Tehdy se zavřou dveře do ulice a mlýnek zvolna umlkne, budeš se probouzet šveholením ptáků, všechny písně však budou zastřené.
(Kaz 12, 4)

Podskalský, Radimského mlýn

Podskalský, Radimského mlýn
112
146
Podskalské nábřeží
Kolín
280 02
Kolín
Kolín
50° 1' 49.6'', 15° 12' 2.6''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Velký chátrající mlýn stojí na pravém břehu Labe v místech, kde býval jez. Mlýn byl v restituci předán potomkům původniho majitele JUDr. Radimského, kteří v 90. letech 20. století obnovili provoz mlýna. Mlýn vyráběl žitnou mouku. Výroba a prodej však nestačily konkurenci a mlýn byl uzavřen a chátrá.
02 2023 zahájena demolice
Ve čtvrti Kolín-Zálabí
Labe
nepřístupný

Obecná historie:

Podskalský mlýn (od poloviny 19. století zvaný také Radimského mlýn) vznikl již na konci 13. století (v roce 1285 se poprvé v Kolíně připomíná mlýn, v roce 1292 již mlýny v množném čísle), v letech 1573 – 1778 byl jako obecní majetek významnou součástí městského hospodářství a v jeho držení se vystřídalo několik měšťanských rodů.

V roce 1851 mlýn koupil čelákovický mlynář Jan Radimský  (1818-?) a od roku 1864 byl v majetku jeho syna JUDr. Václava Radimského (1839–1907), právníka, kolínského starosty a později i zemského politika. Za něho roce 1868 mlýn vyhořel a v září roku 1870 získal povolení ke stavbě nového, moderního mlýna podle projektu kolínského stavitele Vincence Václavíka. Z roku 1877 se dochovaly plány na nerealizovanou dostavbu mlýna, kterou vypracoval stavitel Josef Blecha původem ze Štítar. V roce 1895 předal Václav Radimský mlýn svému synu JUDr. Ladislavu Radimskému (1871-1922). Nedlouho poté, počátkem března 1901, byla budova těžce poškozena velkou vodou, ale následně byla opravena. Ladislav Radimský se společníky založil roku 1912 v objektu mlýna továrnu na konzervy Bohemia (později továrna na konzervy, suchary a cukrovinky), která vyráběla drůbeží konzervy, zvěřinové paštiky apod., s nimiž se pokoušel pomocí bratra, malíře Václava Radimského, proniknout i na francouzský trh. Za první světové války byla výroba přerušena, po roce 1918 se ji podařilo obnovit. Dne 6. října 1918 mlýn vyhořel, ale rychle byl opraven. V roce 1923 přistavěl kolínský stavitel Jan Sklenář k zadní (severozápadní) části mlýna budovu porážky pro hovězí dobytek. V roce 1926 mlýn opět vyhořel, pozůstatky po požáru jsou v západní části objektu, která již nebyla obnovena, znatelné dodnes.

Podskalský mlýn je rodištěm malíře Václava Radimského, československého diplomata v Polsku, Švédsku, Norsku a v letech 1928-39 ve Vatikánu Vladimíra Radimského (1880-1977) a československého diplomata, spisovatele a exilového spolupracovníka OSN JUDr. Ladislava Radimského. V roce 1948 byl mlýn znárodněn Marii Radimské, roz. Búvové a přešel pod n. p. Středočeské mlýny. Po roce 1989 byl v restituci navrácen jedné větvi potomků posledních majitelů, sourozencům Ing. Janu Mandelíkovi a Hermíně Domácí, kteří v polovině devadesátých let provoz ukončili.

Podskalský mlýn je unikátním příkladem industriální architektury 2. poloviny 19. století v Kolíně, po mnohaletém chátrání byla v roce 2023 zahájena rekonstrukce a dostavba mlýna v rámci výstavby bytové Rezidence Kolín. Budova mlýna zůstane zachována, vzniknou v ní bytové jednotky a v přízemí bude stylová restaurace s kavárnou. Rekonstrukce se dočká promenáda pro pěší i cyklisty, v její blízkosti vznikne živoucí parkový prostor i molo pro lodní dopravu.

xxx

První zmínka o mlýně na Labi při městě Kolíně je z roku 1285, v listině z roku 1292 se již mluví o mlýnech na Labi v množném čísle a pravděpodobně se nacházely v místech mlýnů, které po mnohých přestavbách vydržely až do dnešních dnů. V roce 1851 koupil zálabský (podskalský) mlýn o 9 složeních čelákovický mlynář Jan Radimský (1818–?). Od roku 1864 byl v majetku jeho syna Václava Radimského (1839–1907), právníka, kolínského starosty a později zemského politika. V roce 1868 mlýn vyhořel, roku 1870 vybudoval nový mlýn V. Václavík, stavitel v Kolíně (jižní část směrem k řece). Z roku 1877 pocházejí plány na dostavbu mlýna – severní budovy, signované stavitelem Josefem Blechou. V roce 1895 předal Václav Radimský mlýn svému synovi Ladislavovi (1871–?). V roce 1901 byl mlýn výrazně poškozen povodní. Ladislav Radimský se společníky založil roku 1912 v objektu mlýna továrnu na konzervy Bohemia (později továrna na konzervy, suchary a cukrovinky), která vyráběla drůbeží konzervy, zvěřinové paštiky apod. S pomocí nevlastního bratra Václava (1867–1946), známého impresionistického malíře, se pokoušel před první světovou válkou proniknout se svými výrobky i na francouzský trh. Za první světové války byla výroba přerušena, po roce 1918 se ji podařilo obnovit. V roce 1923 přistavěl Jan Sklenář, stavitel v Kolíně, k zadní (severozápadní) části mlýna budovu porážky pro hovězí dobytek. V roce 1926 mlýn opět vyhořel, pozůstatky po požáru jsou v západní části objektu, která již nebyla obnovena, znatelné dodnes. Znárodněný mlýn přešel pod n. p. Středočeské mlýny, po roce 1989 byl vrácen v restituci dědicům původních majitelů, kteří v polovině devadesátých let provoz ukončili. Připravuje se konverze pro bydlení.


Historie mlýna obsahuje událost z období:

Podskalský mlýn byl připomínám 1285, dědický spor o něj mezi Oldřichem, synem mincmistra Ekharta a sirotky po Oldřichovu bratru Fridrichovi tehdy řešil sám král Václav II., ktrerý rozhodl ve prospěch sirotků

Mlýn náležel střídavě mincmistrům kutnohorským a cisterciáckému klášteru v Sedlci u Kutné Hory

1379 v zástavě Martina Rotleva, kutnohorského mincmistra

Během husitských válek byl mlýn vypleněn, následně znovu obnoven.

1432 husitský hejtman Jan Čapek ze Sán odevzdal kolínským ves Křečhoř a též pustý mlýn Pod skalou za Labem

18.11.1434 císař Zikmund nechal mlýn (nebo jeho trosky) knězi Bedřichovi z Kolína

od 1437 pod správou města

1491 město zvětšilo mlýn na strojích o 3 kola

1492 mlynář Matěj prodal za 350 kop grošů českých Janu Rejholcovi z Hradce

po něm zdědila dcera Jana, provd. za měšťana Jana Matrase

1520 za 475 kop koupil Jan Střelec

1525 vdova Dorota prodala za 450 kop vladykovi Václavu Popelovi z Vesce

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti

1528 od Václava Popela za 450 kop koupil mlynář Václav Motáček (+1551)

1551 vdova Anna, provd. za sedláka Bartoloměje, mlýn zchátral, Motáčkovi synové Jan a Pavel neměli prostředky na opravu, proto 14.5.1573 jej prodali městu Kolínu za 620 kop s tím , že Jan Motáček zůstane na mlýně chasníkem, avšak 1587 byl ve rvačce s Pavlem Kurkou, nezbedným synkem městským, zabit

1590 obec Kolín nechala u mlýna postavit valchu

1592 město zřídilo u mlýna vodárnu, zařízení, které hnalo vodu do věže staré bašty na skále výš trčící, odtud pak šla voda po mostě železnými trubami do města

 

V letech 1576 - 1778 patřil městu jako městský mlýn.

1633 ho i s celým zálabským předměstím vypálili Švédové, opět se ho podařilo obnovit.

1756 mlýn musel být opraven, obec na to vydalo 2.000 zl., to však nestačilo a bylo zapotřebí dalších 800 zl. na upravení šejdovny, povpdníku a pily, tyto peníze se už nesehnaly a tak 17.3.1758 primas Josef Lysander, konšelé a starší museli mlýn prodat mlynáři Josefu Šalandovi (+1759) za 4.000 zl. a roční plat 700 zl. a odv.ádění výročních vánoček, martinských hisí, švábských krup a pecnů z nového žita, jak potud vždy ze mlýna dávalo se děkanu, císařskému rychtáři, radním a starším a syndikovi. Mlýn byl kamenný o 6 složeních a rolmi pod 12 korců a loukou s 1 fůrou sena.

1759 po jeho smrti vdova Voršila prodala mlýn zpět městu Kolínu

1778 primas Pábíček prodal mlýn za 4.800 zl. a 460 zl. ročního úroku mlynáři Janu Tesánkovi (+1792) z Pardubic, ten dobře hospodařil a velice se zmohl

1792 po jeho smrti převzala vdova Josefa a pak syn Vincenc

1803 Vincenc Tesánek "maje hojný statek při městě Kolíně" prodal za 61.000 zl. papírových Josefu Dostálovi

1803 Dostál prodal za 64.000 zl. Josefu Jelínkovi, mlynáři v Přívorech u Mělníka

1805 od něho koupil za 71.000 zl. pečický mlynář Jan Fiala

1806 koupil Václav Rieger

1807 za 97.000 zl. koupil Antonín Vrba (1767- 1831, na Vánoce) z Kutné Hory, mlýn měl 8 složení a patřily k němu role a zahrady

1832 vdova Františka (+1837)

1837 zdědila její schovanka Františka šlechtična Schranzová z Voremberka, provd. za Karla Pštrosa z Prahy, u mlkýna 20 korců polí, 2 louky a les ve Frankovcích

1846 Schranzová mlýn prodala za 69.000 zl. Josefu Lustigovi, dřevaři z Prahy

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

Od poloviny 19. století byl ve vlastnictví rodiny Radimských, po které je také nazýván.

1851 - mlýn o 9 složeních koupil za 72.000 zl. Jan Radimský, jeho otec byl majitelem 6 velkých mýnů (Nymburk, Čelákovice ad.)

1864 - v majetku JUDr. Václava Radimského (syn Jana R.), pozdějšího zemského poslance a starosty města Kolína

1868 - mlýn vyhořel

1870 - povolení ke stavbě nového mlýna podle projektu kolínského stavitele Vincence Václavíka

1877 - plány na nerealizovanou dostavbu mlýna od pražského stavitele Josefa Blechy

1895 - mlýn v majetku JUDr. Ladislava Radimského, pozdějšího zemského poslance a člena panské sněmovny a dlouholetého předsedu Ústředního spolku mlynářů v Praze

1901 - velká budova poškozena velkou vodou a následně opravena, těžce poškozen jez

1902 - v listopadu byl u mlýna zabit mlynářský pomocník Ptáček. (RR).

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)

1918 velký požár mlýna

1922 po smrti JUDr. Ladislava Radimského přebírá Ing. O. Radimský, spolu se svými sourozenci zakládá veřejnou obchodní společnost

1926 - mlýn vyhořel, pozůstatky požáru jsou patrné na západní straně mlýna - nebylo obnoveno

1930 - majitelem mlýna JUDr. Ladislav Radimský

Podskalský mlýn je rodištěm československého diplomata JUDr. Vladimíra Radimského, spisovatele JUDr. Ladislava Radimského (pseudonym Petr Den) a malíře Václava Radimského.

1931 dokončena výstavba hydrocentrály o výkonu 563 HP, kterádodává elektřinu pro provoz mlýna a přebytky do sítě Elektrárenského svazu středolabských okresů v Kolíně
1936 oslava 85 let držení Radimských

Události
  • Významná osobnost či událost spojená s mlýnem
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)

1948 - mlýn zestátněn Marii Radimské - Bůvové

po 1989 - mlýn v restituci navrácen potomkům posledních majitelů sourozencům Ing. Janu Mandelíkovi a Hermíně Domácí

90. léta 20. století - obnoven na krátkou dobu provoz mlýna, mlýn mlel žitnou mouku, mlýn zavřen z důvodu špatné konkurenceschopnosti.

Aktuálním majitelem celého objektu je společnost Residence u Radimského Mlýna s.r.o. Soukromá investiční skupina RSBC na svých webových stránkách uvádí, že rezidenční projekt zahrnuje rekonstrukci historické budovy Radimského mlýna a výstavbu 13 bytových domů o celkové ploše 30.000 m2. Jako součást komplexu na břehu řeky Labe vznikne zázemí pro obyvatele v podobě restaurací, menších obchodů, dětského hřiště, cyklostezky a parku. Územní plán v souladu s projektem je schválen.
Zdroj: https://kolinsky.denik.cz/zpravy_region/starosta-vyvraci-famu-radimskeho-mlyn-se-bourat-nebude-20210411.html?fbclid=IwAR2l5xmnSmlpGexE8zvVz8_heLuaBZURvryMRKZUU2QMGbdBMsXDt1yAYgo

02 2023 zahájena demolice

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Radimský
  • Mandelík
  • Rejholec
  • Matras
  • Střelec
  • Popel
  • Motáček
  • Šalanda
  • Tesánek
  • Dostál
  • Jelínek
  • Fiala
  • Rieger
  • Vrba
  • Lustig
  • Pštros

Historie mlýna také obsahuje:


Zobrazit více

Zobrazit více

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

  • reklama, inzerát
dochován bez větších přestaveb
07 2018
    městský
    mlýn na velkých vodních tocích (7000 l/s a více)
    mlýnice a dům samostatné budovy
    • historizující a architektura druhé pol. 19. století
    • 1945 – současnost
    zděná
    vícepodlažní
    1758 mlýn kamenný, krytý šindelem, mlynářský byt, chlév a konírna
    Velká budova je 4 patrová, menší budovy 1-3 patrové
    Mlýn je unikátním příkladem industriální architektury v Kolíně 2. poloviny 19. století.
    Budovy mlýna mají plastickou omítku, každá z budov má jiný dekor na omítce. Na budovách jsou různé typy oken s plastickým orámováním.
    Obytná budova je opravená patrně v době po restituci.
    1870 - 1877 - výstavba nového mlýna
    Vodní mlýn středověkého původu přestavěný v letech 1877, 1901 a 1912 je umístěn v Zálabí na pravém břehu řeky v místě původního jezu. Autorem historizující přestavby byl Josef Blecha. Od požáru v roce 1918 je Z část areálu opuštěná.
    Jeden z největších dochovaných mlýnů na Labi, až do počátku 21. století s historickým technologickým vybavením.
    • zdobený zděný štít
    • plastická omítková výzdoba fasád a štítů
    • dveře
    • okno
    • střešní nástavba
    • vyskladňovací otvor
    • schodiště
    • existující torzo uměleckého složení
    Technologické vybavení bylo z větší části odvezeno. Ve velké budově-mlýnici jsou části technologického zařízení - viz fofo
    Žádná položka není vyplněna
    1491 přidány 3 složení
    1756 opraven a modernizován, upravena šejdovna a povodník
    1758: 6 složení moučných, 5 stup a jahelka
    1807: 8 složení a jahelka
    1851: 9 složení a jahelka
    Zaniklý
    • pila
    • stoupa
    • jahelka
    • výroba elektrické energie
    • valcha
    • jiné
    1590 u mlýna postavena valcha
    1592 u mlýna zřízeno čerpadlo vodárny, voda čerpána do bašty na skále nad mlýnem a odtud vedená železnou troubou po mostě do města
    1756 opravena pila
    1758: 5 stoup poháněných 1 kolem, jahelka s 1 kolem, pila a valcha
    1807, 1851 jahelka
    1931 dokončena výstavba hydrocentrály o výkonu 563 HP, která dodává elektřinu pro provoz mlýna a přebytky do sítě Elektrárenského svazu středolabských okresů v Kolíně
    • jez
    Mlýn byl poháněn vodou z jezu (na druhém břehu Labe stojí Formánkovský mlýn u téhož bývalého jezu). Po výstavbě Masarykova mostu, přesunutí jezu a zřízení vodní elektrárny cca 200 m nad oběma mlýny bylo technologické zařízení mlýna poháněno elektrickou energií.
    Typturbína Girardova
    StavZaniklý
    Výrobce
    PopisV roce 1930 měl mlýn 2 turbíny Girard, hltnost 3,77 m3/s, spád 1,33 m, výkon 50 HP.
    Typturbína Girardova
    StavZaniklý
    Výrobce
    PopisV roce 1930 měl mlýn 2 turbíny Girard, hltnost 3,77 m3/s, spád 1,33 m, výkon 50 HP.
    Typvodní kolo na spodní vodu
    StavZaniklý
    Výrobce
    Popis1491 zvětšen o 3 kola
    1756 opraven povodník
    1758: 6 kol moučných, 1 kolo stupní, 1 kolo jahelky a povodník
    1807: 8 kol a 2 povodníky
    1841: 10 kol
    1851: 9 kol a 2 povodníky
    Typelektrický motor
    StavZaniklý
    Výrobce
    Popis
    Typelektrický motor
    StavZaniklý
    Výrobce
    Popis
    Historické technologické prvky
    • hadicový / tlakový filtr
    • válcová
    • šnekový dopravník | Počet:
    • kapsový výtah | Počet:
    • AutorMinisterstvo financí
      NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
      Rok vydání1932
      Místo vydání
      Další upřesněníČáslav, str. 16
      Odkaz
      Datum citace internetového zdroje
      AutorMinisterstvo financí
      NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
      Rok vydání1932
      Místo vydání
      Další upřesněníČáslav, str. 16
      Odkaz
      Datum citace internetového zdroje
      AutorInternet
      NázevKolín – mlýn Podskalský (Radimského)
      Rok vydání0
      Místo vydání
      Další upřesnění
      Odkazhttp://cestyapamatky.cz/kolinsko/kolin/mlyn-podskalsky-radimskeho
      Datum citace internetového zdroje16.1.2014
      AutorInternet
      NázevPodskalský mlýn
      Rok vydání0
      Místo vydání
      Další upřesnění
      Odkazhttp://www.hrady.cz/?OID=8361
      Datum citace internetového zdroje16.1.2014
      AutorLuděk Štěpán, Radim Urbánek, Hana Kimešová a kolektiv
      NázevDílo mlynářů a sekerníků v Čechách II.
      Rok vydání2008
      Místo vydáníPraha
      Další upřesnění
      Odkaz
      Datum citace internetového zdroje
      AutorÚstřední svaz obchodních mlýnů v republice Československé
      NázevČeskoslovenské mlynářství
      Rok vydání1936
      Místo vydáníPraha
      Další upřesněnís. 193
      AutorJosef Klempera
      NázevVodní mlýny v Čechách II.
      Rok vydání2000
      Místo vydáníPraha
      Další upřesněnís. 206-208
      AutorRoman Šulc
      NázevCesty a památky - Kolínsko
      Odkazhttps://www.cestyapamatky.cz/kolinsko/kolin/podskalsky-radimskeho-mlyn
      Datum citace internetového zdroje12 2024
      AutorVávra J.
      NázevDějiny královského města Kolína nad Labem
      Rok vydání1888
      Místo vydáníKolín
      AutorJouza L., Pejša J
      NázevMoje město Kolín – zrození královského města
      Rok vydání2008
      Místo vydáníKolín
      AutorVeronika Stejskalová
      NázevRadimského mlýn
      Další upřesněníIndustriální topografie
      Odkazhttp://www.industrialnitopografie.cz/karta.php?zaznam=V013564
      Datum citace internetového zdroje02 2025

      Žádná položka není vyplněna

      Základní obrázky

      Historické mapy

      Obrazy

      Historické fotografie a pohlednice

      Současné fotografie - exteriér

      Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

      Současné fotografie - interiér - detaily stavebních prvků

      Současné fotografie - technologické vybavení

      Současné fotografie - předměty spojené s osobou mlynáře

      Ostatní

      Vytvořeno

      16.1.2014 20:02 uživatelem Helena Špůrová

      Majitel nemovitosti

      Není vyplněn

      Spoluautoři

      Uživatel Poslední změna
      Rudolf (Rudolf Šimek) 11.4.2024 20:19
      Radim Urbánek 31.12.2015 01:30
      Radomír Roup (Radomír Roup) 1.6.2018 10:15
      doxa (Jan Škoda) 11.5.2025 23:44