Mlýny hovoří: v Kyjevě dobře!
a stoupy mluví: to tu, to tam.
(ruské pořekadlo)

mlýn Višňáry

mlýn Višňáry
1
Višňáry
570 01
Svitavy
Řikovice u Litomyšle
49° 52' 20.5'', 16° 15' 54.0''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Malý mlýn patří mezi unikátní mlýny pro svoje archaické strojní zařízení. Budovy mají charakter stavitelství 2. pol. 19. stol. a poslední čtvrtiny 19. stol., jinak původem starší. Mlýn s obytnou částí a stodolou tvoří uzavřený celek obehnaný zdí.
Višňáry
Řikovický potok
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Mikoláš Waydner koupil roku 1694 „…mlýn panský od Jeho Excelence vystavěný pod vsí Říkovicemi, jenž pod Víšňárem slove, za Summu 200 kop…“. Okolnosti tohoto prodeje však byly trochu složitější. „A ty na tento způsob majíce on Mikuláš Waydnera v Nedošíně blíže dvora Pernšteinského mlejny o jednom složení však bez vody téměř vždyckny všechen nanejvějš spuštěnej s jednou zahrádkou a loukou takovej svůj mlejnec J.E. proti svrchu psané sumě 110 kop míš dobrovolně postupuje ostatní pak summu totiž 90 kop ročně po 6 kopách do důchodu až do vyjití celé sumy.“ Mlynář odváděl „…mimo ten mlejn neb melivo každoročně stálého platu do důchodu 10 kop…“. Navíc platil obci Říkovice za škody, které způsobí voda vedená na mlýn, ročně po 1 kopě. Naproti tomu „…kdyby pak splav někdy sešel a dříví shnilo má se mu ta hora dříví ku potřebě z panských lesův dovésti…“. Mlynář pak platil řemeslníkům a dělníkům od díla. Vodní strouhy k mlýnu čistili panští robotníci „…za chléb…“. K mlýnu patřilo: „Mlejnské nádobí mlýnské kameny 4, běhoun a spodek 4, Vřetena 2, Zdeře na řídeli 8, čepy 2, Woškrty 4, Špice 2, Pamerlice 2, Kleště 1, Zdeře do kamení 2, Zdeře na kladnice 8“.
Od svého strýce koupil mlýn roku 1708 Jakub Brachtel. Cena mlýna byla 230 kop, zavdal 100 kop, po 4 kopách platí do důchodu a po 2 kopách svému strýci Mikulášovi Waydnerovi. Přidáno k tomu mlýnu: „…sochor železný 1, voškrti 2, pomerlice 1, kleště podpierající 1, palice železná 1…“. Bývalý mlynář s manželkou zůstávají na mlýně na výminku až do své smrti. Jakub splácí také nápadníkům po Matoušovi dluhy, které měl na svůj bývalý mlýn, který s vrchností vyhandloval, totiž po Janovi Waydnerovi Jakubovi, Majdaleně, Kateřině a Lidmile po 3- 7 kopách. Skoupil i podíl po Saloměně, dceři Václava Hoffmana, kmotřenky Mikuláše Waydnera, ten je již roku 1714 po smrti. Ještě roku 1716 však Jakub splácí mlýn vdově Kateřině.
V roce 1730 se mlýna ujímá Jakub Brachtl mladší. Cena mlýna zůstává 230 kop, měl zavdati 140 kop „…ale pro zpustlost mlýna mu z tohoto závdavku náleží 15kop…“. Nový mlynář platil různé poplatky do důchodu a dluhy.
Mlýn musel novému mlynáři vydělat i na svatební výbavu pro Matěje, Karla, Václava, Kateřinu, Dorotu, Annu a Rozárku. Ostatní gruntovní peníze splácel Jakub své babičce Kateřině a otci.522 Již po dvanácti letech je však přistavěný mlýn v hodnotě 260 kop bez hospodáře. K vdově Anně se roku 1742 přiženil Václav Čermák a převzal mlýn „…do vejrostu syna Matěje…“. Matějovo nástupnictví ale nebylo tak jisté, mlýn měl zdědit pouze v případě, že „…dobře se chovati a poslouchati bude /neb již nyní svévolný a neposlušný jest/, tehdy Jiříkovi patřiti bude…“.
Obavy o Matějovu mlynářskou čest byly asi oprávněné, protože roku 1759 se mlýna ujímá Jiřík Brachtl, který na mlýně hospodařil jistě ještě roku 1770.

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský

1930 František Musil

Hospodářský typ mlýna
Námezdní

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Waydner
  • Brachtel
  • Brachtl
  • Čermák
  • Musil

Historie mlýna také obsahuje:

1694-1708 Mikoláš Waydner

1708-1730 Jakub Brachtel

1730-1742 Jakub Brachtl mladší.

1742-1759 Václav Čermák

1759-1770 Jiřík Brachtl

1930 František Musil

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    dochován bez větších přestaveb
    05 2012
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
      mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
      • baroko do roku 1800
      • klasicismus do roku 1850
      • historizující a architektura druhé pol. 19. století
      zděná
      jednopatrový
      Mlýn původně ze 17. století byl několikrát přestavěn, poslední podoba jakou má dnes je z 2. pol. stol. 19. a jeho konce, následně 20. léta 20.stol.
      • plastická omítková výzdoba fasád a štítů
      • kamenické prvky barokní a mladší
      • dveře
      • okno
      • epigrafické památky (nápisy, datování aj.)
      • tesařsky zdobené podpůrné sloupy
      • trámový strop
      • klenba
      • krov
      • dveře
      • schodiště
      • existující umělecké složení
      Ve mlýně dochováno téměř kompletní strojní zařízení. Mlýn původně s 2 vodními koly na vrchní vodu a 2 kamennými mlecími složeními. Na konci 19. stol. byl mlýn modernizován na válcový, vodní kola nahrazena jedním větším a mlecí kameny odstraněny a nahrazeny válcovou stolicí. Dřevěná hřídel od vodního kola procházela do podkolí, kde je i původní zdobená mlýnská hranice. Tam otáčela dřevěným palečním kolem a na něm připojenou předlohovou hřídelí s řemenicí a pastorkem. Řemenice otáčela transmisí u stropu uchycenou na trámech v ložiskách na dřevěných věšácích. Transmise pak poháněla řemeny jednotlivé stroje. V podkolí pracoval ještě krupník. Na první podlaze se nachází zajímavá válcová mlecí stolice fa. Hübner - Opitz Pardubice vyrobená někdy kolem r. 1898. Přestože se jedná o stolici s litinovou skříní s rýhovanými válci, válce jsou v horizontální rovině, jak tomu bývalo u starších typů stolic s dřevěnou skříní. Vedle stojí periodická loupačka s aspirací a filtrem, byl zde i kamenný šrotovník. Velmi pěkné je zde dochované dynamo na výrobu elektrické energie a vedle něho i skříň s elektrosoučástkami a ovládacími prvky. Násypky nad stroji jsou netypicky vysoké a úzké. O podlaží výše - pod střechou pak nalezneme hranolový předvysévač a hranolový vysévač moučný, které na sobě nesou zdobné prvky. Zajímavá je pěkně dochovaná velká krupičná štoska s vrchním žejbrem. Mouka se míchala ručně v ruční míchačce. Byla zde i malá transmise, čistící zařízení (tarár?, koukolník?) a patry procházelo několik kapsových výtahů.

      David Veverka - výzkum technologického zařízení.
      --
      VýrobceJulius Hübner a Karl Opitz, Pardubice
      Popisválcová stolice
      VýrobceJulius Hübner a Karl Opitz, Pardubice
      Popisválcová stolice
      Výrobceřemeslná výroba
      Popis
      Transmise, paleční kolo, převody, kapsové výtahy, čistící zařízení, mlecí kameny, moučnice, vodní kolo s hřídelí.
      Dochovaný
      • krupník
      • výroba elektrické energie
      • pohon zemědělských strojů
      Dynamo a krupník poháněny od hlavní transmise v podkolí. Zemědělské stroje ve stodole poháněla malá transmise, napojená přes lanový převod s vodícími kladkami na transmisi pod střechou ve mlýnici.

      Elektrickou energii dodával mlynář do nedaleké hospody čp. 3. Provozní dobu signalizoval žárovkou umístěnou nad vchod do hospody. Tento zpsob používal ještě nedlouho po II. světové válce (RUr - průzkum v roce 2007)
      • jez
      • stavidlo
      • náhon
      • vantroky
      • jalový žlab
      • odtokový kanál
      • lednice
      Od malého jezu dlouhým náhonem na vantroky, přes vodní kolo a otevřeným odtokem zpět do potoka.
      Typvodní kolo na vrchní vodu
      StavZaniklý
      Výrobce
      Popis1930: 1 kolo na svrchní vodu, hltnost 0,052 m3/s, spád 4,3 m, výkon 3,5 HP
      Celodřevěné vodní kolo o diametru přes 4 metry. Dnes není vodní kolo ani hřídel dochovány, hřídelový otvor byl zazděn.
      Typvodní kolo na vrchní vodu
      StavZaniklý
      Výrobce
      Popis1930: 1 kolo na svrchní vodu, hltnost 0,052 m3/s, spád 4,3 m, výkon 3,5 HP
      Celodřevěné vodní kolo o diametru přes 4 metry. Dnes není vodní kolo ani hřídel dochovány, hřídelový otvor byl zazděn.
      Typdynamo
      StavDochovaný
      Výrobce
      Popis
      Typdynamo
      StavDochovaný
      Výrobce
      Popis
      Historické technologické prvky
      • Válcová stolice s 1 párem rýhovaných válců v litinové skříni
      • periodická
      • moučný vysévač | Počet: 1
      • jiný | Počet: 1, předvysévač
        • autokap
        • kapsový výtah | Počet:
        • pytlový skluz - exteriér | Počet:
        • AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
          Rok vydání1932
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněnísešit 07 (Chrudim), s. 17
          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
          Rok vydání1932
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněnísešit 07 (Chrudim), s. 17
          AutorMiluše Vopařilová
          NázevMlynáři na Litomyšlsku (1650–1800)
          Rok vydání2008
          Místo vydáníPardubice
          Další upřesněníDiplomová práce, s. 101-102
          Odkazhttps://dspace.upce.cz/bitstream/10195/30158/1/VoparilovaM_Mlynari%20na%20Litomyslsku_PV_2008.pdf
          Datum citace internetového zdroje05 2021

          Žádná položka není vyplněna

          Základní obrázky

          Historické mapy

          Současné fotografie - exteriér

          Současné fotografie - technologické vybavení

          Vytvořeno

          11.7.2012 00:12 uživatelem David Veverka (David Veverka)

          Majitel nemovitosti

          Není vyplněn

          Spoluautoři

          Uživatel Poslední změna
          Rudolf (Rudolf Šimek) 9.4.2023 19:45
          Radim Urbánek 28.8.2015 00:50
          doxa (Jan Škoda) 2.5.2021 16:17