Uživatel

Hledat

Tehdy se zavřou dveře do ulice a mlýnek zvolna umlkne, budeš se probouzet šveholením ptáků, všechny písně však budou zastřené.
(Kaz 12, 4)

Home»
Soupis mlýnů»
Databáze vodních mlýnů»
Podskalský, Radimského mlýn

Podskalský, Radimského mlýn

tisk doplnit kartu

Identifikační údaje

Kompletní ikonografie

Název mlýna

Čp.

112

Bývalé čp.

146

Ulice

Podskalské nábřeží

Lokalita (vesnice, město)

Kolín

PSČ

280 02

Okres

Kolín

Katastrální území

Kolín

GPS

50° 1' 49.6'', 15° 12' 2.6''

Mapová značka

Mlýn bez funkčního vodního motoru

Stručný popis

Velký chátrající mlýn stojí na pravém břehu Labe v místech, kde býval jez. Mlýn byl v restituci předán potomkům původniho majitele JUDr. Radimského, kteří v 90. letech 20. století obnovili provoz mlýna. Mlýn vyráběl žitnou mouku. Výroba a prodej však nestačily konkurenci a mlýn byl uzavřen a chátrá.
02 2023 zahájena demolice

Poloha vůči obci

Ve čtvrti Kolín-Zálabí

Vodní tok

Labe

Číslo kulturní památky

Webové stránky

Přístupnost

nepřístupný

Historie

Obecná historie:

Podskalský mlýn (od poloviny 19. století zvaný také Radimského mlýn) vznikl již na konci 13. století (v roce 1285 se poprvé v Kolíně připomíná mlýn, v roce 1292 již mlýny v množném čísle), v letech 1573 – 1778 byl jako obecní majetek významnou součástí městského hospodářství a v jeho držení se vystřídalo několik měšťanských rodů.

V roce 1851 mlýn koupil čelákovický mlynář Jan Radimský (1818-?) a od roku 1864 byl v majetku jeho syna JUDr. Václava Radimského (1839–1907), právníka, kolínského starosty a později i zemského politika. Za něho roce 1868 mlýn vyhořel a v září roku 1870 získal povolení ke stavbě nového, moderního mlýna podle projektu kolínského stavitele Vincence Václavíka. Z roku 1877 se dochovaly plány na nerealizovanou dostavbu mlýna, kterou vypracoval stavitel Josef Blecha původem ze Štítar. V roce 1895 předal Václav Radimský mlýn svému synu JUDr. Ladislavu Radimskému (1871-1922). Nedlouho poté, počátkem března 1901, byla budova těžce poškozena velkou vodou, ale následně byla opravena. Ladislav Radimský se společníky založil roku 1912 v objektu mlýna továrnu na konzervy Bohemia (později továrna na konzervy, suchary a cukrovinky), která vyráběla drůbeží konzervy, zvěřinové paštiky apod., s nimiž se pokoušel pomocí bratra, malíře Václava Radimského, proniknout i na francouzský trh. Za první světové války byla výroba přerušena, po roce 1918 se ji podařilo obnovit. Dne 6. října 1918 mlýn vyhořel, ale rychle byl opraven. V roce 1923 přistavěl kolínský stavitel Jan Sklenář k zadní (severozápadní) části mlýna budovu porážky pro hovězí dobytek. V roce 1926 mlýn opět vyhořel, pozůstatky po požáru jsou v západní části objektu, která již nebyla obnovena, znatelné dodnes.

Podskalský mlýn je rodištěm malíře Václava Radimského, československého diplomata v Polsku, Švédsku, Norsku a v letech 1928-39 ve Vatikánu Vladimíra Radimského (1880-1977) a československého diplomata, spisovatele a exilového spolupracovníka OSN JUDr. Ladislava Radimského. V roce 1948 byl mlýn znárodněn Marii Radimské, roz. Búvové a přešel pod n. p. Středočeské mlýny. Po roce 1989 byl v restituci navrácen jedné větvi potomků posledních majitelů, sourozencům Ing. Janu Mandelíkovi a Hermíně Domácí, kteří v polovině devadesátých let provoz ukončili.

Podskalský mlýn je unikátním příkladem industriální architektury 2. poloviny 19. století v Kolíně, po mnohaletém chátrání byla v roce 2023 zahájena rekonstrukce a dostavba mlýna v rámci výstavby bytové Rezidence Kolín. Budova mlýna zůstane zachována, vzniknou v ní bytové jednotky a v přízemí bude stylová restaurace s kavárnou. Rekonstrukce se dočká promenáda pro pěší i cyklisty, v její blízkosti vznikne živoucí parkový prostor i molo pro lodní dopravu.

xxx

První zmínka o mlýně na Labi při městě Kolíně je z roku 1285, v listině z roku 1292 se již mluví o mlýnech na Labi v množném čísle a pravděpodobně se nacházely v místech mlýnů, které po mnohých přestavbách vydržely až do dnešních dnů. V roce 1851 koupil zálabský (podskalský) mlýn o 9 složeních čelákovický mlynář Jan Radimský (1818–?). Od roku 1864 byl v majetku jeho syna Václava Radimského (1839–1907), právníka, kolínského starosty a později zemského politika. V roce 1868 mlýn vyhořel, roku 1870 vybudoval nový mlýn V. Václavík, stavitel v Kolíně (jižní část směrem k řece). Z roku 1877 pocházejí plány na dostavbu mlýna – severní budovy, signované stavitelem Josefem Blechou. V roce 1895 předal Václav Radimský mlýn svému synovi Ladislavovi (1871–?). V roce 1901 byl mlýn výrazně poškozen povodní. Ladislav Radimský se společníky založil roku 1912 v objektu mlýna továrnu na konzervy Bohemia (později továrna na konzervy, suchary a cukrovinky), která vyráběla drůbeží konzervy, zvěřinové paštiky apod. S pomocí nevlastního bratra Václava (1867–1946), známého impresionistického malíře, se pokoušel před první světovou válkou proniknout se svými výrobky i na francouzský trh. Za první světové války byla výroba přerušena, po roce 1918 se ji podařilo obnovit. V roce 1923 přistavěl Jan Sklenář, stavitel v Kolíně, k zadní (severozápadní) části mlýna budovu porážky pro hovězí dobytek. V roce 1926 mlýn opět vyhořel, pozůstatky po požáru jsou v západní části objektu, která již nebyla obnovena, znatelné dodnes. Znárodněný mlýn přešel pod n. p. Středočeské mlýny, po roce 1989 byl vrácen v restituci dědicům původních majitelů, kteří v polovině devadesátých let provoz ukončili. Připravuje se konverze pro bydlení.

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)

Podskalský mlýn byl připomínám 1285, dědický spor o něj mezi Oldřichem, synem mincmistra Ekharta a sirotky po Oldřichovu bratru Fridrichovi tehdy řešil sám král Václav II., ktrerý rozhodl ve prospěch sirotků

Mlýn náležel střídavě mincmistrům kutnohorským a cisterciáckému klášteru v Sedlci u Kutné Hory

1379 v zástavě Martina Rotleva, kutnohorského mincmistra

Během husitských válek byl mlýn vypleněn, následně znovu obnoven.

1432 husitský hejtman Jan Čapek ze Sán odevzdal kolínským ves Křečhoř a též pustý mlýn Pod skalou za Labem

18.11.1434 císař Zikmund nechal mlýn (nebo jeho trosky) knězi Bedřichovi z Kolína

od 1437 pod správou města

1491 město zvětšilo mlýn na strojích o 3 kola

1492 mlynář Matěj prodal za 350 kop grošů českých Janu Rejholcovi z Hradce

po něm zdědila dcera Jana, provd. za měšťana Jana Matrase

1520 za 475 kop koupil Jan Střelec

1525 vdova Dorota prodala za 450 kop vladykovi Václavu Popelovi z Vesce

Události

Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
První písemná zmínka o existenci vodního díla
Vznik mlynářské živnosti

Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)

1528 od Václava Popela za 450 kop koupil mlynář Václav Motáček (+1551)

1551 vdova Anna, provd. za sedláka Bartoloměje, mlýn zchátral, Motáčkovi synové Jan a Pavel neměli prostředky na opravu, proto 14.5.1573 jej prodali městu Kolínu za 620 kop s tím , že Jan Motáček zůstane na mlýně chasníkem, avšak 1587 byl ve rvačce s Pavlem Kurkou, nezbedným synkem městským, zabit

1590 obec Kolín nechala u mlýna postavit valchu

1592 město zřídilo u mlýna vodárnu, zařízení, které hnalo vodu do věže staré bašty na skále výš trčící, odtud pak šla voda po mostě železnými trubami do města

Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)

V letech 1576 - 1778 patřil městu jako městský mlýn.

1633 ho i s celým zálabským předměstím vypálili Švédové, opět se ho podařilo obnovit.

1756 mlýn musel být opraven, obec na to vydalo 2.000 zl., to však nestačilo a bylo zapotřebí dalších 800 zl. na upravení šejdovny, povpdníku a pily, tyto peníze se už nesehnaly a tak 17.3.1758 primas Josef Lysander, konšelé a starší museli mlýn prodat mlynáři Josefu Šalandovi (+1759) za 4.000 zl. a roční plat 700 zl. a odv.ádění výročních vánoček, martinských hisí, švábských krup a pecnů z nového žita, jak potud vždy ze mlýna dávalo se děkanu, císařskému rychtáři, radním a starším a syndikovi. Mlýn byl kamenný o 6 složeních a rolmi pod 12 korců a loukou s 1 fůrou sena.

1759 po jeho smrti vdova Voršila prodala mlýn zpět městu Kolínu

1778 primas Pábíček prodal mlýn za 4.800 zl. a 460 zl. ročního úroku mlynáři Janu Tesánkovi (+1792) z Pardubic, ten dobře hospodařil a velice se zmohl

1792 po jeho smrti převzala vdova Josefa a pak syn Vincenc

1803 Vincenc Tesánek "maje hojný statek při městě Kolíně" prodal za 61.000 zl. papírových Josefu Dostálovi

1803 Dostál prodal za 64.000 zl. Josefu Jelínkovi, mlynáři v Přívorech u Mělníka

1805 od něho koupil za 71.000 zl. pečický mlynář Jan Fiala

1806 koupil Václav Rieger

1807 za 97.000 zl. koupil Antonín Vrba (1767- 1831, na Vánoce) z Kutné Hory, mlýn měl 8 složení a patřily k němu role a zahrady

1832 vdova Františka (+1837)

1837 zdědila její schovanka Františka šlechtična Schranzová z Voremberka, provd. za Karla Pštrosa z Prahy, u mlkýna 20 korců polí, 2 louky a les ve Frankovcích

1846 Schranzová mlýn prodala za 69.000 zl. Josefu Lustigovi, dřevaři z Prahy

Události

Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)

Hospodářský typ mlýna

Vrchnostenský

Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)

Od poloviny 19. století byl ve vlastnictví rodiny Radimských, po které je také nazýván.

1851 - mlýn o 9 složeních koupil za 72.000 zl. Jan Radimský, jeho otec byl majitelem 6 velkých mýnů (Nymburk, Čelákovice ad.)

1864 - v majetku JUDr. Václava Radimského (syn Jana R.), pozdějšího zemského poslance a starosty města Kolína

1868 - mlýn vyhořel

1870 - povolení ke stavbě nového mlýna podle projektu kolínského stavitele Vincence Václavíka

1877 - plány na nerealizovanou dostavbu mlýna od pražského stavitele Josefa Blechy

1895 - mlýn v majetku JUDr. Ladislava Radimského, pozdějšího zemského poslance a člena panské sněmovny a dlouholetého předsedu Ústředního spolku mlynářů v Praze

1901 - velká budova poškozena velkou vodou a následně opravena, těžce poškozen jez

1902 - v listopadu byl u mlýna zabit mlynářský pomocník Ptáček. (RR).

Události

Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)

První světová válka (1914–1918)

1918 velký požár mlýna

První republika (1919–1938)

1922 po smrti JUDr. Ladislava Radimského přebírá Ing. O. Radimský, spolu se svými sourozenci zakládá veřejnou obchodní společnost

1926 - mlýn vyhořel, pozůstatky požáru jsou patrné na západní straně mlýna - nebylo obnoveno

1930 - majitelem mlýna JUDr. Ladislav Radimský

Podskalský mlýn je rodištěm československého diplomata JUDr. Vladimíra Radimského, spisovatele JUDr. Ladislava Radimského (pseudonym Petr Den) a malíře Václava Radimského.

1931 dokončena výstavba hydrocentrály o výkonu 563 HP, kterádodává elektřinu pro provoz mlýna a přebytky do sítě Elektrárenského svazu středolabských okresů v Kolíně
1936 oslava 85 let držení Radimských

Události

Významná osobnost či událost spojená s mlýnem
Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)

Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)

1948 - mlýn zestátněn Marii Radimské - Bůvové

Vývoj po roce 1989

po 1989 - mlýn v restituci navrácen potomkům posledních majitelů sourozencům Ing. Janu Mandelíkovi a Hermíně Domácí

90. léta 20. století - obnoven na krátkou dobu provoz mlýna, mlýn mlel žitnou mouku, mlýn zavřen z důvodu špatné konkurenceschopnosti.

Aktuálním majitelem celého objektu je společnost Residence u Radimského Mlýna s.r.o. Soukromá investiční skupina RSBC na svých webových stránkách uvádí, že rezidenční projekt zahrnuje rekonstrukci historické budovy Radimského mlýna a výstavbu 13 bytových domů o celkové ploše 30.000 m2. Jako součást komplexu na břehu řeky Labe vznikne zázemí pro obyvatele v podobě restaurací, menších obchodů, dětského hřiště, cyklostezky a parku. Územní plán v souladu s projektem je schválen.
Zdroj: https://kolinsky.denik.cz/zpravy_region/starosta-vyvraci-famu-radimskeho-mlyn-se-bourat-nebude-20210411.html?fbclid=IwAR2l5xmnSmlpGexE8zvVz8_heLuaBZURvryMRKZUU2QMGbdBMsXDt1yAYgo

02 2023 zahájena demolice

Události

Zánik mlynářské živnosti

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Radimský
Mandelík
Rejholec
Matras
Střelec
Popel
Motáček
Šalanda
Tesánek
Dostál
Jelínek
Fiala
Rieger
Vrba
Lustig
Pštros

Historie mlýna také obsahuje:

Držitelé mlýna v chronologickém sledu
Zobrazit více

Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Zobrazit více

Roku 1491 na strojích o tří kola rozmnožený, prodal roku 1492 Matěj mlynář za 250 kop grošů českých Janu Rejholcová z Hradce po nemž roku 1511 dědila dcera Johanna , vdaná za měšťana Jana Matrace, roku 1520 prodán jest mlýn měšťanu Janu Střelci za 475 Kop grošů českých a roku 1525 od vdovy Doroty střelcovy za 450 kop grošů českých vladikovi Václavu Popelovi z Vesce,od něhož ho roku 1528 koupil za tytéž peníze Václav Motáček mlynář. Týž tu hospodařil do roku 1551, zůstaviv ve mlýně drahně svršků, 22 vepřů krmných a 86 korců pšenice. Synu svému z první manželky odkázal 100 kop ,ostatek manželce své Anně a jejich synům Janu a Pavlovi, jak již při domě č. 48 (Vladyka Jiřík Holárek z Třídvorů zemřel roku 1546 a zanechal vše jmění mladé své vdově Anně. V poslední vůli zřejmě matku z dědictví vyloučil, ponevač prý ho otčím o mnoho statku oškrábal. Ona Anna Holárková pak provdala se za Václava Motáčka, mlynáře zálabského jemuž syny Jana a Pavla porodila ale již roku 1551 úmrtím ho stratila, potom provdala se potřetí za Bartoloměje sedláka že Sendražie, kterému pak také Motáček říkali a majíc s ním opet dítky, na tyto nejvíce pamatovala. Z hojného užitku mlýna zálabského rozmnožovali manželé Motáčkovi statek svůj. Skoupili dvůr na kouřimském předměstí tří zahrady, dva lesy za Labem s lukami a vrbami, tří kopy záhonů, roli a dvě pastviště v Reškovci. Na opravu mlýna však jich nenakládali. Roku 1573 museli z pustého mlýna postoupit Janu a Pavlu Motáčkům, kteří ho prodali obci města Kolína. Pavel potom roku 1583 odešel na vojnu do Uher a odtud se nevrátil, Jan byl roku 1590 zabit ve rvačce, také ostatní dítky Motáčkovy zemíraly, až zbyla jedina dcera Johanna, vdána roku 1575 za krejčího Cypriana Vejskala Pelhřimonského. Roku 1603 odevzdal starý Bartoloměj Motáček své dceři Johanně všecken statek s tou výminkou jestli že by Pavel Motáček pastorní syn jeho z vojny se vrátil, aby mu popustila domu a jedné zahrady. Po smrti Cypriana Pelhřimovského provdala se obstárlá vdova jeho roku 1610 za 28. letého Jakuba Večána městského synka, a když roku 1619 zemřela zůstavila mu všechen statek hojný) v rynku vypravováno bylo. Tato Anna Motáčková provdala se roku 1556 za Bartoloměje sedláka, s nímž tu hospodařila do roku 1572, obracejíc užitky mlýna na své vlastní obohacení, mlýn pak na stavbách sešlý nemohli synové její Jan a Pavel, když se ho ujali sami, více udržeti, nemajíce peněz na stavby, a proto ho dne 14 května 1573 prodali obci města Kolína za 620kop grošů českých. Pavel Motáček poté odešel na vojnu do Uher odkud se nevrátil, bratr jeho Jan pak zůstal v mlýně co chasník, až byl roku 1587 ve rvačce s Pavlem Kurkou, nezbedným synkem městským zabit. Obec městská poté spravujíc mlýn k svému užitku roku 1590 ustavila tam valchu za které Michal Hyttich jirchář platil 10 kop ročního nájmu, čteme také v pamětech města Kolína že ten mlýn roku 1592 hnal vodu do věže starožitné bašty, na skále výš trčící, odkud pak šla voda labská po mostě železnými trubkami do města. Však dlouho as ten vodovod nesloužil, neb již roku 1597 neměla obec jiné vody v městě než g pramene štítarského a ony železné trouby, leze vše mnohá léta bez užitku, roku 1620 prodány byly Janu Albrechtovi Křineckému.
Dějiny královského města Kolína Josef Vávra 1888 (Bezděkovák)

xxxx

Velký mlýn stojící na pravém břehu Labe v místech, kde býval jez, má za sebou pohnutou historii. Poprvé se zde mlýn písemně připomíná už roku 1285, dědický spor o něj tehdy řešil sám král Václav II. Během husitských válek byl mlýn vypleněn, následně znovu obnoven. V roce 1633 ho i s celým zálabským předměstím vypálili Švédové, opět se ho podařilo obnovit. Od konce 18. století byl pak v držení několika mlynářů, od roku 1851 to byla rodina Radimských, podle níž se mlýnu dodnes říká, nazývá se také (či možná správněji) Podskalský. V držení rodiny Radimských jej stihly další dva požáry, do dnešní podoby byl upraven po požáru v roce 1926. Podskalský mlýn je rodištěm československého diplomata Vladimíra Radimského, spisovatele Ladislava Radimského (známého pod pseudonymem Petr Den) a malíře Václava Radimského. V roce 1948 byl mlýn Radimským znárodněn, po sametové revoluci vrácen v restituci sourozencům Janu Mandelíkovi a Hermíně Domácí, kteří jej následně prodali. Dnes je v žalostném stavu, svou původní krásu ale nezapře.
Zdroj: https://kolinsky.denik.cz/zpravy_region/starosta-vyvraci-famu-radimskeho-mlyn-se-bourat-nebude-20210411.html

Skrýt

Mlýn je vyobrazen na:

II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)

Císařský povinný otisk (1824–43)

Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

reklama, inzerát

Architektura

Stav nemovitosti

dochován bez větších přestaveb

Stav nemovitosti k datu

07 2018

Dochováno

Typologie podle urbanistického prostředí

městský

Charakter mlýna podle síly vodního toku

mlýn na velkých vodních tocích (7000 l/s a více)

Dispoziční typ mlýna

mlýnice a dům samostatné budovy

Stavební etapy

historizující a architektura druhé pol. 19. století
1945 – současnost

Dominantní stavební konstrukce

zděná

Podlažnost

vícepodlažní

Dispozice, slohové zařazení – popis

1758 mlýn kamenný, krytý šindelem, mlynářský byt, chlév a konírna
Velká budova je 4 patrová, menší budovy 1-3 patrové
Mlýn je unikátním příkladem industriální architektury v Kolíně 2. poloviny 19. století.
Budovy mlýna mají plastickou omítku, každá z budov má jiný dekor na omítce. Na budovách jsou různé typy oken s plastickým orámováním.
Obytná budova je opravená patrně v době po restituci.
1870 - 1877 - výstavba nového mlýna
Vodní mlýn středověkého původu přestavěný v letech 1877, 1901 a 1912 je umístěn v Zálabí na pravém břehu řeky v místě původního jezu. Autorem historizující přestavby byl Josef Blecha. Od požáru v roce 1918 je Z část areálu opuštěná.
Jeden z největších dochovaných mlýnů na Labi, až do počátku 21. století s historickým technologickým vybavením.

Historické stavební prvky – exteriér

zdobený zděný štít
plastická omítková výzdoba fasád a štítů
dveře
okno
střešní nástavba
vyskladňovací otvor

Historické stavební prvky – interiér

schodiště

Technologické vybavení

Stav mlýnské technologie

existující torzo uměleckého složení

Stav mlýnské technologie – popis

Technologické vybavení bylo z větší části odvezeno. Ve velké budově-mlýnici jsou části technologického zařízení - viz fofo

Technologické vybavení

Žádná položka není vyplněna

Stopy po neexistující mlýnské technologii

1491 přidány 3 složení
1756 opraven a modernizován, upravena šejdovna a povodník
1758: 6 složení moučných, 5 stup a jahelka
1807: 8 složení a jahelka
1851: 9 složení a jahelka

Doplňkové a další provozy

Zaniklý

pila
stoupa
jahelka
výroba elektrické energie
valcha
jiné

Doplňkové a další provozy – popis

1590 u mlýna postavena valcha
1592 u mlýna zřízeno čerpadlo vodárny, voda čerpána do bašty na skále nad mlýnem a odtud vedená železnou troubou po mostě do města
1756 opravena pila
1758: 5 stoup poháněných 1 kolem, jahelka s 1 kolem, pila a valcha
1807, 1851 jahelka
1931 dokončena výstavba hydrocentrály o výkonu 563 HP, která dodává elektřinu pro provoz mlýna a přebytky do sítě Elektrárenského svazu středolabských okresů v Kolíně

Cesta vody ke mlýnu

Popis cesty vody ke mlýnu

Mlýn byl poháněn vodou z jezu (na druhém břehu Labe stojí Formánkovský mlýn u téhož bývalého jezu). Po výstavbě Masarykova mostu, přesunutí jezu a zřízení vodní elektrárny cca 200 m nad oběma mlýny bylo technologické zařízení mlýna poháněno elektrickou energií.

Vodní motory

Typturbína Girardova

StavZaniklý

Výrobce

PopisV roce 1930 měl mlýn 2 turbíny Girard, hltnost 3,77 m3/s, spád 1,33 m, výkon 50 HP.

Typturbína Girardova

StavZaniklý

Výrobce

PopisV roce 1930 měl mlýn 2 turbíny Girard, hltnost 3,77 m3/s, spád 1,33 m, výkon 50 HP.

Typvodní kolo na spodní vodu

StavZaniklý

Výrobce

Popis1491 zvětšen o 3 kola
1756 opraven povodník
1758: 6 kol moučných, 1 kolo stupní, 1 kolo jahelky a povodník
1807: 8 kol a 2 povodníky
1841: 10 kol
1851: 9 kol a 2 povodníky

Pomocné motory a generátory

Typelektrický motor

StavZaniklý

Výrobce

Popis

Typelektrický motor

StavZaniklý

Výrobce

Popis

Historické technologické prvky

odlučovací zařízení

hadicový / tlakový filtr

míchačka

válcová

výtahy a dopravníky

šnekový dopravník | Počet:

kapsový výtah | Počet:

zásobník, násypka

jiné zařízení

Prameny

Literatura / Internet

AutorMinisterstvo financí

NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé

Rok vydání1932

Místo vydání

Další upřesněníČáslav, str. 16

Odkaz

Datum citace internetového zdroje

AutorMinisterstvo financí

NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé

Rok vydání1932

Místo vydání

Další upřesněníČáslav, str. 16

Odkaz

Datum citace internetového zdroje

AutorInternet

NázevKolín – mlýn Podskalský (Radimského)

Rok vydání0

Místo vydání

Další upřesnění

Odkazhttp://cestyapamatky.cz/kolinsko/kolin/mlyn-podskalsky-radimskeho

Datum citace internetového zdroje16.1.2014

AutorInternet

NázevPodskalský mlýn

Rok vydání0

Místo vydání

Další upřesnění

Odkazhttp://www.hrady.cz/?OID=8361

Datum citace internetového zdroje16.1.2014

AutorLuděk Štěpán, Radim Urbánek, Hana Kimešová a kolektiv

NázevDílo mlynářů a sekerníků v Čechách II.

Rok vydání2008

Místo vydáníPraha

Další upřesnění

Odkaz

Datum citace internetového zdroje

AutorÚstřední svaz obchodních mlýnů v republice Československé

NázevČeskoslovenské mlynářství

Rok vydání1936

Místo vydáníPraha

Další upřesněnís. 193

AutorJosef Klempera

NázevVodní mlýny v Čechách II.

Rok vydání2000

Místo vydáníPraha

Další upřesněnís. 206-208

AutorRoman Šulc

NázevCesty a památky - Kolínsko

Odkazhttps://www.cestyapamatky.cz/kolinsko/kolin/podskalsky-radimskeho-mlyn

Datum citace internetového zdroje12 2024

AutorVávra J.

NázevDějiny královského města Kolína nad Labem

Rok vydání1888

Místo vydáníKolín

AutorJouza L., Pejša J

NázevMoje město Kolín – zrození královského města

Rok vydání2008

Místo vydáníKolín

AutorVeronika Stejskalová

NázevRadimského mlýn

Další upřesněníIndustriální topografie

Odkazhttp://www.industrialnitopografie.cz/karta.php?zaznam=V013564

Datum citace internetového zdroje02 2025

Prameny

Žádná položka není vyplněna

Ikonografie

Základní obrázky

Mlýn a opravená obytná budova z příjezdové silnice, 2014, © Helena Špůrová

Historické mapy

Císařský povinný otisk, výřez, 1841, © viz http://archivnimapy.cuzk.cz/

Indikační skica, výřez, 1841, © viz http://archivnimapy.cuzk.cz/

Obrazy

Podskalský a Podhradní mlýn v Kolíně, 1640, © Meridianova Topografie, ryl Carlo Cappi

Mlýn před přestavbou, před 1868, © Roman Šulc - archiv

Obrázek 22 x 29,2 cm, nedatováno, © Václav Radimský (viz aukro.cz)

Historické fotografie a pohlednice

Pohlednice kolínských mlýnů, 1912, © foto Josef Bartl vydal J.Kaška (Jan Heřman - Archiv Posázaví)

Pohled na mlýn, po 1870, © Roman Šulc - archiv

Pohled na mlýn, 1900, © Josef Klempera - archiv

Pohled na mlýn, 1900, © Roman Šulc - archiv

Pohled na mlýn, 1910, © SOkA Kolín

Mlýn po povodni, 1916, © Jindřich Veverka

Pohled na mlýn, 1901, © SOkA Kolín

Pohled na mlýn, 1930, © Roman Šulc - archiv

Panoramatický pohled Kolína s mlýny, 1911, © Josef Bartl vydal J.Kaška v Kolíně (Jan Heřman - Archiv Posázaví)

Pohlednice mlýna, 1899, © kalivoda

Pohled na mlýn, 1901, © SOkA Kolín

Pohlednice - mlýn stržený povodní, 1901, © Petrivo

Dobová pohlednice, 1901, © autor neznámý

Pohlednice - mlýn stržený povodní, 1901, © Radomír Roup - archiv

Pohlednice - mlýn poničený povodní, 1901, © Fr. Krátký (Jan Heřman - Archiv Posázaví)

Mlýn ve své největší slávě (viz aukro.cz), nedatováno, © autor neznámý

Pohled přes Labe, 1895, © František Krátký (Jan Heřman - Archiv Posázaví)

Pohled na mlýny v Kolíně v noci (viz aukro.cz), nedatováno, © autor neznámý

Pohlednice mlýna, 1905, © Jan Heřman - Archiv Posázaví

Pohlednice mlýna, 1917, © Petrivo

www.fotokolin.cz, nedatováno, © autor neznámý

Pohlednice obou mlýnů, 1906, © Jan Heřman - Archiv Posázaví

Pohlednice mlýna, 1908, © Jan Heřman - Archiv Posázaví

Mlýn Radimského a Prachovna (viz http://zzuba.rajce.idnes.cz/), nedatováno, © autor neznámý

Pohlednice s vyhořelým mlýnem, 1925, © Jan Heřman - Archiv Posázaví

Pohlednice mlýna, 1939, © Jan Heřman - Archiv Posázaví

Pohled na mlýn, 1912, © autor neznámý (viz aukro.cz)

Pohlednice mlýna, 1905, © Josef Bartl (Jan Heřman - Archiv Posázaví)

Pohlednice mlýna, 1908, © Jan

Pohled na mlýn na dobové pohlednici, nedatováno, © autor neznámý

Pohlednice mlýna, 1930, © Jan Heřman - Archiv Posázaví

Dobová pohlednice, 1905, © F. Krátký

Dobová pohlednice, nedatováno, © autor neznámý (viz aukro.cz)

Labská partie - foto Josef Bartl, 1908, © Jan Heřman - Archiv Posázaví

Pohled na mlýn, 1936, © Čs. mlynářství

Pohlednice mlýna, 1944, © Radomír Roup - archiv

Pohlednice mlýna, 1928, © Jan Heřman - Archiv Posázaví

Dobová pohlednice, 1923, © J. Funke

Mlýn stržený povodní, 1901, © Besedy lidu

Současné fotografie - exteriér

Podskalský mlýn (vpravo) a Formánkovský mlýn (vlevo) z mostu, 2014, © Helena Špůrová

Mlýn po rekonstrukci - celkový pohled, 10 2024, © sreality.cz

Mlýn z levého břehu Labe, 2014, © Helena Špůrová

Mlýn po rekonstrukci - letecký pohled, 10 2024, © sreality.cz

Letecký pohled, 2016, © Roman Šulc

Pohled z terasy kulturního domu, 2023, © Roman Šulc

Návrh revitalizace, 04 2021, © https://kolinsky.denik.cz/

Pohled z terasy zámku, 2023, © Roman Šulc

Pohled na mlýn, 2018, © Roman Šulc

Pohled na mlýn, 02 2019, © Ivan Minář

Pohled na mlýn, 2012, © Jaroslav Pejša

Mlýn po rekonstrukci, 10 2024, © sreality.cz

pohled z Práchovny, 2006, © Jan Žižka

Pohled z Práchovny, 2022, © Roman Šulc

Mlýn od Labe, 2014, © Helena Špůrová

Pohled na mlýn, 02 2019, © Ivan Minář

Velká budova (mlýnice) ze dvora, 2014, © Helena Špůrová

Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

Objekt mlýna od Labe, 2014, © Helena Špůrová, (Prvky na obrázku: okno, plastická omítková výzdoba fasád a štítů, zdobený zděný štít)

Dveře a vyskladňovací otvor - ze dvora, 2014, © Helena Špůrová, (Prvky na obrázku: dveře, plastická omítková výzdoba fasád a štítů, vyskladňovací otvor)

Dveře a vyskladňovací otvor - z čela budovy, 2014, © Helena Špůrová, (Prvky na obrázku: dveře, okno, plastická omítková výzdoba fasád a štítů, vyskladňovací otvor)

Vyskladňovací prostor - rampa ve dvoře, foto 2014, © Helena Špůrová, (Prvky na obrázku: plastická omítková výzdoba fasád a štítů)

Plastická omítka a okna na štítě velké budovy mlýna, 2014, © Helena Špůrová, (Prvky na obrázku: okno, plastická omítková výzdoba fasád a štítů, zdobený zděný štít)

Plastická omítka a okna na boční stěně velké budovy - do dvora, 2014, © Helena Špůrová, (Prvky na obrázku: okno, plastická omítková výzdoba fasád a štítů, střešní nástavba)

Plastická omítka a okna na budovách za velkou budovou, 2014, © Helena Špůrová, (Prvky na obrázku: okno, plastická omítková výzdoba fasád a štítů, zdobený zděný štít)

Štít, 04 2021, © Jana Martínková - kolinsky.denik.cz, (Prvky na obrázku: plastická omítková výzdoba fasád a štítů, zdobený zděný štít)

Detail štítu, 04 2021, © Jana Martínková - kolinsky.denik.cz, (Prvky na obrázku: plastická omítková výzdoba fasád a štítů, zdobený zděný štít)

Současné fotografie - interiér - detaily stavebních prvků

Současné fotografie - technologické vybavení

Současné fotografie - předměty spojené s osobou mlynáře

Ostatní

Autoři

Vytvořeno

16.1.2014 20:02 uživatelem Helena Špůrová

Majitel nemovitosti

Není vyplněn

Spoluautoři

Uživatel	Poslední změna
Rudolf (Rudolf Šimek)	11.4.2024 20:19
Radim Urbánek	31.12.2015 01:30
Radomír Roup (Radomír Roup)	1.6.2018 10:15
doxa (Jan Škoda)	11.5.2025 23:44

Podskalský, Radimského mlýn

Identifikační údaje

Historie

Obecná historie:

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Události

Události

Hospodářský typ mlýna

Události

Události

Události

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Historie mlýna také obsahuje:

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

Architektura

Technologické vybavení

Technologické vybavení

Zaniklý

Vodní motory

Pomocné motory a generátory

Prameny

Literatura / Internet

Prameny

Ikonografie

Základní obrázky

Historické mapy

Obrazy

Historické fotografie a pohlednice

Současné fotografie - exteriér

Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

Současné fotografie - interiér - detaily stavebních prvků

Současné fotografie - technologické vybavení

Současné fotografie - předměty spojené s osobou mlynáře

Ostatní

Autoři

Vytvořeno

Majitel nemovitosti

Spoluautoři

Ubytování ve mlýně - hotely a penziony:

Černodolský, Černý mlýn; Schwarzthaler Mühle

Mlýn vodníka Slámy

Strnadovský mlýn

Kadlcův, Pařízkův, Svatojánský mlýn

Romantický hotel Mlýn Karlštejn, Klučický mlýn