Sbírá popel a rozsype mouku.
(německé rčení)

Viktorův mlýn

Viktorův mlýn
79
21 v Haškovcově Lhotě
Radětice
391 65
Tábor
Radětice u Bechyně
49° 19' 46.0'', 14° 27' 12.9''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Mlýn se nachází na samotě U Viktorů, u obce Radětice. Kronikář obce Haškovcova Lhota jmenuje mlýn již v r. 1597 a na něm Jiřího Viktoru. Na mlýně se vystřídalo několik mlynářských rodů. Provoz mlýna byl zastaven v r. 1941, aby po válce byl v provozu do r.1951. Mlýn byl opuštěn v r.1974 a od té doby se na něm podepsal zub času.
samota
Smutná
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

V pamětní knize obce Haškovcova Lhota je mlýn uváděn již v r. 1651 s mlynářem Jiřím Viktorou.

Podle urbáře panství Bechyně z r.1697 platil mlynář ze mlejna Viktorovskýho v tom roce 32... a je veden při obci Haškovcova Lhota. Stejnou sumu zaplatil mlynář i v r. 1699

1828 Antonín Mrzena

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský

Ve 2.polovině 19.století zde žila rodina Josefa Mrzeny a jedna z jeho čtyř dcer se vdala r.1885 za Josefa Kazimoura z Hrejkovic.
Ten se ujal od tchána mlýnu. (AS)
r. 1881 - Josef Mrzena (AS)
1885 se Josef Kazimour z Hrejkovic oženil s dcerou mlynáře Josefa Mrzeny a převzal jeho živnost

v mlynářství pak pokračoval jeho syn Karel (*1889), znamenitý hudebník a autor mnoha písní. Hudba jej za I. světové války zachránila před frontou, hrál na housle u kapely 102. pluku. Jeho tři sourozenci (bratr Josef vystudoval důlní inženýrství) postupně z mlýna odešli, provoz mlýna tak připadl jemu. Na hudbu mu však stále zbýval čas, jeho přičiněním vznikl 1941 v Bechyni symfonický orchestr, o rok později však byl zatčen gestapem za odbojovou činnost a 2.8.1942 popraven na popravišti v Lubech u Klatov, bylo mu 53 let. Z jeho pozůstalosti pochází na dvě desítky písní, z nichž některé prý zpíval spoluvězňům v klatovské věznici. (jšk)

Události
  • Významná osobnost či událost spojená s mlýnem
Hospodářský typ mlýna
Námezdní

Mlýn uveden v Seznamu vodních děl Republiky československé z r.1932, majitel Karel Kazimour

1942 mlynář Karel Mrzena zatčen za odbojovou činnost a 2. srpna popraven v Lubech u Klatov

Kronika obce Radětice 1938-1964
https://digi.ceskearchivy.cz/1142/1
Str.14
Heidrichiáda
V tomto období se projevilo zběsilé řádění Němců i v naší obci. Německá policie zatkla mlynáře Karla Kazimoura z následujícího důvodu: Člen představenstva Okresní hospodářské záložny v Bechyni Severin Krzák z Bernartic navštívil na cestě z Bechyně do Bernartic svého přítele, mlynáře z Radětic, Karla Kazimoura. Sdělil mu obsah dopisu, který dostal od svého syna, důstojníka v západní armádě. O dopisu se dozvěděla německá policie a zatkla všechny, kteří o něm věděli. Byli to někteří občané z Bernartic, členové představenstva Okresní hospodářské záložny v Bechyni a mezi nimi Karel Kazimour. Za vinu bylo všem kladeno, že věděli o dopisu a nehlásili to německým úřadům. Za to bylo ze 7 zatčených pět odsouzeno k trestu smrti. Jením z nich byl Karel Kazimour, který byl ještě téhož roku zastřelen v Klatovech. Na majetek Karla Kazimoura, t.j. polovinu mlýna a hospodářské usedlosti, byla dosazena nucená správa.

Mlýny v Raděticích byly zavřeny a zemědělci museli vozit obilí společně pod dohledem občana z pověření obecního zastupitelstva do mlýna Štemberka u Chrášťan.

Dopis odeslaný OÚ Milevsko 4.12.1941 – Úřadovna cenové kontroly zemského úřadu se sídlem v Táboře
Úprava zpracování obilí a krmiv ve mzdě...
...k přípisu sděluji, že na politickém okrese Milevsko byl podle vyhlášky ministerstva zemědělství č.386 Sb. ze dne 12. listopadu 1941 zastaven provoz v těchto mlýnech:
Blažek František, Bechyně čp.93
Cmunt Josef, Přeborov čp.24
Dvořák Alois, Vratišov čp.9
Kazimour Karel, Radětice čp.79
Kozel Stanislav, Vlksice čp.17
Lapka Stanislav, Milešov n. Vlt. čp.25
Maděra Stanislav, Sepekov čp.66
Machek František, Rataje čp.42
Paukner Theodor, Zahořany čp.33
Smrt Josef, Milevsko čp.594
Zajíček František, Kamenice čp.4

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
Hospodářský typ mlýna
Námezdní

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Viktora
  • Čejka
  • Košan
  • Stültz
  • Pelikán
  • Honsa
  • Mrzena
  • Dvořák
  • Kazimour

Historie mlýna také obsahuje:

1828 - 1847 Anton Mrzena

1847-1885 Josef Mrzena

1885-1922 Josef Kazimour

1922 - 1942 Karel Kazimour (pp)


Zobrazit více

Zobrazit více

Zobrazit více

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    částečně adaptován
    05 2012
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
      mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
        zděná
        • náhrobky, pamětní desky
          • zcela bez technologie aj.
          Žádná položka není vyplněna
          Zaniklý
          • pila
          • jez
          • náhon
          Voda byla vedena dlouhým náhonem od jezu, jeho zbytky jsou patrné v terénu.
          Typvodní kolo na vrchní vodu
          StavZaniklý
          Popis1930 kolo na svrchní vodu, hltnost 269 l/s, spád 3,46 m a výkon 8,1 HP.
          Typvodní kolo na vrchní vodu
          StavZaniklý
          Popis1930 kolo na svrchní vodu, hltnost 269 l/s, spád 3,46 m a výkon 8,1 HP.
          Žádná položka není vyplněna
          Historické technologické prvky
          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
          Rok vydání1932
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněnísešit 12, s. 7
          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
          Rok vydání1932
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněnísešit 12, s. 7
          AutorDigiArchiv SOA v Třeboni
          NázevMatriky fary Bechyně
          Rok vydání
          Místo vydání
          Další upřesnění
          Odkazhttps://digi.ceskearchivy.cz/matriky-rimskokatolicka_cirkev-b-bechyne
          Datum citace internetového zdroje7.6.2019
          AutorDigiArchiv SOA v Třeboni
          NázevMatriky fary Rataje
          Rok vydání
          Místo vydání
          Další upřesnění
          Odkazhttps://digi.ceskearchivy.cz/matriky-rimskokatolicka_cirkev-r_r-rataje
          Datum citace internetového zdroje7.6.2019
          AutorAlois Sassmann
          NázevRADĚTICE, Místo pamětí a života
          Rok vydání2015
          Místo vydáníRadětice
          Datum citace internetového zdroje11.3.2022

          Žádná položka není vyplněna

          Základní obrázky

          Historické mapy

          Historické fotografie a pohlednice

          Současné fotografie - exteriér

          Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

          Současné fotografie - vodní dílo

          Současné fotografie - technologické vybavení

          Ostatní

          Vytvořeno

          29.8.2012 11:54 uživatelem Teodor

          Majitel nemovitosti

          Píty

          Spoluautoři

          Uživatel Poslední změna
          Rudolf (Rudolf Šimek) 16.4.2023 20:18
          Radomír Roup (Radomír Roup) 18.6.2018 19:43
          doxa (Jan Škoda) 20.12.2023 00:58
          pepino 11.3.2022 12:47