Ne z každé mouky se upeče sladký svatební koláček.
(finské přísloví)

Rejnovský mlýn

Rejnovský mlýn
60
Ptice
252 18
Praha-západ
Ptice
50° 2' 26.1'', 14° 8' 10.0''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Mlýn slouží k bydlení. V letním období zde funguje restaurace.
V současné době probíhá rekonstrukce včetně průzkumu, mj. byly odkryty základy a podzemí pily.
Loděnice
veřejně přístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Mlýn vznikl na místě starší železné hutě (měla pec dýmačku, později i vysokou dřevouhelnou pec a hamr, zanikla v roce 1690) s využitím staršího vodního díla v polovině 18. století. Poměrně mohutnou budovu se čtyřmi vodními koly doplnila v roce 1811 pila.

Mlýn byl založen v pol. 18. stol. Klimentem, vévodou bavorským a falckrabětem rýnským (odtud název)

1758 emfyteuticky prodán do dědičného držení tachlovickému poddanému Šimonu Dufkovi a jeho potomkům za 600 zlatých rýnských

1760 Šimon Dufek prodal s povolením vrchnosti mlýn Václavovi Hlavínovi z Kosoře za 800 zl. rýnských. Hotově složil Dufkovi 400 zl.  a dalších 200 zl. rovněž hotově do Jenečského důchodu, zbytek měl splácet po 15 zl. ročně

31.12.1762 Václav Hlavín zemřel, záhy po něm zemřela i manželka, zanechali 5 malých sirotků.

Mlýnu se ujala vrchnost, 1763 prodala mlýn se vším příslušenstvím tachlovickému poddanému Františku Seydlovi za 1 028 zl. rýnských ve prospěch Hlavínových sirotků.

František Seydl složil hotově 858 zlatých, zbylých 170 zlatých se zavázal splácet po 15 zl. ročně.

1769 - František Seidl, mlynář ve mlýně Rejnov (SOA Praha, Úhonice 03, sn. 62) (mGh)

30. prosince 1770 František Seydl prodal mlýn za 1 700 zlatých rýnských Josefu Fialovi.

Ve smlouvě se již nepřipomíná souhlas vrchnosti, nejsou tam ani odstavce o vydržování chrta a odběru piva, soli a kořalky, patrně již tedy přešel do plného vlastnictví.

28. listopadu 1776 Josef Fiala musel mlýn prodat, mlýn kupuje František Mužík za 1 700 zlatých rýnských.

11. ledna 1802 František Mužík prodává mlýn Františkovi a Apoleně Řešátkovým s 8 strychy a 2 věrteli vrchnostenských, 11 strychy selských polí, se zahrádkou pod 3 české čtvrtce a s jednou loukou, vše za 6 500 zlatých.

6. února 1822 po smrti Františka Řešátka se se svolením matky Apoleny Řešátkové a spoluporučníka Václava Řešátka (zastupujícího nezletilého syna Jana Řešátka) mlýna a k němu příslušející pily ujal syn František Řešátko za 8 000 zlatých (v částce je zahrnuto 400 zlatých matce a podíly bratrům Václavovi a Janovi po 2 000 zlatých)

15. září 1822 po převzetí mlýna se František Řešátko oženil s Marií Braunovou z Libečova, která se stala spoluvlastnicí mlýna a pily

od 31. dubna 1828  na mlýně hospodaří Jakub  Šetka s manželkou Marií

1840 Jakub Šetek ze Svárova

 

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský
  • Vrchnostenský

29. listopadu 1863 manželé Šetkovi prodali mlýn Antonínu Kapalínovi a jeho manželce Marii

Od roku 1863 pak hospodařila na mlýně rodina Antonína Kapalína. Došlo k velké modernizaci mlýna.

30. července 1896 mlýn převzal syn Josef Kapalín s manželkou Marií

 

Hospodářský typ mlýna
Smíšený

Vedle parního stroje byl ve 20. letech 20. století mlýn opatřen Girardovou turbinou, naftovým motorem.

V roce 1930 mlýn patřil Marii a Pavlovi Kapalinovým, u mlýna byla pila.

1939 Pavel Kapalín

Hospodářský typ mlýna
Smíšený

1941 nuceně zastaven provoz

1945 obnovení provozu nepovoleno

Poslední mlynář Pavel Kapalín mlel až do poloviny 20. století.

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Kapalín
  • Dufek
  • Hlavín
  • Seydl
  • Fiala
  • Mužík
  • Řešátko
  • Šetka
  • Šetek
  • Seidl
  • Seidel

Historie mlýna také obsahuje:

kol. 1750 Kliment, vévoda bavorský a falckrabě rýnský

1758-1760  Šimon Dufek

1760-1762 Václav Hlavín 

1763-1770 František Seydl 

 1770-1776 Josef Fiala .

1776-1802 František Mužík

1802-1822 František Řešátko

1822-1828 František Řešátko ml.

1828-1863 Jakub  Šetka  (Šetek)

1863-1896 Antonín Kapalín

1896- Josef Kapalín

1930 - Marie a Pavel Kapalinovi

do poloviny 50. let 20. stol. - Pavel Kapalín


Zobrazit více

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    dochován bez větších přestaveb
    05 2012
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
      mlýnice a dům samostatné budovy
      • baroko do roku 1800
      • klasicismus do roku 1850
      • historizující a architektura druhé pol. 19. století
      zděná
      jednopatrový
      \n

      Po r. 1863 došlo k velké modernizaci mlýna.


      Vedle parního stroje byl ve 20. letech 20. století mlýn opatřen Girardovou turbinou, naftovým motorem.

      • komín
      • prostup pro hřídel vodního kola
          Žádná položka není vyplněna
          1758: 2 složení
          Zaniklý
          • pila
          V roce 1930 byla u mlýna pila.
          základy pily se soklem katru odkryty při výkopech
          • náhon
          • lednice
          Typvodní kolo na vrchní vodu
          StavZaniklý
          Výrobce
          PopisV roce 1930 měl mlýn 1 kolo na vrchní vodu, hltnost 0,196 m3/s, spád 3,6 m, výkon 6,12 HP.
          zachován zbytek hřídele
          Typvodní kolo na vrchní vodu
          StavZaniklý
          Výrobce
          PopisV roce 1930 měl mlýn 1 kolo na vrchní vodu, hltnost 0,196 m3/s, spád 3,6 m, výkon 6,12 HP.
          zachován zbytek hřídele
          Typturbína Girardova
          StavNezjištěn
          Výrobce
          PopisV roce 1930 měl mlýn také jednu Girardovu turbínu, hltnost 0,45 m3/s, spád 3,35 m, výkon 15 HP
          Typparní stroj, lokomobila
          StavNezjištěn
          Výrobce
          PopisPřestavěn na páru
          Typparní stroj, lokomobila
          StavNezjištěn
          Výrobce
          PopisPřestavěn na páru
          Typbenzínový motor
          StavNezjištěn
          VýrobceLaurin & Klement Mladá Boleslav, licence Brons
          Popis
          Historické technologické prvky
          • pískovcový kámen | Počet: 1 + 1/4
          • AutorMinisterstvo financí
            NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
            Rok vydání1932
            Místo vydání
            Další upřesněníPraha, str. 39
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorMinisterstvo financí
            NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
            Rok vydání1932
            Místo vydání
            Další upřesněníPraha, str. 39
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorJosef Klenmpera
            NázevVodní mlýny v Čechách I.
            Rok vydání2000
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněnís. 151-154
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje

            Žádná položka není vyplněna

            Základní obrázky

            Historické mapy

            Obrazy

            Historické fotografie a pohlednice

            Současné fotografie - exteriér

            Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

            Současné fotografie - interiér - detaily stavebních prvků

            Současné fotografie - vodní dílo

            Současné fotografie - technologické vybavení

            Vytvořeno

            26.8.2012 18:09 uživatelem romana

            Majitel nemovitosti

            Není vyplněn

            Spoluautoři

            Uživatel Poslední změna
            Rudolf (Rudolf Šimek) 25.1.2013 15:46
            Helena Špůrová 22.7.2015 21:58
            Radomír Roup (Radomír Roup) 10.6.2018 17:00
            doxa (Jan Škoda) 24.2.2024 19:17