názvy mlýna: 1827 Laus, 1895 Laus M., 1929 Louzův ml., 1952 Louzův mlýn, také jsem našel Herbstův, Hruškův
Roku 1757 uvádí Rody stěhovavých povolání ve Slavči (Slawtsch) mlýn o 1 kole, pilu a olejnu (též lisovna oleje, zařízení na lisování oleje ze semen lnu, konopí, bukvic, švestkových jader, v menší míře řepy, maku, ořechů či slunečnic).
K roku 1821 uvádí Soupis duší fary Žumberk ve Slavči čp. 18 mlynáře Pavla Herbsta, 48 let starého se ženou Kateřinou a 6 dětmi.
Dále se připomíná jako mlynář ve Slavči čp. 18 Ludvík Herbst, narozený roku 1847, který byl ženatý s Marií Pupkovou ze Slavče čp. 2.
Jejich syn Tomáš Herbst, narozený v roce 1877 byl rovněž mlynářem, ale toto bílé řemeslo vykonával jen do svých 43 let, kdy zemřel na astma. Jedna větev příbuzenstva pokračovala mládkem Karlem Krejčou, který působil na Herbstů mlýně, ale koupil si větší mlýn s pekárnou v Kunvaldě čp. 50 u Žamberka v Orlických Horách.
Chytilův adresář k roku 1915 uvádí ve Slavči mlynáře Tomáše Herbsta.
K roku 1925 se uvádí, že pan Herbst ze Slavče (z Hruškova mlýna) pomáhal při stavbě nového kostela ve Slavči - prý vyrobil kostelní lavice a zřejmě i zábradlí na "kruchtě".
Dle Seznamu vodních děl k roku 1930 se na Klenském potoce mlelo ve Slavči čp. 18 - majitelem mlýna byl Tomáš Herbst. Ze zařízení se uvádí 1 kolo na svrchní vodu s průtokem 0,080 m3/s, spádem náhonu 3,5m a výkonu vodního motoru 2,42 HP.
Popis stabilní katastr 1827
Na otisku je mlýn pojmenován jako "Laus". Cesta od Slavče se zdá dnes probíhá zcela stejně a do pravého úhlu se lomí nedaleko mlýna. Ovšem zdá se, že tehdy pokračovala i směrem na Čížkrajice (nach Sitzkreis). Blíže k potoku vidíme masivní budovu mlýnice a obytnou část, níže přes dvůr je další podlouhlá budova (růžové kamenné-obytné). Na mlýnici doprava navazuje dřevěná konstrukce zřejmě pily (viz. výše) a je zde označeno jedno vodní kolo. Kousek dále jižněji vidíme objekt stodoly (rovnoběžně s pilou, žluté dřevěné-zemědělské). Kolem mlýna vidíme roztroušeny plochy pastvin oddělené potokem i cestou. (W = Weiden). Jinak byly v okolí zřejmě mokřiny, zemědělsky nevyužité v nivě Dluhošťského neboli Klenského potoka.
