Historie Hovencova mlýna a později Roklova mlýna na řece Novohradce.
V rukopisné kolorované mapě z roku 1731 (autor Ing. František Xaver Preitsch) jsou zakresleny jednotlivé grunty s pozemky k nim patřící se značkami pro příslušný grunt. Je zde též zakreslen mlýn za řekou a jeho hranice pozemku. Zda je tok řeky totožný s dnešním se dá těžko posoudit, neboť se její tok v důsledků povodní a let měnil.
V knize Českobratrské Prosečsko se píše, že roku 1804 v Čejkově mlýně na Chlumu při velké povodni sahala voda až do poloviny oken a lidé museli vylézat po fošnách na Doubravskou stranu.
Mlýn stával za řekou cca v místě těsně za cestou před stávajícím mlýnem s č.p.40, asi na úrovní zdi směrem k řece. (vyznačeno ve skladbě katastrálnich map z roku 1839).
Zjistil jsem, že v létě roku 1636 mlýn koupil za 320 kop. Adam Hruška. V roce 1651 v soupise poddaných je veden jako majitel Adam Hovenec stár 42 roků asi totožný s Adamem Hruškou jen mu zůstalo příjmení po předešlém majiteli což se tehdá často dělalo. Byl zapsán s manželkou Kateřinou (30 r.) bez dětí, které byly zapisovány až od 12 – ti let. Jméno Hovenec či Hovencův mlýn je ještě vícekrát zmiňován i za jiného majitele. V Berní rule z roku 1654 je zaznamenán Adam Háňovec – mlynář, tedy tentýž Adam Hovenec alias Hruška. Měl pravděpodobně syna Adama narozený kolem roku 1640, který se oženil s Alžbětou, ale brzo zemřel, poněvadž se vdova Alžběta provdala 12.5.1678 za mlynáře Jiřího Čejku (*1658 +1701) z Hněvětic, který špatně spravovaný a zchátralý mlýn přestavěl. Měli s Alžbětou celkem pět zjištěných dětí narozených v Hovencově mlýně, které se všechny dožily dospělosti, což byla vcelku výjimka. Jen Jiříkova schovanka Kateřina zemřela jako děcko. Roku 1714 při povodni utonula Jiříkova dvouletá vnoučata – dvojčata Danychel a Maryška, kterénikdy nenašly. Od pradávna se rod Čejku hlásil k Helvetské víře a měli z toho i veliký soud, s výslechy které mám celé popsané. Chodili pěšky tajně aždo Uher hlásat jejich víru a zde rozšiřovaly zakázané knihy.Nejmladší syn Jiříka – Matěj *1693 +1753, se později ujal mlýna a rod Čejků zde hospodařil 190 let, až do roku 1868, kdy Josefu, poslednímu vmatrikách zmiňovanému majiteli zemřelo ve mlýně postupně šest malých dětí starých - od porodu do 4,5 let.Z matrik narozených a oddaných z farnosti Nové Hrady, ves Doubravice, jsem zjistil přibližný rok a majitele při zániku tzv. Hovencova mlýna na řeceNovohradce v katastru obce Chlum č.p.1 a zároveň výstavbu nového, nynějšího již nefunkčního mlýna s již zaniklým původním i nově připojeným náhonem k novému mlýnu s č.p.40 na již Doubravských parcelách. V matrice úmrtí Předhradské farnosti, kam Chlum spadal, je na č.1 zapsán poslednízápis pro toto číslo úmrtí dítěte Josefa +1.4.1868 ve stáří 8 dní, syna Josefa Čejky – mlynáře. V matrice oddaných v Novohradské farnosti, kamspadají Doubravice je zápis o svatbě z 23.11.1875 Anny roz. Uchytilová ze Zderaze, vdovy po + Jakubu Čejkovi – mlynáři z Chlumu č.1. To by znamenalo, že smrtí Jakuba a asi odchodu jeho bratra Josefa, starý dřevěný mlýn kolem roku 1870 již nevyhovoval požadavkům doby, byl rozbourán ao cca 10m níže a 10m dál od řeky byl postaven nový zděný mlýn, též s náhonem propojeným na stávající a zavedený na mlýnské kolo u nového mlýnajiž na Doubravském katastru s označeným č.p.40. Po datu 1868 se již v žádných matrikách mlýn s č.p.1 na Chlumu nevyskytuje. Nynější nový mlýn je na katastru obce Doubravice s přiděleným č.p.40, původně na samé hranici s katastrem obce Chlum (jak je patrno ze složené mapy pozemků kolem řeky Novohradky z Chlumské a Doubravské strany). A právě na tomto č.p.40 jsem v Novohradských matrikách narozených našel zápis o křtu dítěte Josefa *31.7.1873. syna Josefa Haška – mlynáře nar. *30.1.1846 v Dolých č.1 a ženatého 23.7.1872 s Marií Opařilovou z N. Hradů č.73 (nar. *26.5.1852 v Nové Vsi a zemřelou ve V. Mýtě asi v nemocnici + 29.10.1922). Před narozením jejich prvního syna Josefa v roce 1873 žádná zmíňka ani zápis oexistenci č.p 40 není, z čehož jsem vydedukoval, že se Josef Hašek st. již před či až po svatbě roku 1872 pustil do stavby nového, zděného amodernějšího mlýna s náhonem vody na vrchní kolo a starý mlýn č.1 rozebral a zboural (zda on či někdo jiný nevím). A jelikož je narození jeho syna o rokpozději již zapsáno na č.p.40, musel mít mlýn částečně již postavený a obyvatelný. Pravděpodobně na něm hospodařil cca 40 roků (možná i jeho syn) asido roku 1911, kdy ho snad prodal Karlu Roklovi st., synu Františka Rokla – mlynáře. Je to jen zase vydedukované ze zápisu narození jeho syna Karlaml.*2.11.1911 a pak ještě dcery Anny *1.6.1914 na č.p.40. Pak je v matrikách ještě zápis o narození dětí Karla ml. a Růženy – Danuše *30.9.1935 aKarla nejml. *13.5.1942 opět na č.p.40, tedy na Roklově mlýně.Více se toho dá dohledat v zápisech o převodech gruntů a možná v některých mlynářských cechovních knihách.V katastrální honební mapě pro Střítež z roku cca 1943, kdy se Chlum odpojil od Dolů a spoji se Stříteží, je stavební parcela s č.p.40 i s přilehlýmpozemkem značena. Po II. světové válce byl mlýn s č.p.40 i s pozemky asi za JZD přidělen ke katastru obce Doubravice. Za války tam mlely Roklovi.Cca od roku 1980 patřil mlýn Dr. Hemelíkové z Prahy, která ho nechala přestavět a upravit k rekreaci. Nyní je v užívání jejího syna Ctirada Hemelíka.
(Vanousp)
