Historie
Obecná historie:
„Jakubův“ mlýn, u Bozkov č.p.15, původně panský mlýn. (Nájemci mlýna byli zproštěni roboty.) Roku 1707 ho držela vdova po Janu Juklovi a 1714 prodala svoji polovinu „hořenímu“ mlynáři Čmuchálkovi Jiřímu a v roce 1718 kupuje celý mlýn Václav Balatka, ve vlastnictví toho rodu (měli i sousední grunt č.p.120, kdy dosud přestavěný grunt náleží tomuto rodu). Roku 1870 se stává nájemcem mlýna František Šmíd ze Staré Vsi. Další majitel byl František Urbanec, kterému mlýn 6. 1. 1882. Při tomto požáru poprvé zasahovali bozkovští hasiči, jejichž sbor byl založen 1. 11. 1881. Ještě neměli stříkačku, a tak oheň ulévali vodou z plátěných věder. Při dovozu materiálu potřebného k opravě se pod tíhou povozů zřítil tehdy asi dřevěný most přes Vošmendu v Drahách u stavení p. Maxi, dnes Balatkových. V roce 1883 zde byl postaven klenutý most z kamene, ten odolával všem povětrnostním vlivům, až jej v roce 1999 smetla povodeň. Urbanec, jenž měl mlýn i v Machlově u Držkova, zde také pekl chleba. V souvislosti s pečením chleba se zde uvádí také pekař Kaván. K mlýnu patřila od začátku i pila.Po požáru sice Urbanec mlýn obnovil, ale zadluženou budovu prodal spořitelně, od ní nemovitost koupil Antonín Poslt ze Semil, jehož syn Antonín objekt přistavěl a přestavěl na textilní továrnu. 8 Po zestátnění změnil objekt několikrát majitele, dnes je značně zchátralý a část se samovolně rozpadá.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
1930 Antonín Poselt, tkalcovna
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
- Jukl
- Čmuchálek
- Balatka
- Šmíd
- Urbanec
Historie mlýna také obsahuje:
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: