1623 po porážce stavovského povstání Srudénka Jiřímu Šťastnému zkonfiskována, statek pod cenou zakoupil Albrecht z Valdštejna a připojil jej k mnichovohradišťskému panství
1634 Švédové ves i s mlýnem vypálili
1680 Martin Kejklič koupil chalupu po mlynáři Matouši Náhlovském, která od roku 1636 spálená a pustá zůstává
1713 přiznávací vrchnostenská fase: mlýn s jedním složením a třemi stoupami na nestálé vodě, letního času suchého, již mnoho let stojí
1733 hrabě František Arnošt z Valdštejna prodal zrušený mlýn do dědičného držení Antonínu Khünovi, býv. fořtu valdštejnských lesů za 150 kop grošů. Z mlýna se nájem neplatí, k mlýnu ale náleží pole na 12 strychů výsevku, zahrada, louka u mlýna a další louka pod hrází rybníka Studénského, za celou usedlost se platí roční nájem 6 kop gr. míš.
1743 sešlý a zpustlý mlýn za 500 kp gr. koupil Václav Riegl, od vrchnosti dostal povolení obnovit mlýn, zároveň mu bylo přiděleno dřevo na opravy, řemeslníky si ale mlusel platit sám. Z mlýna byl vyměřen roční nájem 100 zl. vč. náhrady za vykrmení vepřů, ke mlýnu nebyly povinně přimlýněny žádné vsi, mohl svobodně mlít pro poddané panství studénského i zvířetického.
Mlynář však usoudil, že za těchto podmínek není možné mlýn provozovat, proto po jednom měsíci odstoupil a k mýnu byl přikázán Václav Bína, dosavadní držitel Bělského mlýna. Za mlýn měl zaplatit 1000 kop gr. míš., což částečně vyrovnal svým mlýnem v Bělé, ošacovaným na 685 kop 42 gr. a 6 denárů, zbytek ještě téhož roku doplatil v hotovosti. Roční nájem zůstává na 100 zl. vč. náhrady za vykrmení prasat.
1745 přimlýněny vsi Horka, Veselá, Kosmonosy, Trenčín, Studénka a Násedlnice, zároveň ale zvýšen nájem na 180 zl. ročně.
1749 Václav Bína zemřel, vdovu Alžbětu si vzal Josef Černář a mlýn koupil za 1.410 kop gr.
1752 zemřela Alžběta, Josefu Černářovi zůstali na krku 4 sirotci po Václavu Bínovi a tak raději z mlýna zběhl. Mlýn koupil Josef Kozák za 1.543 kop gr. a zároveň se zavázal pečovat o zmíněné sirotky.
1754 přichází Jan Hötzl z mlýna v Hněvousicích, který ale byl po předchozím mlynáři Václavu Šubrtovi značně zanedbaný a zpustlý. Za zdejší mlýn zaplatil 1.585 kop. gr., platí ročně 180 zl. vč. náhrady za vykrmení vepřů.
1769 Jan Höltzl prodal mlýn Antonínu Šmídovi
1800-1801 od hraběte Arnošta Valdštejna ke mlýnu přikoupil za 1.628 zl. pole o rozloze 2.131 čtver. sáhů, platit z toho bude 9 zl. 32 kr. ročně.
1802 koupil mlýn na Rečkově
1817 Antonín Šmíd zemřel, mlýn převzala dcera Tereza. provd. za Václava Javůrka. Nájem snížen na 120 zl. ročně, dle nové smlouvy vrchnost platí za opracování kamenů a poskytuje jednou ročně 14 robotníků na vyčištění struh.
1843 za 2000 zl. převzal syn Josef Javůrek s manž. Annou
