého původu. Hodnotná ukázka lidového stavitelství oblasti Hlinska. Zachovány jsou autentické architektonické prvky, např. lomenice a záklopové prkno. Mlýn v sobě ukrývá zachované strojní zařízení. Pěkně dochovaná je i pila zajímavě umístěná po boku mlýnice. V 70. letech 20. století zde proběhla oprava a rekonstrukce včetně obnovy vodních kol (sekerník Jan Vondráček). Mlýn ale v současné době bohužel silně chátrá. Technická památka.
Milesimov
Chrudimka
24253 / 6-4358
nepřístupný

Obecná historie:

Pila zde stávala již ve středověku (podle pověsti ji nechal postavit král Václav II.), později k ní přibyl mlýn s roubenou mlýnicí, datovaný rokem 1745. Zrušenou pilu obnovil mlynář Martin Kumpán roku 1796 a pracovala až do roku 1944, dnes je nejstarší dochovanou ukázkou vodní pily u nás. Obytná část mlýna je od poloviny 19. století zděná s mansardovou střechou. Roubená mlýnice, až do konce 19. století vybavená obyčejným složením a krupníkem, byla v roce 1924 modernizována firmou Josefa Prokopa synové. Tzv. umělecké složení doplnila instalace dvouválcové mlecí stolice a loupačky. Pila a mlýn jsou na seznamu kulturních památek, slouží bydlení.


Historie mlýna obsahuje událost z období:

Podle pověsti zde nechal postavit vodní pilu král Václav II. r. 1302, když se svou družinou zajišťoval osídlení západní části Hlinecka a tento úkol zakončil bujarou oslavou u Dřevíkova, v místě, kde se od té doby říká Veselý Kopec.

Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

První písemná zmínka o mlýnu je z roku 1651 za mlynáře Jana Kumpána

"Poněvadž jemu mlynáři Martinu Kumpánovi dle dekretu z 10. 6. 1796 pag. 55 od milostivé vrchnosti dovoleno bylo, by on sobě při tomž mlejně jednu prkenou pilu postavil a z tej příčiny jménem činže do důchodu 12 fl. zaplatil..."

Pily se většinou stavěly dále od mlýna, většinou na protějším břehu, aby na budovu mlýna nepůsobily vibrace při provozu pily. To se tady však bohužel nestalo, v důsledku čehož za 148 let provozu pily (do r. 1944) došlo k poklesu návodní stěny i s roubením o 50 cm.

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský

1867 se před pilou  zastřelil Antonín, poslední z rodu Kumpánů

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)

V roce 1930 je uveden jako majitel mlýna a pily František Kopecký.

poslední mlynář Josef Stehno mlel do roku 1944

poslední pilař František Kopecký, 1944 ukončen provoz pily

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

1969 byla Králova Pila prohlášena za nemovitou kulturní památku, kterou dobrovolní památkáři po dva roky spravovali, aby mohla být 1970 zpřístupněna.

1977 zemřel poslední mlynář Josef Stehno

Z rodinných důvodů je objekt od r. 1982 pro návštěvníky nepřístupný.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Kopecký
  • Kumpán
  • Stehno

Historie mlýna také obsahuje:

1651 Jan Kumpán

1796 Martin Kumpán

-1867 Antonín Kumpán

1930-1944 František Kopecký

-1944(1977) Josef Stehno

Podle pověsti zde nechal postavit vodní pilu král Václav II. r. 1302, když se svou družinou zajišťoval osídlení západní části Hlinecka a tento úkol zakončil bujarou oslavou u Dřevíkova, v místě, kde se od té doby říká Veselý Kopec.

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    dochován bez větších přestaveb
    05 2012
      venkovský
      mlýn na malé řece (1000 – 7000 l/s)
      mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
      • středověk
      • předbělohorské období do roku 1620
      • baroko do roku 1800
      roubená
      jednopatrový
      Dochována zdobená lomenice štítu nesoucí prvky výzdoby kolem Hlinska. Na záklopovém prkně je datace přestavby mlýna r. 1745 s malbou. Je zde řada původních dřevěných a zdobených prvků.
      Vzácně zachovalý objekt vodního mlýna a pily včetně technologického vybavení strojním zařízením. Leží na naučné stezce Krajem Chrudimky a velmi blízko Veselého Kopce.
      Pojmenování Králova Pila bylo v polovině 17. století uváděno už jako vžitý místní název. Její počátky však nelze datovat přesně. Roku 1738 je zpráva pouze o mlýně, kdy jej koupil Vít Kumpán z rodu, který na mlýně působil již mnohem dříve. Nejstarší zprávou o tomto rodu ve spojení s Královou Pilou je oznámení, že Jan Kumpán tam jako šedesátiletý zemřel v r. 1676.
      R. 1745 byl mlýn přestavěn, z této doby pochází roubená mlýnice na vysoké podezdívce.
      Roubený přízemní mlýn na spodní vodu při řece Chrudimce s přistavěnou pilou, poháněnou druhým vodním kolem na spodní vodu. Roubená mlýnice je z přestavby v r. 1745, do r. 1924 obyčejné české složení, v uvedeném roce postavena mlecí stolice a zavedeno “umělecké složení”. Obyčejné složení převzalo funkci šrotovníku. Pila ke mlýnu přistavěna neobvyklým způsobem tak, že tvoří přístavek podél mlýnice. Byla vždy jednoduchou pilou “jednuškou” . Její pozůstatky svědčí o velmi archaické konstrukci ( dřevěný posun, vozík, setrvačník). Dřevěný pastorek na pohon pily od vodního kola a jeho hřídel byly poč. 20. stol. vyměněny za kovové. Na návodní stranu mlýnice se vypíná lomenice s malovaným okřídlím. Sedlová střecha je kryta pálenými taškami a je z přestavby v r. 1945. Střecha je nad štítem ukončean kabřincem se záklopovým prknem datovaným 1745 a iniciálami WK (Vít Kumpan). Obytná část je zděná, členěná pilastry, průčelí ozdobeno výklenkem pro plastiku. Okna o třech osách v průčelí a dvou k zápraží mají šestitabulkové členění. Mlýn a obytnou část doplňují drobné hosp. objekty ( stodola, chlév a zemní sklep). (popis L. Štěpán 1988)
      Vzácně zachovalý objekt vodního mlýna a pily včetně technologického vybavení strojním zařízením. Leží na naučné stezce Krajem Chrudimky a velmi blízko Veselého Kopce.
      Drobný objekt chlévů tvoří historickou součást areálu mlýna.
      Zděný přízemní objekt obdélného půdorysu ve dvoře mlýna, s navazující vyšší maštalí. Střecha sedlová, krytina z eternitových šablon. Průčelí je architektonizované nad omítaným soklem zdvojenými lisenovými rámy kolem dvou obdélných oken a jednoduchým vysokým rámem kolem úzkého převýšeného okna ve štítu. Okna mají pevné zasklení v kovových rámech s rastrem do 6 tabulek (resp. 2x4 tabulek ve štítu). Spodní okna jsou aktuálně zabedněná.Střecha má výrazný přesah přes štít. Pod současným bílým nátěrem fasády prosvítá sytě okrová barevnost ploch, kontrastující s tmavočervenou na lisenových rámech. Objekt je průchozí, na obou stranách opatřený prkennými dveřmi.
      Drobný objekt stodoly - maštale tvoří historickou součást areálu mlýna.
      Nevelká obdélná zděná stavba s vysokou sedlovou střechou, navazující v podélné ose na objekt chlévů. Krytina: ražené drážkové tašky. Zdivo hladce omítané, bílý nátěr, na štítové straně se smytým okrovým nátěrem. Objekt má na obou podélných stranách asymetricky bedněné stěny. Ve venkovní z nich jsou vrata, dvorní je překryta přístřeškem přistavěného chlívku pro prasata, resp. dřevníku, do kterého vede pěší vchod. Při zadní stěně se zachoval kamenný žlab. Strop trámkový se záklopem z prken na sraz, nad ním prostor seníku. Z interiéru je volný průhled do prostoru podkroví nad chlévy.
      Původně klenutý kamenný zemní sklep, který byl součástí areálu mlýna, byl po zřícení klenby upraven betonovým plochým stropem a nad zem vystupuje jako betonová deska. Původní kamenná vstupní šíje a obvodové zdivo se zachovaly, zdivo zevnitř omítnuto.
      Nevelký obdélný prostor sklepa zapuštěného do svahu, se zděným čelem a vstupní šíjí obezděnou zaoblenými kamennými zídkami.
      Pila a mlýn tvoří s obytným stavením nedílný celek, krytý společnou střechou. Stavení na podélném půdoryse. V přední části obytná místnost, kuchyň, chodby a komora. K ní přiléhá mlýnice se zařízením. Pod mlýnicí ve sklepení části pila. Obytná část je cihelná a provozní má kamennou podezdívku, z níž vyrůstá srubový svršek. Na straně k náhonu jsou zapuštěny klády, které přidržovaly kolo. Vstup do mlýnice i pily je zajištěn pavláčkou, která je přízemní. Střecha byla původně mansardová, nyní sedlová, krytá taškami. K hospodářství přiléhá stodola, maštal i sklep.
      Konec 19. stol. a poč. 20 stol.
      Příklad venkovského mlýna, pily a přidruženého hospodářství.
      Polorozpadlá, zejména výrobní část. Zařízení celkem zachované, potřebuje však doplnit některé části a opravit. Provést opravy a opravené instalovat.
      V současné době mimo provoz.
      • zdobený zděný štít
      • skládaný bedněný štít
      • plastická omítková výzdoba fasád a štítů
      • pavlač, balkón
      • kamenické prvky barokní a mladší
      • dveře
      • okno
      • umělecké prvky (sochy, malby, reliéfy)
      • epigrafické památky (nápisy, datování aj.)
      • tesařsky zdobené podpůrné sloupy
      • trámový strop
      • krov
      • topeniště, kamna, pec
      • dveře
      • schodiště
      • umělecké prvky (sochy, malby, reliéfy)
      • epigrafické památky (nápisy, datování aj.)
      • existující obyčejné složení
      • existující umělecké složení
      Mlýn byl poháněn kolem na spodní vodu. Dřevěná hřídel prochází do mlýnice, kde otáčela nejprve bočním dřevěným palečným kolem, které zapadalo do litinového pastorku, jehož křídel na konci nesla litinné paleční kolo čelní. To pak roztáčelo pastorek s transmisní hřídelí s několika litinovými řemenicemi. Dřevěné boční paleční kolo současně také pohánělo vertikální pastorek s hřídelí s kameny obyčejného českého složení. Složení je kompletní i s proséváním a zdobenou moučnicí. Dochována i mlýnská hranice s lehce zdobnými prvky. O podlaží výše pak stojí mlecí stolice s rýhovanými válci a litinovou skříní od fa. Prokop z Pardubic. Dále je zde průchodová loupačka a již zmíněné kamenné složení. Pod střechou je pak malá transmise, hranolový předvysévač, hranolový vysévač moučný, reforma, žejbro, koukolník, a čistící vysévač. Patry prochází několik kapsových výtahů.

      Mlýn je technickou památkou, prošel v 70. letech rekonstrukcí, avšak v současné době již chátrá. Mlýn by si zasloužil své obnovy, neboť se jedná o zajímavý příklad lidové architektury.

      David Veverka - výzkum vzácné strojní technologie mlýnů (2007 - 2012)

      Zařízení: na půdě - 2 truhly, sudy, kolečka a různé nářadí.
      Zařízení mlýnice:
      1.) stolice válcová
      2.) mlýnský kámen
      3.) loupačka
      4.) 2 výtahy
      5.) nádrže na otruby
      6.) « na mouku
      VýrobceJos. Prokop a synové, Pardubice (a názvy firmy následující)
      VýrobceJos. Prokop a synové, Pardubice (a názvy firmy následující)
      Popis
      krupník, stoupa
      Do začátku 20. stol. mlýn mlel na jednom složení se stoupou na kroupy.
      Poté instalován pár francouzských kamenů, krupník-holendr a umělkecké složení, 1924 doplněné mlecí stolicí a loupačkou (ta nahradila krupník)
      Roubená mlýnice, až do konce 19. století vybavená obyčejným složením a krupníkem, byla v roce 1924 modernizována firmou Josefa Prokopa synové. Tzv. umělecké složení doplnila instalace dvouválcové mlecí stolice a loupačky.
      Dochovaný
      • pila
      Zaniklý
      • pohon zemědělských strojů
      Pilu pohánělo druhé samostatné vodní kolo na spodní vodu. Dřevěná hřídel prochází do podkolí mlýnice, kde otáčela bočním dřevěným palečním kolem. Jeho palce zapadají do malého litinového pastorku. Kovová hřídel jest od pastorku vyvedena ven ze mlýna pod přístavek pily, tam je dřevěný setrvačník a na konci talířový excentr. Pila je kompletní. V patře je dochovaný rám s jedním pilným listem - jednalo se o jednušku a posuvné zařízení s dřevěnými mechanismy. Dále zde byl pohon zemědělských strojů od transmise mlýna.
      Pila jednuška archaické konstrukce.
      Zařízení u pily : Paleční kolo, vlastní zařízení na řezáni a pod.
      Pila je ojediněle přistavěna podél boku mlýnice.
      Pila v provozu 1796-1944
      • jez
      • stavidlo
      • náhon
      • akumulační nádržka
      Od jezu náhonem, před mlýnem byla rezervoární nádrž, po průchodu pod vodními koly voda odcházela struhou zpět do řečiště.
      Typvodní kolo na spodní vodu
      StavZaniklý
      VýrobceJan Vondráček, Dachov
      PopisByla zde 2 dřevěná vodní kola na spodní vodu. Kola byla obnovena kolem r. 1969 sekerníkem Janem Vondráčkem z Dachova. V současné době ale již nejsou dochována.

      V r. 1930 jsou psána 2 kola na spodní vodu, průtok 0,4 m3/s, spád 1,65 m, výkon 4,4 + 4,8 k, prům. 408 cm.
      Typvodní kolo na spodní vodu
      StavZaniklý
      VýrobceJan Vondráček, Dachov
      PopisByla zde 2 dřevěná vodní kola na spodní vodu. Kola byla obnovena kolem r. 1969 sekerníkem Janem Vondráčkem z Dachova. V současné době ale již nejsou dochována.

      V r. 1930 jsou psána 2 kola na spodní vodu, průtok 0,4 m3/s, spád 1,65 m, výkon 4,4 + 4,8 k, prům. 408 cm.
      Žádná položka není vyplněna
      Historické technologické prvky
      • pískovcový kámen | Počet:
        • Válcová stolice s 1 párem rýhovaných válců v litinové skříni
        • průchodová
        • válcový
        • čistírenský vysévač | Počet: 1
        • moučný vysévač | Počet: 1
        • jiný | Počet: 1, předvysévač
        • 1
          • autokap
          • šnekový dopravník | Počet:
          • AutorMinistersto financí
            NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
            Rok vydání1932
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněnísešit 07 (Chrudim), s. 7
            AutorMinistersto financí
            NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
            Rok vydání1932
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněnísešit 07 (Chrudim), s. 7
            AutorLuděk Štěpán, Magda Křivanová
            NázevDílo a život mlynářů a sekerníků v Čechách
            Rok vydání2000
            Místo vydáníPraha
            Další upřesnění
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorLuděk Štěpán a Ivo Šulc
            NázevChrudimsko - Mlýny a další zařízení na vodní pohon
            Rok vydání2013
            Místo vydáníChrudim
            Další upřesněnís. 15-16
            AutorVladislava Valchářová
            NázevKrálova pila a mlýn
            Další upřesněníIndustriální topografie
            Odkazhttp://www.industrialnitopografie.cz/karta.php?zaznam=V007890
            Datum citace internetového zdroje03 2025

            Žádná položka není vyplněna

            Historické mapy

            Historické fotografie a pohlednice

            Současné fotografie - exteriér

            Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

            Současné fotografie - interiér

            Současné fotografie - vodní dílo

            Současné fotografie - technologické vybavení

            Vytvořeno

            20.6.2012 13:35 uživatelem David Veverka (David Veverka)

            Majitel nemovitosti

            Není vyplněn

            Spoluautoři

            Uživatel Poslední změna
            Rudolf (Rudolf Šimek) 9.4.2023 10:23
            Radim Urbánek 18.10.2015 23:04
            Radomír Roup (Radomír Roup) 15.10.2013 23:01
            meisl (Zdeněk Meisl) 24.4.2016 15:26
            doxa (Jan Škoda) 3.6.2025 19:58