Historie
Obecná historie:
Na vrchnostenském Mozolínském mlýně pod dvorem Lomany hospodařili od počátku 18.století až do 30.let století dvacátého mlynáři Rabasové. Zprvu měl mlýn pronajatý Antonín Rabas s manželkou Magdalenou rozenou Kondelovou, v roce 1761 jej jejich syn Jan Pavel Rabas (*1730) zakoupil od kláštera, dalším mlynářem byl pak jeho syn Josef Vavřinec Rabas. V 19.století pak Karel Rabas a po něm František Rabas. Rozsáhlý rod Rabasů hospodařil na řadě mlýnů v kraji.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
1501 v majestátu krále Vladislava pro Volfa z Gutštejna na zástavní vsi připomínán Kordulovský mlýn
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
1540 Kordulovský mlýn uváděn jako pustý, o mlýniště se spoří vsi Korýtka a Lomany
Události
- Zánik mlynářské živnosti
- Zánik budovy mlýna
1701 komisionálně prohlédnuto mlýniště Kordulovského mlýna a vymezníkována hranice manětínského a plaského panství
1726 od plaského kláštera si mlýn pronajal Antonín Rabas s manželkou Magdalenou rozenou Kondelovou,
1730 (Tereziánský katastr) panský mlýn o 1 kole na nestálé vodě
28.7.1761 jeho syn Jan Pavel Rabas (*1730) mlýn od kláštera odkoupil za 350 zlatých rýnských, 50 na místě, zbytek na splátky
syn Josef Vavřinec Rabas.
V roce 1839 vlastnil mlýn Josef Rabas.
Karel Rabas
Za I. světové války se ve mlýně mlelo naposledy.
1925 František Rabas prodává mlýn Františku Spěváčkovi
1926 František Spěváček prodává mlýn Františku Krausovi
1930 František Spěvák
mlýn používán ke šrotování
1939 - Josef Zpěvák (RR)
poslední majitel František Kraus
V roce 1950 se František Kraus odstěhoval a mlýn postupně podlehnul zkáze, v roce 1956 ještě celkem kompletní areál je již v roce 1966 částečně bez střech a o rok později již celý v troskách.
1970 JZD Plasy nechalo zbourat poslední zbytky mlýna.
Události
- Zánik mlynářské živnosti
- Zánik budovy mlýna
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
- Rabas
- Kraus
- Spěvák
- Zpěvák
- Spěváček
Historie mlýna také obsahuje:
Plaský klášter
nájemce.
1726 Antonín Rabas
majitelé:
1761 Jan Pavel Rabas
1839 Josef Rabas
Karel Rabas
1895-1925 František Rabas
1925-1926 František Spěváček
1926-1950 František Kraus
1930 František Spěvák
1939 - Josef Zpěvák (RR)
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Na prelatuře otěhotněla kuchařka, opat ji provdal za mlynáře Jana Rabase od Stříbra a věnoval mu mlýn. Což se mělo stát rou 1720, ve skutečnosti však Jan Rabas koupil mlýn až 1761.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: