Mlýny bohů melou pomalu, ale jemnou mouku.
(německé přísloví)

mlýn Na Prádle

mlýn Na Prádle
707
93, 66. Radětice 42
Prádlo
Bechyně
391 65
Tábor
Bechyně
49° 19' 2.6'', 14° 27' 29.7''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
zachovalý vodní mlýn bez funkčního vybavení.
samota
Smutná
přístupný po domluvě

Historie mlýna obsahuje událost z období:

R. 1668 dne 24. října bylo povoleno panu Pavlu Hánovskému zakoupiti se ve městě. Za přítomnosti p. purkmistra Jana Holušického, primátora Řehoře Borovýho, písaře radního pana Šimona Holušického a jiných pánů radních, prodal Ondřej Krajíc panu Pavlu Hánovskému mlýn na Prádle za 325 zl. rýn. Hotově zaplatil 250 zl., 45 zl. zaplatí r. 1668 o sv. Kateřině, r. 1669 o sv. Filipu a Jakubu 30 zl. Následuje obvyklá formulace o právech a povinnostech a konečně zavazuje se do důchodu Jeho Milosti každoročně odváděti: o sv. Jiří 18 zl., o Sv. Havle 18 zl., 11/2 slepice neb 10 zl. 3 kr., ovsa 2 str., pšenice 11/2 str.

r. 1713 - Pavel a František Hanovský - mlynář na nestálé vodě a malých velmi prostředků, zadlužilý (podle obecní kroniky 1700-1914) (mGh)

r. 1752 - Matěj Šifner s manželkou Johanou, oba stavem svobodní (AS)
r. 1808 - Antonín Honsa, mlynář prádelský se ženou Johanou roz. Pichlovou
žena: Josefa Bělohlávková z Vodňan (AS)

V roce 1828 vlastnil mlýn Honsa Anton. (RŠ)

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský

r. 1875 - Josef Honsa, syn Antona Honsy
žena: Marie Kadlecová z Mitrovic č, 1 (AS)

1888 prodej mlýna, majitel Josef Hons. (RR)

1930 František Blažek

SEZNAM A MAPA VODNÍCH DĚL REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ
Stav koncem roku 1930, Sešit 12, V Praze 1932
Okresní finanční ředitelství Tábor/Důchodkový kontrolní úřad Bechyně
Název toku: Potok Smutný
Obec, čp. : Bechyně 93/I
Podnikatel: Fr. Blažek
Druh živnosti: mlýn
Počet a druh vodních motorů: 1 Francisova turbína
Normální výkon v ks: 15

Mlynář František Blažek z Prádla a II.sv. válka

20. 3. 2015

19. srpna 1942 byl zatčen majitel mlýna na Prádle František Blažek, který byl udán gestapu u Blažka zaměstnaným kočím Bedřichem Deverou, pro ukrývání zbraní. Devera Bedřich, kočí, ženatý, zaměstnán po dobu německé okupace u mlynáře Františka Blažka na Prádle. Prostřednictvím Václava Trojáčka, bratra trafikanta Josefa Trojáčka udal Devera svého zaměstnavatele Blažka, že přechovává zbraně. Tento delikt byl německými soudy trestán smrtí. Zbraně skutečně gestapo na Deverou označeném místě našlo a Devera jak se proslýchalo obdržel za toto udání 2 000 K. Mlynář Blažek byl odsouzen pouze na dobu 2 a půl roku, které si odpykal v koncentráku. Odsouzení Blažkovo bylo náramně mírné proto, že byl v Blažkův prospěch získán člen táborského gestapa Stumpf, který soud příznivě ovlivnil.

Tímto člověkem, který ovlivnil člena táborského gestapa, byla p. Feiklová Marie – vdova po fotografu. Po válce byla obviněna pro důvěrný styk se členem táborského gestapa jistým Stumpfem, který Bechyni často služebně navštěvoval a i dovolené zde trávíval. Praví se, že tato známost Feiklové s tímto Němcem Bechyni na škodu nebyla, neboť Stumpf prý často svým zákrokem mnohému zlu zabránil a to vždy na požádání Feiklové.

Například mlynář František Blažek uvádí do protokolu : „ V době, kdy jsem byl zatčen a uvězněn v Táboře pro nedovolené uschování zbraní, vešla moje manželka Marie ihned ve styk s paní Feiklovou a požádala jí, aby v můj prospěch internovala u pana Stumpfa u gestapa v Táboře. Ona ihned Stumpfa navštívila a v můj prospěch intervenovala. To se ihned projevilo při výslechu, který se mnou druhého dne prováděl Stumpf osobně. Stumpf se všemožně snažil na přímluvu pí. Feiklové, aby mojí posici pokud možno ulehčil. Uvedl, že kdyby byl o případu věděl jen o něco málo dříve, že by byl celý písemný materiál sestavený k mé obžalobě zahodil a to výslovně na žádost paní Feiklové. Dále podotýkám, že na její přímluvu mně dal Stumpf přiděliti nejlepší vězeňskou celu. Paní Feiklová mi ihned po mém zatčení přinesla potřebné potraviny a v pozdější době se různým způsobem snažila, aby mi moje uvěznění pokud možno ulehčila.“

Největším udavačem v Bechyni po dobu II. sv. války byl Trojáček Josef, železniční zaměstnanec na odpočinku, nyní trafikant, ženatý, otec 3 synů, manželka jeho Terezie byla rozená Němka a on sám se svými dětmi přihlásil se k německé národnosti a podepisoval se po německu Trojatschek. Zatčení jeho a celé jeho rodiny nemohlo být v Bechyni provedeno, poněvadž při odjezdu německé posádky z Bechyně, rychle a šíleném spěchu opustil Bechyni současně s německými uprchlíky v noci z 8. na 9. května. Společně s manželkou Terezií a 14 letým nezdárným synem Adolfem prchali k bavorským hranicím, kde však těsně u obce Volar byli postupující americkou armádou vrženy zpět a Trojáček s rodinou pustil se pak směrem k Horažďovicím, kde na nádraží čekal na vlakové spojení v naději, že se vlakem dostane do severních Čech, aby se tam zatím ukryl u svých příbuzných, než se mu podaří překročit německou hranici. Nenadálá náhoda však postavila Trojáčkovi do cesty mladého Nováčka ze Lhoty Haškovcovy, který poznav na nádraží Trojáčka, požádal u vlaku službu konajícího četníka o jeho zatčení a bezpečné zajištění, ježto Bechyně ma o Trojáčka zájem. Nato byl trojáček i s rodinou zatčen, vsazen do sběrného tábora a nalezených u něho 75 000 K odevzdány MNV v Horažďovicích. Ve spořitelně měl uloženo 15 000K, celkem tedy 90 000 K.

O tomto případu vyrozuměná četnická stanice v Bechyni vyslala pak své dva příslušníky praporčíka Šroubka a strážmistra Šobra autem do Horažďovic, odkudž pak Trojáček a spol. přivezeni do Bechyně.

Když eskorta v hasičském dopravním autu přiblížila se na okraj města do Čechovy ulice, byl Trojáček s rodinou s auta vysazen a pěšky eskortován k okresnímu soudu, aby bechyňští občané uviděli nýni už pokořeného zrádce a svého dlouholetého tyrana vedeného pěšky Čechovou ulicí a náměstím, přímo do vězení. A tu znenadání vběhl eskortě do cesty mlynář z Prádla František Blažek, který byl Trojáčkem udán gestapu a vězněn pro přechovávání zbraní. Blažek vrhl se se vztýčenou sukovicí na Trojáčka a s výkřikem: „ ty vrahu a zrádče“ zamýšlel udeřiti tohoto německého špehouna a udavače po hlavě. Stěží jen mohli eskortující četníci zabrániti aby Trojáček nebyl na místě lynčován. Trojáček jen snažně a opětovně stále prosil, aby byl ochráněn před bitím, jehož se hrozně bál. Sám se rány bál, jiné však bez milosrdenství do mučíren za úplatu dostával.

Trojáček Václav, bratr Josefa Trojáčka, ženatý, dělník, udavač před nímž se měl každý na pozoru, byl pravou rukou svého bratra. Špicoval nejen za dne před krámem obchodníka Františka Bezecného, nýbrž i v noci jsa zaměstnán jako noční hlídač ve skladištích Okresního hospodářského družstva. Byl zejména intelektuálním pachatelem udání na mlynáře Františka Blažka z Prádla. Lidový soud v Táboře odsoudil ho k 12 rokům žaláře.

Zrádcovský čin udavače Devery byl Lidovým soudem Táboře ohodnocen na pětiletý trest nucených prací.


Zpracoval Štefl Josef v roce 2014 podle Kroniky města Bechyně od p. Buriana str.182,279, 283, 284

http://www.severniceskobudejovicko.estranky.cz/clanky/z-jinych-regionu/mlynar-frantisek-blazek-z-pradla--a-ii.sv.-valka.html

Dopis odeslaný OÚ Milevsko 4.12.1941 – Úřadovna cenové kontroly zemského úřadu se sídlem v Táboře
Úprava zpracování obilí a krmiv ve mzdě...
...k přípisu sděluji, že na politickém okrese Milevsko byl podle vyhlášky ministerstva zemědělství č.386 Sb. ze dne 12. listopadu 1941 zastaven provoz v těchto mlýnech:
Blažek František, Bechyně čp.93
Cmunt Josef, Přeborov čp.24
Dvořák Alois, Vratišov čp.9
Kazimour Karel, Radětice čp.79
Kozel Stanislav, Vlksice čp.17
Lapka Stanislav, Milešov n. Vlt. čp.25
Maděra Stanislav, Sepekov čp.66
Machek František, Rataje čp.42
Paukner Theodor, Zahořany čp.33
Smrt Josef, Milevsko čp.594
Zajíček František, Kamenice čp.4

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Hánovský
  • Šiffner
  • Mrzena
  • Honsa
  • Eisner
  • Blažek

Historie mlýna také obsahuje:

1668 Pavel Hánovský

1713 - Pavel a František Hanovský

1741-1752 Matěj Schiffner

Od r. 1805 Honsa

1808 - Antonín Honsa

1875 Josef Honsa

1888 - Hons (RR)

1925 František Blažek


Zobrazit více

Zobrazit více

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

  • reklama, inzerát
dochován bez větších přestaveb
05 2012
    venkovský
    mlýn na malé řece (1000 – 7000 l/s)
    mlýnice a dům samostatné budovy
    • baroko do roku 1800
    zděná
    jednopatrový
    • okno
    • umělecké prvky (sochy, malby, reliéfy)
    • drobné sakrální památky
      • zcela bez technologie aj.
      SokA České Budějovice, Fond OÚ Týn nad Vltavou inv.č.1738-1820, složka vodní knihy OÚ, karton 558

      Opis vodní knihy
      Obec . Bechyně
      Osada – Bechyně
      Voda – potok Smutná
      Oprávněná držebnost – Mlýn čp.93/ „Prádlo“
      Držitel – Josef Honsa, nyní František Blažek
      Provozování živnosti mlynářské. Tři vodní kola ženou tři mlýnská složení. Mlýn ten má svůj samostatný jez a vydržuje jej majitel mlýna sám.
      Ze zájezku stokou vede se voda na mlýnská složení třemi žlaby, každý 2´ široký a 1´ vysoký. Jeden žlab stává tu pro svádění jalové vody a je opatřen stavidlem.
      Průměr každého vodního kola obnáší 9´. tři kameny mlýnské, každý 31´´ v průměru. Všechna vodní kola jsou na svrchní vodu zařízená, dřevěná, dvouvěncová.
      Po upotřebení odtéká voda pod mlýnskou lednici stokou do jalového potoka.
      Dvě vodní kola nahražena Francisovou turbínou ležatou, konstruovanou pro užitečný spád 3,3 m a množství vody 450 l/s, pro výkon 15 HP.

      Výměr z 18.6.1929 – vodoprávní schválení postavení Francisovy turbíny
      Na vaši žádost z 16.5.1929 za vodoprávní schválení změny vodního díla spočívající v postavení Francisovy turbíny místo nynějších dvou kol na svrchní vodu bylo 3.6.1929 na místě zjištěno:
      od kameného jezu vede se voda náhonem do dřevěných vantrok 8 m dlouhých, 2,5 m širokých a 75 cm vysokých;
      z vantrok pouští se voda na dvě mlýnská kola na svrchní vodu. Kola jsou postavena za sebou a sice přední menší o průměru 270 cm a šířce 100 cm pohání český kámen. Zadní větší o průměru 280 cm a šířce 130 cm pohání jednu stolici válců s příslušenstvím...
      Povolení uděleno.

      Průvodní zpráva z července 1935
      Vložka vodní knihy č.33, stránka č.65
      Obec – Bechyně
      Osada - „Prádlo“
      Nynější majitel – Blažek František a Marie, Bechyně čp.93/I
      …Toto vodní dílo bylo založeno koncem 16. století a nynější majitel koupil mlýn v roce 1925, dle jím předložených dokladů při měření.
      Průvodní mlýnské zařízení se během doby měnilo, avšak písemných dokladů o tom není. V roce 1929 provedl majitel záměnu původních dvou dřevěných kol na svrchní vodu Francisovou turbínou, dle vodoprávního schválení této změny OÚ v Milevsku, výmerem ze dne 18.6.1929. Kolaudační řízení o provedené změně dosud provedeno nebylo. Povolená ke stavbě a postavená turbína jest seřízena na spotřebu 450 l/s při užitečném spádu 3,3 m. Konstruována jest co turbína Francisova, kotlová, s vodorovnou hřídelí.
      Mimo mlýnské stroje pohání turbína generátor pro výrobu elektrického stejnosměrného proudu pro vlastní potřebu, počítaný na 20 A, při napětí 220 V, tj. 4,4 HP. Náhradního motoru zde není. Z hřídele turbíny přenáší se síla pevnou řemenicí na hlavní hřídel mlýnských strojů a druhou řemenicí na generátor.
      Mlýnské složení sestává:
      1 válcová stolice žitná 600/300 mm
      2 válcové stolice pšeničné 600/300 mm
      1 kámen český průměr 34 coulů
      1 loupačka
      1 reforma
      1 monitorek s trierem
      1 dynamo 6,5 HP
      Uspořádání vodního díle je následující:
      Ve vzdálenosti 854 m od mlýna je v korytě potoka jednoduchý pevný, z kamene a dřeva kombinovaný jez o délce 33,5 m a šiřce v koruně 0,5 – 1 m. V době měření 3.8.1935 byl jez porušen velkou přívalovou vodou 25 a 26.5.1935 a jez se sesedl o 15 – 20 cm. Bezprostředně nad jezem, levém břehu potoka, nachází se vtok do mlýnského náhonu, který probíhá v délce 428 m podél strmé lesnaté stráně k mlýnu. Šířka kolísá od 2,5 do 4 m.
      Ve vzdálenosti 33,5 m od začátku je v náhoně zřízeno napouštěcí dřevěné jednotažné stavidlo v pevném rámu s dřevěným prahem. Rozměry okenice š. 1,75 m, h. 1,5 m.
      Náhon před mlýnem přechází v betonové vantroky o šířce 2,5 m, hloubce 0,2 m a délce 4,3 m. Vantroky uzavírají se jednotažným stavidlem. Před stavidlem jsou železné česlice.
      Přítok vody do náhonu se reguluje napouštěcím stavítkem u jezu, do turbínové kašny pak závodním stavítkem na konci vantrok a dále do turbíny regulační klapkou v turbínovém poutrubí.
      V pravém břehu náhonu, bezprostředně nad betonovými vantroky, je zřízeno jalové stavítko. Jalový odpad ústí pod turbínou do odpadní mlýnské strouhy.
      Vodní cejch, co dřevěný sloup byl osazen v r. 1878, ale velkou vodou v r.1900 byl odplaven. Nový fix pro mlýn osazen 3.8.1935 – železná tyč kulatá se železnou hlavičkou, do zdiva mlýnice u levého břehu betonových vantrok.

      Výměr z 3.3.1937 – vodoprávní schválení používání turbíny
      Žádná položka není vyplněna
      Zaniklý
      • pila
      Dochovaný
      • hostinský provoz
      • jez
      • náhon
      • rybník
      voda je hnána od jezu náhonem do malého rybníčku odkud šla na turbínu
      Typturbína Francisova
      StavZaniklý
      Výrobce
      Popis1930: 1 turbína Francis, hltnost 0,45 m3/s, spád 3,3 m, výkon 15 HP
      Typturbína Francisova
      StavZaniklý
      Výrobce
      Popis1930: 1 turbína Francis, hltnost 0,45 m3/s, spád 3,3 m, výkon 15 HP
      Typvodní kolo na vrchní vodu
      StavZaniklý
      Popis
      Žádná položka není vyplněna
      Historické technologické prvky
      Autor
      Název
      Rok vydání0
      Místo vydání
      Další upřesnění
      Odkaz
      Datum citace internetového zdroje
      Autor
      Název
      Rok vydání0
      Místo vydání
      Další upřesnění
      Odkaz
      Datum citace internetového zdroje
      AutorMinisterstvo financí
      NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
      Rok vydání1932
      Místo vydáníPraha
      Další upřesněníSešit 12 (Tábor), s. 7
      AutorDigiArchiv SOA v Třeboni
      NázevMatriky fary Bechyně
      Rok vydání
      Místo vydání
      Další upřesnění
      Odkazhttps://digi.ceskearchivy.cz/matriky-rimskokatolicka_cirkev-b-bechyne
      Datum citace internetového zdroje1.7.2019
      AutorAlois Sassmann
      NázevRADĚTICE, Místo pamětí a života
      Rok vydání2015
      Místo vydáníRadětice
      Další upřesněníStrana 238-242
      Odkaz
      Datum citace internetového zdroje1.7.2019
      AutorSOkA České Budějovice
      NázevFond OÚ Týn nad Vltavou
      Další upřesněníinv.č.1738-1820, karton 558
      Datum citace internetového zdroje13.3.2022

      Žádná položka není vyplněna

      Základní obrázky

      Historické mapy

      Historické fotografie a pohlednice

      Současné fotografie - exteriér

      Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

      Současné fotografie - interiér

      Současné fotografie - předměty spojené s osobou mlynáře

      Ostatní

      Vytvořeno

      29.8.2012 11:23 uživatelem Teodor

      Majitel nemovitosti

      Není vyplněn

      Spoluautoři

      Uživatel Poslední změna
      Rudolf (Rudolf Šimek) 15.4.2023 20:21
      Radomír Roup (Radomír Roup) 5.6.2018 15:34
      MarS (Marie Štěpánová) 10.4.2015 20:04
      doxa (Jan Škoda) 10.8.2021 17:28
      pepino 13.3.2022 08:59