Mlýny Na kameni, Šaškovy mlýny

1230-1253 dle nedatovaného privilegia Václava I. dostal řád křižovníků - Strážců Božího hrobu mj. mlýn zvaný Na Kameni na pravém břehu Vltavy pod mlýny Helmovskými

1320 Křižovníci prodali mlýn měšťanům Konrádovi ze Žatce a Petzoldovi z Prahy

konec 14. stol. mlýn vlastní rod Rokycanských

1410 po smrti Františka Rokycanského zdědil mlýn jeho syn Jan Břevský

1432 od Jana Břevského odkoupila satroměstská obec

1432 mlýn Na Kameni a Helmovské mlýny zničila povodeň, mlýniště nazýváno "mlýnské smetiště"

1435 staroměstská obec prodala mlýniště za branou Poříčskou zvané Na Kameni za 100 kop grošů staroměstskému měšťanu Janu Velvarovi

Jan Velvar mlýn obnovil a spolu s Velkým ostrovem a přívozem prodal Janovi ze Soulic

1454 mezi přísežnými mlynáři Jan Auditor z Kamene

majitel novoměstský měšťan a pekař Václav Cvok (rovněž majitel panství Holešovice a Libeň)

1455 mlýn zdědil jeho syn Václav Cvok ml.

1470 Václav Cvok prodal mlýn královskému podkomořímu a pražskému měšťanovi Vaňkovi Valečovskému z Kněžmosta

1495 po smrti Vaňka Valečovského zdědil mlýn jeho vnuk Jiří z Hrádku (jeho bratrovi Pavlu Samuelovi z Hrádkovi náležely Helmovské mlýny)

1517 mlýn Na Kameni spolu s Helmovskými mlýny odprodán za 11.000 kop grošů staroměstské obci

1525 mezi přísežnými mlynáři Pavel z Kamene

(doplnil jšk)

kol. 1530 u mlýna zřízena prachárna

1544 "uznavše purkmistr a rada staroměstská, že mlýn Na Kameni k malému obecnímu jest užitku, ačkoliv veliké nákladu na jeho udržování činily" prodali mlýn purkrechtnímu mlynáři Martinu Šaškovi a jeho manželce Anně za 1000 kop grošů. Mlýn měl tři stoupy, mlynář ročně odváděl 10 kop grošů obci a nemohl prodat mlýn bez povolení obce. Dále k mlýnu patřila pila, mlynář měl povinnost řezat dřevo pro obec, další povinností bylo ročně odvádět jednoho vepře pro špitál a mlít pro obecní dvůr zdarma.

Po koupi se svým tovaryšem a zednickým mistrem Štěpánem Krasem přistavěl k mlýnu 2. patro.

1547 vojáky zničena prachárna u mlýna

1549 po porážce protihabsburského povstání obdržel od císaře Ferdinanda I. vidimus, potvrzující list trhový, jelikož se k císaři "vždycky věrně a poslušně choval"

(doplnil jšk)

V roce 1550 vybudoval z nánosů Vltavy dnes neexistující ostrov mlynář Jan Šašek. Ostrov se nazýval po svém tvůrci Šaškovský, později Primátorský, Köpplův a Rohanský. Na uměle vytvořeném náhonu - kanálu postavil mlynář Šašek mlýny, uváděné na historických mapách.(HŠ)

1574 spor Starého Města Pražského s vdovou Annou Šaškovou o vlastnictví ostrůvku.

1586 Anna Šašková prodala mlýn Na Kameni s příslušenstvím za 420 kop grošů Starému Městu Pražskému

1648 v rámci obrany před Švédy "kostel starožitný a špitál sv. Petra se dvorem, mlejny obecními velmi nákladně vystavěnými slově Šaškovskými, s dvouma papírnami, jednou obecní a druhou Freyovskou" zapáleny

po válce obnoveny

1772 Šaškův mlýn Na Kameni prodán v dražbě Františce Zigmundové za 1600 zl.

1820 mlýn koupil židovští průmyslníci Przibram a Jerusalem a zřídili zde továrnu na kartony

(doplnil jšk)

kol. 1850 majitel Josef Rohan

1855 Vácslav Babánek

Matěj Minařík

1867 Josef Kindl

vdova Františka Kindlová

1876 Jindřich Ronz

1882 Kindlův mlýn začleněn do Ronzových mlýnů

1896 odchycen ve mlýně poštovní holub z Hamburku. (RR)

1899 - Jindřich Ronz, cís. rada, předseda Spolku mlynářů česko-moravských v Praze (fr. Duška, Kapesní kalendář mlýnů česko-moravských, r. 1899) (HŠ)

V roce 1929 v souvislosti s regulací Vltavy, výstavby plavebních komor mezi Karlínem a ostrovem Štvanice a úpravou nábřeží byl mlýnský kanál zasypán a také zanikl mlýn.(HŠ)

1930 majitel Výrobní mlynářské družstvo v Praze

1958 mlýny zbořeny

Místo a terén okolí mlýna prošlo mnohými změnami (povodeň v r. 2002, výstavba nových budov). (HŠ)