Mám to černé na bílém, řekl mlynář rychtáři,
že mne uhlíř posral.
(německé přísloví)

Mozolínský, Kordulovský mlýn

Mozolínský, Kordulovský mlýn
41, 72
Plasy
331 01
Plzeň-sever
Plasy
49° 56' 1.9'', 13° 21' 41.8''
Mlýniště bez mlýna
V současné době z mlýna zůstává jen jedna téměř rozpadlá budova.
Lomanský potok
volně přístupný

Obecná historie:

Na vrchnostenském Mozolínském mlýně pod dvorem Lomany hospodařili od počátku 18.století až do 30.let století dvacátého mlynáři Rabasové. Zprvu měl mlýn pronajatý Antonín Rabas s manželkou Magdalenou rozenou Kondelovou, v roce 1761 jej jejich syn Jan Pavel Rabas (*1730) zakoupil od kláštera, dalším mlynářem byl pak jeho syn Josef Vavřinec Rabas. V 19.století pak Karel Rabas a po něm František Rabas. Rozsáhlý rod Rabasů hospodařil na řadě mlýnů v kraji.


Historie mlýna obsahuje událost z období:

1501 v majestátu krále Vladislava pro Volfa z Gutštejna na zástavní vsi připomínán Kordulovský mlýn

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

1540 Kordulovský mlýn uváděn jako pustý, o mlýniště se spoří vsi Korýtka a Lomany

Události
  • Zánik mlynářské živnosti
  • Zánik budovy mlýna
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

1701 komisionálně prohlédnuto mlýniště Kordulovského mlýna a vymezníkována hranice manětínského a plaského panství

1726 od plaského kláštera si mlýn pronajal Antonín Rabas s manželkou Magdalenou rozenou Kondelovou,

1730 (Tereziánský katastr) panský mlýn o 1 kole na nestálé vodě

28.7.1761 jeho syn Jan Pavel Rabas (*1730) mlýn od kláštera odkoupil za 350 zlatých rýnských, 50 na místě, zbytek na splátky

syn Josef Vavřinec Rabas. 

V roce 1839 vlastnil mlýn Josef Rabas.

Karel Rabas

1895 František Rabas

Za I. světové války se ve mlýně mlelo naposledy.

1925 František Rabas prodává mlýn Františku Spěváčkovi

1926 František Spěváček prodává mlýn Františku Krausovi

1930 František Spěvák

mlýn používán ke šrotování

1939 - Josef Zpěvák (RR)

poslední majitel František Kraus

V roce 1950  se František Kraus odstěhoval a mlýn postupně podlehnul zkáze, v roce 1956 ještě celkem kompletní areál je již v roce 1966 částečně bez střech a o rok později již celý v troskách.

1970 JZD Plasy nechalo zbourat poslední zbytky mlýna.

Události
  • Zánik mlynářské živnosti
  • Zánik budovy mlýna

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Rabas
  • Kraus
  • Spěvák
  • Zpěvák
  • Spěváček

Historie mlýna také obsahuje:

Plaský klášter

nájemce.

1726 Antonín Rabas

majitelé:

1761 Jan Pavel Rabas

1839  Josef Rabas

Karel Rabas

1895-1925 František Rabas

1925-1926 František Spěváček

1926-1950 František Kraus

1930 František Spěvák

1939 - Josef Zpěvák (RR)

 

Na prelatuře otěhotněla kuchařka, opat ji provdal za mlynáře Jana Rabase od Stříbra a věnoval mu mlýn. Což se mělo stát rou 1720, ve skutečnosti však Jan Rabas koupil mlýn až 1761.

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    zřícenina
    05 2012
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
            • zcela bez technologie aj.
            Žádná položka není vyplněna
            1 složení
            • jez
            • náhon
            • lednice
            Snad terénní pozůstatky rybníka.
            1895: Pevný přepadový jez v Lomanském potoce, 16,30 m dlouhý, v koruně zřízena soukromá cesta, náležející velkostatku. Stavidlem se pouští voda do náhonu, dlouhého 500 m, který slouží rovněž k zavlažování klášterní louky. Nad mlýnem ústí do akumulační nádržky o výměře 20 arů, skrz hráz nádrže je voda vedeny čepy do betonových vantrok 26 x 26 cm na 2 kola. Odpadní stoka ústí do potoka 200 m od kola.
            Typvodní kolo na vrchní vodu
            StavZaniklý
            Výrobce
            Popis1730: 1 kolo
            1895: 2 kola
            1930: 1 kolo na svrchní vodu, hltnost 0,078 m3/s, spád 5,75 m, výkon 3,8 HP
            Typvodní kolo na vrchní vodu
            StavZaniklý
            Výrobce
            Popis1730: 1 kolo
            1895: 2 kola
            1930: 1 kolo na svrchní vodu, hltnost 0,078 m3/s, spád 5,75 m, výkon 3,8 HP
            Žádná položka není vyplněna
            Historické technologické prvky
            • pískovcový kámen | Počet: zlomek
            • AutorMinisterstvo financí
              NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
              Rok vydání1932
              Místo vydáníPraha
              Další upřesněnísešit 11 (Plzeň), s. 27
              AutorMinisterstvo financí
              NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
              Rok vydání1932
              Místo vydáníPraha
              Další upřesněnísešit 11 (Plzeň), s. 27
              AutorJaroslav Sklenář
              NázevVoda - mlýny a mlynáři na Kralovicku a Manětínsku
              Rok vydání1997
              Místo vydáníČistá
              Další upřesněnís. 215-217
              Odkaz
              Datum citace internetového zdroje
              Autorkol.
              NázevTajemství řeky Střely
              Rok vydání2017
              Místo vydáníPlzeň
              Další upřesněnís. 143
              Odkaz
              Datum citace internetového zdroje
              AutorJosef Klempera
              NázevVodní mlýny v Čechách IV.
              Rok vydání2001
              Místo vydánís. 87-89

              Žádná položka není vyplněna

              Základní obrázky

              Historické mapy

              Obrazy

              Současné fotografie - exteriér

              Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

              Současné fotografie - vodní dílo

              Současné fotografie - technologické vybavení

              Vytvořeno

              15.8.2012 20:06 uživatelem Margotka

              Majitel nemovitosti

              Není vyplněn

              Spoluautoři

              Uživatel Poslední změna
              Rudolf (Rudolf Šimek) 15.4.2023 12:46
              Radomír Roup (Radomír Roup) 17.6.2018 17:35
              REAPERXCX 16.4.2023 01:05
              doxa (Jan Škoda) 13.10.2024 17:53