Uživatel

Hledat

| Sign up

Mlynářovy slepice se nehodí na selský hnůj, neumějí hrabat.
(bavorské přísloví)

Home»
Soupis mlýnů»
Databáze vodních mlýnů»
mlýn Světce, Zdechův mlýn, u Camrdů

mlýn Světce, Zdechův mlýn, u Camrdů

tisk doplnit kartu

Identifikační údaje

Kompletní ikonografie

Název mlýna

Čp.

Bývalé čp.

Ulice

Lokalita (vesnice, město)

Světce

PSČ

378 21

Okres

Jindřichův Hradec

Katastrální území

Světce

GPS

49° 16' 13.7'', 14° 56' 28.1''

Mapová značka

Mlýn bez funkčního vodního motoru

Stručný popis

Objekt mlýna s bohatou historií, jehož existence sahá do 2. poloviny 13. století. Mlýn v sobě skrývá vzácně dochované strojní zařízení, z nichž některá zařízení jsou technickými unikáty. Mlýn byl po 70 letech spuštěn do provozuschopného stavu v roce 2018 po rozsáhlých opravách a citlivých renovacích. Po dohodě je možno už nyní mlýn zpřístupnit - připravuje se MUZEUM.
PROHLÍDKU MLÝNA možno domluvit na tel.723 615 591
mail: strojni.muzeum@email.cz
David Veverka - restaurátor strojů

Poloha vůči obci

Světce

Vodní tok

Dírenský potok

Číslo kulturní památky

Webové stránky

sites.google.com/site/mlynsvetce

Přístupnost

přístupný po domluvě

Historie

Obecná historie:

R. 1486 při obnově Světeckého rybníka ještě žila Zdechova rodina (mlynářský rod Zdechů a majitelé mlýna). Hráz dal opravit Jindřich 4. z Jindřich. Hradce, správce Bechyňska. Výnos rybníku patřil Hradeckému proboštovi a rybník byl proto pojmenován na Proboštský. Porybný bydlel v čp. 25 (Kepkovi). Rybník původně sloužil i k pohonu Zdechova mlýna, ale po stržení Husity již na mlýn postavili dlouhý náhon, aby docílili většího spádu. Mlynář Šimon pod hrází platil proboštovi 3 slepice a 25 grošů. R. 1633 měl Půlpytel pod hrází pozemky a platil proboštovi 23grošů a 29 krejcarů. R. 1716 předal mlýn Jan Půlpytel Pavlu Půlpytlovi za 300 kop. R. 1853 tvořily Půlpytlův mlýn tři domy s třemi popisnými čísly. Čp. 13 – přední polovina mlýna (mlýnice a obytná část), čp. 14 – zadní polovina mlýna (Mikšova hospoda) a čp. 37 malá chaloupka se dvěma světnicemi a chlévem pro čtyři kusy dobytka, kde měli koně přespolní sedláci (z Březiny), kteří zde čekali na semletí. Na kamenném složení se větší množství zrna dříve mlelo i několik dnů, než se pořídila mlecí stolice. R. 1906 koupil mlýn od Rudolfa Šámala Petr Camrda (1865) z čp. 49 s Anežkou Píchovou ze Starého Bozděchova. Mlýn po roce 1908 nechal Petr Camrda modernizovat, později doplnil o starší mlecí stolici (1 kamenné mlecí složení demontováno a odstraněno) a k tomu příslušné strojní zařízení. Připojil také na transmisi dynamo na výrobu stejnosměrného proudu. Modernizace proběhla ještě mezi léty 1922 – 1928, kdy bylo odstraněno druhé kamenné mlecí složení sloužící k loupání neboli špicování a nahrazeno bylo strojem loupačkou. Dále se pořídila reforma a pracovala zde souběžně se ssavkou. Vedle vodních kol byla osazena i turbína typu Bánki a dynamo na výrobu 110 V stejnosměrného proudu. Turbína poháněla pouze dynamo, mlýn stále na pohon vodním kolem. Petr Camrda také nechal obnovit pilu poškozenou požárem. Měl čtyři děti. Žofie (1898 – 1952) zůstala svobodná, syn Bedřich, mlynář, hudebně nadaný a jako samouk ve hře na housle hrával před mlýnem chase a u Čejnů nacvičoval zpěv, když chlapci Maňourovi Rudolf, Tomáš a Bedřich zpívali písně z Mrštíkovy Maryši. Měli velký úspěch u obecenstva i v okolních vesnicích. Maryšu hrála Bedřichova milá Mařenka Strouhalová z čp. 1. Oba zemřeli na tuberkulózu, Bedřich v 38 a Marie v 31 letech. Při pohřbu v r. 1929 jí šlo na hřbitov vyprovodit 52 párů družiček a mládenců. Dalším synem byl František C., (1904 – 1936), vyučený truhlář u Kadeřábků, zemřel též na TBC v 32 letech. Poslední mlynář, Karel C. (1910 – 1993) se také vyučil truhlářem. Když přestal mlít na svém mlýně, ještě mlel v Mnichu u Dolejších a v Samosolech. Karel Camrda si vzal Marii Širůčkovou z Vícemile, měli 4 děti (Jaroslav, Milan, Pavel, Eva). Jaroslav (16.9. 1944), Pavel (1950) mechanik a traktorista JZD žije v čp. 22, Milan (1948) opravář zemědělských strojů se přiženil do čp. 3 a v roce 2010 tragicky při dopravní nehodě zemřel. Dcera Eva Camrdová se provdala do Chválkova a byla listonoškou. V letech 1633 – 1850 ke mlýnu patřila malá chaloupka čp. 37. Stála před mlýnem a pod Solkovou hospodou a cestou na straně k Deštné a bydlel v ní další Půlpytel Jan. Dne 16.7. 1857 se narodila Kateřina. Otcem byl František Doucha, tkadlec ve Světcích čp. 37, syn Kašpara Douchy, rovněž tkalce v čp. 37 a Josefy Kůrkové ze Světců čp. 2 .Matkou dítěte byla Kateřina dcera Jana Půlpytla, chalupníka ze Světců čp. 37. Svědci Tomáš Vosol, obecní kovář z čp. 15 a jeho manželka Marie. Po první světové válce pak v čp. 37 žila rodina Maryškova a měla 3 děti. Marie M. se stala ženou tesaře Františka Janoty v čp. 50. Syn František zůstal svobodný. Syn Tomáš Maryška, obecní servus, měl za manželku Antonii Plášilovou z Mnichu a byli bezdětní. Dům čp. 37 zdědil v roce 1960 Ladislav Janota z čp. 50 a ten ho zbořil. (Po první světové válce se tam říkalo u Podrázkých.) informace převzaty od pamětníků Kadeřábek, Vosol, synové Camrdovi a z Kroniky obce Světce

SOkA Pelhřimov - výpis z matriky 1928

- Petr Camrda, mlynář a pilař, *1867 ve Světcích, mlýn koupil r. 1906
- Anežka Camrdová, manželka a hospodyně *1867 v Bozděchově
- děti:
- Žofie, hospodyně, *1898 ve Světcích
- Bedřich, mlynář, *1901 ve Světcích
- František, zemědělec, *1903 ve Světcích
- Karel, mlynář, pilař, truhlář, *1910 ve Světcích

výpis z evidence r. 1906:

- v majetku: 2 úly, 20 slepic, 2 krávy
- dále: polnosti 5 měřic, les

v roce 1913/1914 > 200q obilí
v roce 1914/1915 > 200q obilí
400 až 500 q možno semlít

V roce 1940 předal Petr Camrda živnost Karlu Camrdovi.

Historie mlýna v bodech:

> Zdechův mlýn od r. 1255 až do r. 1486.
> Od roku 1633 do r. 1853 Půlpytlův. Pak mlýn prodán Vojtěchu Pakostovi.
> R. 1685 prodal mlýn Martin Tkadlec Matěji Čejnů z čp. 36.
> V letech 1853 - 1858 byl mlýn Vojtěcha Pakosty z Deštné (otec básníka).
> R. 1858 majitelem František Veselý z Rynárce od Pelhřimova.
> 1859 Jan Málek z Proseče.
> Po r. 1860 – požár mlýna?
> 1879 -96 Josef a Kateřina Vondráčkovi.
> 1890 - 95 František Souhrada. Polovinu prodal Václavu Mikšovi a ten ji přestavěl na hospodu čp. 14.
> 1895 až 1904 Rudolf Houdek z Kamenice.
> 1904 až 1906 Rudolf Šamal s Annou, dcerou J. Nováka z Babína.
> Od r. 1906 mají postupně mlýn Camrdovi.
> Mlýn v 1. čtvrtině 20. století modernizován na válcový strojní, byla zakoupena již starší válcová stolice, jenž nahradila původní mlecí kameny, dále pak loupačka a ostatní mlýnské stroje. Přestavěna byla i pila - osazena katrem místo tzv. jednušky.
> První mlynář z rodu Camrdů zde byl Petr.
> Později, spolu s Karlem zde mlel i jeho bratr Bedřich C., ten se mlynářskému řemeslu věnoval nejvíce, protože Karel provozoval k tomu ještě řemeslo truhlářské.
> Poslední mlynář, Karel Camrda mlel až do r. 1960. Dále mlel ve mlýně v Mnichu a v Samosolech, také pracoval ve sklárně ve Včelničce v expedici skla. Zemřel v r. 1993.
> Pavel C. pak dostal pilu, (zachovaná, dodnes provozuschopná).
> Posledním majitelem mlýna z rodu Camrdů byl Milan, který ho prodal rodině Veverků v r. 2009. Tragicky zahynul 22. června 2010 při nehodě.
> Od r. 2009 je mlýn D. Veverkou citlivě rekonstruován a restaurován pro muzejní účely.
> Po první světové válce měl původní Zdechův mlýn 3 popisná čísla...
- -- čp. 37 malá chaloupka u Podrázkých
- -- čp. 14 hostinec Václava Mikše, pak Jana Čejny
- -- čp. 13 mlýn Petra a Karla Camrdy

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)

Události

První písemná zmínka o existenci vodního díla
Vznik mlynářské živnosti

Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)

1829 čp. 14 Václav Multerer

Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)

První světová válka (1914–1918)

SokA Pelhřimov, Fond OÚ Kamenice n.L., inv.č.828
Okresní úřad obeslal majitele mlýnu aby dodali dle §23.císař.nařízení ze dne 21.června 1915 informace o svém mlýnu
Ohlašovací list pro mlynářský podnik (výpis z obsahu)
Rodinné jméno a příjmení: Petr Camrda
Jméno mlýna, obce, č.pop.: u Půlpytlů, Světce čp.13
Popis závodu, hnací síla, počet HP, vnitřní strojní zařízení: 6HP, dvě staročeská složení se stoupami
Výkonnost mlecí q/24h: 4q žita, 4q pšenice
Statut mlýna: námezdní

Události

Významná osobnost či událost spojená s mlýnem

Hospodářský typ mlýna

Námezdní

První republika (1919–1938)

1930 Petr Čamrda, mlýn a pila

Hospodářský typ mlýna

Námezdní

Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)

Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)

Nucené zastavení provozu mlýna. Násilně zničeno a poškozeno vodní dílo.

Vývoj po roce 1989

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Zdech
Půlpytel
Tkadlec
Čejna
Pakosta
Veselý
Málek
Vondráček
Souhrada
Houdek
Šamal
Camrda
Čamrda
Multerer

Historie mlýna také obsahuje:

Držitelé mlýna v chronologickém sledu

1829 Václav Multerer

1913 - Petr Camrda

1930-1939 - Petr Čamrda (RR)

Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.

Mlýn je vyobrazen na:

Císařský povinný otisk (1824–43)

Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)

Letecké snímkování (1936 - 1963)

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

výuční list
živnostenský list
pytel s názvem mlýna
domovský list
razítko

Architektura

Stav nemovitosti

dochován bez větších přestaveb

Stav nemovitosti k datu

01 2018

Dochováno

Typologie podle urbanistického prostředí

venkovský

Charakter mlýna podle síly vodního toku

mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)

Dispoziční typ mlýna

mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené

Stavební etapy

středověk
předbělohorské období do roku 1620
baroko do roku 1800
klasicismus do roku 1850
raná moderna do roku 1920
moderní 1920 – 1945
1945 – současnost

Dominantní stavební konstrukce

zděná

Podlažnost

přízemní

Dispozice, slohové zařazení – popis

Mlýn gotického původu (je možné, že původně dřevěná stavba), následovalo mnoho přestaveb a úprav (v renesanci, baroku, klasicismu a ve 20. století). Dnes má zachovanou podobu původní z doby mezi rokem 1910 a 1920.

Historické stavební prvky – exteriér

kamenické prvky barokní a mladší
vyskladňovací otvor
prostup pro hřídel vodního kola

Historické stavební prvky – interiér

tesařsky zdobené podpůrné sloupy
trámový strop
klenba
krov
dveře
schodiště
epigrafické památky (nápisy, datování aj.)
historický mobiliář

Technologické vybavení

Stav mlýnské technologie

existující torzo obyčejného složení
existující umělecké složení

Stav mlýnské technologie – popis

Dřevěná hřídel od vodního kola procházela do mlýna, kde otáčela dřevěným palečním kolem o Ø 1,8 metru, jehož zuby (palce) poháněly litinový pastorek. Pastorek na kovové hřídeli roztočil velkou řemenici, která pak dále přes plochý kožený řemen předala energii na hlavní transmisi. Transmisní hřídel s řemenicemi uchycená na věšácích s kluznými ložisky u stropu hnala přes řemeny jednotlivé stroje o podlaží výše a také malou transmisi pod střechou. Prostor, kde se tento hlavní převod nacházel se nazývá podkolí. Pracoval zde ještě čistící stroj – tarár se žejbrem. Paleční kolo v minulosti pohánělo i mlecí kameny přes vertikální hřídel s pastorkem. Kameny byly úplně dementovány po r. 1924, kdy mletí plně nahradila válcová stolice zakoupená již jako použitá z jiného mlýna. Mlecí stolice s rýhovanými válci v dřevěné skříni od Fa. Hübner – Opitz z Pardubic byla vyrobená před r. 1892. Lze ji proto považovat za technický unikát, neboť takovéto staré stolice od tohoto výrobce se jinde nedochovaly. Dalším unikátem pak je zde malá ssavka – stroj ku třídění a čistění krupic i krupiček větrem ssaným. Původní se zde nedochovala a tak byla zachráněna a převezena z Rohova mlýna čp. 11 na Pelhřimovsku. Stroj je zrestaurován a usazen ve mlýnici. Vedle je také loupací stroj - loupačka, která nahradila tzv. špicovací složení na poč. 30. let. 20. stol. od fa Union České Budějovice. Je zde ještě pytlovací lávka z reformy a moučného vysévače, kde se pytle připínaly. V podstřeší pak nalezneme dva hranolové vysévače – stroje na třídění rozemletého produktu na jednotlivé sorty. Jeden z nich byl předvysévač a druhý vysévač moučný, jenž třídil 3 sorty mouk a krupic. Dále je zde reforma - novější stroj na čistění a třídění krupic z roku 1928 od pražského výrobce Gabriel Žižka a koukolník zvaný trieur (triér) na čištění zrna. K vertikální (svislé) dopravě sloužily 3 kapsové dopravníky, takže mlýn pracoval poloautomaticky. Stroje v podstřeší poháněla malá transmise uchycená v ložiskách na nosných trámech.
MLECÍ PROCES:
1. čištění
2. loupání
3. mletí a vysévání (třídění) - několikanásobné
4. čištění krupice a další mletí
5. domílka
6. míchání mouk a vážení s evidencí

[D. Veverka, posudek technologie, 2010]

----------------------------------

V roce 1902 vodní kniha pro okres Kamenice nad Lipou uvádí u mlýna 1 české složení s mlýnským kamenem o Ø 80 cm, jednolistovou pilu, dvě vodní kola pro mlýn a pilu na vrchní vodu vysoké 4 lokte (2,4 metru) a šíře 80 cm. Splav 5 metrů široký, náhon o šíři 1,1 metru, vantroka široká 3 metry, 2 stavítka široká každé 40 cm, hluboké 50 cm.

roku 1906 uvedeny:
MLÝN
1 české složení, kámen o Ø 32 palců (cca 80 cm), vodní kolo o Ø 2,7 metru a široké 70 cm
PILA
prostor pily s rozměry 17 x 3,5 metru, zdvih pily: 18 starých palců (44 cm), šíře převodu: 15 cm, vodní kolo o Ø 2,7 metru
STOUPA
2 oddělení, v každém 2 stoupy

V roce 1915 uvedeno umělecké složení:
2 obyčejná kamenná mlecí složení doplněná větrákem, triérem, výtahy, stroji vysévacími a transmisemi. 3 vodní kola.
Denní mlecí kapacita:
žito: 4q
pšenice: 4q
promelek činil 4%
mlýnice má sklad 30 m²

V r. 1924 uvedeno složení umělecké:
stolice válců, cylindry (vysévače), stroj krupičný (ssavka), výtahy, čistící stroje, transmise a příslušenství.

V roce 1928 uvedeno umělecké složení:
stolice válců s příslušenstvím

V roce 1930 uvedena 3 vodní kola na vrchní vodu, 2 pro mlýn a jedno pro pilu.
1. vodní kolo - průtok 0,076 m³/vt., spád 3,33 metru, Ø 2,76 metru
2. vodní kolo - průtok 0,065 m³/vt., spád 3,27 metru, Ø 2,7 metru
3. vodní kolo - průtok 0,077 m³/vt., spád 3,27 metru, Ø 2,7 metru
výkon vodního díla: 6,22 HP (≈ 4,64 kW)

Roku 1938 uvedena 2 vodní kola pro mlýn a pilu, válcové složení, loupačka, reforma, cylindry (vysévače) a příslušenství.
Bánkiho turbína pro pohon dynama.

Zdroj: zápisky mlynáře, mlynářské ústředí, vodní kniha
SOkA Pelhřimov

Technologické vybavení

VýrobceJulius Hübner a Karl Opitz, Pardubice

Popisválcová mlecí stolice

VýrobceJulius Hübner a Karl Opitz, Pardubice

Popisválcová mlecí stolice

VýrobceUnion a. s., České Budějovice

Popisprůchodová loupačka

Výrobcemlynář, sekerník, zhotovitel (tesař truhlář), řemeslná dílna nebo malá tovární výroba

Popismlýnská hranice, paleční kolo, hranolové vysévače, kapsové dopravníky

VýrobceGabriel Žižka, Praha Vinohrady a fy následující

Popisreforma čtyřrámečková

Stopy po neexistující mlýnské technologii

Původně zde bývalo obyčejné české složení s mlecími kameny, později rozšířené o druhé složení tzv. špicovací (loupací) a každé mělo samostatný pohon vodním kolem. Pracovaly zde i 2 stoupy. Moučnice demontována před rokem 1915 po předělání na umělecké složení. Později, při modernizaci po pořízení válcové mlecí stolice, nejprve demontováno kamenné mlecí složení a po další modernizaci, kdy mlynář zakoupil loupačku, odstraněno špicovací kamenné složení, stoupy a třetí vodní kolo.

Doplňkové a další provozy

Dochovaný

pila
výroba elektrické energie
kovoobráběcí dílna
dřevoobráběcí dílna

Zaniklý

pekárna
stoupa
pohon zemědělských strojů
hostinský provoz

Doplňkové a další provozy – popis

Pracovala zde dřevoobráběcí dílna se stroji napojenými na transmisi - dřevosoustruh, vrtačka, pásová pila, hoblovka. Transmise mlýna poháněla ještě zemědělské stroje (Šrotovník, mlátičku, rezačku, fofr), dále pak cirkulárku. Výroba elektrické energie přes dynamo.
1930 mlýn a pila

Cesta vody ke mlýnu

jez
stavidlo
náhon
vantroky
jalový žlab
normální znamení
akumulační nádržka
odtokový kanál
lednice

Popis cesty vody ke mlýnu

Voda nejprve od jezu širokého 5 metrů procházela pod stavidlem do náhonu, jenž byl dlouhý cca 1200 metrů a široký 1,1 metru. Asi 50 metrů před mlýnem byl jalový přepad a voda vtékala na konci náhonu potrubím pod cestou do malé akumulační nádržky, kde se pouštěla dvěma stavidly (každé široké 40 cm, hluboké 50 cm) na vantroka široká 3 metry s hloubkou 50 cm. Zde natékala na vodní kola a případně na turbínu. Voda pak volně odcházela zpět do Deštenského potoka otevřenou odtokovou struhou dlouhou asi 120 metrů.

Vodní motory

Typvodní kolo na vrchní vodu

StavZaniklý

Výrobce

PopisDvě dřevěná vodní kola na vrchní vodu, obě s Ø 2,7 metru, šíře 70 cm, jedno pohánělo mlýn, druhé pilu. Určité období cca mezi léty 1910 - 1935 zde byla 3 vodní kola na vrchní vodu, 2 pro mlýn a jedno pro pohon pily.
1930: 3 kola na svrchní vodu
1) hltnost 0,076 m3/s, spád 3,33 m
2) hltnost 0,065 m3/s, spád 3,27 m
3) hltnost 0,077 m3/s, spád 3,27 m
celk. výkon 6,22 HP

Typvodní kolo na vrchní vodu

StavZaniklý

Výrobce

Typturbína Bánki

StavZaniklý

Výrobceneznámý - místní výrobce

PopisMezi koly pracovala později i malá turbina systému Bánki, která poháněla osvětlovací dynamo na 120 V stejnosměrného proudu.

Pomocné motory a generátory

Typelektrický motor

StavDochovaný

VýrobceBergmann Werke - Bodenbach (Děčín Podmokly)

PopisElektrický motor vypomáhal v době nedostatku vody. V současné době slouží k pohonu mlýna pro muzejní účely a je součástí expozice historických strojů

Typelektrický motor

StavDochovaný

VýrobceBergmann Werke - Bodenbach (Děčín Podmokly)

PopisElektrický motor vypomáhal v době nedostatku vody. V současné době slouží k pohonu mlýna pro muzejní účely a je součástí expozice historických strojů

Historické technologické prvky

transmise, řemenice, převody

paleční kola, pastorky a cévníky (řemeslný výrobek)
ozubená kola, pastorky (průmyslový výrobek)
transmisní hřídele s řemenicemi (výrobek průmyslový i řemeslný)

mlýnská hranice

Varianta: dvojnásobná

mlecí kámen

pískovcový kámen | Počet: 1 složení, uloženy mimo původní místo

francouzský kámen | Počet:

umělý kámen | Počet: 1 složení, mimo původní místo

násypný koš

moučná truhla

žejbro

uměleckého složení

válcová stolice

Válcová stolice s 1 párem rýhovaných válců v dřevěné skříni

loupačka

průchodová

koukolník

válcový

aspiratér

vysévač hranolový

moučný vysévač | Počet: 1, třídil 3 sorty

předvysévač | Počet: 1

reforma

jednoduchá

Počet: 1, jednodílná čtyřrámečková

savka

odlučovací zařízení

autokap
větrová komora

výtahy a dopravníky

šnekový dopravník | Počet: 1 pod předvysévačem

kapsový výtah | Počet: 3

pytlový skluz - exteriér | Počet:

váha

ruční

elektrická rozvodná deska

pytlovací lávka

šrotovník

regulátor

zásobník, násypka

mlynářské nářadí

pemrlice
špičák
oškrt
rudlík
šablony
líhy
pachole
sekera (sekernická)

jiné zařízení

Prameny

Literatura / Internet

AutorAntonín Vosol

NázevKronika - obec Světce

Rok vydání2002

Místo vydání

Další upřesnění

Odkaz

Datum citace internetového zdroje

AutorAntonín Vosol

NázevKronika - obec Světce

Rok vydání2002

Místo vydání

Další upřesnění

Odkaz

Datum citace internetového zdroje

AutorMinisterstvo financí

NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé

Rok vydání1932

Místo vydáníPraha

Další upřesněnísešit 12 (Tábor), s. 12

Prameny

Místo uloženíSOkA Pelhřimov

Název fondu

Název archiválie

Evidenční jednotka

Inventární číslo, signatura

Místo uloženíSOkA Pelhřimov

Název fondu

Název archiválie

Evidenční jednotka

Inventární číslo, signatura

Ostatní

Vzpomínka syna Karla Camrdy, kterého vyzpovídal David Veverka:
Ten můj otec, Petr Camrda nosíval dlouhý vous, ono to tenkrát bylo zvykem tak nosit. Jednou se mu na transmisi ten vous namotal a to byl z toho pak velký úraz. Otci to utrhlo kůži a znetvořilo ve stáří tvář, která se mu již nikdy pořádně nezahojila.

Ikonografie

Základní obrázky

celkový pohled na objekt mlýna, 2017, © David Veverka - restaurátor strojů

Historické mapy

Zde je zakreslen dlouhý náhon našeho mlýna. Tmavě modrý je potok, světle modrý je náhon. Červená barva pak znamená mlýn s pilou a jez. Kopie mapy z r. 1906, z katastrálního úřadu v Jindřichově Hradci., 2012, © upravil D. Veverka

Císařský povinný otisk, výřez, 1829, © viz http://archivnimapy.cuzk.cz/

Indikační skica, výřez, 1829, © viz http://archivnimapy.cuzk.cz/

pohled na mlýn a pilu, 1953, © http://kontaminace.cenia.cz/ MO ČR, podkladové snímky VGHMÚř Dobruška

Obrazy

pohled na mlýn a pilu ze zadní části, 1982, © R. Pelz

pohled na pilu, areál mlýna s dvorem a původní Mikšovu hospodu vedle, 1982, © R. Pelz

Historické fotografie a pohlednice

Kolorovaná fotografie našeho mlýna, někdy kolem r. 1917., nedatováno, © autor neznámý

fotografie z r. 1968, kde byl ještě vidět nezasypaný náhon, 1968, © Pavel Camrda

Katr v pile vedle mlýna, mlynář Karel Camrda s mlynářkou a synem Pavlem., nedatováno, © autor neznámý

mlynář Petr Camrda, 30. léta 20. stol., 30. léta 20. století, © autor neznámý

mlynář Karel Camrda (syn Petra Camrdy), 50. léta 20. stol., 50. léta 20. století, © autor neznámý

Současné fotografie - technologické vybavení

Unikátní ssavka na čištění krupic řemeslné výroby z r. 1908 a předlohová pohonná transmise., 2018, © David Veverka - restaurátor strojů, (Prvky na obrázku: transmise, řemenice, převody - transmisní hřídele s řemenicemi (výrobek průmyslový i řemeslný), savka)

Průchodová loupačka od výrobce Union - České Budějovice, vyrobená kolem roku 1924., 2018, © David Veverka - restaurátor strojů, (Prvky na obrázku: loupačka, zásobník, násypka)

Průchodová loupačka od výrobce Union - České Budějovice, vyrobená kolem roku 1924., 2018, © David Veverka - restaurátor strojů, (Prvky na obrázku: loupačka)

Průchodová loupačka od výrobce Union - České Budějovice, vyrobená kolem roku 1924., 2018, © David Veverka - restaurátor strojů, (Prvky na obrázku: transmise, řemenice, převody - transmisní hřídele s řemenicemi (výrobek průmyslový i řemeslný), loupačka)

Válcová mlecí stolice s rýhovanými válci pardubické firmy J. Hübner & K. Opitz z roku 1890., 2018, © David Veverka - restaurátor strojů, (Prvky na obrázku: transmise, řemenice, převody, válcová stolice)

schematický výkres válcové stolice, 1890, © konstruktéři a inženýři fa J. Hübner a K. Opitz - Pardubice, (Prvky na obrázku: válcová stolice)

Pohled na první podlaží mlýnice (v řadě za sebou: válcová stolice, loupačka a savka)., 2018, © David Veverka - restaurátor strojů, (Prvky na obrázku: transmise, řemenice, převody, válcová stolice, loupačka, savka, výtahy a dopravníky, váha, elektrická rozvodná deska, pytlovací lávka, zásobník, násypka, jiné zařízení, výroba elektrické energie)

původní zrestaurovaná elektrorozvodná deska pro dynamoelektrický osvětlovací okruh, 2018, © David Veverka - restaurátor strojů, (Prvky na obrázku: elektrická rozvodná deska)

Třífázový kroužkový elektromotor od výrobce Bergmann Werke - Bodenbach (Děčín - Podmokly), vyroben kolem roku 1910, původní stav., 2018, © David Veverka - restaurátor strojů, (Prvky na obrázku: Pomocný motor)

Štítek výrobce Bergmann Werke - Bodenbach na elektromotoru., 2018, © David Veverka - restaurátor strojů, (Prvky na obrázku: značka výrobce na pomocném motoru)

Historický elektromotor a převod na hlavní transmisi., 2018, © David Veverka - restaurátor strojů, (Prvky na obrázku: Pomocný motor, transmise, řemenice, převody)

Renovovaná hlavní rozvodná transmise v podkolí mlýna., 2018, © David Veverka - restaurátor strojů, (Prvky na obrázku: transmise, řemenice, převody)

Transmise v podkolí mlýna po renovaci a opravě do funkčního stavu., 2018, © David Veverka - restaurátor strojů, (Prvky na obrázku: transmise, řemenice, převody)

Detail kroužkomazného kluzného ložiska Sellersova typu - (v kloubovém uložení) spolu s dřevěným transmisním věšákem., 2018, © David Veverka - restaurátor strojů, (Prvky na obrázku: transmise, řemenice, převody)

Transmise v podkolí mlýna po renovaci a opravě do funkčního stavu., 2018, © David Veverka - restaurátor strojů, (Prvky na obrázku: transmise, řemenice, převody)

Transmise v podkolí mlýna po renovaci a opravě do funkčního stavu a detail diskové hřídelové spojky., 2018, © David Veverka - restaurátor strojů, (Prvky na obrázku: transmise, řemenice, převody)

Transmise v podkolí mlýna po renovaci a opravě do funkčního stavu., 2018, © David Veverka - restaurátor strojů, (Prvky na obrázku: transmise, řemenice, převody)

Detail opraveného historického osvětlovacího okruhu., 2018, © David Veverka - restaurátor strojů, (Prvky na obrázku: transmise, řemenice, převody, jiné zařízení)

válcová mlecí stolice Hübner a Opitz Pardubice z r. 1890, 2015, © David Veverka, (Prvky na obrázku: válcová stolice, značka výrobce na technologickém vybavení)

pohled na podstřeší mlýnice- kapsové dopravníky, trieur, hranolové vysévače, 2012, © D. Veverka, (Prvky na obrázku: koukolník, vysévač hranolový, výtahy a dopravníky)

litinový pastorek a předlohová řemenice, která poháněla transmisi v podkolí, 2012, © D. Veverka, (Prvky na obrázku: transmise, řemenice, převody)

sloup mlýnské hranice asi z 1. pol. 18. stol., 2012, © D. Veverka, (Prvky na obrázku: mlýnská hranice, profil zhlaví mlýnské hranice)

unikát - nastavovaná mlýnská hranice pro lehčení druhého mlecího složení, 2012, © D. Veverka, (Prvky na obrázku: mlýnská hranice)

1. dvojice sloupů mlýnské hranice, 2013, © David Veverka, (Prvky na obrázku: mlýnská hranice, profil zhlaví mlýnské hranice)

2. dvojice sloupů mlýnské hranice, 2013, © David Veverka, (Prvky na obrázku: mlýnská hranice, profil zhlaví mlýnské hranice)

zdobná profilace přední části svoru - zhlaví mlýnské hranice, 2013, © David Veverka, (Prvky na obrázku: profil zhlaví mlýnské hranice)

Mlýnská hranice po restaurování a opravě., 2018, © David Veverka - restaurátor strojů, (Prvky na obrázku: mlýnská hranice)

Detail profilace zhlaví svoru mlýnské hranice, první sloupoví, nejstarší část (po restaurování a opravě)., 2018, © David Veverka - restaurátor strojů, (Prvky na obrázku: mlýnská hranice)

Opravená spodní část podsvorního předního sloupu mlýnské hranice protézou., 2018, © David Veverka - restaurátor strojů, (Prvky na obrázku: mlýnská hranice)

Zrestaurovaný a tesařsky opravený přední podsvorní sloup mlýnské hranice - 2. sloupoví, nejstarší část, s tzv. nastavovanou druhou mlýnskou hranicí., 2018, © David Veverka - restaurátor strojů, (Prvky na obrázku: mlýnská hranice)

Mlýnská hranice po restaurování a opravě., 2018, © David Veverka - restaurátor strojů, (Prvky na obrázku: mlýnská hranice)

Opravené a zrestaurované podsvorní sloupy mlýnské hranice, 2. sloupoví., 2018, © David Veverka - restaurátor strojů, (Prvky na obrázku: mlýnská hranice)

Opravené sloupoví tzv. nastavované - druhé mlýnské hranice., 2018, © David Veverka - restaurátor strojů, (Prvky na obrázku: mlýnská hranice)

Replika tzv. předního moučníku mlýnské hranice., 2018, © David Veverka - restaurátor strojů, (Prvky na obrázku: mlýnská hranice)

Tesařský mistr Martin Šnajdr z Komařic (CB) při zhotovování repliky předního moučníku autentickou metodou., 2017, © David Veverka - restaurátor strojů, (Prvky na obrázku: mlýnská hranice)

Současné fotografie - předměty spojené s osobou mlynáře

Ostatní

Autoři

Vytvořeno

28.8.2012 17:00 uživatelem David Veverka (David Veverka)

Majitel nemovitosti

Není vyplněn

Spoluautoři

Uživatel	Poslední změna
Rudolf (Rudolf Šimek)	27.8.2017 22:33
Radomír Roup (Radomír Roup)	21.6.2018 17:46
doxa (Jan Škoda)	24.12.2023 01:05
pepino	6.4.2019 10:20

mlýn Světce, Zdechův mlýn, u Camrdů

Identifikační údaje

Historie

Obecná historie:

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Události

Události

Hospodářský typ mlýna

Hospodářský typ mlýna

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Historie mlýna také obsahuje:

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

Architektura

Technologické vybavení

Technologické vybavení

Dochovaný

Zaniklý

Vodní motory

Pomocné motory a generátory

Prameny

Literatura / Internet

Prameny

Ostatní

Ostatní

Ikonografie

Základní obrázky

Historické mapy

Obrazy

Historické fotografie a pohlednice

Současné fotografie - technologické vybavení

Současné fotografie - předměty spojené s osobou mlynáře

Ostatní

Autoři

Vytvořeno

Majitel nemovitosti

Spoluautoři

Ubytování ve mlýně - hotely a penziony:

Hejlův mlýn

Horní, Klášterní, Cisterciácký mlýn; Obermühl, Joischmühle, Jochesmühle

Černodolský, Černý mlýn; Schwarzthaler Mühle

Konrádův, Opárenský mlýn; Wünsche-, Deutschemühle

Mlýn vodníka Slámy