Historie
Obecná historie:
Ještě zajímavější jsou ale zbytky „skalního“ mlýna situovaného v těsném sousedství. Voda z rybníka byla vedena tunelem, proraženým skrz pískovcový skalní blok východně od mlýnské budovy. Vlastní mlýnské zařízení patrně bylo umístěno v objektu přiléhajícím ke skále. Mlýn, původně nazývaný Spálený, je doložen k roku 1539. Skutečné stáří tohoto pozoruhodného technického díla ale neznáme, zcela jistě však je předbarokní (nelze vyloučit ani jeho vznik ve středověkém období). Zbytky obdobně řešeného skalního mlýna se dochovaly rovněž u mlýna Štampach v Kokořínském dole, mladší skalní mlýn byl u lokality Hlučov pod Jestřebicemi (viz I. díl encyklopedie) i na dalších místech na Kokořínsku. Po stavbě dnešního roubeného mlýna byla stará štola v několika časových etapách rozšířena a nově byla vysekána postranní větev. Současně však zanikla její funkce jako přívod vody na mlýnské kolo a byla nadále využívána jen pro odtok vody z rybníka.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
vznik kol. pol. 16. stol.
1594 Spálený pod Tuboží (I. zmínka při prodeji)
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
1623 "mlýn, kterému zde říkaji Spálený, pod Tuboží"
1757 (Tereziánský katastr): 1 kolo na nestálé vodě
1785 (Josefský katastr): čp. 32 Jan Václav Köhler
1843 Václav Parsch
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
1930 výkon < 2 HP
1935 Karel a Anna Bürgerovi
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
1943 majitel Ernst Bürger odvelen na frontu
1945 mlýn konfiskován, nár. správce František Lapka
zařazen do kategorie C. měl být ukončen provoz, pouze 1 mlecí stolice, stav kola a vantrok sešlý, ovšem vzhledem ke značné odlehlosti od jiných mlýnů k 1.12.1946 povoleno námezdní mletí
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
1785 Jan Václav Köhler
1843 Václav Parsch
1935 Karel Bürger
-1943 Arnošt Bürger
1945- František Lapka
-
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: