Potom, co člověk donese do mlýna zrno,
poté si odnese mouku domů.
(německé přísloví)

Podskalský, Radimského mlýn

Podskalský, Radimského mlýn
112
146
Podskalské nábřeží
Kolín
280 02
Kolín
Kolín
50° 1' 49.6'', 15° 12' 2.6''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Velký chátrající mlýn stojí na pravém břehu Labe v místech, kde býval jez. Mlýn byl v restituci předán potomkům původniho majitele JUDr. Radimského, kteří v 90. letech 20. století obnovili provoz mlýna. Mlýn vyráběl žitnou mouku. Výroba a prodej však nestačily konkurenci a mlýn byl uzavřen a chátrá.
02 2023 zahájena demolice
Ve čtvrti Kolín-Zálabí
Labe
nepřístupný

Obecná historie:

Podskalský mlýn (od poloviny 19. století zvaný také Radimského mlýn) vznikl již na konci 13. století (v roce 1285 se poprvé v Kolíně připomíná mlýn, v roce 1292 již mlýny v množném čísle), v letech 1573 – 1778 byl jako obecní majetek významnou součástí městského hospodářství a v jeho držení se vystřídalo několik měšťanských rodů.

V roce 1851 mlýn koupil čelákovický mlynář Jan Radimský  (1818-?) a od roku 1864 byl v majetku jeho syna JUDr. Václava Radimského (1839–1907), právníka, kolínského starosty a později i zemského politika. Za něho roce 1868 mlýn vyhořel a v září roku 1870 získal povolení ke stavbě nového, moderního mlýna podle projektu kolínského stavitele Vincence Václavíka. Z roku 1877 se dochovaly plány na nerealizovanou dostavbu mlýna, kterou vypracoval stavitel Josef Blecha původem ze Štítar. V roce 1895 předal Václav Radimský mlýn svému synu JUDr. Ladislavu Radimskému (1871-1922). Nedlouho poté, počátkem března 1901, byla budova těžce poškozena velkou vodou, ale následně byla opravena. Ladislav Radimský se společníky založil roku 1912 v objektu mlýna továrnu na konzervy Bohemia (později továrna na konzervy, suchary a cukrovinky), která vyráběla drůbeží konzervy, zvěřinové paštiky apod., s nimiž se pokoušel pomocí bratra, malíře Václava Radimského, proniknout i na francouzský trh. Za první světové války byla výroba přerušena, po roce 1918 se ji podařilo obnovit. Dne 6. října 1918 mlýn vyhořel, ale rychle byl opraven. V roce 1923 přistavěl kolínský stavitel Jan Sklenář k zadní (severozápadní) části mlýna budovu porážky pro hovězí dobytek. V roce 1926 mlýn opět vyhořel, pozůstatky po požáru jsou v západní části objektu, která již nebyla obnovena, znatelné dodnes.

Podskalský mlýn je rodištěm malíře Václava Radimského, československého diplomata v Polsku, Švédsku, Norsku a v letech 1928-39 ve Vatikánu Vladimíra Radimského (1880-1977) a československého diplomata, spisovatele a exilového spolupracovníka OSN JUDr. Ladislava Radimského. V roce 1948 byl mlýn znárodněn Marii Radimské, roz. Búvové a přešel pod n. p. Středočeské mlýny. Po roce 1989 byl v restituci navrácen jedné větvi potomků posledních majitelů, sourozencům Ing. Janu Mandelíkovi a Hermíně Domácí, kteří v polovině devadesátých let provoz ukončili.

Podskalský mlýn je unikátním příkladem industriální architektury 2. poloviny 19. století v Kolíně, po mnohaletém chátrání byla v roce 2023 zahájena rekonstrukce a dostavba mlýna v rámci výstavby bytové Rezidence Kolín. Budova mlýna zůstane zachována, vzniknou v ní bytové jednotky a v přízemí bude stylová restaurace s kavárnou. Rekonstrukce se dočká promenáda pro pěší i cyklisty, v její blízkosti vznikne živoucí parkový prostor i molo pro lodní dopravu.


Historie mlýna obsahuje událost z období:

Podskalský mlýn byl připomínám 1285, dědický spor o něj mezi Oldřichem, synem mincmistra Ekharta a sirotky po Oldřichovu bratru Fridrichovi tehdy řešil sám král Václav II., ktrerý rozhodl ve prospěch sirotků

Mlýn náležel střídavě mincmistrům kutnohorským a cisterciáckému klášteru v Sedlci u Kutné Hory

1379 v zástavě Martina Rotleva, kutnohorského mincmistra

Během husitských válek byl mlýn vypleněn, následně znovu obnoven.

1432 husitský hejtman Jan Čapek ze Sán odevzdal kolínským ves Křečhoř a též pustý mlýn Pod skalou za Labem

18.11.1434 císař Zikmund nechal mlýn (nebo jeho trosky) knězi Bedřichovi z Kolína

od 1437 pod správou města

1491 město zvětšilo mlýn na strojích o 3 kola

1492 mlynář Matěj prodal za 350 kop grošů českých Janu Rejholcovi z Hradce

po něm zdědila dcera Jana, provd. za měšťana Jana Matrase

1520 za 475 kop koupil Jan Střelec

1525 vdova Dorota prodala za 450 kop vladykovi Václavu Popelovi z Vesce

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti

1528 od Václava Popela za 450 kop koupil mlynář Václav Motáček (+1551)

1551 vdova Anna, provd. za sedláka Bartoloměje, mlýn zchátral, Motáčkovi synové Jan a Pavel neměli prostředky na opravu, proto 14.5.1573 jej prodali městu Kolínu za 620 kop s tím , že Jan Motáček zůstane na mlýně chasníkem, avšak 1587 byl ve rvačce s Pavlem Kurkou, nezbedným synkem městským, zabit

1590 obec Kolín nechala u mlýna postavit valchu

1592 město zřídilo u mlýna vodárnu, zařízení, které hnalo vodu do věže staré bašty na skále výš trčící, odtud pak šla voda po mostě železnými trubami do města

 

V letech 1576 - 1778 patřil městu jako městský mlýn.

1633 ho i s celým zálabským předměstím vypálili Švédové, opět se ho podařilo obnovit.

1756 mlýn musel být opraven, obec na to vydalo 2.000 zl., to však nestačilo a bylo zapotřebí dalších 800 zl. na upravení šejdovny, povpdníku a pily, tyto peníze se už nesehnaly a tak 17.3.1758 primas Josef Lysander, konšelé a starší museli mlýn prodat mlynáři Josefu Šalandovi (+1759) za 4.000 zl. a roční plat 700 zl. a odv.ádění výročních vánoček, martinských hisí, švábských krup a pecnů z nového žita, jak potud vždy ze mlýna dávalo se děkanu, císařskému rychtáři, radním a starším a syndikovi. Mlýn byl kamenný o 6 složeních a rolmi pod 12 korců a loukou s 1 fůrou sena.

1759 po jeho smrti vdova Voršila prodala mlýn zpět městu Kolínu

1778 primas Pábíček prodal mlýn za 4.800 zl. a 460 zl. ročního úroku mlynáři Janu Tesánkovi (+1792) z Pardubic, ten dobře hospodařil a velice se zmohl

1792 po jeho smrti převzala vdova Josefa a pak syn Vincenc

1803 Vincenc Tesánek "maje hojný statek při městě Kolíně" prodal za 61.000 zl. papírových Josefu Dostálovi

1803 Dostál prodal za 64.000 zl. Josefu Jelínkovi, mlynáři v Přívorech u Mělníka

1805 od něho koupil za 71.000 zl. pečický mlynář Jan Fiala

1806 koupil Václav Rieger

1807 za 97.000 zl. koupil Antonín Vrba (1767- 1831, na Vánoce) z Kutné Hory, mlýn měl 8 složení a patřily k němu role a zahrady

1832 vdova Františka (+1837)

1837 zdědila její schovanka Františka šlechtična Schranzová z Voremberka, provd. za Karla Pštrosa z Prahy, u mlkýna 20 korců polí, 2 louky a les ve Frankovcích

1846 Schranzová mlýn prodala za 69.000 zl. Josefu Lustigovi, dřevaři z Prahy

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

Od poloviny 19. století byl ve vlastnictví rodiny Radimských, po které je také nazýván.

1851 - mlýn o 9 složeních koupil za 72.000 zl. Jan Radimský, jeho otec byl majitelem 6 velkých mýnů (Nymburk, Čelákovice ad.)

1864 - v majetku JUDr. Václava Radimského (syn Jana R.), pozdějšího zemského poslance a starosty města Kolína

1868 - mlýn vyhořel

1870 - povolení ke stavbě nového mlýna podle projektu kolínského stavitele Vincence Václavíka

1877 - plány na nerealizovanou dostavbu mlýna od pražského stavitele Josefa Blechy

1895 - mlýn v majetku JUDr. Ladislava Radimského, pozdějšího zemského poslance a člena panské sněmovny a dlouholetého předsedu Ústředního spolku mlynářů v Praze

1901 - velká budova poškozena velkou vodou a následně opravena, těžce poškozen jez

1902 - v listopadu byl u mlýna zabit mlynářský pomocník Ptáček. (RR).

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)

1918 velký požár mlýna

1922 po smrti JUDr. Ladislava Radimského přebírá Ing. O. Radimský, spolu se svými sourozenci zakládá veřejnou obchodní společnost

1926 - mlýn vyhořel, pozůstatky požáru jsou patrné na západní straně mlýna - nebylo obnoveno

1930 - majitelem mlýna JUDr. Ladislav Radimský

Podskalský mlýn je rodištěm československého diplomata JUDr. Vladimíra Radimského, spisovatele JUDr. Ladislava Radimského (pseudonym Petr Den) a malíře Václava Radimského.

1931 dokončena výstavba hydrocentrály o výkonu 563 HP, kterádodává elektřinu pro provoz mlýna a přebytky do sítě Elektrárenského svazu středolabských okresů v Kolíně
1936 oslava 85 let držení Radimských

Události
  • Významná osobnost či událost spojená s mlýnem
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)

1948 - mlýn zestátněn Marii Radimské - Bůvové

po 1989 - mlýn v restituci navrácen potomkům posledních majitelů sourozencům Ing. Janu Mandelíkovi a Hermíně Domácí

90. léta 20. století - obnoven na krátkou dobu provoz mlýna, mlýn mlel žitnou mouku, mlýn zavřen z důvodu špatné konkurenceschopnosti.

Aktuálním majitelem celého objektu je společnost Residence u Radimského Mlýna s.r.o. Soukromá investiční skupina RSBC na svých webových stránkách uvádí, že rezidenční projekt zahrnuje rekonstrukci historické budovy Radimského mlýna a výstavbu 13 bytových domů o celkové ploše 30.000 m2. Jako součást komplexu na břehu řeky Labe vznikne zázemí pro obyvatele v podobě restaurací, menších obchodů, dětského hřiště, cyklostezky a parku. Územní plán v souladu s projektem je schválen.
Zdroj: https://kolinsky.denik.cz/zpravy_region/starosta-vyvraci-famu-radimskeho-mlyn-se-bourat-nebude-20210411.html?fbclid=IwAR2l5xmnSmlpGexE8zvVz8_heLuaBZURvryMRKZUU2QMGbdBMsXDt1yAYgo

02 2023 zahájena demolice

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Radimský
  • Mandelík
  • Rejholec
  • Matras
  • Střelec
  • Popel
  • Motáček
  • Šalanda
  • Tesánek
  • Dostál
  • Jelínek
  • Fiala
  • Rieger
  • Vrba
  • Lustig
  • Pštros

Historie mlýna také obsahuje:


Zobrazit více

Zobrazit více

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

  • reklama, inzerát
dochován bez větších přestaveb
07 2018
    městský
    mlýn na velkých vodních tocích (7000 l/s a více)
    mlýnice a dům samostatné budovy
    • historizující a architektura druhé pol. 19. století
    • 1945 – současnost
    zděná
    vícepodlažní
    1758 mlýn kamenný, krytý šindelem, mlynářský byt, chlév a konírna
    Velká budova je 4 patrová, menší budovy 1-3 patrové

    Mlýn je unikátním příkladem industriální architektury v Kolíně 2. poloviny 19. století.

    Budovy mlýna mají plastickou omítku, každá z budov má jiný dekor na omítce. Na budvách jsou různé typy oken s plastickým orámováním.

    Obytná budova je opravená patrně v době po restituci.

    \n

    1870 - 1877 - výstavba nového mlýna

    • zdobený zděný štít
    • plastická omítková výzdoba fasád a štítů
    • dveře
    • okno
    • střešní nástavba
    • vyskladňovací otvor
    • schodiště
    • existující torzo uměleckého složení
    Technologické vybavení bylo z větší části odvezeno. Ve velké budově-mlýnici jsou části technologického zařízení - viz fofo
    Žádná položka není vyplněna
    1491 přidány 3 složení
    1756 opraven a modernizován, upravena šejdovna a povodník
    1758: 6 složení moučných, 5 stup a jahelka
    1807: 8 složení a jahelka
    1851: 9 složení a jahelka
    Zaniklý
    • pila
    • stoupa
    • jahelka
    • výroba elektrické energie
    • valcha
    • jiné
    1590 u mlýna postavena valcha
    1592 u mlýna zřízeno čerpadlo vodárny, voda čerpána do bašty na skále nad mlýnem a odtud vedená železnou troubou po mostě do města
    1756 opravena pila
    1758: 5 stoup poháněných 1 kolem, jahelka s 1 kolem, pila a valcha
    1807, 1851 jahelka
    1931 dokončena výstavba hydrocentrály o výkonu 563 HP, která dodává elektřinu pro provoz mlýna a přebytky do sítě Elektrárenského svazu středolabských okresů v Kolíně
    • jez
    Mlýn byl poháněn vodou z jezu (na druhém břehu Labe stojí Formánkovský mlýn u téhož bývalého jezu). Po výstavbě Masarykova mostu, přesunutí jezu a zřízení vodní elektrárny cca 200 m nad oběma mlýny bylo technologické zařízení mlýna poháněno elektrickou energií.
    Typturbína Girardova
    StavZaniklý
    Výrobce
    PopisV roce 1930 měl mlýn 2 turbíny Girard, hltnost 3,77 m3/s, spád 1,33 m, výkon 50 HP.
    Typturbína Girardova
    StavZaniklý
    Výrobce
    PopisV roce 1930 měl mlýn 2 turbíny Girard, hltnost 3,77 m3/s, spád 1,33 m, výkon 50 HP.
    Typvodní kolo na spodní vodu
    StavZaniklý
    Výrobce
    Popis1491 zvětšen o 3 kola
    1756 opraven povodník
    1758: 6 kol moučných, 1 kolo stupní, 1 kolo jahelky a povodník
    1807: 8 kol a 2 povodníky
    1841: 10 kol
    1851: 9 kol a 2 povodníky
    Typelektrický motor
    StavZaniklý
    Výrobce
    Popis
    Typelektrický motor
    StavZaniklý
    Výrobce
    Popis
    Historické technologické prvky
    • hadicový / tlakový filtr
    • válcová
    • šnekový dopravník | Počet:
    • kapsový výtah | Počet:
    • AutorMinisterstvo financí
      NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
      Rok vydání1932
      Místo vydání
      Další upřesněníČáslav, str. 16
      Odkaz
      Datum citace internetového zdroje
      AutorMinisterstvo financí
      NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
      Rok vydání1932
      Místo vydání
      Další upřesněníČáslav, str. 16
      Odkaz
      Datum citace internetového zdroje
      AutorInternet
      NázevKolín – mlýn Podskalský (Radimského)
      Rok vydání0
      Místo vydání
      Další upřesnění
      Odkazhttp://cestyapamatky.cz/kolinsko/kolin/mlyn-podskalsky-radimskeho
      Datum citace internetového zdroje16.1.2014
      AutorInternet
      NázevPodskalský mlýn
      Rok vydání0
      Místo vydání
      Další upřesnění
      Odkazhttp://www.hrady.cz/?OID=8361
      Datum citace internetového zdroje16.1.2014
      AutorLuděk Štěpán, Radim Urbánek, Hana Kimešová a kolektiv
      NázevDílo mlynářů a sekerníků v Čechách II.
      Rok vydání2008
      Místo vydáníPraha
      Další upřesnění
      Odkaz
      Datum citace internetového zdroje
      AutorÚstřední svaz obchodních mlýnů v republice Československé
      NázevČeskoslovenské mlynářství
      Rok vydání1936
      Místo vydáníPraha
      Další upřesněnís. 193
      AutorJosef Klempera
      NázevVodní mlýny v Čechách II.
      Rok vydání2000
      Místo vydáníPraha
      Další upřesněnís. 206-208
      AutorRoman Šulc
      NázevCesty a památky - Kolínsko
      Odkazhttps://www.cestyapamatky.cz/kolinsko/kolin/podskalsky-radimskeho-mlyn
      Datum citace internetového zdroje12 2024
      AutorVávra J.
      NázevDějiny královského města Kolína nad Labem
      Rok vydání1888
      Místo vydáníKolín
      AutorJouza L., Pejša J
      NázevMoje město Kolín – zrození královského města
      Rok vydání2008
      Místo vydáníKolín

      Žádná položka není vyplněna

      Základní obrázky

      Historické mapy

      Obrazy

      Historické fotografie a pohlednice

      Současné fotografie - exteriér

      Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

      Současné fotografie - interiér - detaily stavebních prvků

      Současné fotografie - technologické vybavení

      Současné fotografie - předměty spojené s osobou mlynáře

      Ostatní

      Vytvořeno

      16.1.2014 20:02 uživatelem Helena Špůrová

      Majitel nemovitosti

      Není vyplněn

      Spoluautoři

      Uživatel Poslední změna
      Rudolf (Rudolf Šimek) 11.4.2024 20:19
      Radim Urbánek 31.12.2015 01:30
      Radomír Roup (Radomír Roup) 1.6.2018 10:15
      doxa (Jan Škoda) 7.12.2024 19:43