Historie
Obecná historie:
První zmínka o mlynářském cechu a vodním díle v Poříčí se objevuje v kronikách už ve 14. století. Mlýn o jedné budově postavili v roce 1884 budějovičtí pekaři a krupaři. Za první republiky v roce 1936 se dočkal modernizace, stále tam vyráběli mouku výhradně z českého obilí, která si držela výbornou kvalitu.
Po roce 1945 byl podnik znárodněn a spojen s nedalekým mlýnem proti proudu Vltavy v Březí do společnosti Mlýny a těstárny, n. p. v Pardubicích. U mlýna se dříve řeka dělila do dvou ramen. Pravé se používalo k pohonu mlýnského kola. Ostrůvek už v dnešní době neexistuje, ale z terénního profilu je zřejmá poloha původního ramene, které bylo v 60. a 70. letech zasypáno.
Nyní jsou dvě původní budovy pod lešením a v areálu vyrostla moderní přístavba, kde také budou byty. Bydlet se však bude i v bývalé administrativní části a samozřejmě i tam, kde dříve ve čtyřpatrové hale stály stroje na mletí mouky. Byty budou i v silu, které bývalo vysokou dominantou mlýna.
„Plánujeme vybudovat i kavárnu a bude tu prostor pro jeden až dva komerční objekty,“ ukazuje Vilánek směrem na budoucí centrální náměstíčko Žitného mlýna.
Zdroj: https://www.idnes.cz/ceske-budejovice/zpravy/borsov-zitny-mlyn-loftove-bydleni-stavebnictvi-brownfield-aubock.A220318_656139_budejovice-zpravy_pkr?
Původní čp. Poříčí 18
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Mlýn je starého založení, pravděpodobně ze 14. století.
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Majetek poříčského panství na zdejším tvrzi/zámečku (dnes památkově chráněné) je podrobně popsán v kupní smlouvě z roku 1594, kdy k majetku patřil dvůr, pivovar se sladovnou, mlýn, cihelna, ovčinec a rozsáhlé kamenolomy. (edit PK)
Po r. 1690 působil na tomto mlýně Vojtěch Jiří Břeský z Birkenfelsu (později uváděn jako mlynář z Libochového /???/ a později ještě z Podhradského mlýna v Hluboké), syn 1671 nobilitovaného eggenberskéhho sirotčího správce na Krumlově Jiřího Jakuba Břeského. (Renata Nováková)
1827 Michal Robl
Mlýn o jedné budově byl postaven v r. 1884 jako mlýn budějovických pekařů a krupařů.
1890 Baloun Martin *1859
1900 Míka František *1856
V roce 1906 majitelé nabídli mlýn ke koupi bratrům Zátkovým, ale ti neměli o mlýn zájem. Mlýn koupilo nově utvořené družstvo boršovských a kamenoújezdských občanů. Prvním předsedou byl Jan Kalkuš.
1910 Černý Karel *1859
První světová válka (1914–1918)
1921 mlel Pártl Jan *1869
V roce 1930 bylo majitelem mlýna Rolnické obilní skladiště. Mouka vyráběná ve mlýně byla výhradně z českého obilí a měla výbornou kvalitu. Mlýn byl zmodernizován v roce 1936.
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Po roce 1945 byl mlýn znárodněn a sloučen s mlýnem v Březí do Mlýny a těstárny, n.p. Pardubice.
V 60.-70. letech 20. st. byl náhon zasypán. (edit PK)
V roce 1996 na onom bývalém ostrůvku (viz. poznámka níže) obec vystavěla čistírnu odpadních vod. (edit PK)
V současnosti mlýn patří do divize bratří Zátků - Žitný mlýn Boršov.
2023-2024 přestavěn na byty - https://www.zitnymlyn.cz/
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
- Břeský
- Baloun
- Míka
- Černý
- Pártl
- Robl
Historie mlýna také obsahuje:
1827 Michal Robl
1884 - budějovičtí pekaři a krupaři
1890 Baloun Martin
1900 Míka František
1906 - družstvo boršovských a kamenoújezdských občanů
1910 Černý Karel
1921 Pártl Jan
1930 - Rolnické obilní skladiště.
po r. 1945 - Mlýny a těstárny, n.p. Pardubice.
současnost - bratři Zátkové
POZNÁMKA:
V místě mlýna se dříve řeka dělila do dvou ramen díky ostrůvku uprostřed. Pravé rameno řeky se zde používalo k pohonu mlýnského kola. Ostrůvek již v dnešní době neexistuje a řeka zde má jednoramenný charakter. Nicméně i dnes je z terénního reliéfu zřejmá poloha původního ramene. (viz. také záložka IKONOGRAFIE)
(edit PK)
1921 mlel https://digi.ceskearchivy.cz/ 630060/124/1666/2076/48/0 Pártl Jan *1869
1910 https://digi.ceskearchivy.cz/ 630531/46/1572/1510/76/0 Černý Karel *1859
1900 https://digi.ceskearchivy.cz/ 630375/47/1029/1918/86/0 Míka František *1856
1890 https://digi.ceskearchivy.cz/ 630235/45/1793/2053/50/0 Baloun Martin *1859
(informace dodal Karel III. Zítek)
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
- Hlavičkový (firemní) papír
- reklama, inzerát
