V kovárně a ve mlýně se vedou ty nejsladší řeči.
(estonské přísloví)

Dolní mlýn

Dolní mlýn
16
Husova
Český Dub
463 43
Liberec
Český Dub
50° 39' 32.5'', 14° 59' 40.7''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Vodní tok - Rašovka + Ještědka (nemožnost mít v popisu dva potoky)
Rašovka
11033/5-4195
nepřístupný

Obecná historie:

V letech 1936-1937 bylo vodní kolo nahrazeno spirální Francisovou turbínou. Od roku 1761 až do začátku 20. st vlastnila mlýn rodina Schwarzů. Od prosince 1931 je jako nájemce uváděn obchodník Bohumil Jáč, který jej později i koupil. Mlýn sloužil svému účelu ještě nějaký čas po roce 1945.


Historie mlýna obsahuje událost z období:

Nejstarší zmínka o mlýnu je z Urbáře českodubského panství z roku 1590. Je zde uvedeno, že obyvatelé měli za povinnost „strouhu v zahradě pod zámkem, kteráž na mlýn běží, jednou v rok vycíditi“. (MH)

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti

Z počátku 17. st. jsou známa jména některých nájemců. V roce 1621 je uváděn Adam Proud mlynář z dolního mlýna. Obyvatelé Dolánek byli povinni jednou za rok vyčistit strouhu v zahradě pod zámklem, kteráž na mýn běží, za čátku 30 grošů. V roce 1630 mlynář Michal Šlégr odváděl vrchnosti 8 vepřů po 12 zlatých. V urbáři českodubského panství je v roce 1657 zmínka o Václavu Niklovi mlynáři pod zámkem, který platil pronájem za tři a půl provazce louky pod Brousky na sv. Havla. Mlynář Václav Nikl měl v roce 1662 dostat peníze od Martina Krauzy primátora města Dubu. Václav Nikl se jako kmotr zúčastnil křtu syna Václava zourovského mlynáře Häbela Sauera. Obřad se uskutečnil 31. 8. 1670 v kostele ve Svébořicích. Ve svébořické matrice je jeho jména zapsáno jako Václav Nieikel mlynář ze mlýna v Českém Dubu. (MH)

Dalším v pořadí byl Ferdinand Horn, který měl mlýn nejprve v nájmu v roce 1735 a vrchnosti platil 31 zlatých. 15. července 1737 mlýn od vrchnosti, kláštera sv. Jakuba ve Vídni, koupil za 1000 kop. V roce 1753 ho prodal za 1200 zlatých bývalému městskému písaři Janovi Wehlemu. Jeho dcera Dorota se v říjnu 1757 provdala za Antonína Rigla, syna zemřelého podvicmanského mlynáře Karla Rigla, který se tímto přiženil na mlýn v Českém Dubu. Antonín však zemřel již v prosinci 1759 ve věku 27 let. Vdova po Antonínu Dorota se znovu provdala, a to v roce 1761 za Ferdinanda Schwarze. Rod Schwarzů pak vlastnil mlýn od roku 1761 až do začátku 20. st. V roce 1796 převzal živnost od otce za 8000 zlatých Ferdinand Schwarz mladší, narozený v roce 1769. Oženil se s Magdalenou Riegelovou, dcerou kovářského mistra z Dolního Předměstí. Jejich syn Ferdinand, budoucí mlynář, se narodil 1. 6. 1804. Kromě něj měli ještě syna Josefa (1813) a dceru Aloisii (1814). Třetí Ferdinand Schwarz se ujal mlýna v roce 1835, zaplatil za něj 8000 zlatých. V únoru 1841 se oženil s Marií Riegelovou, dcerou Johanna Václava Riegela z Dolního Předměstí. V letech 1842 až 1847 se jim narodily 4 děti, Emanuel Ferdinand (1842), Marie (1843), Rudolf (1845) a Ferdinand (1847). Mlynář zemřel 13. 8. 1848 ve 44 letech na úplavici. (MH)

Z mlýna se platilo 30 zl. 42 kr. činže vrchnosti, odvádělo se 52 měřic chlebového obilí a 2 měřice pšenice

Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

Po Ferdinandově smrti převzal mlýn jeho bratr Josef, který před tím pracoval ve mlýně v Psinici čp. 18 u Kopidlna. Ve 25 letech, dne 1. 7. 1837, se oženil s dcerou zourovského mlynáře Rosalií Korseltovou v kostele sv. Linharta v Hlavici.  Rosálie však brzy zemřela a Josef se znovu oženil. Jeho druhou ženou se stala Antonie Langová, dcera Leopolda Langa z Českého Dubu. Obřad se konal 21. 2. 1848 v kostele sv. Ducha v Českém Dubu. Manželé žili nějaký čas na Zourově, kde se jim v roce 1852 narodila dcera Františka. Po předčasné smrti bratra Ferdinanda se Josef musel ujmout rodného mlýna v Českém Dubu, neboť všechny děti jeho bratra byly ještě nezletilé. Rodina se sem přestěhovala a zourovský mlýn od něj koupil Josef Weiser. Dalších jejich 6 dětí se narodilo v Českém Dubu v letech 1854 až 1864. Následujícím mlynářem se roku 1853 stal Josefův synovec Emanuel Schwarz, syn jeho zemřelého bratra Ferdinanda, nerozený v roce 1842. V listopadu 1869 se oženil s Wilhelminou Franzovou, dcerou Adalberta Franze, tkalce vlněných látek z Liberce. Po Emanuelovi převzal mlýn v roce 1910 Emil Schwarz a roku 1912 ji zdědil jeho syn Rudolf Schwarz, který se stal posledním příslušníkem mlynářského rodu Schwarzů. (MH)

dle Josefa Klempery:

od 11.2.1905 Rudolf Schwarz

od 28.12.1908 Rudolf Schwarz a Hortensie Schwarzová

Od 10. srpna 1916 byl zde mlynářem Gustav Moeller (Möller) s manž. Bertou, který vstoupil do společenstva mlynářů 17. 7. 1918. (MH)

Gustav Möller nechal v roce 1922 upravit okolí mlýna a podle plánů Eduarda Arlta z 10. 6. 1922 vybudoval kolem zahrady oplocení a vystavěl novou kolnu. Po Möllerovi přešla živnost na Antona Semeráda a od 9. 11. 1927 se držitelem stala firma F. Schmitt  Wollwarenfabrik v Českém Dubu. Od prosince 1931 je jako nájemce uváděn obchodník Bohumil Jáč (*1898 v Rovni), který mlýn po krachu firmy Schmitt koupil. Bohumil Jáč neměl živnostenský list na provozování mlynářské živnosti, proto vedením provozu pověřil vyučeného stárka Mohuslava Rejzka z Českého Dubu. V letech 1931 až 1933 se sám vyučil mlynářskému řemeslu a v roce 1936 obdržel výuční list. Někdy v období 1936 - 1937 nechal instalovat na mlýně spirální Francisovu turbínu. (MH)

1930 Antonín Semerád

V roce 1943 Němci mlýn zavřeli a do konce války nefungoval. Do provozu byl znovu uveden v roce 1945. (MH)

1946 kapacita 12 q/24 hod.

1948 provoz zastaven

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Proud
  • Šlégr
  • Nikl
  • Horn
  • Wehle
  • Rigl
  • Schwarz
  • Möller
  • Semerád
  • Jáč

Historie mlýna také obsahuje:

1930 Antonín Semerád

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

  • výuční list
  • živnostenský list
částečně adaptován
05 2012
    vrchnostenský
    mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
    mlýnice je součástí dispozice domu
    • předbělohorské období do roku 1620
    • moderní 1920 – 1945
    • 1945 – současnost
    zděná
    vícepodlažní
    • epigrafické památky (nápisy, datování aj.)
    • tesařsky zdobené podpůrné sloupy
    • trámový strop
    • krov
    • dveře
      V suterénu se zachovala část starého zařízení mlýnice a zajímavé dřevěné konstrukce. Ve zvýšeném přízemí je litinový šrotovník. Zajímavý je asi 12 metrový, půl metru silný trám, držící celé další podlaží. V přízemí jsou ještě zachovány trámky, původně ozdobně zasekávané.
      VýrobceAndrae et Fellgner, Hrádek
      Popis
      VýrobceAndrae et Fellgner, Hrádek
      Popis
      Dle stabilního katastru z roku 1843 byl mlýn původně poháněn dvěma vodními koly na vrchní vodu. Později bylo jedno kolo odstraněno a druhé fungovalo až do 30. let 20. st. Mělo průměr 5,8 m, po obvodu mělo 66 lopatek o šířce 65 cm a hloubku korečků 28 cm. Obvodová rychlost byla 1,8 m za sekundu, spotřeba vody asi 100 litrů za sekundu. V letech1936-1937 bylo vodní kolo nahrazeno spirální Francisovou turbínou o průměru oběžného kola 250 mm na spád 6,3 m. Dle výpočtu turbína potřebovala 94 litrů za sekundu, výkonnost při využití 75% vodní síly byla kolem 6 HP. (MH)
      Dle zápisu do mlynářského rejstříku z roku 1946: Zařízení čistírny sestávalo z jednoho předčišťovacího stroje s aspirací, triérem a magnetem doplněným 6 hadicemi od firmy Andrae a Fellgner z Hrádku nad Nisou z roku 1941. K loupání obilí se používala loupačka velikosti č. 2 od firmy J. Kohout z Prahy. Čistírna měla výkon 288 q za 24 hodin. Ne mletí zde byla válcová stolice na pšenici i žito se dvěma rýhovanými válci 500/300 mm firmy G. Luther Brunšvik z roku 1920. Dalším zařízením byl rovinný vysévač s 20 síty, čtyřrámková reforma a aspiratér - vše od firmy Andrae a Fellgner, a dále šneková míchačka. Pro šrotování obilí sloužil šrotovník s francouzským smirkovým kamenem o průměru 100 cm a mačkadlo firmy Andrae a Fellgner z roku 1945. V roce 1946 byla kapacita mlýna 12 q za 24 hodin. (MH)
      Zaniklý
      • jiné
      velkoobchod koloniální
      • náhon
      • vantroky
      • odtokový kanál
      • lednice
      • turbínový domek
      Mlýn měl k dispozici dva vodní náhony, které se před vtokem do vantrok spojovaly a voda potom pokračovala na vodní kolo, později do kašny turbíny. Jeden z náhonů byl společný s Horním mlýnem čp. 13, přiváděl vodu podél budovy pivovaru a pod úrovní podlahy špitálu (býv. kaple sv. Jana) pokračoval za mlýn. Druhý náhon začínal na Ještědce nad jezem v zámeckém parku, obkružoval celou zámeckou ostrožnu a pod kamenným mostem, přes který vedla cesta stoupající k dolní městské bráně, vedl ke mlýnu. Hned za mostem se oba náhony spojovaly. Od mlýna odtékala voda odpadním kanálem pod dnešní Husovou ulicí vedle domu 7-III., obývaného kdysi lazebníkem, a směřovala přes zahradu domu čp. 18/III do Ještědky. (MH)
      20.5.1796 byl řešen spor mezi mlynářkou Dorotou Švarcovou a několika dubskými měšťany skrz pouštění vody z dolení struhy vodní na zavodňování jejich luk pod kostelem sv. Ducha. Struha teče skrz panský rybník. Mlýn údajně zavlažování luk zabraňoval. Učiněna dohoda, že voda v náhonu se prkny zastaví vždy v sobotu odpoledne na 36 hodin (pokud nebude pršet). Kdyby se náhon zatrubňoval, nebudou tomu vlastníci luk bránit.
      7.7.1857 vypracoval stavitel Franz Havlina projekt na rekonstrukci náhonu nákladem 421 zl.
      1997 rekonstruováno klenutí mostku před branou, neboť se zde začala propadat mostovka a okolní terén.
      1998 odstraněn starý zděný jez na Ještědce v parku, čímž zmizely poslední pozůstatky počátku náhonu
      Typturbína Francisova
      StavDochovaný
      VýrobceJos. Prokop a synové, Pardubice (a názvy firmy následující)
      Popis1936 instalována spirální Francisova turbína, prům. oběžného kola 250 mm, spád 6,3 m, hltnost 94 l/s, při účinnosti 75% výkon 6 HP.
      Umístěna v dosavadní lednici, zde zřízena kašna se světlou výškou 3,5 m.
      Pro technické komplikace způsobené vysokou hladinou spodní vody kolaudována až 1937.
      Typturbína Francisova
      StavDochovaný
      VýrobceJos. Prokop a synové, Pardubice (a názvy firmy následující)
      Popis1936 instalována spirální Francisova turbína, prům. oběžného kola 250 mm, spád 6,3 m, hltnost 94 l/s, při účinnosti 75% výkon 6 HP.
      Umístěna v dosavadní lednici, zde zřízena kašna se světlou výškou 3,5 m.
      Pro technické komplikace způsobené vysokou hladinou spodní vody kolaudována až 1937.
      Typvodní kolo na vrchní vodu
      StavZaniklý
      Popis1843: 2 kola na vrchní vodu, později jedno odstarněno
      1930: 1 kolo na svrchní vodu, hltnost 0,09 m3/m, spád 6,07 m, výkon 5,6 HP, prům. 5,8 m, 66 lopatek o šířce 65 cm a hloubce korečků 28 cm, 6 ot./min., obv. rychlost 1,8 m/s, při plnění korečku na 1/3 hltnost 110 l/s.
      Žádná položka není vyplněna
      Historické technologické prvky
      • pískovcový kámen | Počet:
        • Válcová stolice s 1 párem rýhovaných válců v litinové skříni
        AutorZdeněk Jodas
        NázevVodní díla v povodí Mohelky a Zábrdky
        Rok vydání2015
        Místo vydáníLiberec
        Další upřesněnístr. 132-136
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje
        AutorZdeněk Jodas
        NázevVodní díla v povodí Mohelky a Zábrdky
        Rok vydání2015
        Místo vydáníLiberec
        Další upřesněnístr. 132-136
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje
        AutorMinisterstvo financí
        NázevSeznam a mapa vodních děl RČS
        Rok vydání1932
        Místo vydáníPraha
        Další upřesněníSešit 08 (Jičín), s. 40
        AutorJosef Klempera
        NázevVodní mlýny v Čechách VII.
        Rok vydání2003
        Místo vydáníPraha
        Další upřesněnís. 99-100

        Žádná položka není vyplněna

        Základní obrázky

        Historické mapy

        Plány - stavební a konstrukční

        Historické fotografie a pohlednice

        Současné fotografie - exteriér

        Současné fotografie - interiér

        Současné fotografie - interiér - detaily stavebních prvků

        Současné fotografie - vodní dílo

        Současné fotografie - technologické vybavení

        Současné fotografie - předměty spojené s osobou mlynáře

        Ostatní

        Vytvořeno

        2.7.2012 16:32 uživatelem cajda

        Majitel nemovitosti

        Není vyplněn

        Spoluautoři

        Uživatel Poslední změna
        Rudolf (Rudolf Šimek) 9.4.2023 19:24
        doxa (Jan Škoda) 1.2.2025 01:44
        cestovatelka 13.12.2016 11:01