Nepřinesou pytle, přinesou aspoň rance.
(vestfálské přísloví – útěcha mlynářů)

Tubožský, Spálený mlýn, Palác; Dubus, Palatz Mühle

Tubožský, Spálený mlýn, Palác; Dubus, Palatz Mühle
32
Tubož
472 01
Česká Lípa
Houska
50° 29' 24.9'', 14° 35' 59.0''
Mlýn s vodním kolem
Nejznámějším a nejhodnotnějším objektem ve vsi je mlýn „Palác“ čp. 32, ležící ovšem již na katastru sousední Housky. Vlastní stavení mlýna, situované pod hrází Zámeckého rybníka, je patrové. Dům obsahuje roubenou světnici s bohatě vyřezávanou podstávkou před štítovým průčelím. Patro je v celém rozsahu roubené, s výjimkou druhého traktu. Lednice s obnoveným vodním kolem na horní vodu je situována při zadním štítovém průčelí. Pozornost však zasluhuje především krásně skládaný štít s tříbarevným břidlicovým obkladem.
Objekt dosud není památkově chráněn.
Pšovka
přístupný po domluvě

Obecná historie:

Ještě zajímavější jsou ale zbytky „skalního“ mlýna situovaného v těsném sousedství. Voda z rybníka byla vedena tunelem, proraženým skrz pískovcový skalní blok východně od mlýnské budovy. Vlastní mlýnské zařízení patrně bylo umístěno v objektu přiléhajícím ke skále. Mlýn, původně nazývaný Spálený, je doložen k roku 1539. Skutečné stáří tohoto pozoruhodného technického díla ale neznáme, zcela jistě však je předbarokní (nelze vyloučit ani jeho vznik ve středověkém období). Zbytky obdobně řešeného skalního mlýna se dochovaly rovněž u mlýna Štampach v Kokořínském dole, mladší skalní mlýn byl u lokality Hlučov pod Jestřebicemi (viz I. díl encyklopedie) i na dalších místech na Kokořínsku. Po stavbě dnešního roubeného mlýna byla stará štola v několika časových etapách rozšířena a nově byla vysekána postranní větev. Současně však zanikla její funkce jako přívod vody na mlýnské kolo a byla nadále využívána jen pro odtok vody z rybníka.


Historie mlýna obsahuje událost z období:

vznik kol. pol. 16. stol.

1594 Spálený pod Tuboží (I. zmínka při prodeji)

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

1623 "mlýn, kterému zde říkaji Spálený, pod Tuboží"

1757 (Tereziánský katastr): 1 kolo na nestálé vodě

1785 (Josefský katastr): čp. 32 Jan Václav Köhler

1843 Václav Parsch

1930 výkon < 2 HP

1935 Karel a Anna Bürgerovi

Hospodářský typ mlýna
Námezdní

1943 majitel Ernst Bürger odvelen na frontu

1945 mlýn konfiskován, nár. správce František Lapka

zařazen do kategorie C. měl být ukončen provoz, pouze 1 mlecí stolice, stav kola a vantrok sešlý, ovšem vzhledem ke značné odlehlosti od jiných mlýnů k 1.12.1946 povoleno námezdní mletí

Hospodářský typ mlýna
Námezdní

1953 ukončen provoz

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Köhler
  • Parsch
  • Bürger

Historie mlýna také obsahuje:

1785 Jan Václav Köhler

1843 Václav Parsch

1935 Karel Bürger

-1943 Arnošt Bürger

1945- František Lapka

-

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    dochován bez větších přestaveb
    05 2012
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
      mlýnice je součástí dispozice domu
      • klasicismus do roku 1850
      roubená+zděná
      přízemní
      Jádro z 2. pol. 18. stol.
      Obdélný půdorys má okapovou orientaci k rybníku. Jedná se o částečně roubenou patrovou stavbu zastřešněou sedlovou střechou, která je kryta eternitvýmu šablonami. V rozsahu mlýnice v přízemí a obou podlaží severního traktu je budova zděná, omítaná. Západní štítové průčelí je orientováno k hlavní silnici. Pravá dvouosá část je roubená s nárožními spoji na rybinu. Přízemí lemují dvě pole bohatě vyřezávané podstávky, která vynáší mírně předsazené patro. Podstávka má sloupky balustrového typu, ližinu se zdobenou spodní hranou a masivní trámkové pásky s koutovými prkennými výplněmi. Levá část domu o jedné okenní ose je zděná, omítaná, v přízemí s hrubou omítkou a v patře s hladkou omítkou členěnou okenními šambránami. Štít je obložen ozdobně skládanou různobarebnou břidlicí. V jižním dvorním průčelí je někdejší mlýnice lemována pavlačí. Pravá část přízemí náležející mlýnici je omítaná. K této partii přiléhal v rozsahu dnešní podezdívky přístavek pro dieslový motor. Východní průčelí náleží návodní stěně, ke které přiléhá lednice. Přízemí má odhalené pískovcové zdivo, patro je omítané a štít je obložen novodobým bedněním ze svisle kladených širokých prken. Zadní severní průčelí se díky zapuštění objektu do hráze jeví jako jednopodlažní, neboť nad terén vystupuje pouze hladce omítané patro.
      Dispozice mlýna je netradiční, dvojdílná se světnicovým dílem vlevo a mlýnicí vpravo. Hlavní vstup v jižním dvorním průčelí směřuje do mlýnice, která zárověň plní funkci vstupní síně. Původní rozsah převážně roubené dispozice byl druhotně rozšířen směrem k hrázi o zadní zděný trakt. Stávající střecha včetně krovu a štítů byla vystavěna již nad rozšířeným půdorysem. Světnicový díl má v předním roubeném traktu trámové stropy s horním záklopem. Zadní zděná část obsahuje v přízemí světničku a černou kuchyni zaklenutou plackovou klenbou. Kuchyně je zúžena o blok chlebové pece a dymník, do kterého je vystavěn mladší tahový komín. Původně byla z tohoto prostoru obsluhována topeniště ve světnici. Zadní trakt za mlýnicí tvoří komora zaklenutá plackovou klebou se segmentovým pasem při stěně orientované k hrázi.
      Mlýnice je opatřena trámovými stropy s horním ptkenným záklopem. V přízemí je při návodní stěně velmi dobře zachovaná mlýnská hranice, tvořená tesařskou konstrukcí z masivních trámů.
      Jádro objektu pochází dle konstrukčního řešení z 2. pol. 18. stol., původní roubená stavba měl užší půdorys bez dnešního zadního traktu. K dostavění zadního traktu za mlýnicí muselo dle map stabilního katastru dojít mezi léty 1839 a 1843. Jižně od mlýna se nacházely 3 menší obytné a hospodářské stavby. 1910 byla hlavní budova pokryta ještě slaměnými došky, krátce na to byl položen eternit.
      • skládaný bedněný štít
      • dveře
      • umělecké prvky (sochy, malby, reliéfy)
      • drobné sakrální památky

        ObjektKonstrukce/prvekRok smýcení
        Mlýnice mlýnská hranice1883/1884
        Mlýnice mlýnská hranice1887/1888
        Mlýnice mlýnská hranice - čelní sloup1773
        Mlýnice odřezané zhlaví z mlýnské hranice, druhotně použité ve zdivu podkolí1663
        • existující torzo polouměleckého složení
        Velmi dobře dochována mlýnská hranice, tvořená tesařskou konstrukcí z masivních trámů (podvaly, sloupy a svory).
        Dále dochováno archaické převodové zařízení - na hlavní hřídeli vodního kola ukoveno paleční kolo (palce chybí), zabírající do malého dřevěného pastorku na další hřídeli, na níž je ukotveno druhé paleční kolo, zabírající, zabírající do kovové kladnice na svuslé kovové hřídeli - železí. Hřídel procházela stropem na mlecí podlahu, kde je na ni posazeno šrotovací složení s francouzskými kameny a dále se zde nacházejí dvě válcové mlecí stolice od firmy Josefa Prokopa vdova, Pardubice, poháněné přes litinový pastorek a kovovou transmisi s řemenicemi.
        Žádná položka není vyplněna
        V 80. letech 19. stol. změna převodového mechanismu v podkolí, instalace francouzských kamenů, transmise, kapsových výtahů a čisticích strojů
        1935: válcová stolice, loupačka, čistící a pytlovací stroj
        1946:
        tarár s vrchním žejbrem 147 x 32 cm
        aspiratér 32 cm
        magnet bez stírače
        koukolník 170 x 44 cm
        loupačka s kartáčovým šnekem Holzhausen & spol. 50 x 50 cm
        tlakový filtr 2 x 2 hadice, 150 x 30 cm
        autokap s 4 hadicemi
        2 stolice o 2 rýhovaných válcích Prokop Pardubice 40 x 28 a 35 x 28 cm
        kamenné složení prům 75 cm
        hranolový vysévač třídící 190 x 75 cm
        hranolový vysévač moučný 300 x 100 cm
        nový jednoskříňový dvoudílný rovinný vysévač zn. Jehmlich 122 x 70 cm (neinstalován)
        jednoduchá třírámečková reforma Holzhausen a spol. 43 x 28 cm s tlakovým filtrem
        sací filtr
        namísto loupačky Holzhausen loupačka Kašpar ze mlýna čp. 160 ve Vrabcové
        namísto kamenného složení (kámen byl prasklý) měla být instalována žitná stolice Prokop Pardubice (2 rýhované válce 50 x 30 cm) ze mlýna čp. 4 v Konrádově (nerealizováno)
        Dochovaný
        • pila
        • stavidlo
        • náhon
        • rybník
        • lednice
        Nad mlýnem leží Zámecký rybník, napájený dvojicí pramenů Pšovky - z dolu pod Houskou a ze sz směru od Blateček. Ve střední části hráze novodobá výpusť bez stavidel s betonovou přelivnou hranou. Silnice překonává výpusť pomocí novodobé železobetonové mostovky, starší mostní konstrukce s jedním segmentově zaklenutým obloukem z pískovcových kvádrů zachována ve střední partii mostu. Bezprostředně za mostem je tok sveden do skalní štoly proražené v pískovcovém suku u paty východního svahu údolí Pšovky.V ústí štoly se nachází další přelivná hrana. Dnem skalní prostory prochází pečlivě přisekané koryto s kolmými stěnami o šířce 80 cm., které se po trase dvakrát oble lomí k západu. Obdobně je přisekána vlastní štola, ukončená stropem se stlačenou klenbou. Západní vyšší část stropu tvoří starší profil štoly. Na pravém břehu doprovází boční stěnu skalní lavice (odskok). Zhruba v třetině délky koryta do hlavní štoly ústí z levé starny boční štola o délce 19 m, která se na svém konci rozšiřuje a je rozdělena skalním pilířem. Níže se průraz do stran zančně zvětšuje a jeho dno je ukončeno kaskádovým přelivem. Stěna levého břehu je v dolní partii mělce vybrána. Nad tím je v líci vysekaný rovnoramenný křížek. Vlevo od vyústění se nachází úzký okenní otvor, jehož špaleta se směrem dovnitř široce rozevírá. (Štola ale patrně sloužila jen jako výpusť rybníka a pro odvod jalové vody.)
        Od skalního bloku pokračuje již otevřené koryto Pšovky, do kterého se vlévá odtokový kanál od mlýna.
        Mlýn jke situován na úzkém výběžku katastru Housky pod jz částí zadní hráze Zámeckého rybníka, t.j. západně od popsaných výpustných zařízení. Tělesem hráze a následně pod pozemkem p.p.č. 260/2 vede zaslepená roura přivádějíci vodu na dřevěné vantroky opatřené vpouštěcím stavidlem vedoucí do lednice při východním štítovém průčelí mlýna. Lednice je vyzděná z pískovcových kvádrů. Z lednice vede pod pozemky p.p.č. 262/1 a 261 a st.p.č. 52/2 segmentově klenutý kanál z pískovcových kvádrů, který na hranicích k.ú. Blatce ústí do do hlavního koryta.
        Mlynář měl za povinnost udržovat nátok na mlýn a čistit odpad a potoční koryto až do vzdálenosti 385 m pod mlýnem (tj. až k propustku okresní silnice). Údržba výpustního zařízní náležela panství Houska.
        1869 normován (spolu s čp. 4 v Konrádově), 1933 revize.
        1935: Plocha rybníka výrazně zarostlá (1922 činí přítok od Housky 5 l/s a od Blatců 2 l/s), nejvyšší hladina 1,061 m nad normálním cejchem. Stavidlo pro odvod "katastrofální" vody třídílné o světlé šířce 377 cm a prům. výšce okenic 155,8 cm. Výpustní strouhu doi skalní štoly překlenoval klenutý most silnice o světlé šířce 4,13 m. Boční skalní štola byla zanesena.
        Voda na mlýn odtékala čepem v hrázi o světlé šířce 34 cm, výpusť opatřena stavidlem o výšce okenice 119 cm, před čepem bylo brlení. Skrz hráz odváděla vodu cementová roura o průměru 30 cm, ústící do dřevěných vantrok o světlé šířce 45 cm a délce 9,17 m, na konci se nacházelo stavítko o výšce okenice 49 cm., které bylo možno obsluhovat pákou z mlýnice. Odpad z lednice má délku 53 m, z čehož 40,4 m vedeno podzemním kanálem.
        Popis
        Popis
        Typvodní kolo na vrchní vodu
        StavZaniklý
        Výrobce
        Popiscelodřevěné kolo na horní vodu o vysokém průměru při malé šířce
        1930: výkon < 2 HP
        1935: Vodní kolo prům. 6,2 m, šířka 0,78 m, 84 lopatek o hloubce 0,22 m.
        11 obrátek/min., norm. hltnost 33 l/s, výkon 1,78 HP (max. výkon 3,5 HP)
        1945 již neschopné provozu
        v 60. letech se rozpadlo a lednice byla zavezena
        Typvodní kolo na vrchní vodu
        StavDochovaný
        Výrobce
        Popisv 80. letech 20. stol. instalována replika
        Na staré hřídeli je osazeno novodobé dřevěné vodní kolo. Zhlaví hřídele je uloženo na zdivu lednice a je opatřeno 4 kovovými skružemi a lopatovým čepem. Opačná strana hřídele prochází oválným otvorem v návodní stěně do mlýnice.
        Typnaftový motor
        StavNezjištěn
        VýrobceWichterle & Kovařík, Prostějov
        Popisvyroben 1934, instalován 1946 namísto vodního kola, výkon 8 HP
        Typnaftový motor
        StavNezjištěn
        VýrobceWichterle & Kovařík, Prostějov
        Popisvyroben 1934, instalován 1946 namísto vodního kola, výkon 8 HP
        Typelektrický motor
        StavNezjištěn
        Výrobce
        Popisinstalován 1949, výkon 7,5 HP, v provozu pouze v noci (aby dieselmotor nerušil okolí)
        Historické technologické prvky
        • paleční kola, pastorky a cévníky (řemeslný výrobek)
        • transmisní hřídele s řemenicemi (výrobek průmyslový i řemeslný)
          AutorVáclav Zimerman - Petr Randus - Jiří Piller
          NázevJeskyně, skalní hrádky a mlýny Kokořínska
          Rok vydání1996
          Další upřesněnís. 33-34
          AutorVáclav Zimerman - Petr Randus - Jiří Piller
          NázevJeskyně, skalní hrádky a mlýny Kokořínska
          Rok vydání1996
          Další upřesněnís. 33-34
          AutorMiroslav Kolka
          NázevTechnická zařízení na vodní pohon v Dubé, Doksech a okolí
          Rok vydání2014
          Místo vydáníLiberec
          Další upřesněnís. 163-174

          Žádná položka není vyplněna

          Základní obrázky

          Historické mapy

          Plány - stavební a konstrukční

          Obrazy

          Historické fotografie a pohlednice

          Současné fotografie - exteriér

          Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

          Současné fotografie - interiér

          Současné fotografie - vodní dílo

          Současné fotografie - technologické vybavení

          Ostatní

          Vytvořeno

          6.9.2012 23:41 neznámým uživatelem

          Majitel nemovitosti

          Není vyplněn

          Spoluautoři

          Uživatel Poslední změna
          Rudolf (Rudolf Šimek) 7.9.2012 09:28
          Radim Urbánek 1.11.2015 23:23
          doxa (Jan Škoda) 20.8.2024 22:14