Mouka je toho, kdo z ní peče chleba.
(německé přísloví)

Formánkovský mlýn, mlýn Pod městskou zdí, Podklášterský, Podhradský, Podzámecký

Formánkovský mlýn, mlýn Pod městskou zdí, Podklášterský, Podhradský, Podzámecký
546
1
Rybářská
Kolín
280 02
Kolín
Kolín
50° 1' 46.1'', 15° 12' 0.8''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Velký chátrající mlýn stojí na levém břehu Labe pod zámkem nedaleko pivovaru. Od konce 19. století mlýn patří rodině Formánkových. Mlýn není využíván a chátrá.
Pod středem města a zámkem
Labe
nepřístupný

Obecná historie:

Mlýn se původně jmenoval Pod městskou zdí (též Podklášterský, Podhradský, Podzámecký) a je doložen poprvé v roce 1285, kdy ho král Václav II. prodal sedleckému klášteru. Klášter pak mlýn pronajímal kolínským měšťanům. V roce 1468 převedl král Jiří z Poděbrad mlýn i s vodní věží (kterou se čerpala voda z Labe) městu Kolín. V následujících staletích pak mlýn spravovali různí členové městské rady. Kolínský mlynář a také purkmistr (v letech 1852-55) Vincenc Karabáček přistavěl k mlýnu přízemní východní obytnou část. Když jeho syn Vincenc zemřel v roce 1872 bezdětný, mlýn připadl jeho sestře Františce Karabáčkové, která se provdala za kolínského statkáře a rovněž starosty (v letech 1868-90) Josefa Formánka z Červeného dvora. Za nich byla obytná část zvýšena o druhé patro a budovy mlýna sjednoceny novogotickou fasádou. Jejich dcera Anna se provdala za majitele protilehlého Podskalského mlýna - Judr. Václava Radimského (ten byl starostou města v letech 1867-68), a mlýn převzal syn Ing. Vojtěch Formánek (který byl starostou města v letech 1899 - 1902). V roce 1920 mlýn vyhořel a následně byl obnoven do původní podoby. Jeho syn Zdeněk měl za manželku Věnceslavu, rozenou Táborskou, ti si v roce 1940 přistavěli k východnímu průčelí terasu se zimní zahradou v přízemí. Rodině Formánků patří mlýn dodnes.

Rozsáhlá budova mlýna v současnosti bez využití bohužel chátrá.

První zmínku o mlýně na Labi při městě Kolíně máme z roku 1285, v listině z roku 1292 se již mluví o mlýnech v množném čísle a pravděpodobně se nacházely v místech mlýnů, které po přestavbách vydržely až do dnešních dnů. Podzámecký mlýn vystřídal řadu majitelů. Do roku 1872 ho vlastnil Antonín Karabáček. Po jeho smrti ho zdědil jeho tchán Josef Formánek, od roku 1868 kolínský starosta. Před rokem 1879 byl mlýn přestavěn do současné podoby. Po znárodnění přešel pod n. p. Středočeské mlýny, v letech 1951–1952 přestal jako obilní mlýn pracovat. V letech 1953–1963 ho využíval n. p. Soja Kolín k mletí sojových bobů, později zde byl zřízen velkosklad tiskopisů. Na počátku devadesátých let mlýn získali zpět restituenti a využívají ho jako sklady.


Historie mlýna obsahuje událost z období:

Mlýn je doložen v roce 1285, kdy všechny mlýny při Kolíně nabyl mincmistr kutnohorský Ekhart, leč dopustil se přestupku v dědických záležitostech, za což mu král Václav II. zkonfiskoval všechny statky, mj. i mlýn na řece Labi pod městem Kolínem ležící a za 500 hřiven stříbra ho prodal sedleckému klášteru. Když byl později mincmistr omilostněn, dostal od krále jako náhradu za konfiskáty 500 hřiven stříbra z kutnohorského důchodu a sedlečtí cisterciáci mu darovali dalších 200 hřiven čistého stříbra pražské váhy.

Klášter mlýn pronajímal kolínským měsťanům.

1362 sedlecký opat Václav zapsal Heslinovi z Nového Kolína za 120 kop grošů týdenní úrok 24 grošů ze 3 mlýnů u Kolína

1379 mlýn v zástavě mincmistra Martina Rotleva

1408 si cisterciáci vydlužili od bratrů Prokopa a France Edelreisových 200 kop českých grošů a týdně jim na úroku vypláceli 24 kopy grošů z výnosu kolínských mlýnů

1414 dalšímu věřiteli Křišťanu, zlatníku z Kutné Hory platili z téhož důvodu 10 kop grošů

za husitských válek klášteru odňat, Jan Čapek ze Sán 22.5.1432 podělil třetinami mlýna mlynáře Matěje, kolínskou obec a Jana Tetřívka

18.11.1434 král Zikmund zapsal knězi Bedřichovi mj. 3 kolínské mlýny, v tom i mlýn Pod městskou zdí

V roce 1468 Jiří z Poděbrad odprodal mlýn i s vodní věží městu, následně Kolínští mlýn prodali za 150 kop grošů v hotovosti a povinnost odvádět věčný úrok 6 kop grošů ročně a semílat ročně 100 korců žita pro zámek v Kolíně královu služebníku a rourmajstrovi Václavu z Kolína. 1472 však král Jiří tento prodej zrušil. 

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti

1598 mlýn poškozen povodní

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)

1651 Soupis poddaných podle víry - mlejn JMC: mlynář  Marek Procházka (47 let), manželka Dorota (35), syn Jan (11), dcera Marie (9), stárek Václav (20), mládek Pavel (16), všichni svobodníci a katolíci 

1779 zakoupil mlýn a k němu 35 měr familiárních rolí a 5 měr císařských luk mlynář Josef Mališ

1800 koupil Antonín Vrba

1808 mlýn prodal Janu Fialovi, mlýn oceneněn na 70.000 zl., měl 7 složení, patřilo k němu 40 měr zámeckých polí v hodnotě 10.000 zl., zásoby meliva a dobytek za 13.000 zl. a městská proutnice za 5.000 zl.

poté Střemcha, mlynář Kydlínovský od Hradce Králové s manželkou Josefou

1826 Vincent Karabáček

1852-1855 Vincent Karabáček purkmistrem v Kolíně, 1855 se přestěhoval do Českých Budějovic

1855 mlýn převzal mladší syn Antonín Karabáček (1830-1872), vzdělaný muž a vlastenec, zemřel však ve věku 42 let bezdětný

V roce 1872 kolínský purkmistr Josef Formánek získává mlýn.

 

Události
  • Významná osobnost či událost spojená s mlýnem

syn Vojtěch Formánek, absolvent techniky v Praze a v Curychu, u mlýna založil závod na výrobu strojů

8. 11. 1920 mlýn úplně vyhořel. (RR)

V roce 1930 byl majitelem mlýna a strojovny Vojtěch Formánek.

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)

Mlýn je ve vlastnicví rodiny Formánkovy dodnes.

Mlýn již rodina Formánkova nevlastní. (RŠ)

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Karabáček
  • Formánek
  • Mališ
  • Vrba
  • Fiala
  • Střemcha
  • Procházka

Historie mlýna také obsahuje:

1285-1420 sedlecký klášter

1432 Matěj, kolínská obec a Jan Tetřívek po 1/3

1434 kněz Bedřich 

1468 - město Kolín

1468-1472 Václav z Kolína

1472 město Kolín

1651 Marek Procházka

1779-1800 Josef Mališ

1800-1808 Antonín Vrba

1808 Jan Fiala

Střemcha

1826-1855 Vincent Karabáček

1855-1872 Antonín Karabáček

1872 -  Josef Formánek

1930 - Vojtěch Formánek


Zobrazit více

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    dochován bez větších přestaveb
    01 2014
      vrchnostenský
      mlýn na velkých vodních tocích (7000 l/s a více)
      mlýnice a dům samostatné budovy
      • historizující a architektura druhé pol. 19. století
      • raná moderna do roku 1920
      zděná
      vícepodlažní
      Neogotický průmyslový objekt středověkého původu přestavěný do dnešní podoby v roce 1872 umístěný v podzámčí u řeky v místě bývalého jezu.
      1808 u mlýna bouda, konírna a chlév
      Mlýn tvoří několik budov postavených v historizujícím slohu s pozdějšími dostavbami. Budova blíž k ulici byla obytná. Budovy jsou spolu propojeny, takže tvoří velký různorodý komplex.
      Mlýn má plastickou omítku a směrem k Labi je i částečně postaven z plechu a technického skla.
      • zdobený zděný štít
      • plastická omítková výzdoba fasád a štítů
      • okno
      • náhrobky, pamětní desky
          Žádná položka není vyplněna
          Zaniklý
          • kovoobráběcí dílna
          Vodním motorem byla poháněna strojírna
          • jez
          • náhon
          Voda přicházela na mlýn z bývalého jezu (stejně jako u Podskalského mlýna). Po vybudování jezu cca 200 m nad mlýnem v souvislosti se stavbou mostu a vodní elektrárny byl jez u obou mlýnů zrušen. Mlýny používaly jako pohon mlýnské technologie elektrickou energii.

          U mlýna je patrný přívod vody mezi budovami.

          Typturbína Francisova
          StavZaniklý
          Výrobce
          PopisV roce 1930 měl mlýn 1 Francisovu turbínu, hltnost 3,1 m3/s, spád 1,5 m, celk. výkon 51,7 HP.
          Typturbína Francisova
          StavZaniklý
          Výrobce
          PopisV roce 1930 měl mlýn 1 Francisovu turbínu, hltnost 3,1 m3/s, spád 1,5 m, celk. výkon 51,7 HP.
          Typvodní kolo na vrchní vodu
          StavZaniklý
          Výrobce
          PopisV roce 1930 měl mlýn 1 kolo na vrchní vodu, hltnost 5 m3/s, spád 1,45 m, celk. výkon 51,7 HP.
          Typvodní kolo na spodní vodu
          StavZaniklý
          Popis1808: 7 kol
          1841: 5 kol
          Žádná položka není vyplněna
          Historické technologické prvky
          AutorInternet
          NázevKolín – mlýn Formánkovský
          Rok vydání0
          Místo vydání
          Další upřesnění
          Odkazhttp://cestyapamatky.cz/kolinsko/kolin/mlyn-formankovsky
          Datum citace internetového zdroje16.1.2014
          AutorInternet
          NázevKolín – mlýn Formánkovský
          Rok vydání0
          Místo vydání
          Další upřesnění
          Odkazhttp://cestyapamatky.cz/kolinsko/kolin/mlyn-formankovsky
          Datum citace internetového zdroje16.1.2014
          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
          Rok vydání1932
          Další upřesněníČáslav, str. 16
          AutorJosef Klempera
          NázevVodní mlýny v Čechách II.
          Rok vydání2000
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněnís. 210-211
          AutorRoman Šulc
          NázevCesty a památky - Kolínsko
          Odkazhttps://www.cestyapamatky.cz/kolinsko/kolin/formankovsky-mlyn
          Datum citace internetového zdroje12 2024
          AutorVávra J.
          NázevDějiny královského města Kolína nad Labem
          Rok vydání1888
          Místo vydáníKolín
          AutorJouza L., Pejša J
          NázevMoje město Kolín – zrození královského města
          Rok vydání2008
          Místo vydáníKolín
          AutorZuzana Drahotušská
          NázevFormánkův mlýn (Podzámecký)
          Další upřesněníIndustriální topografie
          Odkazhttp://www.industrialnitopografie.cz/karta.php?zaznam=V007008
          Datum citace internetového zdroje02 2025

          Žádná položka není vyplněna

          Základní obrázky

          Historické mapy

          Plány - stavební a konstrukční

          Obrazy

          Historické fotografie a pohlednice

          Současné fotografie - exteriér

          Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

          Současné fotografie - předměty spojené s osobou mlynáře

          Ostatní

          Vytvořeno

          16.1.2014 22:09 uživatelem Helena Špůrová

          Majitel nemovitosti

          Není vyplněn

          Spoluautoři

          Uživatel Poslední změna
          Rudolf (Rudolf Šimek) 19.6.2022 12:38
          Radomír Roup (Radomír Roup) 11.7.2018 12:14
          doxa (Jan Škoda) 25.11.2025 23:10